Cestopis

Durmitor 2018

Krásné jednodenní treky v nejlepším balkánském národním parku.
Avatar uživatele filip.117
Cestopis z roku 2018 napsal filip.117

Durmitor

Durmitor je národní park u městečka Žabljak, které má necelých 2000 obyvatel, nicméně je hlavním městem opštiny Žabljak (obdoba krajského města). Pohoří Durmitor je součástí Dinarských Alp, nicméně se od zbytku Dinarských Alp zásadně liší, hory jsou obecně vyšší a strmější. Durmitor není jen místem pro nádherné horské treky, ale je vhodný i pro sjíždění řek, kaňon řeky Tary je tvrdým oříškem i pro ty nejzkušenější.

Obecně černohorské národní parky jsou mnohem lepší než chorvatské národní parky, pro porovnání: v Durmitoru jsem zaplatil 6€ za třídenní neomezený vstup, nejsou žádné cesty, po kterých se musím pohybovat, mohu chodit, kam chci. Značení parku je naprosto skvělé a spolehlivé, mnohem lepší než jsou turistické značky u nás v ČR. V Chorvatsku je ale situace jiná, za jednodenní vstup zaplatím kolem 1000 CZK v letní sezóně, přičemž se mohu pohybovat jen po vyznačených cestách, Chorvati své národní parky přeměnili v turistické atrakce, které akorát škodí přírodě, všude jsou odpadky a stánky s občerstvením, kdežto v Černé Hoře není v národním parku po civilizaci ani stopy.

Jak se tam dostat?

Z letiště v Podgorici se budete muset dostat na hlavní autobusové (zároveň jediné) nádraží v Podgorici, odkud si koupíte jízdenku do Žabljaku (cca 7€, záleží na dopravci). Při nákupu jízdenky se nebojte zeptat na studentskou slevu, sice to není nikde napsáno, ale při předložení ISIC karty hodně místních dopravců poskytuje slevu kolem 25% pro studenty. Úroveň angličtiny je v Černé Hoře poměrně dobrá, tudíž byste neměli mít s nákupem jízdenky problém. Po nákupu jízdenky se vydáte na příslušné nástupiště, kde nasednete na autobus a vydáte se do Žabljaku. Pravděpodobně se setkáte s tím, že vám bude chtít řidič naúčtovat 1€ za zavazadlo, bohužel je to na Balkáně běžná praxe a nejedná se o žádný způsob odírání turistů, tento poplatek platí i místní, ale i tak by vám měl řidič vydat potvrzení (prtljažna karta). Cesta zabere od hodiny a půl do tří hodin, záleží na dopravci. Pravděpodobně budete muset přestoupit v Nikšići do minibusu, je dobré se na tuto skutečnost zeptat řidiče.

Co se týče cesty z letiště na autobusové nádraží, tak z letiště nejezdí žádný pravidelný autobusový spoj do města, tudíž budete muset jet taxíkem, nebojte se smlouvat o ceně nebo se s někým dohodnout a vzít si taxík společně, sdílení taxíků je mezi lidmi na Balkáně běžná praxe. Cena by neměla přesahovat 15€. Pokud byste opravdu taxíkem jet nechtěli, můžete jet vlakem, nicméně na vlakovou zastávku půjdete asi 10 minut po silnici, kde není chodník, navíc frekventovanost spojů není příliš vysoká, tudíž si počkáte, na druhou stranu vlaky v Černé Hoře jsou hodně levné (cena kolem 1,2€).

Pokud do Černé Hory přijedete vlakem, tak dojedete na nádraží, které se nachází hned vedle autobusového, tudíž není třeba si brát taxi.

Ubytování a jídlo

V Žabljaku si můžete sehnat ubytování od luxusního hotelu po obyčejné pokoje, já volil druhou možnost. Přes Airbnb jsem si pronajal pokoj od Rooms Ksenija, za 5 nocí jsem zaplatil 1474 CZK v jednolůžkovém pokoji, toto ubytování mohu vřele doporučit, vše bylo čisté, kuchyň dobře vybavená, pokud jste autem, není problém s parkováním. Navíc Ksenijin syn Nikola je bývalým dobrovolníkem horské služby a hory zná opravdu perfektně, tudíž vám pomůže s plánováním tras, navíc se s ním můžete domluvit a hodí vás na Sedlo (výchozí bod pro trek na Bobotov Kuk) za 5€ (standardní cena je 15-25€). Přespávat se dá i v kempech v národním parku nebo v bivacích (malé plechové budky rozmístěné po parku), kemp je dost levný a bivak je zdarma, nicméně budete bez sprchy, což umí být v letních měsících dosti nepříjemné.

Co se týče jídla, tak restaurace v Žabljaku nejsou moc dobré a jsou předražené, tudíž vám doporučuji si nakoupit v místním supermarketu nebo na trhu.

Den 1

Moje cesta do Černé Hory začala 7. srpna na vlakovém nádraží Beograd-Topčider v Srbsku, kde jsem se chystal na cestu se jedním párem z Polska, který jsem poznal ve vlaku z Budapešti. Měli stejnou cestu, tak jsme si koupili skupinovou jízdenku, abychom ušetřili, běžná cena za jízdenku z Bělehradu do Podgorici je 22,2€, takhle nás to stálo 52€ pro tři osoby, tudíž cenový rozdíl byl znát. Jízdenka bohužel nejde koupit online, tudíž byla vyprodána všechna lůžková místa a my museli jet v klasickém šestimístném kupé. Nicméně cesta nejnižší třídou nám zaručila skutečný kontakt se srbskou pohostinnou povahou. Do našeho kupé nastoupili tři mladí kluci s přenosnými ledničkami plnými jídla, rakije a piva, samozřejmě se s námi podělili (ožrali nás, kromě nás ještě policisty, průvodčího, strojvedoucího a zbytek vagonu) a ani za to nic nechtěli. Díky tomu nám třináctihodinová cesta velice rychle utekla. Na hranicích s Černou Horou k nám ihned po hraniční kontrole nastoupil pašerák, u kterého jsme za opravdu nízké ceny doplnili naše zásoby jídla a pití a pokračovali jsme v cestě. Cestu vlakem z Bělehradu vám mohu doporučit, ne jen že zblízka (pro někoho nepříjemně moc zblízka) poznáte místní, ale také se projedete po mostě vedoucím přes kaňon řeky Tary, což je nejhlubší kaňon v Evropě, jedná se skutečně o skvostnou podívanou.

Zlaté České dráhy
Zlaté České dráhy

Den 2

Po příjezdu do Podgorici jsem se vydal na autobusové nádraží, kde jsem si za 7€ koupil jízdenku do Žabljaku, cesta do Žabljaku byla také zážitek, ale už ne tak dobrý, klimatizace v autobusu nešla vypnout, tudíž v něm byla opravdu zima. V Nikšići jsem společně s ostatními turisty a domorodci přestoupil do minibusu, který nás odvezl do Žabljaku, kde na mě čekal Nikola (syn paní, u které jsem byl ubytovaný) a odvezl mě k nim domů (ani jsem je o to nežádal, nic za odvoz nechtěli, Kseniju mohu jen doporučit, viz. o pár odstavců výš). Do Žabljaku jsem přijel v odpoledních hodinách, tudíž jsem se už do parku nevydal, místo toho jsem si šel nakoupit potraviny a připravit si jídlo na další den.

Den 3

První den v Durmitoru proběhl přesně podle mých představ, koupil jsem si vstupenku na 3 dny za 6€ a vydal jsem se přes Ivan Do (malá vesnička, poslední výspa civilizace) do hor. Měl jsem v plánu výšlap na horu Crvena Greda přes Lokvické jezero, cestou zpátky jsem se vydal kolem Ledové jeskyně (Ledena pećina), kde sníh a led přetrvává po celý rok, dokonce můžete sestoupit dolů pomocí lana, které je na stěně jeskyně, doporučuji mít vhodnou obuv, DLOUHÉ KALHOTY a čelovku. Cestou jsem potkal jen minimum lidí, výhledy byly krásné, nešlo ani o moc náročný trek, celkově jsem nachodil nějakých 23 kilometrů.

Crvena Greda
Sestup z Crvene Gredy
Jezero Lokvice
Klečový porost

Den 4

Na druhý den v Durmitoru jsem si naplánoval náročnější trasu přes Medjed, což je nejnebezpečnější hora v Durmitoru, budete se muset přidržovat hodně lan a upozorňuji vás, že je tam opravdu hodně míst, kde by byl člověk raději jištěný, nicméně to stálo za to. Cestu na Medjed jsem započal v Žabljaku, odkud jsem šel kolem Černého jezera, kde se nachází Titova jeskyně, kde měl jugoslávský komunistický odboj svůj hlavní štáb. Po okruhu kolem jezera jsem se vydal k ledovci Debeli namet, nad kterým se majestátně tyčí Savin Kuk. Na tomto místě se nachází červený bivak, kde lze zdarma přespat v pevném přístřešku, který vás spolehlivě ochrání před deštěm. Odtud jsem se dál vydal na Terzin bogaz a následně na Medjed, co se těchto dvou hor týče, mějte dobré obutí, nechoďte na ně s dětmi a dávejte si skutečně dobrý pozor, na Medjedu se zabilo nemálo lidí, týden před mým příjezdem se tam zabila holka z Malajsie. Po sestupu z Medjedu jsem došel zpátky do Žabljaku, kde jsem unavený padl do postele, ale ještě předtím jsem zašel do restaurace a odměnil se grilovaným masem (mešano meso je jídlo, které najdete v každé restauraci, bývá dražší, ale většinou je ho tolik, že se z něj nají dva lidé, v podstatě se jedná o každý druh grilovaného masa, který na Balkáně dělají, takže ochutnáte hodně v jednom jídle).

Savin Kuk
Debeli Namet
Co všechno člověk nenajde...
Terzin Bogaz

Den 5

Byl jsem trochu unavený z předchozího dne, tudíž jsem se rozhodl, že půjdu na Savin Kuk a stejnou cestou zpět. Savin Kuk nemohu doporučit, je to místo plné turistů a Čechů, kteří koupou své psy ve zdrojích přírodní pitné vody a diví se, když jim za to stráž parku chce uložit pokutu. Na Savin Kuk můžete vyjet lanovkou, já se rozhodl, že nahoru vylezu pěšky a lanovkou se svezu dolů.

Den 6

Šestý den v Durmitoru nastal Den D - Bobotov Kuk, nejvyšší vrchol Durmitoru a nedotčená krajina za ním. Dohodl jsem se s Nikolou, že mě odveze za 5€ na Sedlo, což je výchozí bod pro výšlap na Bobotov Kuk. Cesta byla nádherná a ačkoliv zde už bylo možné potkat skupinky lidí, tak výhled a výšlap stál za to. Při cestě na Bobotov Kuk se budete držet lan.

Toto byl můj poslední den v horách a následující den jsem se vydal do Kotorského zálivu.

Tipy a triky

Musíte mít dobrou a kvalitní, ideálně nepromokavou obuv, která jistí kotníky. Rozhodně do hor nechoďte v teniskách nebo sandálech, nejen že budete za totální idioty, ale pravděpodobně se vám něco stane. I v letních měsících je v Žabljaku teplota kolem 20 stupňů tudíž mějte nějakou nepromokavou softshelku. Navíc Durmitor má vlastní mikroklima, takže se tam počasí mění často, namažte si obličej a ruce opalovacím krémem a mějte pokrývku hlavy. Rozhodně mějte dlouhé kalhoty, v Černé Hoře žije hromada jedovatých hadů a štírů. Taky dávejte pozor, kam šlapete, celá Černá Hora je protkaná jeskynním systémem a všude po Durmitoru jsou nenápadné díry, do kterých můžete spadnout. Používejte Mapy.cz, stáhněte si tuto aplikaci do mobilu a stáhněte si offline mapu Černé Hory, jsou v ní vyznačené turistické stezky v Durmitoru, tudíž stačí nabytý mobil a powerbanka, mapy distribuované parkem nejsou příliš dobré.

V Černé Hoře existuje víc služeb, než se na první pohled může zdát, nicméně ne všechno se dá najít na internetu jako u nás, tudíž je nutné jednotlivá místa obvolávat nebo se ptát místních. Co se dopravy týče a jízdních řádů, tak doporučuji stránku https://www.balkanviator.com/en/, kde najdete všechna možná autobusová spojení. Na stránce http://www.zcg-prevoz.me/ najdete zase vlaková spojení. Některé autobusy lze rezervovat online, nicméně většinu ne. Vlaky online rezervovat nelze, jízdenky je nutné kupovat na nádražích. Co se týče dopravní dostupnosti do malých vesnic, tak příměstská doprava existuje, ale opět není nikde na internetu napsaná. Je nutné se optat místních, jízdní řády jsou dosti pofidérní a spíše orientační. Meziměstské autobusy vám klidně zastaví i mimo běžné zastávky, ale je nutné se řidiče předem zeptat a o této skutečnosti ho informovat.

Avatar uživatele filip.117

Zážitky pro tebe sepsal filip.117

04. 12. 2018, poslední aktualizace 2018-12-04T16:41:51+01:00

filip.117 Na Cestujlevne je už 11 dní, napsal pro tebe 1 cestopis . Má své stránky https://.

Další cestopisy

Čtení na 22 minut
Desetidenní cestování po Panamě
David Panama

Hory, džungle, karibské pláže, velkoměsto - prostě Panama

Čtení na 6 minut
Není čas ztrácet čas aneb Na skok do Kodaně

Jak poznat za co nejkratší dobu a nejnižší náklady hlavní město Dánska? Asi nějak takhle...

📷 Krásné fotky
Čtení na 38 minut
Gruzínský Kavkaz - pěšky z Tušetie až pod Kazbek

Téměř nedotčená příroda, minimum turistů, spousta strastí, zážitků a mnohá ponaučení. To byly naše 2 týdny v Gruzii.

Čtení na 10 minut
Marakéš a výlet do Casablancy

Týden v Marakéši, výlet do Casablancy

Další cestopisy

2 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Avatar uživatele lemming46
lemming46

Příroda je tam asi nádherná, ale z těch cedulek docela mrazí. Z výšek mám docela fobii, asi nic pro mě.

před 10 dny
Avatar uživatele hugonovak
hugonovak

Krásny cestopis o krásnej krajine. K cedulkám: Kto sa bojí vlka, nesmie do lesa. Tí čo chodia po horách s rozumom, rozvahou a rešpektom spravidla takéto cedulky nemajú.

Potrebu vysokej pevnej nepremokavej obuvi môžem potvrdiť, využijete ju nielen na skalách ale aj pri brodení prítokov jazera pri nenáročnej prechádzke okolo Čierneho jazera.

Cesta vlakom z Belehradu do Podgorice, hlavne úsek Užice - Bar patrí medzi najkrajšie v Európe.

Přidat odpověď
před 10 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)