Cestopis

Autem po krásách Brazílie

Přes národní parky až po pobřeží do Ria a zpět...
Cestopis z roku 2019 napsala Anet.N.

Proč právě Brazílie?

Neměli jsme plán, jen pouze třítýdenní dovolenou a chuť poznat další zajímavou destinaci. Z Jižní Ameriky nás velmi okouzlila Kolumbie, tak jsme si řekli, že vyzkoušíme tentokrát Brazílii. Vychytali jsme pěkně letenky a za 14 dní nás čekalo další dobrodružství. Koupili jsme si let Praha -> Lisabon -> Brasília, pak Brasília -> Campinas (Sao Paulo) a to samé zpět. Po předchozí špatné zkušenosti s nedoručenými krosnami v Kolumbii, jsme se uskromnili do příručního zavazadla.

Brasília

Hned v letadle jsme se seznámili s chlápkem, který začal vyzvídat kam se chystáme a jaké máme plány a začal nám dávat tipy co vidět a navštívit. Nám se to hodilo, jelikož naše přípravy tentokrát byly slabší, takže každá rada dobrá:) On nám navrhnul, že nás hodinu po příletu vyzvedne a ukáže město. No neberte to! Na letišti jsem nám našla airbnb, které bylo úžasné. U jezera, moc pěkné místo a všude malé opičky Mico a v jezeře obrovské Capybary. Ani se nám odtamtud nechtělo, ale než jsme se rozkoukali, tak už na nás troubil náš nový kamarád z letadla Marco. Ukázal nám město, sídlo prezidenta, naučil pár základních frází portugalsky (my uměli pouze počítat, dobrý den a děkuji :)) a poradil, jaké jsou místní dobroty (Acai). Vyměnili jsme si s ním WhatsApp a po celou dobu s ním byli v kontaktu :) Hlavní město se nám moc líbilo a překvapilo nás, jak je velmi čisté a hezké.

Brasília
Opičky Mico
Mico
Brasília
Noční hlavní město

Národní park Chapada dos Veadeiros

Druhý den jsme si na pár dní půjčili auto, abychom mohli prozkoumat okolí Brasílie. Půjčení auta proběhlo naprosto v pořádku,
i přes to, že my neuměli skoro ani slovo portugalsky a oni anglicky. První návštěva národního parku vedla do Alto Paraíso de Goias na menší vodopády, kde se nedalo koupat, kvůli dešťům z předchozích dní. Příroda tam byla neskutečná!! Cestou zpět jsme se zastavili na vyhlídce na západ slunce, kde jsme narazili na skupinku lidí, kteří na takových místech meditují a provádějí různé rituály. Takových skupinek jsme na naší dovolené potkali několik a pokaždé to bylo zajímavé.

Večer jsme se ubytovali u moc milé paní v Airbnb, která nám opět dala spoustu skvělých tipů na výlety po národním parku. Další den nás čekal trek po vodopádech. Můžete si vybrat několik cest dle obtížností. My zvolili zlatou střední cestu a to cca 16 km. První vodopád Cavalcante (120 m.) byl prostě pecka! Na tu krásu by se dalo koukat celé hodiny. Turisty bychom spočítali na jedné ruce, což dávalo treku ještě lepší atmosféru. U dalšího vodopádu (cca 60 m.) jsme se už i mohli vykoupat. Cesta vedla podél řeky, kde byly úžasné kaskády, výhledy a někde se dalo přímo koupat u vodopádů. Den jsme zakončili opět při západu slunce na vyhlídce. Další den jsme dopoledne ještě prozkoumali okolí Brasílie a pak už museli vrátit auto a přeletět do Sao Paula. Skoro se nám tam ani nechtělo po těch prvních úžasných dnech v Brasílii, ale věřili jsme, že nás čekají další úžasná místa.

Chapada dos Veadeiros
Chapada dos Veadeiros
Chapada dos Veadeiros
Cavalcante
Chapada dos Veadeiros
Chapada dos Veadeiros

Doprava

Na letišti jsme si půjčili auto na cca 14 dní a náš plán byl dojet po pobřeží do Rio de Janeira a zpět. Hned první cestu do města Santos jsme chtěli projet mimo dálnici, abychom se vyhnuli mýtům. Značky, mapy i navigace nás tam nakonec ale stejně dovedla
a pár pokusů o objižďku skončilo v děsivých, špinavých, rozbitých, neosvětlených, nočních cestách lesem, končících na té samé dálnici. Od Santos až po Rio jsme si ale užili parádní okrskové pobřežní silničky. Silnice v Brazílii jsou pěkné, dlouhé, ale ty značky?! Na většině místech můžete jet pouze 40 a všude jsou kamery a později jsme se dozvěděli, že i drony hlídají dopravu a pokuty jsou nemalých částek. Když jsme si do navigace zadali nějaké místo a ukázalo nám to hodinu, tak jsme věděli, že cesta bude trvat minimálně dvě :) Můj plán byl nejezdit autem v noci, což nám celkem často nevyšlo, ale když nezajedete do úplně zapadlých uliček, tak by neměl být problém.

Naše kára

Sao Paulo, Santos

Sao Paulo jsme pouze projížděli, ale to nám bohatě stačilo. Zasekli jsme se v klasické koloně, které jsou tam běžné. Dokonce tam byl i světový rekord v nejdelší dopravní zácpě na světě a to při fotbalovém MS v roce 2014. Pouliční prodejci na každém rohu nabízejí vše možné, od tekutin po nabíječky do telefonů, stojícím autům. Město nabízí i nepěkné pohledy na bezdomovce, kterých je tam spoustu... Udělali jsme si zastávku s přespáním ve městě Santos. Toto město bych příště na své cestě raději vynechala. Ubytovali jsme se v hostelu s výhledem na moře, který byl asi půl metru mezi špinavými budovami, což nás velmi pobavilo, ale s ohledem na cenu jsme to chápali. Nakoupili jsme si piva a vyrazili do víru velkoměsta. Na plážích můžete pozorovat surfaře
a celková atmosféra je taková pohodová. Nakoupili jsme si do zásoby Pão de Queijo (bulky se sýrem z maniokové mouky), které jsem si tam zamilovala vzhledem ke své bezlepkové dietě :) Další den jsme pokračovali po pobřeží dále a cestou se zastavili na koupačku na různých plážích.

Výhled na moře ;)
Santos
Ubatuba vodopády

Ubatuba, Paraty

Další Airbnb mě trochu vyděsilo, vzhledem k lokaci ubytka, kdy jsme zajeli do malých uliček města ve večerních hodinách. Samozřejmě samotné ubytovaní bylo nakonec skvělé a hostitel sice neuměl ani slovo anglicky, ale přesto moc milý pán nám dal spoustu rad na cesty. Od kamaráda z Čr jsme dostali kontakt na jednu místní rodinku, která nás vzala na soukromou vyjížďku lodí po krásných plážích a šnorchlování. Viděli jsme rejnoka a spoustu malých rybiček a pak se poflakovali na plážích kam nás vzali. Na výlet s sebou vzali sestřenici, která uměla skvěle anglicky a doporučila nám úžasné treky na další dny. Trek po 7 praias Ubatuba byl asi nejhezčí trek po plážích, který jsem viděla. Isabel nám vyjednala, že můžeme začít u ní u baráku, kam se normálně turista nedostane, jelikož bydlí v oblasti, kam musíte přes klasickou bránu s recepčním, který celý objekt hlídá. Najednou jsme se ocitli
v luxusní oblasti plný nádherných domečků. Trek měl zhruba 18 km. a bylo to neuvěřitelné. Všude jsme byli sami a každá pláž byla hezčí a hezčí. Cestu lemovali nádherní modří motýly a já byla v sedmém nebi z těch výhledů a přírody. Cestou zpátky si přítel vyvrknul kotník, což nám lehce cestu zkomplikovalo, ale dorazili jsme zpět.

V okolí Ubatuba jsme chvíli zůstali a prozkoumávali městečko, okolní vodopády a pláže. Dostali jsme tip na městečko Paraty, které je podobné městečku Salento v Kolumbii. Barevné domečky, lodě v přístavu a restaurace. Z ČR jsme měli tip na chlápka z Čech, který v Brazílii žije už 20 let a vybudoval tam dva hotelové komplexy. V jednom z nich má restauraci "Pivečko", kde vaří české pivo. Ochutnali jsme tedy pivečko, dostali spoustu zajímavých informací o Brazílii a tipy na další výlety. Zajistil nám na druhý den potápění přes kamaráda. Na lodi jsme byli jen my dva a kluk, co nám to vše překládal :) Zaplacené jsme měli dva ponory na dvou různých místech. Podmořský svět tam nebyl tolik pestrý, jako například na Filipínách, a viditelnost o něco horší než v Kolumbii, ale i tak to bylo fajn. Příště bychom však zvolili nějakou ze známějších společností a anglicky mluvícího instruktora.

Výlet lodí v okolí Ubatuba
7 praias Ubatuba
7 praias Ubatuba
7 praias Ubatuba
7 praias Ubatuba
7 praias Ubatuba

Ilha Grande

Naše další kroky vedly na ostrov Ilha Grande, kam se nedá autem. To jsme nechali na veřejném parkovišti v Angra dos Reis
a doufali, že tam pár dní na nás počká. Na ostrov jedete necelou hodinku lodí. Hned u vstupu si nás odchytil chlápek a začal nám ukazovat různá ubytování. Po nějaké době jsme mu řekli, že okoukneme ještě další ubytka, co jsme si předtím našli a on naprosto
v pohodě se s námi rozloučil a že se určitě ještě potkáme :) Velký rozdíl oproti Asii, kde chtějí všichni peníze za jakoukoli informaci. Ostrov je plný barů, restaurací a strašně pohodových lidí, kteří jsou neskutečně ochotný a milý. Jeden den jsme si dali trek po ostrově na pláže, kam se nedá dostat jinak než lodí anebo pěšky. Zase jsme po cestě nenarazili skoro na nikoho. Další den jsme si udělali pohodičku na nedalekých plážích a večer domluvili surfování na druhý den. Půjčili jsme si prkno od místního chlápka
a hned brzy ráno vyrazili lodí na Lopez Mendes, prý druhou nejkrásnější pláž Brazílie. Pláž má 3 km. dopoledne tam skoro nikdo nebyl:) Když jsme na ní byli první den, tak tam byly obrovské vlny doporučené pouze zkušeným surfařům. Další dny byly vlny více přívětivé pro začátečníky.  Po pár dnech na tomto krásném ostrově jsme museli pokračovat v naší cestě dál.

Ilha Grande
Lopes Mendes
Lopes Mendes
Ilha Grande
Ilha Grande
Ilha Grande mapa

Angra dos Reis

Autíčko na nás čekalo v pořádku na parkovišti a my vyrazili k Ivanovi (Čech žijící v Brazílii), který nás ubytoval a na druhý den nám zajistil půjčení kajaku. Opět nás čekali nádherné výhledy a šnorchlování. Čas se krátil a my už zase museli směřovat dále, a to do Rio de Janeira.

Resurace "Pivečko"
Angra dos Reis
Angra dos Reis
Angra dos Reis

Rio de Janeiro

Návštěva Ria v Brazílii nesmí chybět. My tam dorazili až večer, jelikož místní čtyřicítka na silnících neumožní rychlejší jízdu. Zakotvili jsme to ve favele, což jsem se teda dozvěděla až na místě. Hostel byl ale pěkný s takovou tou batůžkářskou atmosférou.
U snídaně jsme dostali tip na vyhlídku Two brothers, na kterou s námi vyrazil jeden místní Brazilec, který tam byl také na dovče. Favelou jsme se prokličkovali až na samý vrchol vyhlídky. Opět nikde ani noha a výhled na Rio byl nádherný. Naše nového kámoše jsme hodili autem do centra a vyrazili na Christa. Dole nám to chvíli rozmlouvali, kvůli počasí, ale nedalo nám to a na vrchol jsme
i tak vyrazili. Dostali jsme se až nad mraky, takže krásná podívaná. Socha Ježíše je zblízka obrovská a stojí to opravdu za to. Samozřejmě je to turistická atrakce, takže fotka s roztaženýma rukama nesmí u nikoho chybět ;) Cesta vláčkem je také velmi zážitková a příjemná. Čas nás tlačil, takže my už se museli rozloučit i s Riem a jeli směrem zpět Sao Paolo.

Two brothers vyhlídka
Two brothers
Rio de Janeiro - Christus
Christus
Realita

Maringá, Aparecida

Od Ivana jsme dostali tip na horské městečko Maringá, které bychom neměli na své cestě vynechat. Počasí bylo chladnější a deštivé, ale to nám nezabránilo to tam procourat. Výhledy na krásně zelené vrcholky hor, pasoucí se koně a krávy, vodopády, dělali tuto oblast přímo malebnou. Jedinou nepříjemností na tomto místě byla přítomnost takového většího pavoučka u nás v koupelně :) Poslední naší zastávkou bylo město Aparecida, kde je nádherná basilika (Basilica of the National Shrine of Our Lady of Aparecida)
a lanovka nad městem. V Campinas jsme v pořádku vrátili auto, které nám úžasně posloužilo a nedokážeme si cestu bez něj představit. Pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů. Brasília -> Lisabon (tam jsme měli několik hodin na procourání města)
-> Praha.

Maringá
Maringá
Aparecida

Naše shrnutí

Brazílie se nám moc líbila. Příroda je tam neuvěřitelná a velmi různorodá. Lidé jsou tam úžasní. Někdy se sice tváří děsivě, ale jakmile se jich zeptáte na cestu, tak vám hned začne pomáhat celá ulice :) Jídlo je za mě též velmi chutné. Jako bezlepkář nemohu všechno a tam jsem se opravdu nemusela omezovat. Od jejich úžasného Churrasca (grilované maso) na každém rohu, po Feiojodu (fazolový guláš), Tapiocu (placka z manioku), již zmiňované Pão de Queijo (pečivo) po Açaí (dřeň z ovoce z amazonského pralesa), které jedí hlavně ve večerních hodinách. Brazílie byla asi nejdražší z destinací, které jsme doposud navštívili. Ale pokud cestujete low - cost, není to nic hrozného. Všude se dá platit kartou (i v pralese u babky, která prodává nápoje), takže u sebe stačí mít jen menší hotovost. Očkování jsme měli z předchozích destinací, a to břišní tyfus, žloutenku, žlutou zimnici a nic víc jsme si nepřidávali. Termín naší cesty byl 28.4.- 18.5.2019. Za nás určitě doporučujeme tuhle krásnou zemi navštívit a rádi kdyžtak poradíme s nějakými dotazy. Tchau :)

Acai
Klasický oběd
Guláš z mořských plodů
Snídaně

Zážitky pro tebe sepsala Anet.N.

18. 08. 2019, poslední aktualizace 2019-08-21T13:52:42+02:00

Anet.N. žije v České republice a procestovala 19 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 1 rok, napsala pro tebe 2 cestopisy .

21 komentářů

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Avatar uživatele Petr Žďárský
Petr Žďárský
  • Přidal se před měs
  • Napsal 3 komentáře
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T19:07:14+02:00)

Milý Jakube,

za prvé Brazilci na rozdíl třeba od Kolumbijců, kteří zas rádi jezdí na kole, na sobě hodně makají. Prakticky každá posilovna co jsme potkali byla plná, kromě neděle, kdy měli zavřeno. Navíc jsou skoro všichni a skoro všude potetovaní. A když v noci bloudíš uličkami ohořelých aut a štěkajících psů a jediné místo, kde se svítí je večerka se třemi velkými a celkem dost ožralými Brazilci, tak máš trochu respekt. Teda ty možná ne, ale já na první pohled rozhodně. No ale dojdeš k nim, a za chvíli zjistíš, že jsou to super kluci. Dal jsem jim do rukou oba dva naše iphony s mapami, oni se u nich pak 10 minut hádali kudy máme jet. Pak se hezky usmáli, ukázali mi prstem na mapě, každý někde jinde, a popřáli šťastnou cestu. Bydleli jsme v těch levnějších ubytováních, která nás často zavedla do odlehlých míst. Spousta lidí se na první pohled zdála nepřátelská, například na Secret beach, pro tebe teda Praia Secreta. Úžasná plážička kde má moře 30°, doporučuji všem. Přijel tam černošský pár s kýblem, v tom měli 16 piv a během hodiny a půl tam každej dal 8 a ten kluk na mě pořád tak zle čuměl. Jenže pak jsme začali společně krmit opice a hned jsme byli přátelé, oni si dali na cestu ještě každý jedno pivko, sedli do auta a odjeli. Celkově za tmy vypadá vždycky vše hůř, ale pak se ráno probudíš, zombie jsou pryč a všechno je vlastně v pohodě. Krom jednoho chlapce co ve vesničce Camorim seděl na plastové židli a mířil na nás samopalem, s tím jsem se do řeči nedával.

Za druhé, zvládnout jde všechno Kubo, my jenom říkáme, že Santos je město kam by jsme znova už nejeli, protože počet najetých kilometrů a kvalita destinace (dle nás) není adekvátní. Je to prostě velké město a ty nás nijak extra neberou.

Za třetí.. Two Brothers. Přesně tak jak je zde napsáno, to nazvali místní lidé. 2 kluci (Brazilci se Sao Paula), které jsme potkali ve Vidigal, Rio de Janeiro. Mimochodem v noci taky nic moc místo, navíc tam večer našeho příjezdu pobodali nějakou ženu na parkovišti. Někdy po tom, co jsme tam nechali auto a šli se ubytovat k totálně zhulenýmu černochovi, kterej uměl anglicky jenom hello a Two Brothers.

Závěrem, jak vypadá feijoda je tam napsáno. Je to sice taky takový guláš, ale s masem a fazolemi. Ten onen guláš na fotce se jmenuje Moqueca, konkrétně Moqueca de frutos do mar, ale jako guláš nám to představil Ivan, který má na pobřeží 2 hotely s restauracemi.

Brazílie je úžasná a nakažlivé je pro mě cestování jako takové. Vrátit bych se chtěl na hodně míst, ale zároveň bude vždy co objevovat :-)

Milý Libore,

díky za komentář. Já miluji ježdění autem, na motorce, lodí, prostě vším co můžu řídit v cizině. Tak nějak to začalo být součástí našeho cestování, stejně jako ochutnávka jídla. Zajímá mě jaké jsou cesty, jak hustá je doprava a jací jsou místní řidiči. Asi to propuklo, když jsme s kámošema projeli Vietnam na tamních motorkách ze Saigonu do Hanoie. Tím ale nechci tvrdit, že to není nebezpečné a celkově nás to někdy asi připraví o spoustu dobrodružství spojených s cestováním hromadnou dopravou či stopem, ale jde hlavně o to, že nemáme čas. Za 3 týdny bychom toho bez auta stihli tak polovinu. Pokud bychom měli třeba půl roku jak píšeš, taky bych asi volil jiný způsob dopravy.

Pokud se budeme do Brazílie vracet, určitě bychom chtěli tu severní část co máš projetou ty. Mohli bychom se pak spojit a předat si nějaké postřehy co stálo za to a co ne! 😉

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Ahoj Petře, když tak se pak někdy můžeš zeptat na víc, ale zatím napíšu, že všechna zmíněná místa severu se mi líbila, teda Jericoacoara, Natal, Salvador (a pláže severně od něj) i Chapada Diamantina. Na okolí Manausu jsem neměl moc čas. Nejvíc se mi líbila Jericoacoara, nedávno jsem ji tu i popisoval viz odkaz, ale tam běžným autem neprojedeš poslední úsek mezi dunami a po pláži. Na bus tam čeká náklaďák se sedačkami, ale dá se dojet i buginami, které jsou dopravním prostředkem na úžasné výlety po okolních plážích a dunách i okolo jezer (podobně u Natalu).

https://www.cestujlevne.com/disk...evek-94466

před 28 dny
Avatar uživatele Petr Žďárský
Petr Žďárský

Hmm to zní dobře. To by mě asi bavilo. Mě se moc líbila ta Chapada. Nejradši bych vzal motorku a jel třeba od severu na jich vnitrozemím. To musí být nádhera :-)

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Akorát ty buginy jsou s řidičem. Bez něj se asi půjčit nedají. Nevím, jak se tam dostali a s půjčeným autem by to zavánělo průšvihem, ale po plážích a dunách tam jezdili někdy i místní v běžných autech. Je fakt, že písek byl většinou tvrdý, ale chce to období sucha. Vnitrozemí je na severu Brazílie nic moc. Rovina a vyprahlé, jižněji (stále severní půlka) asi leckde hornaté, ale samé plantáže kromě nějakých NP. Kromě NP a okolí Manausu to chce pobřeží.

před 28 dny
Avatar uživatele Petr Žďárský
Petr Žďárský

Jo po plážích se dá. To jsme jezdili i teď s Hyundai HB20. Ale třeba v Maroku s Renault Megane to v dunách moc nejelo :D

Právě o tu Amazonku mi šlo nejvíc. Pak by to asi chtělo držet se blíž u hranic s Bolívií. Teda podle barviček na mapě...

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Myslíš jet z Manausu do Porto Velho po 30 let neudržované BR-319 s rozpadajícími se mosty, kudy jel Přibáň a spol. s Trabanty? Pro motorku s dobrodružným řidičem to sjízdné asi stále je, ale nevím, jak je snadné pro cizince koupit tam legálně motorku. Musel bys pobral benzín na asi 800 km bez benzínky a k tomu dost jídla na cestu.

Cestou ale pořádnou džungli s velkými stromy neuvidíš. To jen na vícedenním výletě z Manausu s místní CK, i když nějakou džungli je možné vidět i bez CK třeba u malých vodopádů Presidente Figueiredo nebo poblíž ubytování v okolí Manausu.

před 28 dny
Jakub Langer

Snad bych upřesnil to jídlo i množství benzínu, neboť špatná silnice a možná i bez benzínky je necelých 580 km mezi Careiro Castanho a Humaitá. Tedy ten začátek a konec jsou v pohodě sjízdné autobusem, vanem, tedy i na motorce. I když jsem to tenkrát obeplul po řece Madeira, přátele z Manausu mi to před chvílí potvrdili.

Přidat odpověď
před 28 dny

Hezky cestopis, Brazilie je jednou ze zemi ktera me moc nelaka (jako cela Jizni Amerika), ale tohle me docela nadchlo - treba se tam nakonec jednou vypravim..

Odpovědět
před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 240 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T12:46:13+02:00)

Pěkný a informativní cestopis. Já teda nejsem příznivcem cestování autem v Brazílii, kde jsem ho za 7 týdnů nepotřeboval. Podobně i jinde v Jižní Americe za další necelý rok cestování. Na druhou stranu v některých zemích je auto na cestování nutné a cestu si užiju autem nejlépe.

Je fakt, že na návštěvu mnoha NP v Brazílii to auto chce. Pokud by se ale něco stalo, jazyková bariéra by byla nepříjemná. Lokality v tomto cestopisu jsou aspoň blízko sebe (kromě úvodu řešeného přeletem), tak to autem jde. Většinou jsou ale vzdálenosti v Brazílii tak velké, že cestování autem vyžaduje neustálé přelety a půjčování dalšího auta.

Ta čtyřicítka na silnicích mimo města mě překvapuje. Úsek Sao Paulo - Paraty - Angra dos Reis - Rio jsem jel před téměř 8 lety a rychlost busu či minivanu byla tehdy ještě normální (asi kolem 80 km/h). I jinde v Brazílii (naposledy před 6,5 lety) jel bus normálně (projeté mám úseky Venezuela - Manaus, Jericoacoara - Natal - Salvador - Chapada Diamantina, Belo Horizonte - Ouro Preto - Curitiba - Ilha do Mel - Porto Alegre).

Ještě poznámka k tomu, co nejvíc dostalo Jakuba. Portugalsky tu umíš z účastníků fóra akorát ty, takže navrhovat, aby psala capivara nebo Dos Irmãos (správně mělo být Dois), je nesmysl. Česky je ten hlodavec kapybara a pokud by u té vyhlídky v Riu napsala Dva Bratři, bylo by obtížně pochopitelné, co tím myslí. Když se někdo bude chtít podívat, kde to je, hodí do googlu Two Brothers a je to. Lidi mají často průvodce v angličtině nebo se řídí weby v angličtině, takže se i u zemí, kde není úředním jazykem angličtina, používají anglické názvy. Např. Railay West nikdo nenapíše Railay Západ ani ไร่เลย์ตะวันตก.

před 29 dny
Jakub Langer

Libore, moc se mi ta nevhodne pouzita anglictina nepozdava. Pak bychom obcas mohli zahlednout i Saint Paul, January River, Cup-cabin, Set-fire, Flemish, Glory, Orange trees. Nebo take favely Hard Shell, Big Field, Alligator, German Hill, etc. Mam pocit, ze bychom s temito preklady ani u mistnich pruvodcu (guias cariocas) asi moc daleko nedosli. Kazdopadne pokud je uz i Morro Dois Irmãos zpolularizovano na Two Brothers Hill, podobne jako treba Sugar Loaf, tak se omlouvam ctenarum i googlemaps …

před 29 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

No tak Sao Paulo, Rio de Janeiro, Copacabana snad nikdo do angličtiny nepřekládá, a to ani v anglicky mluvících zemích. V češtině se taky nepoužívá Nový York, ale na druhou stranu se počeštila jména jako třeba Londýn nebo Paříž.

před 28 dny
Jakub Langer
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 113 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T14:05:14+02:00)

👍 Máš pravdu, raději zůstaneme u originálních názvů, než abychom se vypravovali do Všeobecných Dolů, Svatého Ducha či Severní a Jižní Velké Řeky. Každopádně bych tu rád uvítal třeba i cestopis "Autem po kráskách Brazílie" (třeba od města k městu, ze státu do státu), poněvadž se mi zdá, že je tu ono téma zatím poněkud opomíjené 😎 🇧🇷

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Myslíš opravdu "Autem po kráskách Brazílie"? Jako za pěknými Brazilkami? Myslím, že na takové zaměření výletu to není úplně ideální země (teda ne že by některé nebyly krásné). Jinak cestopis můžeš napsat i ty.

před 28 dny
Jakub Langer

Hm, procpak by nemela byt idealni zemi? Ktera zeme by mela byti idealnejsi nez prave Brazilie a Kolumbie? Nebo snad myslis, ze se situace dramaticky zmenila a neni jako pred 10-20 lety?!

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Osobně jsem to nezkoušel, ale myslím, že holky tam nemají takový přístup k sexu jako leckteré Evropanky nebo Asiatky. Přece jen vliv církve tam je asi větší.

před 28 dny
David

Máš pravdu, rozhodně "nemají takový přístup jako leckteré Evropanky nebo Asiatky", jen jinak, než to ty myslíš. A vlivem církve to není.

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

A jaký přístup teda mají? Myslím mimo Rio v jiných státech Brazílie, jak psal Jakub. Ne že by mě to tak zajímalo, ale něco jsem si teď přečetl a zas tak jednoduše to nevypadá, pokud neumíš portugalsky, nejsi hezký a nejsi bohatý Američan (přece jen gringo z Čech asi pro ně není tak zajímavý, není to šance na Green Card):

https://www.rebornmasculinity.co...azil-easy/

V závěru píšou taky: "If money is a concern and girls are the only thing you care about, there are way better places than Rio (and probably Brazil for that matter)."

Změny za 10 let tam asi budou, když zmiňují v úvodu ten obrovský nárůst rozvodů.

před 28 dny
Jakub Langer
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 113 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T19:01:29+02:00)

Co to vidím? Snad nejde o nějaká srovnávání prima temperamentních Brazilek s děvčaty z Bangkoku či Angeles City?! 😲. Samozřejmě i takové podobné tam jsou v různých saunas mixtas na rua Augusta v Sampě či trochu tvrdší kalibr v nepoznané Vila Mimosa v Riu. Každopádně jsem měl na mysli studentku nebo pracující ženu, která se v případě sympatií může stát vaší ficante nebo dokonce i namorada (girlfriend). Scházet se pak můžete kdekoliv, třeba i na motelu. Většinou jsou hezké i tématické ...

Libore, ohledně "Autem za kráskami Brazílie" bohužel zklamu veškeré motoristy, neboť jsem si v Brazílii auto ještě nikdy nepůjčil. Všechny dosavadní přesuny jsem realizoval letecky, autobusem a lodí. Lety trvají krátce, takže samozřejmě lepší příležitost k seznámení je autobus, optimálně noční. No anebo loď z Tabatingy do Manausu na 5-6 dní je už tak nudnou plavbou, že i tam se mohou dít věci. Každopádně hezká místa jsou i pláže, bary a balada (brazilská diskotéka). Bylo nebo ještě stále je tam mnoho nepřeberných možností k běžnému seznámení, a to nejen s finančním podtextem.

před 28 dny
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Pak je ale v regionech u většiny holek portugalština nutná. Takový cestopis tu můžeš napsat asi jen ty.

Přidat odpověď
před 28 dny
Jakub Langer
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 113 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T12:40:31+02:00)

S tím, že by se Brazilci tvářili nějak děsivě, jsem se zatím nesetkal 🤔 . Škoda, že je většinou opomíjené, ale ve městě São Paulo se také nachází pár zajímavých míst a rozhodně je například gastronomickou metropolí. Santos lze zvládnout, i když na pláže je samozřejmě lepší sousední Guarujá. Třeba pro příště 😉. Při zmínce města Maringá jsem málem začal přemýšlet o státě Paraná, a ejhle, ona se stejnojmenná dědina nachází i u NP Itatiaia 😯. Ovšem nejvíce mě dostaly zbytečné anglické názvy, když to lze říci hezky česky nebo ještě lépe v portugalském originále (Capivara, Dois Irmãos, Cristo Redentor). Závěrem onen chutný 'guláš' bude asi feijoada 😋. Brazílie bude asi nakažlivá, leckdo se tam neustále vrací. Třeba i vy, nebo?!

před 29 dny
Anet.N.
  • Přidal se před rokem
  • Napsal 7 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-08-19T16:44:07+02:00)

Díky za tipy, určitě bych se tam vrátila. Nestihli jsme navštívit spoustu míst. Beru jakékoliv jiné postřehy, tipy, opravy...;)

Přidat odpověď
před 29 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 16 minut
ROADTRIP IV
Avatar uživatele Tutina
Tutina 2019-09-15T09:53:54+02:00 0 komentářů
Evropa 2019

Letošní díl našeho ježdění po evropských silnicích.

❤️ Oblíbené
Čtení na 17 minut
Drncání po Nusa Penida a Nusa Lembongan
Avatar uživatele Jiří Macháček
Jiří Macháček 2019-09-13T21:10:38+02:00 4 komentáře
Indonésie 2018

Od ostrůvků, které vypadají jako "Bali před 30 lety" byla velká očekávání. A jak to bylo doopravdy?

❤️ Oblíbené
Čtení na 34 minut
MAKEDONIE za KAČKU
Kateřina Ostrá 2019-09-10T18:45:47+02:00 36 komentářů

Podceňovaná, pro hodně lidí v podstatě neznámá, přitom tak blízko, tak snadno dostupná, levná a ve svém hrubém zrnu tolik krásná! Makedonie, perla Balkánského poloostrova.

Čtení na 1 minutu
Koniec leta (nielen) na ukrajinských Maldivách
tonic 2019-09-09T13:06:25+02:00 0 komentářů
Ukrajina 2019

Posledný augustový týždeň v znamení ukrajinských pláží, delfínov, boršču, koňaku a 47 ročného Antonova An-24

Další cestopisy