CORNWALL POD STANEM 5 - Tuláci v "Karibiku"

JAKO V KARIBIKU

Tenhle pocit mívám v Cornwallu často. A v místech, kam jsme právě došly, obzvlášť. Trevone ještě byla obyčejná malá vesnička s uzounkou pláží v uzounkém zálivu, s jediným hladovým oknem prodávajícím hotdogy a colu. Moře je tady lemováno droboučkými útesy, ale kamenitou stezičku už začíná pomalu nahrazovat pohodlná dvouproudovka. I batůžkářů přibývá. A tak pocit, že jsme v zdejším kraji samy, rychle střídá pocit, že jsme se ocitly na kraji velkoměsta. Odlehlost a klid malých kempů tady nahrazují obrovská karavanová městečka, bez čehož bych se tedy já osobně obešla. Ale když člověk odvrátí pohled od vnitrozemí, pořád je čím se kochat. 

Trevone

Jedna z místních mini pláží

Pohled k Harlyn Bay

Harlyn Bay - obrovská pláž pocukrovaná jemným zlatým pískem se při odlivu táhne téměř donekonečna. Nejsou tady právě davy lidí, ale liduprázdnem se to taky nazvat nedá. Každopádně je tady krásně! Moře tiše šumí, šplouchá o pobřeží něžnými vlnkami a zve aspoň smočit kotníčky. A my se necháme zlákat. Počasí k tomu zrovna vybízí. Pláž v Harlynu je přehledná, do moře se svažuje jen velmi pozvolně, takže je ideální na dovolenkové válení pro rodiny s dětmi. Nám ale zbývá ještě spousta kilometrů a na zádech nám sedí obrovské bestie, takže jako líní šnečci opět vyrážíme na pochod. Pro nás válení na pláži neplatí. Slyšíme ale volání dálek a tomu jednoduše nejde odolat! Za rohem na nás číhá Karibik č.2, Mother Ivy´s Bay, zmenšená kopie předchozího zálivu. I tady je bezpečno, slouží tady pobřežní hlídka a dokonce tady má stanici záchranného člunu. 

Harlyn Bay

Náš maskot Čumáček - jako vždy se někde povaluje

Karibik se může jít vycpat :D

Mother Ivy´s Bay

DOBRÝ DEN, BLIKAČKY VEN

A sotva obejdeme mys Trevose Head, vykoukne na nás bílá špička majáku. Vidíte, nemůže tady být bezpečněji! Maják se tyčí do výšky 27m a stráží pobřeží už od roku 1847. Světlo tohodle starého mazáka uvidíte z daleka a to nepřeháním. Prý za jasných nocí prosvítí tmu až k majáku Pendeen (o něm se dozvíte na mojí další výpravě), který je vzdálený asi 56km. A to už je teda co říct! Maják se stal plně automatickým až roku 1995, takže do té doby jste při procházce pobřežím mohli pokecat se strážcem majáku. Teď už ho tady nepotkáte, zato jeho chaloupku si můžete pronajmout jako prázdninové bydlení. Levná záležitost to nebude. Ale ten výhled!!!

Za těma skálama už na vás pomaličku začne vykukovat

Trevose Head

Jeden z těch domečků může být dočasně i váš

Pohled od Stinking Cove

Když poodejdete od majáku, potkáte další Round hole. Opět - nečekejte o moc víc než díru v zemi. Ale prosím vás, snažte se do ní nezahučet. A chcete tip na nejkrásnější výhled na maják? Jednoznačně od Stinking Cove (ale teda proč zátoku nazývají "Páchnoucí", to netuším, nic nepatřičného jsem tam necítila). 

Round hole

Když se blížíte k Constantine Bay, zkuste si naplánovat mírně dramatické počasí - těžké mraky, kterými probleskují paprsky slunce chýlícího se k západu. Jen si to představte - sílící vítr žene vlny k skalnatým břehům a slaná voda se vpíjí do sluncem prozářených písků... Aneb slovy cestovatele - nic nevidíte, bo vám slunko svítí přímo do gzychtu a vlasy máte furt v očích (pokud vám v tom slaném uragánu ještě všechny neodletěly). Ale co, pohled je to úchvatný a za trochu nepohodlí to stojí. Na což přišli i kempaři, a proto jsou pláže i v takovém počasí plné lidí. Angličana neodradí ani kdyby kočky a žáby z oblohy padali. Ostatně nezřídka na plážích zahlédnete i za studeného deštivého dne skupinu surfařů, jak sjíždějí rozbouřené vlny. Mokřejší už stejně nebudou, žejo.

Pobřežní hlídka

Constantine Bay

VOLÁNÍ DIVOČINY

Ale opouštíme letoviska a vydáváme se zpět do divočiny. Čekají nás ještě 2 dny, než dorazíme do cíle naší letošní etapy. Před námi se opět rozprostírá pohled na rozeklané pobřeží do nějž se s pravidelnými rozestupy zakousávají uzoučké zálivy. Tu a tam se ve skalách tvoří přílivový bazének, ale koupat bych se tam nešla. Bála bych se, že mě z tama příliv nemilosrdně vypláchne na otevřené moře. Zanedlouho přicházíme do našeho vytouženého kempu s názvem Porthcothan Cliff top view. Jak už název napovídá, je na vrcholku útesu a měl by z něj být úchvatný výhled. Kromě výhledu, tří jednoduchých plechových budek se sprchama a tří kadibudek (fakt doslova suchý záchod!!!) tady nic není. A to je paráda! Tenhle kemp je pro fajnšmekry, kteří chtějí opravdu raw zážitek. A pokud jste takoví fajnšmekři jako já, tak si k tomu dáte ještě navrch ledovou sprchu (ne že bych se ráda otužovala, jen jsem nepřišla na to, kde se spouští teplá voda).Kde jinde pozorovat hvězdné nebe, když už ne tady? Jenže to by se nám to hvězdné nebe nesmělo opět potáhnout naducanou dekou dešťových mraků. A z "cliff top view" bylo zase prdlajs. 

Uzoučké zálivy

Rozeklané pobřeží

Slibovaný Cliff top view (ještě před deštěm)

Luxusní suché záchody

Ráno je to ještě syrovější, protože se probouzíme do deště. Anglie jak má být! I když prohlašovat v Cornwallu, že jsme v Anglii... na to bych byla opatrná. Místní o sobě tvrdí, že jsou Cornwallané, a o území samotném se zmiňují striktně jako o Cornwallu, nikoli Anglii. To máte asi jako Wales, Skotsko a Severní Irsko. Vsadím se, že jednoho krásného dne se podobně osamostatní i Cornwall. Opravdu je to velmi osobitá země. Ostatně Cornwallané mají od roku 2014 statut národnostní menšiny, takže nějaké náznaky už by tu byly. Takže my si tedy užíváme tradiční cornwallské počasí a máme jedině štěstí, že dneska máme v plánu jen kratičký přesun do 5km vzdáleného kempu Bedruthan House Camping, a náš nynější bytný Jeff nás ujistil, že nás do deště vyhazovat nebude a tudíž se můžeme sbalit, až bude počasí poněkud příznivější. Díky Jeffe! Mimochodem Jeffa bych vám přála potkat. Je to docela zábavný chlapík. V kempu Cliff top view má na starosti, zdá se, vše. Od sekání trávníku, vybírání poplatku za stanování až po čištění suchých záchodků. Obšírný popis jejich užívání má na svědomí, hádám, taky on. Stojí za přečtení, budete se bavit :D 

Nelehká Jeffova práce

Když se krátce po poledni přece jen objevuje trhlina v jednolité mase dešťových mraků, balíme a vyrážíme. Stejně nám to nakonec nepomůže, protože do kempu v Bedruthanu přicházíme už zase ve více méně tekutém stavu, ale to nám nevadí. Náladu i morálku nám vylepšuje fakt, že je čtvrtek. Asi si pomyslíte, že mi hráblo. Jak může být někdo v povznesené náladě z toho, že je čtvrtý den v týdnu? Hned vysvětlím. Čtvrtek je totiž jediný den, kdy je v kempu Bedruthan otevřená pojízdná curry prodejna, a tudíž dneska nebudeme večeřet nudlovou čínskou polévku s proteinovou tyčinkou, nýbrž pořádné, poctivé kuřecí curry a jako bonus nám k tomu bude vyhrávat jazzová dechovka v podání party místních mladíků. Pod mraky se klube sluníčko a vlastně to po obzvláště mokrém a nehostinném dni vypadá na neobyčejně kouzelný večer. Vše se v dobré obrací a my s bříšky spokojeně naplněnými vyrážíme na dnešní poslední procházku. Ještě jsme totiž neviděly Bedruthan steps!

Ukázka typického krásného letního dne

Wildcamping... nezávidím jim

Blížíme se k Bedruthanu

Proč nehrají? Hrajte!

Pláž u Bedruthan steps

BEDRUTHAN STEPS

Bedruthan steps jsou pojem. Bohužel toho času už trochu oplocený pojem. Abych vás uvedla do obrazu - v oblasti Bedruthan je krásná široká pláž, po které jsou rozeseté obrovské balvany a skaliska. Myslím si, že je to jedna z nejfotografovanějších pláží Cornwallu. Bohužel není až tak jednoduché se na ni dostat. Útesy jsou tady dost vysoké a rozeklané a přístup byl až donedávna výhradně po kamenných schodech vysekaných v jedné průrvě. Jenže její stěny se začaly rozpadat a obnovení by stálo víc než by se vyplatilo investovat. A tak byly schody jednoduše uzavřeny. No a teď budeme dolů na pláž asi lítat nebo já nevím. Nicméně ten výhled shora z útesů je možná ještě působivější než zespod od moře. A když tu nádheru ještě pozlatí slunce visící těsně nad západem... Nedá se dělat nic než sedět a koukat. A fotit co to dá! No co si budem povídat, málem jsme ty naše aparáty doslova uvařily. Ale fotky stejně nikdy nezachytí ten úžasný moment v celé své kráse. Vždycky vám tam bude chybět ten čistý slaný vzduch, křik racků a šumění příboje dole pod vámi, dotyk trávy rašící z puklin ve skalách a malý brouček, co vám přeběhne přes nohu v sandálech. Já vám můžu ukázat obrázky, ale abyste pocítili tu nádheru v plnosti, musíte tam být! A přestože jsou už schody několik let uzavřené, pořád stojí za to se tady zastavit.

Schody - bohužel už nepřístupné

Bedruthan steps v celé své kráse

VIDÍM MĚSTO VELIKÉ...

Poslední den, poslední úsek. Přepadá mě nostalgie, jako už tolikrát. Na jednu stranu se člověku prostě nechce opouštět ten klid přírody, toulání, jednoduchý život bez shonu a stresu, a na stranu druhou přece jen už jsme zhýčkaní civilizací a těšíme se na pevné stěny, suchou postel, domácí kuchyni... Ale zatím jsme pořád ještě TADY. Jestli si myslíte, že po Bedruthan steps už nic krásnějšího neuvidíte, možná jste na omylu. Právě přicházíme do Mawgan Porth. A řeknu vám, to je nádhera! Jak už je zde dobrým zvykem, fouká vítr. Ale ne tak, jak jsme zvyklí u nás na mírný vánek, který decentně pročesává vrcholky travin, tady fučí tak, že si tráva prakticky lehá k zemi. Bezvětří jsem tady prakticky nezažila. Mám takový pocit, že co se  větru na cornwallském pobřeží týče, mají angličané pouze dva výrazy - vítr silný a vítr silnější. Není to ale naštěstí nic, co by trekaře nějak omezovalo na životě, jen s tím prostě počítejte, ať už se to týká vrstev oblečení, létajících kšiltovek či nefunkčnosti sirek při zapalování vařiče. A tenhle vítr, na který spousta lidí nadává, vám dokáže přihnat k pobřeží tak krásné vlny, až jen oči přecházejí! Pokud si chcete někde zasurfovat, tak tady. Malá vesnička sice bude poskytovat asi jen základní zázemí, ale o pořádné vlny tady nebudete mít nouzi. 

Mawgan Porth

Mawgan už dobře znáte z úvodní fotky ;)

A jeho mini kopie

Tam v dálce, to už je Newquay

Následně minete místní letiště (kam se ostatně dá doletět z Londýna - a tím pádem se sem nemusíte kodrcat 7 hodin autobusem z Bristolu), a více méně po rovince dojdete k dalšímu divu světa, Watergate bay. Kdyby vám Mawgan připadal miniaturní a jste už zkušenější surfaři, tady se vám bude líbit. Dlouhé 3km krásných pláží a hned za nimi luxusní vlny, na souši pohodlné bydlení v hotelech, výborná pizza ve stáncích s rychlým občerstvením (okoštovaly jsme!) a velká parkoviště, pokud nechcete bydlet přímo v místě. 

Výborná pizza

Watergate Bay

Zbytek cesty už jen proletíme, protože návštěvnost houstne a hustota osídlení také. Za zmínku ještě stojí Porth beach, která se zařezává hluboko do vnitrozemí a vytváří krásnou chráněnou zátoku, případně obří pískoviště pro děti. Na neobydleném ostrůvku naproti Porth Beach Holiday Park se kdysi rozkládalo starověké sídliště, takže pokud by vás zajímala trocha historie, můžete se tam zajít podívat. Ostrůvek se zemí spojuje poměrně solidní můstek, takže se nemusíte obávat zřícení a následného namočení. A dál už vás čeká jen triumfální příchod do samotného Newquay, věhlasného surfařského centra a místního velkoměsta. 

Obrovská pláž v Porth

Porth

Huer´s hut v Newquay

Přístav v Newquay

Fistral Bay

Fistral Beach

Pevně doufám, že vás předchozí fotky dostatečně nalákaly, protože tohle je jenom pár ukázek toho, co se v okolí Newquay dá okukovat. Například Huer´s Hut, taková drobná bílá stavba, ale nesmírně významná. Může prý pocházet až ze 14. století a v průběhu času sloužila jako poustevna, maják anebo vyhlídka, ze které se hlásil příchod sardinek. Z těch kdysi chudší vrstvy obyvatel vyžily až do zimy, takže bylo rozhodně důležité nepropást je! Fistral Beach je zřejmě nejkrásnější a taky nejdůležitější pláž v širokém okolí. Má prý jedny z nejlepších podmínek pro surfování. Jenže tím pádem se taky může stát, že bude pěkně přelidněná. Zvlášť když se na ní sejde půlka Newquay. Proto je možná kolikrát lepší přejít můstek přes řeku Gannel (pokud je odliv, v opačném případě tady funguje místní malý ferry), a jít si zaplavat na Crantock Beach. Máte to z města sice trochu dál, ale v porovnání s Fistral tady bývá rozhodně méně lidí. To se ovšem bohužel netýká racků. A když vás Crantock omrzí anebo zatoužíte ještě po krátké procházce navrch, můžete to vzít přes Porth Joke k Holywell Bay, kde narazíte na další krásnou pláž s jeskyní, kterou si za odlivu můžete po libosti prozkoumat. Do přílivu se ale koukejte vrátit, jinak si dost nepříjemně zaplavete. V okolí je jistě ještě spousta dalších pozoruhodností a krás, ale my už tolik času neměly, a tak bylo třeba zase sbalit kufry a pro tento rok se rozloučit.

Samozřejmě to ale tímto výletem nekončí. Příští rok se uvidíme znova v dalším krásném koutě Cornwallu a SWCP. A to si pište, že se máte na co těšit!!! :)