🇮🇸 „Easy peasy“ týdenní putování po jihu Islandu 🇮🇸
... od Keflavíku po Jökulsárlón, od vodopádů přes ledovce k erupci sopky...
Cestopis z roku 2022 napsal Jan Chrastina
„Easy peasy“ cestopisy v našem podání již některé zřejmě znáte. Jde o maximální využití vlastních nohou k poznávání města či destinace. V případě Islandu to – minimálně vzhledem k vzdálenostem a velikosti ostrova – platit ani nemůže. Nicméně „easy peasy“ bude znamenat dobré plánování a přípravu itineráře tak, aby se jednalo stále o příjemnou turistiku při poznávání krás tohoto neuvěřitelného ostrova. Island jsme měli v TOPkách delší dobu, a hned jak se objevily levné letenky v dostupném termínu, nebylo co řešit…
Island navštěvujeme v termínu 13. 8. – 21. 8. 2022. Lety na trase Praha – Vídeň – Keflavík (jen s příručními zavazadly u Austrianu za 4.550 Kč / osoba) probíhají bezproblémově a před půlnocí tamního času vyzvedáváme dopředu rezervované a zaplacené auto. Vše probíhá hladce a zanedlouho už Toyotou Aygo míříme do našeho přechodného domova, který nacházíme strategicky v městečku Selfoss. Cesta z letiště sem zabere přibližně hodinu a půl. Parkujeme u apartmánu, „zabydlíme se“ a jdeme spát – přeci jen jsme celý den strávili na cestách. Aby byl i Island v našem podání „easy peasy“, snažíme se konkrétní dny plánovat tak, abychom nejpozději ve 20 hod. byli zpět „doma“, ušlé kilometry nepřesáhly 25 km za den, a taky abychom v autě nestrávili více než 4 hodiny, a aby se vše – s vzhledem k typu půjčeného auta – dalo zvládnout bez 4x4. Dopředu máme staženou mapu v Mapách.cz, kde rovněž plánujeme trasu, která nás v autě vždy bezproblémově naviguje. Zvažovali jsme „okruh Islandem“ (který se díky silnici č. 1 dá hravě zvládnout), nicméně naše první týdnové setkání s Islandem považujeme za jeho „ochutnávku“ a zůstáváme na jeho jihu s cílem poznat některé z místních krás. A že jich tady je! Tak snad se nám vše podařilo. Vítejte na jihu Islandu!
Bydlíme a parkujeme u Selfosskirkja
DEN PRVNÍ: „KRÁTKÉ SEZNÁMENÍ SE S VODOPÁDY“
(Glymur – Thorufoss – Helgufoss)
Vodopád Glymur je se svými 198 metry druhým největším (nejvyšším) na Islandu. Na pohodlné asfaltové cestě se až v jejím závěru připojuje štěrková silnice (sjízdná i pro malá auta), kde lze dobře zaparkovat. I když se nejedná o příliš známý a turisty navštěvovaný vodopád, na parkovišti je již před devátou dopolední docela plno. Od parkoviště (není zpoplatněno) nás čeká stoupající trek až nad vodopád – okruh má přibližně 6 km a zvládnete jej do 3 hodin. Po cestě vás čeká malá průchozí jeskyně, poté přebrodění „dolní“ řeky po kamenech a po kládě s jedním ocelovým lanem a v závěru pak přebrodění „horní“ řeky nad vodopádem (v obou případech zouváme trekové boty a jdeme naboso). Voda je ledová, rychleschnoucí ručník je skvělý pomocník. Exponované úseky jsou zajištěny a trek, přestože některými knižními průvodci označován jako náročný, je spíše na střední úrovni, a to kvůli stoupání. Parádní výhledy se vynořují s překonáním vyššího a vyššího převýšení (je zde několik vyhlídek). Cestu zpět můžete zvolit stejnou jako pro výstup, po druhé straně rokle s vodopádem, anebo vzdálenější přes pláně – všechny směřují na parkoviště. Okolí vodopádu Glymur je krásné, rokle budí patřičný respekt, vše je navíc umocněno krásným slunečným počasím.
Glymur
Glymur
Glymur
Poté přejíždíme ke druhému vodopádu, který je poblíž – je jím Thorufoss (Þórufoss). Místo k zaparkování u hlavní silnice nacházíme snadno (navíc je označeno na Google Maps jako „Þórufoss Parking“). U vodopádu jsme ani ne za 10 min. velmi nenáročnou procházkou. Nikdo zde není, panuje tady naprostý klid, a tak si vychutnáváme pohledy. I když se jedná o menší vodopád, šíře jeho vodní stěny je majestátní a vodopád je moc hezký zvlášť v pozdně odpoledním slunci.
Thorufoss
Posledním vodopádem dnešního dne je Helgufoss. Nachází se v údolí Mosfellsdalur a dostaneme se k němu od parkování (ideálně zaparkujte u muzea Gljúfrasteinn, které zezadu obejdete a napojíte se na stezku) za necelou hodinu chůze jedním směrem. Vodopád padá dolů mezi dvěma sopečnými stěnami, je méně známý (potkáváme asi jen tři dvojice), je parádně fotogenický a určitě se Vám bude líbit tak, jako nám.
Helgufoss
Celkově okruh trvá (zpět do Selfossu) cca 3 hodiny jízdy autem.
Mapa 1. dne
DEN DRUHÝ: ROZŠÍŘENÝ „GOLĎÁK“
(biskupství Skálholt – kaňon Brúarhlöð – vodopád Gulfoss – oblast Haukadalur s Geysirem – vodopád Brúarfoss – národní park Thingvellir – kráter Kerid)
Představovat někomu, kdo se chystá navštívit Island, tzv. Zlatý okruh / trojúhelník (Golden Circle), je zřejmě zbytečné. Nicméně jde o spojnici tří oblíbených (a turisticky plných) míst, konkrétně trojúhelník spojují dohromady Geysir – Thingvellir – Gulfoss. My si tato tři místa strategicky doplňujeme o další, abychom z „Golďáku“ (jak mu říkáme) vytěžili více zážitků z různorodých míst.
Prvně navštěvujeme osadu Skálholt, která je známá jako biskupství z 11. století. Je tady obrovské parkoviště (bezplatné) a během dopoledne naprostý klid (cesta sem trvala přibližně půlhodinku). I když je kostel zavřený, okolní příroda je krásná a procházíme si archeologické naleziště (vykopávky původního biskupského sídla) přímo u kostela. Fotogenicky velice mile působí i dřevěná kaplička Þorláksbúð (replika původní z 12. stol.).
Skálholt
Méně známou zastávkou turistů je kaňon Brúarhlöð, který tvoří další atrakci na našem dnešním okruhu. Parkoviště je hned u ohbí silnice č. 30 a obdivovat můžete „ohlazené“ kameny kaňonu kontrastující s modrošedou vodou řeky Hvitá v něm. Většina turistů si kaňon pouze vyfotí, nicméně doporučujeme krátkou procházku po levém břehu a louce (plot na louce se dá přejít po malém žebříku), třeba až k solitérnímu kameni ve vodě. Ani zde nepotkáte moc lidí.
Brúarhlöð
Tím, co již tvoří „Golďák“, je 30 metrů vysoký vodopád Gulfoss. Přezdívá se mu také jako „zlatý“ a patří mezi jeden z nejhezčích na Islandu. Parkovat (bezplatně) lze na velkém parkovišti u Gulfoss Visitor Centers kavárnou (Gullfosskaffi), příp. na „nižším, menším“ parkovišti. Vodopád je majestátný, vychutnat si jej můžete z dolní i z horní vyhlídkové plošiny, odkud dobře poznáte, jak je rokle vodopádu hluboká (až kolem 70 metrů). I kdybyste si ve Visitor centru nic nekoupili a šli „na čumendu“, určitě si pohlaďte tradiční islandský svetr.
Gulfoss
Gulfoss
Gulfoss
Gulfoss
Z Gulfossu přejíždíme do geotermální oblasti Haukadalur, která je známá svým gejzírem Geysir a jeho aktivním bráškou Strokkur. Je zde několik parkovišť (bezplatně parkujeme na vzdálenějším parkovišti hned pod Geysirem), nicméně u hlavního parkoviště (kde je stále plno a rušno) se nachází informační centrum a občerstvení. V celé oblasti se nachází několik gejzírů, vřídel a horkých pramenů (Konungshve, Blessi a další), což také svědčí o působivém zápachu tohoto místa. Zatímco Geysir je již svou aktivitou (téměř) vyčerpán, zážitek vám garantuje Strokkur. Poznáte jej jednoduše – v kruhu kolem něj stojí desítky na „výstřik“ čekajících lidí s připravenými mobily a foťáky. Po chvíli už Strokkur „stříkne“ a činí tak cca co 5 až 10 min. s různou intenzitou chrlení sloupu vody (5–25 metrů). Děláme si zde menší okruh směrem na vyvýšenou vyhlídku (odsud vidíte, kde všude vřídla a prameny jsou – „čoudí se“ ze země) a fotíme horké prameny, některé doslova průhledné až do země, a z nichž některé jsou velmi horké (i 100 °C).
Haukadalur
Haukadalur
Strokkur
Od seznámení se s nejstarším gejzírem světa pokračuje naše trasa k vodopádu Brúarfoss. Parkovat (bezplatně) lze přímo u hlavní silnice, přičemž túra zabere necelou hodinku jedním směrem. Jdete proti proudu poměrně slušnou cestičkou, po cestě míjíte hučící rychlý vodopád Hlauptungufoss a také vodopád Miðfoss. Na Brúarfoss je nejhezčí pohled na konci trasy k němu z dřevěné lávky. Vodopád je několika úrovňový a ve znamení „padesát odstínů modři“. Na začátku trasy u parkoviště je dodávka prodávající kávu, čaj, balenou vodu a malé sladké občerstvení. Trasa je vhodná i pro větší děti.
Miðfoss
Brúarfoss
Naše kroky (spíše jízda) směřují do národního parku Thingvellir (Þingvellir) zapsaného v UNESCO, a který je všem znám zejména zemským/tektonickým zlomem mezi Americkým a Evropským kontinentem, prvním parlamentem Althing již z 10. stolení a kostelem s hřbitovem. Celá oblast je zejména Islanďany velmi vyhledávaná a považovaná za velice významnou. Celá „puklina“ je součástí rokle Allmanagjá a jejím zpestřením je (hojně navštěvovaný) vodopád Öxarafoss. K tomu dojdete příjemnou procházkou po dřevěném chodníku. Parkuje se pohodlně na některém z pěti parkovišť (všechna placená), nejvíce „plno“ je na největším z nich hned u Visitor Centra a Thingvellir National Park Café). Platbu provedete kartou v budce s WC nebo v návštěvnickém centru platební kartou, anebo přes aplikaci Parka.is). Cena za parkování osobního auta (do 7 osob) činí 750 ISK a je vázána na konkrétní registrační značku vozidla. Rychlé, jednoduché a fungující řešení parkovného. V Thingvelliru je příjemně, procházení je umocněno parádním počasím, trasy jsou přehledně značeny (část je určena i osobám na vozíku), procházíme se zde asi hodinu, než pokračujeme jízdou k poslední zastávce dne.
Thingvellir
Öxarafoss
Kráter Kerid (Kerið) je dobře značený a disponuje vlastním parkovištěm přímo u něj. Přestože se parkovné neplatí, hrazen je vstup ke kráteru, jelikož leží na soukromém pozemku. Vstup činí 400 ISK / osoba a platí se (kartou, mobilem) v budce u vstupu ke kráteru. Samotný kráter je asi 3 tisíce let starý (mladý), je zatopený vodou a můžete jej obejít dokola horní trasou, nebo sestoupit k hladině a obejít i ji (kráter samotný má hloubku necelých 60 metrů). Kerid je asi jedinou zastávkou, kterou bychom příště již neabsolvovali – možná je to tím, že krátery v podobné podobě již známe z jiných destinací. Z Keridu jsme zpět v Selfossu za 15 min.
Kerid
Celkově okruh trvá (zpět do Selfossu) cca 3,5 hodiny jízdy autem.
Mapa 2. dne
DEN TŘETÍ: „VODOPÁDY, JESKYNĚ, ALE I ÚTESY A VRAK LETADLA“
(vodopád Skógafoss – vodopád Kvernufoss – ledovcový splaz Sólheimajökull – černá pláž Reynisfjara – skalní útesy Dyrhólaey – jeskyně Loftsalahellir – vrak letadla DC-3 US NAVY – vodopád Seljalandsfoss – vodopád Gljufrafoss)
Po snídani míříme na jednu z delších tras našeho islandského týdne, a to „až“ k nejjižnějšímu městečku Vík. Prvně navštěvujeme vodopád Skógafoss. Ten je moc pěkný, je napájen vodou z ledovce Mýrdalsjökull a uvádí se, že je vyšší než Niagárské vodopády. S velkou pravděpodobností uvidíte také duhu (nebo rovnou dvě). U něj je velké parkoviště (bezplatné), turistické centrum, kemp a poblíž se nachází osada Skógar, kde můžete navštívit Skógar (technické) muzeum (uvnitř) a také „open air“ venkovní muzeum (tradiční budovy a jejich interiéry).
Skógafoss
Šedesátimetrový Skógafoss je známý také jako výchozí bod pro trek směrem do blízkého vnitrozemí: Þórsmörk). Téměř 400 vystoupaných schodů (jak ty dávají některým návštěvníkům zabrat!) vás zavede na vyhlídku nad vodopádem (a odsud můžete pokračovat k dalším vodopádům), nicméně my si tuto trasu necháváme na jiný den, a tak se kocháme vodopádem (a nutno dodat že i masami turistů) a jeho duhou. Přejíždíme malý kousek ke Skógar museu, kde parkujeme (750 ISK / osobní auto), protože naše kroky směřují k vodopádu Kvernufoss. Jde o velice příjemnou, krátkou procházku bez mas návštěvníků, na jejímž konci vás čeká moc pěkný vodopád (a můžete jít až za něj) v malebné roklině. Trasa je vhodná i pro děti. Cestou zpět obdivujeme nejen tradiční budovy „open air“ muzea, ale také „domečky pro skřítky“.
Kvernufoss
Open Air Museum
První kontakt s ledovcem v našem životě nám umožní dobře dostupný velký ledovcový splaz Sólheimajökull. Pohodlně sem dojedete autem po asfaltové silnici č. 221 odbočující z hlavní okružní silnice – na konci je parkoviště (parkovné činí 750 ISK / osobní auto, které hradíme jako zkušení cestovatelé v aplikaci Parka.is). Přibližně hodinu vám zabere zpáteční cesta k ledovcovému splazu, můžete se projít k hladině jezera tvořeného tajícím ledovcem Mýrdalsjökull a obdivovat z něj plující kry a řeku Jökulsá á Solheimasandi (říká se jí „Smrdutý potok“ podle názvu Fulilækur). Určitě se vám tady aspoň na malou chvíli zatají dech. Na hladině vidíme několik projížděk v kánoích a také několik výprav adekvátně vybavených k trase po ledovci.
Sólheimajökull
Sólheimajökull
Sólheimajökull
Sólheimajökull
Díky tmavému sopečnému terénu okolí, kterým jedeme dále na východ, tušíme, že budeme blížit k další naší zastávce. Tou je nejznámější černá a dlouhá pláž Reynisfjara s čedičovými sloupy Gardar a jeskyní Hálsanefshellir. Běžně se jí říká prostě „Black Beach“. Až k pláži vede pohodlná asfaltová cesta a bude zde nejspíše plno návštěvníků (na bezplatném parkovišti naleznete i toalety za 200 ISK a kavárnu Black Beach). Nad jeskyní na pláži prvně vidíme papuchalky, jak v houfech přistávají na kolmých stěnách útesů. I přesto, že jsou vysoko nad námi, jsou naprosto božští! Na pláži je třeba dbát zvýšené opatrnosti kvůli tzv. tichým, dvojitým či plíživým vlnám. Z pláže taktéž vidíme vzdálenější bod naší trasy – Dyrhólaey.
Reynisfjara
Reynisfjara (a pohled na Dyrhólaey)
Skalní útesy Dyrhólaey jsou dobře přístupné díky asfaltové cestě a dvěma parkovištím. Z útesů vidíme jak „black beach“, tak dlouhou širokou plážovou poušť Sólheimasandur (směrem k vraku letadla DC-3). Útesy jsou navštěvované pro své výhledy, dále pro setkání s hnízdícími koloniemi papuchalků (často uslyšíte „Oh my Gosh, look, puffins!“), skaliska Arnardrangur a v neposlední řadě pro pomyslnou „bránu Islandu“ oblouk Dyrholaey Arch („Brána ostrova“), který je nejjižněji umístěným bodem Islandu. Ještě že jsme zaparkovali (bezplatně) na „dolním“, menším parkovišti, protože jak zjišťujeme později, „horní“ parkoviště (taktéž bezplatné) je zasekané nejen auty, ale i turistickými autobusy (a je zde opravdu hromada turistů). Cestu k majáku (Dyrhólaey lighthouse) a již zmíněnému oblouku jdeme po pohodlné a až téměř „vyhlídkové“ cestě podél pobřeží nad útesem – a jelikož je opravdu opět slunečno, děláme si, namlsáni krásných výhledů, přímo tady malý „občerstvovací piknik. Většina turistů však navštíví nejbližší vyhlídku buď na „horním“ parkovišti (většina), nebo na tom „dolním“.
Dyrhólaey
Dyrholaey Arch
Dyrhólaey lighthouse
Co ovšem cestou z (nebo na) Dyrhólaey nevynechejte, je jeskyně Loftsalahellir. Tu najdete ve svahu kopce dobře viditelného již po cestě – navíc je zde i plocha pro parkování několika aut (samozřejmě zdarma), piknik a informační tabule. Jde o hliněnou jeskyni (resp. vlastně správně dvojjeskyni), do které vystoupáte za pár minut, a ke které se váže velmi zajímavý příběh. Jaký? To už je na vás!
Loftsalahellir
Aniž bychom byli fanoušky Justina Biebera, cestou dále směrem k Víku zvažujeme, zdali navštívit vrak letadla DC-3 US NAVY anebo ne. Ptáte se, proč Justin Bieber a vrak letadla na Islandu? V klipu k jeho písni „I’ll show you“ sám Justin střechu vraku sjíždí na skateboardu (a proto sem míří zejména „omladina“ toužící po fotce vraku s patřičným hashtagem), ale také představuje jedno z krásných turistických míst Islandu. Cesta „pouštní pláží“ jedním směrem má asi 3.5 km (bývá však mylně uváděno kolem 5 km) a půjdete monotónním terénem přibližně 45 min. (přestože u vstupu na trasu je uveden údaj 3–4 hodiny). Parkování je zde zřejmě na dobrovolné bázi (750 ISK / osobní auto), které ale raději hradíme, a naleznete jej přímo u hlavní silnice č. 1. Bývá zde větrno a pokud prší (což není náš případ, protože nám svítí sluníčko), může jít o poměrně nepříjemnou cestu. Tu vám může zkrátit místní teréňák, který vás k vraku ležícího zde po nouzovém přistání v roce 1974 může zavést – počítejte však aktuálně s cenou 2000 ISK (jedna cesta) či 2900 ISK (zpáteční) / osoba. Vydáváme se pěšky (vždyť je navíc opravdu pěkně a teplo) a musíme říci, že přes delší nudnou trasu „to stálo za to“ (navíc je vrak je opravdu nesmírně fotogenický). Chybně bývá na některých místech uváděno, že se jedná o „nehodu letadla“ či až o „tragickou leteckou nehodu“ – mějte na paměti, že šlo o nouzové přistání, při němž se nikomu nic nestalo (a dokonce místní farmář k vraku rok „jezdil“ na palivo z letadla).
DC-3 US NAVY
Závěrečnou zastávkou dnešního dne jsou vyhlášené vodopády Seljalandsfoss a Gljufrafoss. Až k nim vede asfaltová cesta (poslední úsek je prašný), je zde bezplatné WC a parkovné činí 700 ISK / osobní auto a hradí se v „parkomatech“ kartou (zde vám „parkomat“ vytiskne klasický parkovací lístek, který je nutno dát za čelní sklo auta). Jelikož jde o velice známé a turisticky hojně navštěvované vodopády, je tady patřičně přeplněno, chaos s parkováním a velmi rušno. Šedesát metrů vysoký vodopád Seljalandsfoss je ten, který můžete obejít „za vodou“ (a ano, bude tady patřičně mokro, což mnohé turisty našeho dne „jaksi zaskočilo“). Kousek od něj se dostanete k vodopádu Gljufrafoss (Gljúfrabúi) – to je onen „jeskynní“. Pro dobrou fotku buďte buď dobře oblečení (pláštěnka, bunda), nebo se zujte (opět zde bylo hodně vody a nešlo suchou nohou po kamenech k vodopádu přistoupit). Poblíž druhého zmíněného se nachází kemp Hamragarðar.
Seljalandsfoss
Gljufrafoss
Celkově trasa trvá (zpět do Selfossu) cca 4,5 hodiny jízdy autem a lze jej absolvovat i obráceně, tj. od nejvzdálenějšího místa a postupně se vracet směrem k Selfossu (jak jsme učinili my).
Mapa 3. dne
DEN ČTVRTÝ: „… JAK JSME BYLI DOMA“
Dnešní den začal již v noci deštivě. Prší docela vydatně, nicméně kolem 10. hodiny dopolední déšť ustává, a tak si říkáme, že počasí možná ujedeme. Dnes chceme navštívit buď Vík a okolí, nebo aktuální erupci sopky. Jelikož je trasa (sledujeme i FCB stránky Safetravel.is Iceland) zavřená a přístup k sopce není možný, volíme „směr Vík“. Počasí je střídavé (střídavě extra liják s větrem a střídavě jen liják), nicméně v oblasti odbočky na Vestmanské ostrovy už vjíždíme do dešťové vichřice se silným větrem (aplikace uvádí až 82 m/s). Parkujeme na parkovišti „u velkého papuchalka“, autem to slušně lomcuje, prší doslova horizontálně, a počasí se zhoršuje. Vedle nás parkují asi tři další auta, která rovněž nechtějí riskovat. Po půlhodině čekání na umoudření počasí to vzdáváme a vracíme se zpět do Selfossu. Nutno dodat, že tohle byl však náš jediný neslunečný den z celého týdne. Po návratu si jdeme prohlédnout centrum městečka Sefloss s typickými barevnými domky.
Centrum Selfossu
Centrum Selfossu
Centrum Selfossu
DEN PÁTÝ: „ROCHNĚNÍ SE V TEPLÉM POTOCE, ERUPCE SOPKY A KRAJINA MARSU“
(koupání v teplém prameni Reykjadalur – výstup k erupci sopky Fagradalsfjall – geotermální oblast Krýsuvík – Seltún)
Od rána „vyhlížíme“ informaci, zdali bude či nebude dnes otevřena trasa k erupci sopky. Je ráno, počasí se již opět „umoudřilo“ a víme, že informace o ne/zpřístupnění trasy k erupci zveřejňují kolem 10. až 11. hodiny dopolední. Čas si krátíme krátkou cestou do oblasti Reykjadalur u městečka Hveragerði). Tuto oblast jsme si pro sebe pojmenovali jako „Rejvíz“. K velkému parkovišti (s Reykjadalur Café s toaletami) přijíždíme po osmé hodině ranní (ze Selfossu jsme tady ani ne za 20 min.) – parkovné činí 250 ISK / auto / hodina a hradí se prostřednictvím aplikace EasyPark. Konečná částka vám bude odečtena po opuštění parkoviště (v našem případě druhý den). Oblast „Rejvízu“ je známá, kromě termálního koupání, také svými vodopády, vyhlídkami a sulfaturami. Je dobré přijet sem buď brzo ráno, nebo naopak pozdě odpoledne / navečer, abyste si užili koupání s minimem lidí (cesta k „lázním“ je cca 4 km jedním směrem). Máme s sebou plavky (jsou zde převlékací zástěny), rychleschnoucí ručníky i vodu, a tak si asi hodinku ležíme jako „hroši“ v teplém potoce až pod bradu. Je to opravdu moc příjemný relax. Po odpočinku se jdeme podívat ještě „za roh“ – je tady vodopád a další sulfatury, nicméně si trasu můžete prodloužit o okružní trasu „po červené anebo i po modré“ směrem k rokli Klambragil (nutno dodat, že celý velký okruh již činí kolem 20 km).
Reykjadalur
Reykjadalur
Reykjadalur
Při zpáteční cestě, již s příjmem signálu ověřujeme, jestli náhodou dneska již nezpřístupnili cestu na erupci sopky Fagradalsfjall. Jaké máme štěstí! Trasa je otevřená a my máme celý půlden před sebou – další cesta je tak více než jasná: erupce sopky Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes. Sopka zahájila svou erupční činnost 3. 8. a postupně ustávala, resp. Slábla až do „uhasnutí“ v týdnu po našem návratu („Opravdu jsme měli až takové štěstí?!?“). Erupce sopky byla dopředu očekávána (již od pátku v týdnu před výbuchem), jelikož první zemětřesení byla 5 – 7 km pod povrchem, a později již jen jeden kilometr, což značilo blížící se erupci. Pohled na magmatickou činnost se vám naskytne (ano, pokud bude vulkán ještě vůbec aktivní) po zdolání některé z oficiálních a upravovaných tras z oficiálních, naprosto přeplněných parkovišť – nevěřili bychom, jak enormní zájem o erupci bude, zejména pro nepříliš komfortní minim. 4 hodinovou trasu tam i zpět). Parkovné činí 1000 ISK / osobní auto a trasa (nejdelší a zároveň nejlepší) jedním směrem má kolem 5 km. Nutno dodat, že bylo vše dobře značené, jsou zde i záchranáři s „terénní bugynou“ apod.). Již pohled na loňskou lávu (erupce sopky zde byla i v roce 2021) je famózní, no a samotné sledování tryskajícího vulkánu v závěru trasy je magické: na dlouhou dobu až fanaticky přitahuje naši pozornost – je to nepopsatelný zážitek.
Erupce sopky 2022
Láva z loňské erupce (2021)
Erupce sopky 2022
Jelikož jsme „vulkanickou trasu“ zvládli poměrně rychle, návratovou cestou zpět k Selfossu navštěvujeme geotermální oblast Krýsuvík – Seltún. Až sem vás zavede velice dobrá přístupová cesta s velkým parkovištěm (zdarma) na jejím konci (a jsou zde také toalety) – je u termálního jezírka Fúlipollur. Celá oblast „voní“ sírou, je zde mnoho sulfatur, bublajících pramenů s dřevěnými lávkami a trasou nahoru k vyhlídce – celá oblast připomíná krajinu Marsu (nebo aspoň my si ji tak nějak představujeme). Vždyť nejhlubší vrt zde má úctyhodných 230 metrů…
Krýsuvík – Seltún
Krýsuvík – Seltún
Krýsuvík – Seltún
Krýsuvík – Seltún
Cestou zpátky zajíždíme k černému kostelíku Krýsuvíkurkirkja a později ještě luteránský kostel Strandarkirkja v Selvogur ležící u moře (je orientačním bodem z moře a má ochranitelskou moc). Ten byl otevřený do 19. hodin, což my již nestíháme, ale i zvenčí jde o krásnou stavbu. Vidět zde můžete sochu ženy Landsýn vytesanou z norské žuly připomínající založení kostela anebo „domečky pro skřítky“.
Krýsuvíkurkirkja
Strandarkirkja
Domečky pro skřítky
Mapa 5. dne
DEN ŠESTÝ: „KAŇON, VODOPÁDY, ELFOVÉ, LEDOVCOVÉ LAGUNY I DIAMANTY“
(Skogafoss – Vík – mechová pole Eldhraun – kaňon Fjaðrárgljúfur – vodopád Stjórnarfoss – vodopád Foss á Síðu – osada Dverghamrar – vodopád Fossálar – měsíční krajina Skeiðarársandur – pozůstatky mostu Skeiðará – ledovcový splaz Svínafellsjökull – ledovcová laguna Jökulsárlón – „diamantová pláž“ Breiðamerkursandur – ledovcová laguna Fjallsárlón)
Náš předposlední den na Islandu nás zavede až k ledovcovému jezeru Jökulsárlón. Vzhledem ke vzdálenosti (přeci jen je jsou to ze Selfossu do oblasti národního parku Skaftafel to 3,5 hod. jízdy autem) budeme dnešní noc trávit v dopředu zabookovaném Adventure hotelu Hof (podařilo se nám v našem termínu dopředu sehnat poslední volný pokoj, navíc s vlastní koupelnou). Kromě hotelu máme (opět delší dobu dopředu) zabookovanou platbu „obojživelníkem“ po ledovcové laguně Jökulsárlón na 18:30 hod. Vše je však dobře naplánováno, a tak se můžeme vydat na dlouhou cestu.
Prvně, brzy dopoledne, opět navštívíme vodopád Skogafoss. Je zde o dost méně lidí, a ne tolik stresová nálada všech parkujících jako při naší předchozí návštěvě. Vystoupáme schody k vyhlídce a pokračujeme aspoň kousek údolím za/nad vodopádem Skogafoss, kde můžete obdivovat několik dalších vodopádů a roklin. Tato trasa je opravdu moc pěkná, nicméně kvůli času se po cca 3 km vracíme zpět na parkoviště (klidně může jít o celodenní túru krásnou přírodou), abychom pokračovali na naší trase zase dále – míříme do Víku.
Nad Skógafossem
Skógafoss s (častou) duhou
Městečko Vík i Myrdal (obecně jen „Vík“) je nejjižněji položenou obcí Islandu a snadno jej rozpoznáte podle jeho dominanty – kostelíku na kopci. Z Víku se často chodí trasa „Vogelfelsen bei Vik“ na stometrový útes vzhůru (počítejte s počátečním stoupáním a převýšením). Celá trasa (okruh) má přibližně 6 km, nabízí parádní výhledy a na Mapách.cz je značena žlutě (měla by se dát stihnout za přibližně 2 hodiny). Tím, že jsme byli na černé pláži i na útesu Dyrhólaey a papuchalky jsme již také viděli, na tuto trasu se z důvodu úspory času nevydáváme.
Kostel ve Vík i Myrdal
Přes Vík i Myrdal pokračujeme ke kaňonu Fjaðrárgljúfur. Cestou míjíme „mechová pole“ Eldhraun (na Google Maps jde o oblast „Mossy Lava Fields“) v oblasti Hringvegur a určitě je nemůžete minout – budete tudy projíždět po hlavní silnici č. 1. Různě tvarované „bochánky“ z mechu jsou parádní podívanou (cestou je i několik odpočívadel).
"Mechová pole"
Samotný kaňon Fjaðrárgljúfur se nachází poblíž městečka Kirkjubæjarklaustur je skvěle přístupný komfortní cestou s parkovištěm (zdarma) a toaletami, na kterou odbočíte z hlavní silnice č. 1. Po jedné straně kaňonu (dno je bohužel nepřípustné) vede turistický chodník k několika vyhlídkám a k vodopádu Mögárfoss na konci jeho trasy. Jedná se o snadnou procházku, která vám nezabere více než 20 min. jedním směrem.
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Fjaðrárgljúfur
Méně známým je vodopád Stjórnarfoss. Je u něj parkoviště (zdarma) vedle jednoduchého kempu (Tjaldsvæðið Kleifar) a k vodopádu je to asi 400 metrů (opět trasa vhodná pro každého, včetně dětí). Oproti jiným vodopádům tady nikdo není – docela nezvyk. V prudkém svahu u vodopádu je vyšlapaná cestička s velmi prudkým výstupem, kam odvážní vystupují podívat se na vodopád seshora.
Stjórnarfoss
Po naší cestě dalším v pořadí je vodopád u farmy Foss á Síðu. Dá se tady zaparkovat (zdarma) hned u hlavní silnice a od vodopádu Stjórnarfoss tady autem budete do deseti minut. K vodopádu se nedostanete, je zde závora upozorňující na soukromý pozemek, nicméně fotografii pořídíte.
Foss á Síðu
Po další minutě jízdy od vodopádu Foss á Síðu se nachází „osada“ Dverghamrar (uvádí se také jako „Dverghamrar Elf Home“) se zajímavými čedičovými stěnami a sloupy. Místo má zajímavý příběh s mytologickým přesahem (určitě si přečtěte informace na informační tabuli) a můžete zde dobře (zdarma) nejen zaparkovat, ale užít si i svačinu u piknikového stolu.
Dverghamrar (a Foss á Síðu v pozadí)
Cestou dále směrem ke Skaftafelu zastavujeme u vodopádu Fossálar, který tvoří zajímavé peřeje, a nachází se přímo o hlavní silnice č. 1 (dá se tady zaparkovat). Dojedete sem za minutu od „osady“ Dverghamrar.
Fossálar
Po chvíli obdivujeme horu Lómagnúpur (763 m.) a později také „měsíční sopečnou krajinu“ Skeidarársandur (Skeiðarársandur). Vhodné je zastavení u Skeiðará Bridge Monument, což jsou zbytky původního mostu. Mimochodem – byl nejdelším na celém Islandu. Most byl zničen spojením sopečného žáru po výbuchu sopky Vatnajökull a následných ledovcových záplav, a tak z něj zůstaly k vidění pouze jeho dva nosníky.
Oblast ke Skaftafelu
Skeiðará Bridge Monument
Pozůstatky mostu jsou jakýmsi pomyslným vstupem do oblasti národního parku Skaftafel. Do něj se vydáváme až další den, protože první „ochutnávku“ nám tato oblast nabídne v podobě dalšího skvěle přístupného ledovcového splazu – Svínafellsjökull. Až k němu vede neudržovaná prašná cesta plná výmolů, která je již pro všechny uzavřená. Je nutné parkovat na menším parkovišti u ohbí hlavní silnice a trasu cca 2,5 km jedním směrem absolvovat „po svých“. U splazu vás mj. ohromí vyhlídky na nejvyšší horu Islandu Hvannadalshnjúkur (více než 2 tis. m.). Ledovec je dobře přístupný po stranách, ledové kry pak také přímo od jezera. Barva ledovce kontrastuje s okolní krajinou, krami a vodní hladinou – panuje tady ticho a naprostý klid.
Svínafellsjökull
Svínafellsjökull
Původně jsme se chtěli ubytovat v hotelu Adventure hotel Hof (přeci jen všechny věci vozíme stále v kufru auta), nicméně z časových důvodů směřujeme do nejvzdálenějšího místa našeho islandského týdne – k ledovcové laguně Jökulsárlón. Zde máme na 18:30 hod. dopředu koupené lístky na plavbu „obojživelníkem“ po laguně. Než dojedeme k laguně navštěvuje další z ikonických míst Islandu – známou „diamantovou pláž“ Breiðamerkursandur (Fellsfjara; Diamond Beach). Nachází se po obou březích řeky Jökulsá, má vlastní parkoviště (zdarma) dostupná krátkou odbočkou od hlavní silnice. Podle očekávání je zde poměrně plno – každý obdivuje mořským příbojem vrácené a na břehy vyplavené menší či větší ledové kry různých odstínů (od průhledné přes bílou až k modravé). Ty nejmenší se krásně na slunci lesknou a právem tak tvoří – v kontrastu s černým jemným pískem – příznačné označení pláže jako „diamantová“.
Jökulsárlón
Diamond Beach
Diamond Beach
Krásu nádherných ker na laguně obdivujeme už z mostu, který přejíždíme, abychom mohli zaparkovat. U ledovcové laguny je několik parkovišť (zdarma), WC, kavárna a „fish & chips“ stánky. Samotnou lagunu si můžete několika trasami zčásti obejít, sestoupit k vodní hladině (i když se to nezdá, hloubka dosahuje až úctyhodných 250 metrů), dotknout se vyplavených ker z ledovce Breiðamerkurjökull, nebo jen tak se kochat neskutečně krásnými pohledy. Nutno uznat, že se jednalo o jeden z nejhezčích zážitků na Islandu v průběhu našeho týdne. Lístky na plavbu jsme měli rezervované přes https://icelagoon.is., je dobré tady být cca 15 min. dopředu (stačí ukázat QR kód nebo rezervaci a obdržíte „vstupenku“ pro daný čas vyjížďky). Po nasoukání se do záchranných vest jedeme (zatím po kolech) směrem k laguně a za malou chvíli už vjíždíme do vody a plujeme – jde o opravdu nezvyklý pocit, na který za několik okamžiků zapomenete, jelikož už plujete mezi krásnými krami všech možných tvarů. Součástí je krátké zastavení s vypnutým motorem a výkladem (super pro fotografování v klidu) a celkově i díky počasí je tady překrásně. I když se nejednalo o nejlevnější záležitost, určitě bychom se příště po laguně „projeli“ znovu.
Jökulsárlón
Jökulsárlón
Na mapě se již budeme vracet zpět na západ. Než přijedeme do hotelu (1 noc, přespání), krátkou zastávku si uděláme u „malé“ ledovcové laguny Fjallsárlón. Přestože není tolik známá a vyhledávaná jako její větší sestra Jökulsárlón, svou krásou a klidem se jí může hrdě postavit. Nachází se přibližně 10 km od Jökulsárlónu, krátkou odbočkou z hlavní silnice č. 1 a zaparkujete na velkém parkovišti (zdarma) s toaletami na konci cesty (je zde i Fjallsárlón Frost a nabídka lodních plaveb a zážitků). Z parkoviště je to malý kousek k vyhlídkám na ledovec, laguny s mnoha krami (a současně s minimem lidí). Lagunu osvětluje parádní světlo, které umocňuje krásu ledovce a blízkého i vzdálenějšího okolí.
Fjallsárlón
V samotném závěru dnešního dlouhého dne za půlhodinky jízdy od „malé laguny“ dostáváme k poslední zastávce, kde budeme dnes spát – to už se během minutky ubytováváme v dopředu zarezervovaném pokoji v Adventure hotelu Hof. Pokoj máme s vlastní koupelnou a se snídaní, je tady čisto, útulně a klid (výhled máme na hory).
Cestou z lagun
Mapa 6. dne
DEN SEDMÝ (A POSLEDNÍ): „OD KOSTELÍKA DO SKAFTAFELU KE 'SVARŤÁKU' AŽ NA LETIŠTĚ“
(kostel Hofskirkja – národní park Skaftafell – čedičový vodopád Svartifoss – přes Vík i Myrdal a Selfoss do Keflavíku)
Spalo se velmi dobře a dobrá snídaně nás startuje do posledního, „vracejícího se“ dne naší týdenní cesty. Po check-outu navštěvujeme půvabný, trávou porostlý kostelík Hofskirkja, který máme přímo pod hotelem. Je známý technologií své architektury a stále se využívá k církevním akcím.
Poté máme namířenou (a to se již vracíme po trase zpět) do národního parku Skaftafell. Většina turistů jej bude znát buď pro vodopád Svartifoss nebo pro trasy k ledovcovým splazům. Z hotelu jsme tady poměrně rychle (asi 20 min.) a přestože je ještě brzké dopoledne, jednotlivá parkoviště se již pomalu plní (nutno dodat, že po návratu po trase zpět jsou parkoviště již plná). Parkovné činí 750 ISK / osobní auto a k platbě můžete využít buď „parkomaty“, anebo opět aplikaci Parka. Národní park Skaftafell (také Vatnajökull) má dobré zázemí (kemp, návštěvnické centrum apod.) a nabízí mnoho tras různé náročnosti, které můžete nakombinovat podle vlastního uvážení, času i nároků na trasu či túru (všechny turistické cesty jsou výborně zachyceny v Mapách.cz). Oblíbené jsou ty k oblasti ledovci Skaftafellsjökull, častější jsou kratší, směřující k „čedičovému“ vodopádu Svartifoss (my mu neřekli jinak než „Svarťák“). Volíme si menší okruh s návštěvou „Svarťáku“ – jde o turisticky velmi hojně navštěvovaný vodopád. Je ale pravda, že od ostatních, které jsme v týdnu navštívili (a že jich nebylo málo), se odlišuje svou jedinečností a je „sám svého druhu“. Po cestě máme i domky porostlé trávou z roku 1912 v osadě patřící do Sel muzea (Sel Farm). Celý národní park je zapsán na seznamu UNESCO. Pro dobrou představu náročnosti a délky trasy vám může pomoci i „realistická“ mapa dostupná zde (https://1url.cz/mrqBB).
Národní park Skaftafell
"Svarťák"
Sel
Po cestě směrem k letišti (v autopůjčovně auto vracíme ve 20:00 hod.) zastavujeme na kávu a pylsur (hot-dog) ve Víku, malou přestávku máme nostalgicky ještě v Selfossu u kostela a jelikož máme ještě časovou rezervu, chceme navštívit hlavní město Reykjavík. Zrovna toho dne se však centrum z důvodu nějaké akce uzavřelo, tvořily se obrovské zácpy a různé objížďky byly brzy „zasekané“, a tak jsme se rozhodli Reykjavík navštívit při naší další návštěvě.
Po vrácení auta a odvozu na letiště již jde vše hladce, a i když cestování bude dlouhé, určitě to za to stálo. Island otevřel bránu přírodních krás zase o další kousek (no, spíše větší kus) a již nyní plánujeme se sem vrátit.
Islande, díky za vše. Jenda & Vítek
Tipy, doporučení:
Mr. Puffin
V záloze náš itinerář obsahoval ještě další „rezervní“ plány a trasy pro případ různých alternativ. Níže uvádíme další zajímavá místa a půldenní/celodenní trasy dostupné ze Selfossu (a třeba někoho budou taktéž inspirovat).
- Oblast Thagkil.
Sólo ze Selfossu sem přijedete za cca 2 hodiny, ale místo je dobré propojit s trasou směrem na východ, ideálně Vík. Trasa (stejná tam i zpět) má přibližně 15 km a neměla by Vám zabrat více než 4 hodiny. Na Mapách.cz je značena jako žlutá. Trasa je známá svými vyhlídkami, roklinami a pohledy na ledovce. Parkovat se dá na parkovišti u kempu na konci příjezdové silnice.
- Oblast Grábrók, Deildartunguhver, termální lázně Krauma, vodopády Hraunfossar a Barnafoss
Ze Selfossu sem přijedete za cca 2 hodiny. Zde můžete propojit několik turistických cílů, např. sopečný kráter Stóra Grábrók (170 m.) – je zde parkoviště a naučná stezka po kráteru. Dále lze udělat okruh k dalšímu kráteru Grábrókarfell (cca 3 km) a zpět na parkoviště. Lze parkovat i na parkovišti s kantýnou Hreðavatnsskáli s benzínkou Orkan. Dále je poblíž horký pramen Deildartunguhver (100 °C) – je zde velké parkoviště s informačními cedulemi, poblíž se navíc nacházejí moderní termální lázně Krauma (http://www.krauma.is). A jelikož i zde se nacházejí vodopády, lze navštívit vodopády Hraunfossar a Barnafoss (parkoviště Hraunfossar–Barnafoss) s několika vyhlídkami, mostkem a plošinami (trasa cca 1,5 km). Vhodnější pro příjezd je trasa po silnici č. 50 (z hlavní silnice č. 1) a pokračovat po silnici č. 518 (cesta č. 523 je bez asfaltu).
- „Od Skógafossu proti proudu“.
Část této příjemné trasy jsme absolvovali, nicméně za příznivého počasí se vydejte proti proudu tak daleko, jak se Vám bude chtít (často se chodívá trasa cca 8 km vzhůru, ale lze pokračovat dále do „vnitrozemí“). U Skógafossu budete parkovat ze Selfossu za cca 1.5 hodiny.
- Haifoss, Granni, Gjáin, Þjóðveldisbærinn, Hrunalaug, Secret Lagoon.
Navštívit můžete např. vodopád Háifoss (3. největší na Islandu), vodopád Granni a další. Ze Selfossu sem dojedete přibližně za 1 hodinu. Parkoviště se nachází na konci silnice. Poblíž je kaskádovitý vodopád Gjáin (Gjáin í Þjórsárdal) s vyhlídkami, jeskyní a malým parkovištěm – ze silnice č. 26 odboujete cesta 332, později vlevo č. 327 (odsud dále jen pro vozy 4x4, tzn., že zde budete parkovat a následuje cca půlhodinová trasa směrem k údolí). Obdivovat můžete pěkný kostelík na louce Þjóðveldisbærinn a odpočinou si v „termálku s domkem“ Hrunalaug (parkoviště je u silnice, poté se jde kousek pěšky). Podle posledních informací je zde vstupné 1000 ISK / osoba. Příp. lze využít Secret Lagoon u obce Fludir (Flúðir). Pokud byste začínali od konce, ze Selfossu ve Fludiru bude za cca 40 min.
Počasí se může (z)měnit každou chvíli...
Krajina (nejen) jižního Islandu je překrásná
Ovcí...
... a také koní je na Islandu opravdu hodně...
Fumaroly cítíte už zdáli...
Krajina Marsu
Pod Islandem je "rušno"...
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Chrastina procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 4 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Při první cestě na Island je určitě lepší než rychle projet velký okruh prozkoumat v klidu jih a jihozápad. Nejste pořád jenom v autě 🙂 Taky se nám osvědčilo spát více dnů na jednom místě. Je to víc na pohodu než se každý den balit a stíhat nové ubytování. Takže váš plán rozdělit to na dvě ubytování je super. Selfoss je ideální, je tam toho dostupného strašně moc a všude relativně dobré dojezdy. Za Víkem je to fajn na Jökulsárlón. Já čerpala na www.fijalka.cz a byly to užitečné informace.
Podruhé jsme zase vyrazili na západní fjordy a střed Islandu a neměnila bych. Je tam pořád co objevovat.
Martino, díky! Přesně jak píšete - pro první návštěvu jsme zvolili právě jih Islandu. A na fjordy, vnitrozemí a opuštěnější části Islandu (oproti jihu) se těšíme při další naší návštěvě :-)
Pěkný cestopis s praktickými informacemi, díky za něj.
P.S. Vámi uváděný termín cesty 13. 8. – 21. 2. 2022 je zdá se překlep.
Díky! Opraveno :-)
S radostí jsem si přečetla Váš cestopis, který mi velmi pomohl v mém rozhodování. V červnu se chystáme na 7 dní na Island a celou dobu jsme řešili, jestli jet velký okruh, nebo nejet a zůstat celý týden někde na jihu + jihozápadě po celých těch 7 dní. Váš cestopis mně přesvědčil o tom, že zvolíme Vaši variantu. Určitě uvidíme i tak hodně věcí a více do hloubky. Jen by mně zajímala jedivá věc, Vy jste bydleli celou dobu na jednom místě jestli se nepletu. Mohla bych vědět, zdali se vám to osvědčilo, nebo jestli jste si třeba neříkali, že jste mohli bydlet třeba na dvou místech, mám na mysli třeba 4-5 noci v okolí Selfossu a třeba 2 noci někde až třeba okolo Víku nebo ještě trochu dále? Budu vděčná za Vaše rady. Děkuji
Určitě je lepší nebydlet na jednom místě, vzdálenosti jsou tam poměrně velké a benzin drahý... Byli jsme na jihu v říjnu, taky na týden, a bydleli jsme každý den někde jinde v oblasti mezi Tingvellirem a Hofnem, jen poslední 2 noci jsme byli ve stejném ubytování u Selfossu. Ale samozřejmě záleží na vašem itineráři a dalších okolnostech...
To jsem rád, že cestopis pomohl :-) Selfoss se nám osvědčil (ne tak daleko od letiště - přistávali jsme se po půlnoci; obchody a vybavenost) a také se nám podařilo sehnat levné ubytování na celou dobu pobytu. Jednu noc jsme strávili v hotelu Adventure Hotel Hof - to kvůli velké vzdálenosti v den návštěvy ledovcové laguny Jökulsárlón. Původně jsme zvažovali dvě ubytování na různých místech, ale cenově to vycházelo draho - proto ta základna v Selfossu (a za ušetřený peníz se pak tankovalo) :-)
díky za naprosto vyčerpávající cestopis, super, zase spousta dalších míst, která by jinak unikla mé pozornosti
Cestopis mi odkryl pár zapadlých míst Islandu, které rád navštívím. Jde zejména o Seltún Geothermal Area a kostelíky ve Krýsuvíkurkirkja a Strandarkirkja. Děkuji