Dlouhý přestup v Istanbulu

Náš let s Turkish airlines měl dlouhou zastávku v Istanbulu - přílet v jednu odpoledne, odlet po druhé ráno. Co dělat, abychom se nezbláznili nudou? Využít tour zdarma. Na výběr jsou různé trasy, některé jsou procházky po městě, jiné vstupy do atrakcí. My si vybrali plavbu po Bosporu s večeří.

Imigrační kontroly šly docela rychle, kufry jsme řešit nemuseli, protože byly odbavené až do destinace. V přletové hale se dáte vpravo a jdete až na samý konec, kde najdete přepážky Hotel desk a vedle nich je okénko Touristanbul. Ukážete letenky a zvolíte variantu. Dostanete visačku na krk a instrukce, v kolik hodin máte přijít (půl hodiny předem). Nic neplatíte, vše je zdarma včetně případných vstupů.

Ok, máme přes čtyři hodiny času. Jdeme si odpočinout do hotelu Yotel landside, který jsem rezervoval. Je přímo nad námi. Takže po jezdících schodech vyjedeme od odletové haly, vlevo je vstup 7 a přepážky P, podél kterých dojdeme až v vstupu do Yotelu. Cena je 111 € za 4 hodiny. Za to máte vlastní vkusně zařízený pokoj. Někomu může přijít malý, ale dispozičně je dobře řešený, takže jsem neměl pocit stísněnosti.  Lepší než na Manhattanu. Kromě pohodlné postele je zde velká televize, lednička, toaleta a hlavně sprcha. Jediný problém byl s odtokem, takže jsem vyplavil celou místnost.

Na šestou jsme se vrátili zpátky o patro níže, kde už čekala hromada lidí včetně školního zájezdu mongolských dětí. Pět minut před půl sedmou jsme s průvodcem vyrazili o patro dolů k autobusům. Jedna kontrola visaček proběhla cestou u eskalátoru, v autobuse byla kontrola proti jmennému seznamu. Průvodce byl už docela unavený a do vyprávění se musel přemáhat. Cesta k přístavu trvala hodinu a nebylo to kvůli husté dopravě. IST ke fakt daleko, asi jako byste jeli do Prahy od Kolína. Cestou jsme závodili s druhým autobusem, kdo dorazí dříve a zabere lepší místa. Pořadí se dynamicky měnilo, ale na posledních semaforech nás na víceproudé silnici předjeli. V autobuse je možné si nechat své věci (bez záruky, ale řidič zůstal uvnitř).

Když jsme na plavbě byli loni sami, pluli jsme velkou lodí s výborným jídlem. Dnes nás čekala mnohem menší loď. Všichni se hrnuli na horní otevřenou palubu s výhledem, my šli zkušeně dolů do vnitřní paluby. Jen jsme si třikrát přesedli, než jsme našli místo, kde nefoukalo od dveří a měli jsme výhled na správnou stranu, kde byl břeh - levá strana ve směru plavby. Průvodce popisoval, co vidíme, ale informací bylo míň než z audioprůvodce z loňska. Postupně do kabiny utíkali lidé z horní paluby. I dole jsme přes sebe hodili svetry. Celá plavba trvala asi hodinu.

Večeře nebyla na palubě, ale v restauraci. Prošli jsme kolem Nové mešity (Yeni Cami) a po pár set metrech jsme vešli do kebabárny. V prvním patře už byly prostřené stoly s Coca Colou a nápojem sladkostí a konzistencí odpovídajícímu meruňkovému kompotu. Pak jsme dostali výbornou dýňovou polévku a kebab s rýží. Kdo nahlásil předem, dostal vegetariánskou variantu s vajíčkem. Průvodce byl netrpělivý, takže jsme brzy vyrazili, dříve než někteří pozdě obsloužení hosté byli schopni vůbec sníst jídlo. Dokonce ani neměl spočtené všechny lidi, takže jsme jen doufali, že nikoho nezapomněl na záchodě. Pak jsme zase šli pěšky k nábřeží, kde přijel autobus a my do něj na křižovatce nastoupili. 

Cestou mi ale dorazila zpráva, že náš let byl o čtyři hodiny opožděn. Zkusil jsem jít zpátky do Yotelu, ale pobyt prodloužit už nešlo. Nabízeli mi jen noční tarif za 327 €. Tak jsme šli na security. Cestou jsem viděl fast track pro držitele Mastercard prémiových karet, nicméně si musíte rezervovat slot přes mobilní aplikaci a ČSOB není v seznamu podporovaných karet. Takže jsme si vystáli dvě fronty na kontrolu pasů a security a po více než půl hodině jsme byli uvnitř s tím, že nás čekalo dlouhých sedm hodin. 

Plán byl zajít do iGA salónku v sekci D, jenže stejný nápad mělo pár set lidí. Fronta vypadala na hodiny čekání, tak jsme ji vzdali. Hned vedle byly iGA Sleepod, nicméně také neměli hodinové, ale celonoční tarify za cenu přes 300 €. Šli jsme tedy ke gate, který nám přišel přes mobilní aplikaci Turkish airlines a natáhli se na volné lavičky. Kolem třetí ráno jsme vstali. Změnila se zase brána (cedule ale stále ukazovala, že brána je zatím neznámá), tak jsme vyrazili. Měl jsem hlad, chtěl jsem využít voucher na jídlo za zpožděný let (v aplikaci byl QR kód), nicméně žena si nevybrala v podporovaných restauracích a když jsme byli blízko salónku, zkusili jsme se tam podívat. Fronta nikde, tak jsme vešli na Lounge Key. IGA salónek je docela prostorný, ale nijak zvlášť mě nezaujal. Nabídka nebyla moc pestrá, ale to mohlo být noční hodinou. Ale jako odpočinek po ležení na lavičkách to bylo fajn.