Divoká Aljaška s kachničkou Jarynem 🐥💛

Hey! How're you doin'? 🐻🌲🦌

Aljaška volá.. musím jít 🤩 Když se loňské léto objevil první závan akčních přímých letenek z Německa do 49. amerického státu, byla okamžitě obvolána moje cestovatelská banda a do 30 minut jsme měli letenky koupené 😊 Bylo 1. srpna 2022 a do naší dovolené zbývalo 10 měsíců a pár dnů, přípravy jsme ale zahájili už začátkem podzimu a těšení se ještě dříve!

Cílem výpravy mělo být nejprve Anchorage.. největší aljašské město (cca 300 tis. obyvatel) a jeho okolí. Nakonec jsme ale osmělili a okruh našeho zájmu rozšířili o dalších 350 mílí (tzn. 570 kilometrů) a udělali si tak velký poznávací okruh Aljaškou 🗺️ Dva týdny na to byly akorát!

Přípravy, plány a rozpočet 💰

Zpáteční letenka FRA-ANC společně s vlakovou jízdenkou na Express Rail mezi Drážďany a Frankfurtem vyšla od Lufthansy na cca 12 000 CZK/os., samozřejmě pouze s příručním baťůžkem – špinaví a smradlaví, to je to pravé dobrodružství! Do Drážďan jsme se přesunuli přímým spojem z Prahy Flixbusem za 600 CZK/os. (zpáteční jízdenka). Letenku jsme kupovali dlouho dopředu, ale nabídku podobně výhodných letenek z německých letišť na léto 2023 jsme zahlédli i v květnu, tzn. 2-3 měsíce před odletem 👍

Speciálně u této nevšední destinace ale platí heslo „kdo dřív přijde..“ 🤷‍♂️ Nabídka ubytování je už tak docela limitovaná. Samozřejmě se dá spát v autě, ve stanu nebo si půjčit celý obytňák, ale to není naše gusto. My jsme si vytipovali 4 záchytné body poblíž nejzajímavějších turistických cílů (Seward, Cantwell, Fairbanks, Anchorage) a hledali dostupné levné ubytování v jejich okolí – na klasických ubytovacích portálech se většinou ukázaly jen 2 až 3 nabídky.. levné, drahé, příp. super-drahé 🏕️ Levné znamenalo 1 000 – 1 500 CZK za osobu na noc, což jsme definovali jako přijatelné a s rezervací dlouho neotáleli – dostupné kapacity nám zejména na jihu mizely před očima. Napříč celým okruhem jsme za velmi podobnou cenu měli možnost vyzkoušet různé druhy ubytování od klasických táborových pidi-chatiček, přes hostelové pokoje až po rodinné apartmány.. a naše hodnocení? Komfort, servis a vstřícnost hostitelů ve všech případech překonala naše očekávání 😮👍

Na každém ubytování jsme navíc vždy dostali něco k jídlu.. buď se podávala snídaně nebo jsme v ceně pokoje měli „plnou ledničku“. V takovém případě jsme vždy vyluxovali, co mohli 😅 S lehkým zarděním ve tváři přiznáváme, že nám tyto zásoby ušetřily nemalé peníze v rozpočtu a s láskou vzpomínáme na paní domácí v Cantwellu, která nás sama sponzorovala müsli tyčinkami, bagelama (sladká houska s dírou uprostřed) a všelijakýma instantníma muffinama, že jsme pomalu nedopli batohy 😊😄

Na rovinu říkám, že tenhle výlet nás stál těžké peníze.. 50 000 CZK za osobu na 13 dní opravdu není low-cost, když jsme navíc většinu času jedli instantní nudlové polévky a namazané toastové chleby, tzn. to nejlevnější, co se dá v těchto končinách sehnat 🤑 Jednou jsme vyrazili na obří slaninovou pizzu (cca 1 000 CZK pro 3 osoby) a dvakrát do fast foodu na hamburgery (cca 600 CZK pro 3 osoby). Ale jídlo nebylo to nejdražší..

Nejvíce peněz z rozpočtu spolykalo půjčení auta (cca 30 %), následované ubytováním (cca 25 %) a letenkami (cca 22 %) 💰 Zbytek jsme zaplatili za potraviny, vstupenky a různé aktivity, benzín, parkovné a pár maličkých suvenýrů.

Ač je 83 % populace křesťanů, za vypůjčení auta chtěli opravdu nekřesťanské peníze! 🚗 Navíc proces rezervace auta byl pro nás (ne-experty) skoro vyšší dívčí.. jenom brouzdání po webovkách různých půjčoven a orientace v jejich zvláštním systému nám trvalo týden. Pokud totiž chcete auto střední třídy za nižší cenu než je 50 000 CZK na 13 dnů, tak se musí hledat u místních půjčoven, které ale neposkytují žádné pojištění vozu – to je třeba zařídit si zvlášť a při vyzvednutí vozidla předložit potvrzení o pojištění 😵 Kromě lepší ceny (až o 10 000 CZK) akceptují tyto půjčovny i debetní karty, tím ale výhody končí.. pobočky nemají na letišti ani nezajišťují dopravu, tzn. je třeba si zaplatit taxík; vozový park je většinou starší; jasně definují, kam s autem smíte a kam ne; a nemusí být k dispozici non-stop telefonní linka v případě akutní potřeby.

Dlouho jsme váhali, zda tuto variantu zvolit.. přeci jen byl rozdíl v půjčovném opravdu výrazný, nakonec nás odradilo množství negativních recenzí na webu a v cestovatelských diskuzích 🤔 Abychom předešli tomu, že po příletu zůstaneme stát vprostřed Anchorage bez auta, zařídili jsme si kreditní kartu (v USA opravdu nutnost) a rezervovali si auto u klasické půjčovny, kterou už známe z Evropy, včetně jimi poskytovaného kompletního pojištění a připojištění čelního skla (po patáliích s islandských štěrkem víme své 🤨), neomezeným nájezdem kilometrů a druhým řidičem v ceně. A i zpětně jsme rádi, že jsme tak udělali.. vyzvednutí auta přímo na letišti – hotovo do 10 minut, vrácení auta – za méně než 5 min, vše jasné a přehledné.. a já, malá starostlivá kachnička, jsem z toho neměl nervy v kýblu 🙃

Harmonogram 🔦

Při plánování naší výpravy jsme nejvíce spoléhali na dostupné internetové diskuze a trochu zastaralé blogy severských dobrodruhů, kde sdíleli své zážitky a zkušenosti. V knihovně jsme si za tímto účelem dokonce obstarali asi 15 let starého průvodce o putování Aljaškou autem a doufali, že za tu dobu už aljaščané stihli položit asfalt všude tam, kam se potřebujeme dostat 📖😆

Velmi detailní a nápomocné jsou webové stránky jednotlivých míst, které jsme měli v plánu navštívit (národní parky, muzea, místní cestovní agentury). A aby to byla opravdová divočina, rozhodli jsme žádné online mapy, žádné online navigace, žádné online spojení se světem z mobilu.. stejně skoro nikde není signál, takže jsme si vše pěkně „po staru“ postahovali a naplánovali do offline mapiček – jako vždy Mapy.cz fungovaly bezvadně! 🌐

Seznam výletů, tras a dalších důležitých informací (např. otevírací doba, vstupné) jsme si nachystali dopředu. Veškeré instrukce k ubytování jsme také měli vykomunikované předem, zejména vstupní kódy ke dveřím 🔑 Nikoho nezajímá v kolik přijedete, prostě až dorazíte, tak dorazíte.. počítá se s vámi (všechna ubytování vyžadovala platbu předem). Buď nám rovnou do zprávy poslali pokyny, co dělat při příjezdu, příp. na nás čekal papír připíchnutý na dveřích, nebo byla na místě někdo, kdo se nás ujal.. na check-in čase nezáleželo 😊

V plánu se samozřejmě počítalo i s rozmary počasí a byli jsme připraveni na všechny možné dešťové i nedešťové varianty.. jediné, s čím jsme nepočítali, byla varianta sněhová – zapadnutí po kolena do sněhu nás v půlce června opravdu překvapilo ❄️🤣 Vyzbrojeni pláštěnkami, čepicemi, rukavicemi, podvlíkačkami, ale i kraťasy a slunečními brýlemi, jsme každé ráno za jemného mrholení vyráželi za dobrodružstvím a čekali, zda se vyčasí 😎 Více či méně nám pršelo každý den, proto nepromokavá bunda a kvalitní turistické boty byly nutností.. zato teplota okolo 13 °C byla na pěší túry ideální! K dispozici je i spousta „zastřešených“ aktivit napříč celým okruhem – muzea, muzea, muzea a ještě muzea, tzn. plán B při velkém slejváku 🌧️

Předem jsme si stanovili následující osu a místa, které chceme navšívit:

• Seward – národní park Kenai, ledovec Exit Glacier,
• Cantwell – národní park Denali,
• Fairbanks – Chena Hot Springs,
• Anchorage – státní park Chugach, jezero Eklutna, ledovec Matanuska.

Putování jsme zahájili přejezdem na jih do Sewardu, odkud nás čekal cca 6 hodin přejezd na sever do Cantwellu, dále 2 hodiny ještě více na sever do Fairbanks a odtud zpět do Anchorage celých 7 hodin (pravým ramenem přes Delta Junction). Tento směr a pořadí jsme volili kvůli dostupnosti vybraného ubytování, nijak hlouběji jsme nad ním nedumali, ale rozhodně se osvědčilo 😉

Podle map vychází celková ujetá vzdálenost 1 800 km.. nakonec to bylo ale trochu více kvůli různým menším i větším zajížďkám, výletům a nákupům. Při vrácení auta nám tachometr ukazoval 2 648 km, ve dvou řidičích, jedním navigátorem a jednou dozorující kachnou ujeté za 2 týdny napříč Aljaškou naprosto na pohodu 🚘

Přílet a vstupní opatření 💉

Pro vstup do USA jsme si předem z domova žádali o povolení ESTA – ve webovém formuláři (https://esta.cbp.dhs.gov/esta) jsme vyplnili potřebné informace o své osobě, zaplatili poplatek 21 USD a druhý den jsme v emailu měli schválení 💳✔️

Ještě v letadle před přistáním nám letušky rozdaly papírové celní prohlášení („Custom Declaration“), kde jsme vyplňovali informace o tom, co všechno přivážíme na území US a jakou to má hodnotu ✈️ V našem případě bylo vyplnění dooost jednoduché.. skoro nic nemáme a to málo si zase odvezeme! Kdo neměl tužku, vyplnil si prohlášení na letišti po příletu ✏️😊 Tento modrý papír jsme společně s pasem předložili na přepážce imigrační kontroly a po zodpovězení pár zvídavých otázek pana úředníka, jsme byli vpuštěni na aljašskou půdu. Čekací doba ve frontě? Cca 30 minut..

Letiště v Anchorage má 2 terminály – jižní (South) a severní (North), vzdálené od sebe 10 min chůze spojovacím koridorem. Všechny mezistátní linky (tj. přílet odjinud než z USA) přistávají na severním terminálu, kde… kde vůbec nic není 🛬😆 Dokonce tu ani nestaví shuttle bus autopůjčoven a je třeba si jej zavoláním z bílých telefonů visících poblíž východu objednat, nebo pěšourem dojít na jižní terminál. K jinému účelu, než imigrační kontrole po příletu cizinců, tento terminál neslouží, protože všechny odlety (včetně těch mezistátních) obsluhuje modernější jižní terminál 🛫

V přízemí jižního terminálu jsou i pobočky většiny známých autopůjčoven, na přepážce jsme si tu vyřídili papíry, dostali klíčky a pokračovali pár kroků do garáže, kde už na nás čekal náš dvoustopý parťák 🚙

Doprava po Aljašce 🚗

Půjčení auta jako způsob dopravy byla od začátku jasná volba.. v rozhodnutí nás neodradila ani vysoká cena a trampoty při jeho pořizování. Velmi zajímavou až luxusní alternativou je vlak – podél celé naší trasy od severu k jihu totiž vede aljašská železnice a na ní panoramatický vlak Alaska RailRoad (https://www.alaskarailroad.com/) 🚆 V porovnání s půjčovným za auto se zpáteční jízdenka v řádu stovek dolarů nezdá až tak astronomická, dost možná vyjde v přepočtu na osobu velmi podobně. Obrovskou nevýhodou je ale čas.. např. jízda Anchorage-Seward trvá dle jízdního řádu 4 až 5 hodin, autem něco málo přes 2 hodinky. Navíc vlak jezdí v jednom směru pouze jedenkrát denně a málokde se dá sehnat ubytování v docházkové vzdálenosti od nádraží. S flexibilním autem je to prostě sázka na jistotu.. i když výhledy a neopakovatelný zážitek by nás určitě k jízdě vlakem zlákaly, pokud bychom se zdrželi delší čas. Tak příště? 🤔😊

My jsme Aljašku brázdili malým SUV s pohonem 4 kol (automat), který jsme v půjčovně dostali namísto rezervovaného sedanu (upgrade zdarma). Sice jsme čtyřkolku párkrát nechali vyřádit na strmých štěrkových cestách, na naší technicky nenáročné trase bychom pravděpodobně neměli problém ani se sedanem, či malým hatchbackem 🚗🚙🏎️ V provozu bychom si ale mezi všemi těmi obrovskými tunovými koráby typu jeep a pick-up připadali směšně 🤣 Na Aljašce totiž platí „čím větší, tím lepší“.. a že to žere jako kráva, to nikoho nezajímá, když benzín stojí 22 CZK za litr!

Hlavní silnice jsou v celkem dobrém stavu, na občasné ďoury a hupíky upozorňují výrazné červené praporky podél silnice a výstražné nápisy 🛣️ Časté jsou práce na silnici, ale nijak výrazně provoz nezpomalují – v kolonce jsme stáli cca 3x a vždy jen pár minut. Doprava je hustá pouze v Anchorage, Fairbanks a jejich okolí, všude jinde jsme byli králi silnice! Provoz je velmi pohodový, nikdo se nikam netlačí a nespěchá – všichni jedou maximální povolenou rychlostí 55/65 mph (včetně kamionů) a pokud je třeba předjet pomalejší vozidlo (např. kochající se indickou posádku) slouží k tomu časté předjížděcí pruhy. Stačí tedy nastavit tempomat a jedééém!

1)  Seward 🏞️

Do Sewardu jsme dorazili poté, co jsme urazili 20 min cesty tramvají, 2 hod autobusem, 5 hod vlakem, 10 hod letadlem a 2 hod autem.. to všechno v jeden den! 🌍 Časový posun o 10 hodin a délka letu 10 hodin znamenaly, že jsme na letiště v Anchorage dosedli ve stejný den i čas, ve který jsme odlétali z Frankfurtu 😜 Dobrá červí díra.. nicméně den dlouhý 34 hodin je na jednu kachnu až moc dlouhý 🐤😴  Usnuli jsme doslova okamžitě po dopadu na měkkou matraci v chatičce poblíž Sewardu.

V kempu byla společná kuchyně, kde se ráno k snídani podávaly vafle "udělej si sám". Ještěže s sebou na cesty vozím svého osobního kuchaře 👨‍🍳 Vyspaní a nakrmení jsme se tak mohli vrhnout na to naše aljašské dobrodružství.. naladili jsme rádio The Bear (Medvěd) – pozor neplést se stanicí The Moose (Los), kde nehráli tak chytlavé šlágry 😁, pořídili si repelent na komáry, sprej na medvědy a pořádnou svačinu a vyrazili směr ledovec Exit Glacier.

A rádio Kachna nemají? 😁 To by teprve byly zprávy..

Pro začátek jsme si vybrali nenáročný „edukační“ program (https://www.nps.gov/kefj/planyou...ograms.htm) – komentovanou procházku k ledovci s klasickým uniformovaným rangerem, tj. správcem parku, která se koná zdarma dvakrát denně (10:00, 14:00). Rozjezd sice pomalý.. stáli jsme a poslouchali přednášku doslova u každého šutru ⛰️🤓 ..nicméně velmi poučný a zajímavý. Z informací, které jsme dostali během cca dvouhodinové procházky jsme rádi čerpali i v dalších dnech 👍

Kvůli masivnímu ústupu ledovce, jsme se až k němu po běžné pěší stezce nedostali, přestože to ještě počátkem roku 2014 možné bylo 🧊 I tak jsou výhledy a okolní krajina velice půvabné. Pro ty, kdo touží vlastníma nohama ledovec zdolat, jsou připravené túry s průvodcem, které nabízejí místní cestovní agentury.. za necelé 4 000 CZK i se svačinkou. My jsme kvůli nepřívětivému počasí do tohoto zážitku neinvestovali, nicméně můžeme doporučit místními vychvalované průvodce z Exit Glacier Guides (https://www.exitglacierguides.com/).

Místo toho jsme vybavení do nepohody vyrazili zdolat dva populární místní treky.. 'Resurrection River Trail' (podél řeky Resurrection) a 'Lost Lake Trail' (ke Ztracenému jezeru). Oba začínají poblíž Sewardu, nejsou svým převýšením nijak náročné a tam i zpět se musí stejnou cestou.. tzn. my razili heslo „kam dojdem, tam dojdem“ než nás únava, počasí nebo medvěd otočí zpět 😆

Cestou ke Ztracenému jezeru to bylo 50 čísel sněhu a bičující vítr, které nás přimělo vrátit se cca 1,5 km před cílem, kdy už jsme měli jezero na dohled.. nicméně ještě celé zamrzlé a přikryté bílou sněhovou peřinkou ⛄ V polovině června je na tento trek pořád ještě moc brzy..

Strávit 2,5 dne v Sewardu nám stačilo, nemělo smysl čekat, zda se umoudří počasí.. předpověď byla zatažená a upršená i na následující dny ☂️ a my tak zahájili naše putování sever 🧭

2)  Cantwell ⛰️

Cesta ze Sewardu do Cantwellu vede kolem několika zajímavostí, kterými jsme si 6ti hodinový přejezd plánovali zpestřit:

• Alaska Wildlife Conservation Center (přírodní rezervace pro zachráněná a osiřelá divoká zvířata),
• Museum of Alaska Transportation ve Wasille (muzeum dopravních prostředků a zemědělských strojů),
• Talkeetna (turistické městečko s historickým centrem a původními zlatokopeckými domečky),
• Denali Viewpoint South/North (2 vyhlídky, odkud je možné spatřit nejvyšší horu Severní Ameriky Denali (6190 m n. m.), do roku 2015 nazývanou Mt. McKinley).

Tak je to Denali nebo Mt. McKinley?? Já se ve škole učil o Mt. McKinley, tak zůstanu u toho.. parku říkám Denali a původní obyvatelé snad prominou.

Protože od rána hustě pršelo a déšť na naší cestě neustával, vynechali jsme návštěvu zvířátek v Alaska Wildlife Conservation Center, ale znovu jsme si sem zajeli později při našem pobytu v Anchorage před odletem.. a moc dobře jsme udělali! 🌧️🐺

V Cantwellu jsme pobyli celé 2 dny a třetí den odjížděli s kompletně ušoupanýma nožičkama, protože nedaleký národní park Denali je opravdovým rájem pro turisty 🏞️😊 V těchto zeměpisných šířkách se umoudřilo i počasí a my tak opravdu prochodili, co se dalo.. tzn. necelých 50 km a 1 500 nastoupaných výškových metrů za dva dny 👣

Ještěže se nesu v batohu!

Ubytování jsme volili záměrně necelých 30 min autem od návštěvnického centra Denali a obě rána byli v 9:00 připraveni v parku na značkách! Odpoledne totiž dorazí obrovský příval turistů a na všechno se stojí fronty!

Přímo před návštěvnickým centrem je několik velkých parkovišť, kde se dá zdarma zaparkovat. Do parku je potřeba koupit si vstupenku (15 USD/os.) platnou 7 dní od nákupu, tzn. je možné se libovolně vracet a strávit tu klidně celý týden. Pořídit se dá buď online nebo v centru na pokladně, kde jsou milé slečny ochotné poradit s výběrem vhodného treku 🗺️ Nevynechali jsme ani návštěvu kina, kde se vždy v půl a celou promítají krátké filmy o národním parku a psích spřeženích (u nás to na celé čáře vyhráli pejsánci) 🐕🐕

V ceně vstupenky je kyvadlová autobusová doprava (Free Shuttle), která rozváží turisty do míst, odkud se táhnou jednotlivé treky, a pak je zase sváží nazpět 🚌 Pozor, neplést s vyhlídkovými autobusy „Denali Tour Experience“ s průvodcem, na které lákají jejich webové stránky, ale které se platí zvlášť. Veškeré detailní informace, mapky i jízdní řády jsou na webových stránkách parku (https://www.nps.gov/dena/index.htm).

Nezapomeňte si mapičku!

Napříč parkem prochází silnice Park Road, kam je až do 15. míle povolen vjezd i soukromým automobilům, tzn. na start vybraných treků se dá dostat i vlastním vozem.. z vlastní zkušenosti ale potvrzujeme, že jízda autobusem je velký zážitek!

Protože je od letoška pravděpodobně až do léta 2026 silnice Park Road za 43. mílí kvůli sesuvům půdy uzavřena, je nabídka treků trochu omezená a zejména k ikonickým trasám, odkud lze pozorovat Mt. McKinley 🏔️ (Wonder Lake Trail, Eielson Alpine Trail), se nedá, jak přiblížit. Mt. McKinley se dá přesto při dobré viditelnosti zahlédnout, a to přímo z Park Road na cca 9. míli – směrem od návštěvnického centra je po levé straně silnice menší parkoviště s nenápadnou informační cedulí, kde rádi přibržďují i kyvadlové autobusy 🚌

První den jsme naskočili do zeleného autobusu 'Savage Free Shuttle', který nás dovezl na začátek 'Savage Alpine Trail', který jsme si následně prodloužili ještě o 'Savage River Loop'. Výšlap patří k náročnějším hlavně kvůli cca 500 m převýšení a skalnatým cestičkám, výhledy jsou ale neopakovatelné 😍 Těchto 10 km jsme urazili za 3 hod 50 min včetně potřebných čůracích a občerstvovacích zastávek, takže jsme pak měli spoustu času dát si po návratu busíkem k návštěvnickému centru ještě pohodový Horseshoe Lake Trail (7 km, cca 2 hod).

Jezero má tvar podkovy (proto název Horseshoe Lake) a je známé jako vhodné místo pro pozorování bobrů. Na vodě je několik bobřích hrázích a jejich stavitelské umění je možné obdivovat hned z několika břehů. O nachroupané stromy a ukousané klády se doslova zakopává 🌲 ..mě to ale trochu leze mezi zuby!

Druhý den jsme zahájili návštěvou místní chovné stanice pro aljašské husky (Sled Dog Kennel), kde se 3x denně koná komentovaná přednáška s ukázkou výcviku – vypsané časy i odjezdy autobusů jsou na informační ceduli před návštěvnickým centrem, vše v ceně vstupenky. Pejsci většinou pospávají u svých boudiček a o návštěvníky nejeví větší zájem, ty zvídavější se ale nechají pohladit a podrbat za ušima 🐶

Ze stanice jsme si to pěšky namířili zpět po trase 'Rock Creek Trail' a na rozcestníku u parkoviště rovnou pokračovali na 'Mt. Healy Overlook Trail'.. asi nejnáročnější výšlap, který jsme v Denali absolvovali. Oba treky dohromady vyšly na 18 km a jejich zdolání nás stálo 6, 5 hod ⌛ Na závěr dne jsme se ještě došli podívat na začátek 'Triple Lakes Trail', odkud je krásný výhled na železniční most, a.. a únavou padli 😴

3)  Fairbanks 🦟

Protože nás při odjezdu trochu mrzelo, že jsme celý 'Triple Lakes Trail' nestihli, stavili jsme se cestou do Fairbanks (která vedla znovu podél Denali parku) alespoň u jeho „druhého konce“, zaparkovali u Grizzlyho 🐻 a hned za mostními svodidly se napojili na oficiální trasu dle mapičky. K jezerům se z této strany dojde za cca 3,5 km.. z parku to trvá 12 km. Spokojení jsme pak pokračovali v asi dvouhodinové cestě do Fairbanks.

Druhé největší město Aljašky (se 32 tis. obyvatel) má v nabídce pár turistických taháků:

• Large Animal Research Station (rezervace s divokými zvířaty typu pižmoň a bizon),
• Creamer’s Field Migratory Waterfowl Refuge (ptačí rezervace),
• Fountainhead Antique Auto Museum (muzeum automobilů),
• Pioneer Park (zábavní městečko zlatokopů),
• Moose Antler Arch (brána z losích parohů),
• Tanana Lakes Recreation Area (park u řeky Tanana).

Ne všechno ale stojí za návštěvu.. na pižmoně a bizony jsme se zašli jen podívat od parkoviště, vstupné 18 USD se nám zdálo drahé a v plánu ještě zbývalo vynechané Alaska Wildlife Conservation Center, kde mají stejná zvířátka také v nabídce 🐂 Stejně tak ptačí rezervace – z vyhlídkových plošin na parkovišti se dá pozorovat divoké husy a jiné zajímavé ptáky podobné volavkám.. každý, kdo se odváží dál, se stává soustem pro komáry, kterých tu jsou tisíce! 🦟🦟 Navíc kdysi hlavní lákadlo pěší okruh 'Boreal Forest Trail' s pozorovací věží je kvůli špatnému technickému stavu uzavřen.. za nás nedoporučujeme 👎

Obrovským překvapením naopak bylo zastřešené automobilové muzeum Fountainhead Antique – pro fanoušky rychlých kol naprostý skvost a při špatném počasí se tu dají strávit klidně i 2 hodinky 🚗 Velký palec nahoru!

Kousek na sever od města vede podél silnice ropovod Alyeska Pipeline a společně s malým parčíkem a spoustou informačních cedulí o vedení černého zlata napříč Aljaškou je toto místo škoda minout 🌫️

My ho navštívili cestou do rekreační oblasti Chena Hot Springs, kde vyvěrají termální prameny. Místní venkovní bazén s vodou mající místy hodně přes 30 °C byl balzám pro naše unavené svaly.. chtějí sice 20 USD/os. za celodenní vstup, ale k dispozici je klasické bazénové zázemí včetně sprch, skříněk, vnitřních vířivek a trochu chladnějšího plaveckého bazénu. My jsme využili příležitost pořádně se vydrhnout, jelikož naše ubytování ve Fairbanks nedisponovalo sprchou ani umyvadly 😆💦 Zato jsme tu měli ohniště, gril a k večeři výjimečně i opékané maso, takže jsme byli nejen zpocení, ale i řádně vyčouzení.

Hned po horké koupeli jsme se za dalších 20 USD zašli zchladit do místního „polária“ – muzea s ledovými sochami Aurora Ice Museum, kde mají celoročně -7 °C 🧊 Prohlídky jsou organizované a konají se každé 2 hodiny v celou. U vstupu každý návštěvník vyfasuje obrovský teplý kabát, výhodou je mít i vlastní čepici a rukavice.. je tam vážně kosa! V nabídce je i dražší varianta vstupu s jablečným Martini (Appletini) stylově podávaným v ledových skleničkách na baru 🍹

Jaryne, ty jsi to všechno vyzunkl?'

Nebyly bychom to my, abychom si cestou nevyhlídli i nějaký ten kopec k pokoření! Pár kilometrů před Chena Hot Springs jsou po pravé straně tzv. Andělské skály, kudy vede sedmikilometrový okruh 'Angel Rocks Trail' – jeden z těch méně náročných, avšak značně zamořený komáry.. bez repelentu se nedá ani nevystrčit nos z auta. Už ráno v rádiu totiž s nadšením hlásili, že začala komáří sezóna.. nejoblíbenější sezóna v roce.. pro komáry 🦟😅

Ještěže komáři gumu nežerou! 😄

Návrat na jih do Anchorage jsme původně plánovali stejnou cestou, jako jsme přijeli – tedy tou kratší západní stranou okruhu. Při brouzdání po nedalekých zajímavostech jsme ale natrefili na ledovec Castner Glacier, který by měl být viditelný pár kilometrů od silnice, a navíc vytvářet krásnou ledovcovou jeskyni.. to jsme si prostě nemohli nechat ujít! Po návštěvě městečka North Pole, kde údajně žije Santa Claus 🎅 (no nevím, já ho potkal v Rovaniemi ve Finsku a tenhle měl v čas naší zastávky zavřeno, takže nemůžu potvrdit) jsme tedy zamířili po východním okruhu dolů směr Anchorage. Cesta byla sice asi o hodinu delší, zato měnící se krajina kolem nás nepopsatelně úchvatná.. kochat se mohl dokonce i řidič, protože jsme byli doslova jediné auto široko daleko 👍

A ten ledovec? Velké zklamání.. u Ztraceného jezera jsme kvůli sněhu byli moc brzy, tady zase kvůli ledovcovému tání moc pozdě 🌊 Velkou špinavou kouli typu ledovec jsme sice viděli, ale jeskyně byla dávno v trapu – vše tálo, kapalo a bortilo se, proto jsme se drželi v uctivé vzdálenosti. Tento jediný trek ('Castner Glacier Ice Cave Trail') nebyl dobře značený a místy se nám cesta pod nohama úplně ztrácela.. bylo nutné přebrodit a přeskákat říčky odnášející tající sníh. I tak jsme měli radost, že se nám podle mapy podařilo dojít až do cíle..

Mnohem hezčí byla zastávka u ledovce Matanuska necelé 2 hod před Anchorage. Kdybychom to věděli, tak Castner Glacier úplně vynecháme a hledáme si vyhlídku s parádním výhledem na ledovcové údolí Matanuska - třeba z kopce Lion Head 🦁 (Lví hlava).. odtud by byl nádherný výhled, kdyby na vrchol vedla stezka.

Lví hlava? To teda nevím, z které strany na ten kopec koukali.. nicméně na Aljašce se dá najít spousta kopců s úžasnými poetickými jmény. Viděli jsme 1 663 m vysokou Slánku (Salt Peak) a vedle ní 1 645 m vysokou Pepřenku (Pepper Peak), Tučňáčí vrchol (Penguin Peak) a kopec Sakra! Včely! (Ah! Bees! Peak).. shodou okolností hned vedle Včelího nebe (Bees Heaven Peak) 🐝🤣 U nás však nejvíce zabodovala hora s názvem Zmrzlinový kornoutek (Ice Cream Cone Mountain) 🍦😋

4)  Anchorage 🏙️

Do Anchorage jsme dorazili na poslední 3 dny naší dovolené, stále ale bylo co podnikat a objevovat! Kromě už několikrát zmíněné vynechané zvířecí rezervace Alaska Wildlife Conservation Center, kde jsme strávili 4 hodiny (!), jsme si vyšlápli nedaleké kopce Rainbow Peak a Flattop Mountain. 

První zmiňovaný se řadí mezi hardcore výstupy (3,3 km jedním směrem, převýšení 988 m), v jehož druhé polovině je strmý skalnatý úsek, kde se leze doslova po všech čtyřech.. kopec opravdu pro fajnšmekry, fyzicky méně zdatným jedincům jeho návštěvu vůbec nedoporučujeme ⛰️ Druhý už je oproti tomu balada a vzhledem k jeho blízkosti z Anchorage je velmi vyhledávaným místem mezi turisty i místními.. od parkoviště až na vrchol se jde ve štrůdlu švitořících důchodkyň a skupinek mladých baťůžkářů. Cca dvouhodinová zábava s převýšením okolo 480 m – vybrat se dá buď nepříliš strmá trasa 'Flattop Sunnyside Trail' (tam a zpět 6 km), příp. se dle chuti vydrápat cestičkou po ostřejší straně kopce. Kromě množství lidí a ostrému studenému větru, který nahoře fouká, dáváme palec dolů i za absenci americké vlajky, která měla dle všech dostupných informací nahoře vlát.. nevlála, škoda 🙁

Jediný den, kdy se nám v Anchorage ukázalo sluníčko a modré nebe, jsme vyrazili k jezeru Eklutna – podél jezera nejenže vede pěší stezka 'Eklutna Lake Scenic Trail', dá se tu v půjčovně Lifetime Adventures sehnat horské kolo nebo kajak a vyrazit poznávat zdejší krásy i jinak než po svých ☀️🚴‍♂️🚣‍♂️ My jsme ulevili namoženým nohám a pořádně si zapádlovali ve vodách jezera, které mělo jen pár stupínků nad nulou! Takže žádná koupačka 😁 Půjčení jednoho kajaku na 2 hod stálo 50 USD, v nabídce měli i dvojkajaky za 60 USD. Každou neděli mají navíc akci Paddle & Pedal, kdy na kajaku přepádlujete jezero (cca 12 km), kde naskočíte na kolo a vrátíte se podél jezera zpět.. garantovaná zábava na celý den!

Poslední, co jsme si v okolí Anchorage nemohli nechat ujít, byl Kincaid Park známý častým výskytem divokých zvířátek, zejména losů. Podél pobřeží vede vyasfaltovaná cyklistická stezka 'Tony Knowles Coastal Trail' (15 km v jednom směru) – kolo se dá vypůjčit v centru Anchorage poblíž hlavní ulice pro turisty 5 Avenue. Nicméně i pro pěší zde vede spousta menších vyšlapaných cestiček, které se dají nakroutit do úctyhodné procházky 🚶‍♀️🚶‍♂️🚶‍♂️🐤🦌

Pro návštěvu parku jsme si rezervovali poslední den kvůli blízkosti mezinárodního letiště.. jakmile nastal čas, vrátili jsme se zpátky na parkoviště, dobaštili svačiny, dotankovali plnou nádrž a za 15 minut už jsme předávali auto v půjčovně na letišti ✈️ Ještě jsme zamávali Aljašce a už jsme frčeli zpět domů..

Sladký tip v Anchorage 🍨

A něco dobrého do mého zobáčku? Samozřejmě.. co třeba pečená Aljaška? Nedělám si srandu.. Baked Alaska je druh lokálního dezertu, který spočívá v tom, že se na cokoliv dobrého kydne kopec bílkové či maršmelounové pěny a opálí se flambovací pistolí 😋 Má to připomínat zasněžené aljašské kopečky a nápad údajně vzniknul na oslavu připojení Aljašky k USA v roce 1959.

My vyzkoušeli zmrzlinovou verzi ve vyhlášené anchoragské zmrzlinárně Wild Scoops.. poznáte ji už z dálky, nikde jinde po celé Aljašce jsme totiž neviděli lidi stát na něco frontu 😆 Vlastně jen tady a na imigrační kontrole 🤣 Ze dvou místních poboček doporučujeme tu v centru poblíž 5 Avenue, přestože prodávají tu samou domácí zmrzlinu, jejich servis byl výrazně lepší, kopeček větší a Aljaška chutnější 🍦

Divoká zvířátka a bezpečnost 🐻⛑️

„A viděli jste medvědy?“ ptá se každý, komu líčím zážitky z výletu 🤔 Ano! Naštěstí z bezpečné vzdálenosti bez potřeby použít jakýkoliv obranný prostředek, jinak bychom měli sevřené zadečky.. na medvěda černého jsme natrefili u parkoviště pod Rainbow Peak. Ono tomu dost nasvědčovalo i množství jeho hovínek všude kolem 💩 Dalšího medvěda jsme zahlédli i cestou ke Ztracenému jezeru v parku Kenai, nicméně na vzdálenost pár stovek metrů – na druhé straně údolí přecházel zasněženou louku, proto na bílém podkladu krásně svítil.

Jaryne, nemáš naděláno v trenýrkách?

Situaci opravdu není radno podceňovat, i když pravděpodobnost jakékoliv konfrontace je mizivá.. v postranní kapse batohu jsme měli vždy připravený pepřový sprej na medvědy (bear spray) a než jsme vlezli do jakéhokoliv podezřelého houští či rokliny, hlasitě jsme zatleskali (rolničky jsou dle místních naprosto k ničemu, jelikož svým cinkáním připomínají ptačí štěbetání), příp. jsme zvýšili hlasitost našeho povídání 👏 Nejhorší, co se může stát, je totiž vylekat medvěda na hruškách 🍐🐻💩

Kromě medvědů jsme ve volné přírodě potkali i množství losů – několik jsme jich zahlédli z auta, často postávají u cest a pasou se. Na tři obrovské kusy jsme doslova „narazili“ právě v Kincaid parku.. Pozor, losi mají na cestě vždy přednost, ať jste autem, na kole nebo pěšky 🦌🛑

V Denali parku nás pronásledovaly arktické zemní veverky a velicí svišti šedí. Obojí jsou krásná roztomilá zvířátka, která ráda pózují na kameru 🐿️😊 U Andělských skal v oblasti Chena Hot Springs se před námi na strom pelášil schovat obrovský dikobraz. A vyplatí se koukat i nahoru, zejména v jižní oblasti u Sewardu, kde hnízdí velké množství orlů bělohlavých a nenápadně krouží nad hlavami.

Kdo nemá štěstí nebo příležitost, rozhodně doporučujeme zajet se podívat do Alaska Wildlife Conservation Center, příp. jiné zvířecí rezervace 🏞️ Za 20 USD/os., které putují na ochranu těchto zvířat, jsme zblízka viděli losy, soby, bizony, pižmoně, jeleny, lišky, vlky a obrovitánské hnědé i černé medvědy.. většinou se jednalo o poraněné nebo osiřelé jedince, kteří by v divočině sami nepřežili a na informačních vývěskách jsme si mohli přečíst jejich (smutný) příběh. To by kachnička zaplakala..

A že jste čekali fotku losa, jak v tlamičce přežvykuje žlutou kachničku? To tak! 🐥 Nesežral mě husky, nesežere mě býložravec!

Ubytování 🏕️

Ze zkušenosti garantujeme, že na jakékoliv nízkonákladové ubytování narazíte, tak to bude zážitkové bydlení! Zejména to "outdoorové" .. v nabídce jsou chatičky, boudičky, jurty, sruby, příštřešky všeho možného typu 🏘️ Pro nás bylo důležité, že měli postel, vodu a něco k snědku.. 

A co zajímavého na nás tedy čekalo? 🛏️ Malá stylová chatrč v Sewardu s družnými spolubydlícími z celých Spojených Států, kde se musíte rozhlédnout po medvědovi, než vylezete ze dveří.. velká country ubytovna s hudebním klubem v Cantwellu, ve které jsme si připadali jak ve westernovém saloonu - avšak úplně sami a na samotě vprostřed ničeho s hrůzu nahánějící paní domácí, co má doma ve skříni nejmíň tucet brokovnic.. roztomilý zelený autobus poblíž Fairbanks, se dvěma postelemi, ledničkou, grilem a kadibudkou. Co více si může mé dobrodružné srdce přát! 💛

Bye Bye! 👋

Aljaška dvěma slovy? Opravdová divočina! ❤️ Její příroda není tak jedinečná jako krásy Islandu, ani hory nejsou turisticky přístupné jako Tatry nebo Alpy, je tu zima a deštivo jako v Čechách přes Vánoce, všechno je od sebe hrozně daleko, navíc drahé jako blázen.. ale zažít tu lehkost a pohodu zdejšího žití na vlastní kůži je jedinečný zážitek. Spojení s přírodou a atmosféra, kdy živelní zákony jsou více než ty vytvořené lidskou společností, je cítit ve vzduchu už po vystoupení z letadla ✨

Respekt zdejších obyvatelů, chlupatých i těch bez srsti, původních i nepůvodních, jde ruku v ruce s jejich přátelskostí a pohostinností. Za nás 2 týdny pohody, míru a velkých dobrodružství.. přesně tak, jak jsme si Aljašku představovali! 👍

Sledujte i moje další cestovatelská dobrodružství - tady: https://www.instagram.com/jaryn_...ling_duck/