Carretera Austral - cesta do pravěku.

Začátek této jedné z kultovních amerických silnic je ve městě Puerto Monnt, kde navazuje na panamerickou dálnici. Do města se dostanete mnoha způsoby, nejrychleji letecky nebo busem častými spoji ze Santiaga nebo argentinského Bariloche. Ve městě je veškeré zázemí pro turisty včetně kempu i mnoho směnáren. Doporučuji zde vyměnit peníze. Dále na jih je kurz stále méně výhodný. První zajímavý park je NP Alerce Andino asi 50 km od Puerto Monnt. Až do parku veřejná doprava nezajíždí. Nejlépe je svézt se mikrobusem co jede na trajekt do La Arena a vystoupit u odbočky k parku a odtud zkusit stop nebo jít pěšky zhruba 2 hodinky příjemnou procházkou k tábořišti před vstupem do parku (100 kč noc). Další již dražší a lepší kemp je přímo v parku. Park je malý, odpočinkový a stezky v něm projdete za den. Uvidíte původní lesy cypřiše alerce a jezera. Parky dál na jih jsou mnohem zajímavější. Chile nelze projet celé po souši, takže vás v blízké La Areně čeká první kratší trajekt ( pro pěší zdarma) do Caleta Puelche a odtud cesta po souši do 60 km vzdáleného Hornopirénu na delší, tentokrát jíž 6 hodinovou plavbu do Caleta Gonzalo ( 250 kč). Mezi Puerto Monnt a Hornopirénem jezdí i autobus. Já jel od parku Alerce Andino až do Chaiténu stopem. V Hornopirénu je velký supermarket a v okolí krásná příroda. Po vylodění v Caleta Gonzalo se skutečně rázem ocitnete v pravěké krajině Parque Pumalín, založeného Douglasem Tompkinsem, bez něhož kdovíjak by zdejší příroda dopadla. V přístavu je info centrum a vedle kemp i cabaňas. Vstup do parku i na všechny stezky je na Chile neobvykle zdarma ( park je privátní) a cena všech placených kempů jednotná ( 200 kč osoba / noc ). Všechny stezky jsou zajímavé. Podle mě jim kraluje sendero Volcán Chaitén, ale nádherná je třeba i Sendero Los Alerces, kde uvidíte zblízka nádherné starobylé chilské cypřiše, vysoké až 50 metrů a staré i tisíce let nebo Sendero Tronador. Hned u infocentra začíná též pěkná Sendero Cascadas. Po průjezdu parkem dojedete do příjemného městečka Chaitén, kam lze doplout i lodí např. z ostrova Chiloé, ale i odjinud. Pro kempaře doporučuji kemp blízko od kanceláří Naviera Austral v centru obce, kde prodávají lístky na trajekty. Dál na jih do Puyuhuapi jsem pokračoval vzhledem k velkému počtu stopařů u silnice busem. Ceny jízdenek se dost liší. Párkrát do týdne jezdí spoje pro místní usedlíky, kteří v nich mají i přednost, ale pokud zbyde místo, vezmou i poutníka a cena je mnohem nižší než v busech pro turisty. Ptejte se na zastávce u prodejců. V Puyuhuapi je vícero kempů a obchůdků i výborná pekárna. Můžete zde navštívit termální lázně a hlavně blízký NP Queulat s nádherným jezerem a nad ním visícím ledovcem Ventisquero Colgante. U odbočky k ledovci je skromné tábořiště za 100 kč za noc. Doporučuji co nejdřív zabrat místa pod přístřeškem, jako všude na Carreteře. Nikdy nevíte, kdy se spustí mnohahodinový lijavec. Dále pak pozor na volné kempování blízko fjordů. Za přílivu voda stoupá velmi vysoko a je třeba volit bezpečná místa, kde je vidět, že se kempuje. Aby vás v noci neprobudila voda šplouchající do stanu, jako se to stalo mě. Myslel jsem, že spím u jezera a on to byl fjord. Silnice přes skoro celý park Queulat je štěrková a prašná, místy rozbitá a vymletá po deštích, tak pokud pojedete autem, je třeba s tím počítat. Provoz je od odbočky k ledovci směrem na jih minimální, takže zde na stopu můžete strávit delší čas a je třeba mít zásoby jídla a vody. Cestou do Coyhaique je ještě několik zajímavých míst i odboček, např. do Puerto Chacabuco, odkud odplouvají lodě k ledovci San Rafael. Zde třeba plavbu rezervovat dlouho dopředu. Levnější variantu návštěvy tohoto ledovce lze zařídit ve vesnici Puerto Tranquilo na jih od Coyhaique. Coyhaique je jediné větší město na Carreteře s veškerým zázemím a blízkým letištěm Balmaceda. Tolik první část povídání o této nejdražší cyklotrase světa, jak je mnohými chilany titulována. Cestování Zdar a autostopu zvlášť ! Zbyněk.