🇪🇬 Egypt: aneb Businessem za 200 Kč? 🇪🇬

Úvod

Původně jsem měl na podzim namířeno jinam, ale jak to tak bývá, život občas zamíchá kartami. Výsledek? Egypt! Už loni jsem tu okusil klasický resortový odpočinek, ale tentokrát jsem se rozhodl vyrazit po stopách faraonů a poznat zemi i za branami hotelu.

Plánování a cesta

Už jsme si nějak navykli cestovat s Air France. Nejbližší letiště s jejich lety máme asi dvě hodiny cesty – navíc v Polsku, kde jsou ceny většinou nižší než v Česku nebo Rakousku. A jejich síť destinací patří mezi nejlepší na světě. Takže bylo rozhodnuto – letenky jsme kupovali u nich.

Leccos ale hrálo proti nám. Letenky do Egypta bývají obecně dražší a v době nákupu ještě neexistovala přímá linka Smartwings z Prahy do Káhiry (kterou bychom stejně nejspíš neletěli, upřímně řečeno 🙃). A jako by toho nebylo málo – pár týdnů po koupi letenek oznámil Egyptair přímé spojení z Káhiry do Abú Simbel. No, tentokrát jsem měl při plánování trochu smůlu.

Odlétali jsme 23. září v 16:10 z Krakova směr Paříž. Odtud nás čekal večerní let do Káhiry. Už podruhé letos jsme stihli mezikontinentální let s přestupem na CDG za méně než půl hodiny. Takže když někdo říká, že dvě hodiny v Paříži jsou „tak akorát“, musím se pousmát.

Na krátký let z Paříže do Káhiry jsme měli Premium Economy – podle mě nejlepší poměr ceny a kvality. A protože nám zbylo ještě pár minut, napadlo mě zeptat se na upgrade do businessu. V aplikaci bylo několik volných míst, tak proč to nezkusit? U přepážky customer service nás ale čekal menší šok. Už jste slyšeli Francouze mluvit anglicky? Tak to si dovedete představit, jak probíhala naše konverzace. Po několika minutách lámání jazyků jsme se dostali k ceně: necelých 500 € za upgrade. S úsměvem jsme poděkovali a odešli si raději pro sendvič. Let je to sice mezikontinentální, ale c’mon.

3chodové menu

Amenity Kit

🏜️ Gíza

První dny jsme byli ubytovaní v Gíze, která je součástí káhirské aglomerace. Z Mezinárodního letiště Káhira to bylo na ubytování asi 40 km. Doprava byla sice bez vážných zácp, ale pořád dost hustá – cesta zabrala přes hodinu.Káhirská aglomerace (kromě samotné Káhiry sem patří i Gíza (cca 4,5 mil. obyvatel), Město 6. října (asi 376 tis.), Město šejka Zajeda (kolem 98 tis.) nebo Nové administrativní hlavní město, které se teprve rozrůstá a oficiální počet obyvatel zatím není k dispozici) má hned tři hlavní letiště:

Mezinárodní letiště Káhira – největší a hlavní brána do Egypta, kam jsme přiletěli i my.
Sphinx International Airport v Gíze – menší letiště využívané hlavně nízkonákladovkami, s přímými lety třeba z Berlína nebo Budapešti.
Mezinárodní letiště Nového administrativního hlavního města – zatím obsluhované jedinou aerolinkou: českými Smartwings, které tu létají pro Čedok s klienty mířícími do letovisek v Ain Sokhně.

Takže pozor na to, kam přesně letíte a odkud máte objednaný transfer. My jsme ho měli domluvený přes ubytování, ale zatímco nám dali jedny instrukce, řidiči poslali jiné. Nakonec jsme se ale naštěstí našli.

Brzký přílet nás nijak nerozhodil – vstali jsme, kdy jsme chtěli, a první den jsme stejně měli naplánovaný spíš volně. Čekalo nás jen to nejikoničtější: pyramidy, které jsme měli doslova pod okny.

Výhled z ubytování - k nezaplacení

Gízská nekropole

Po dvaceti minutách ve frontě na nás konečně přišla řada… a v tu chvíli terminál u pokladního zkolaboval. „No cash, card only!“ by mi v Česku znělo jako splněný sen, ale tady to bylo přesně naopak – „No card, cash only!“. V zemi, kde infrastruktura moc nefunguje, jsem se tomu nakonec ani nedivil.

Do toho se na vás ze všech stran lepí zpocení lidé, zezadu tlačí dav a zleva i zprava překupníci, kteří vám za úplatu „vyřídí“ lístky. Pokud vám nevadí, že tím blokujete ostatní. Po patnácti minutách se terminál konečně rozběhl, podávám kartu a říkám jasně: „One student and one adult to all expositions, please.“ Zadám PIN… a do ruky dostávám lístek jen na hlavní vstup pro studenta. Chci brečet.

Než stihnu cokoliv říct, pokladní už se bratříčkuje s kamarádem, poplácávají se po zádech a s úsměvem klábosí. A hádejte co? Terminál zase klekl. Nojo, chtěl jsem Egypt – mám Egypt. Po čtyřiceti minutách jsme konečně dostali to, co jsme chtěli: vstup na hlavní areál, Chufuovu pyramidu a Menkaureovu pyramidu. Rachefova pyramida byla bohužel zavřená, stejně tak hrobka královny Meresanch II.

Hned za vstupem se na vás vrhnou koňské drožky za 500 EGP na hodinu. Odmítli jsme. Po chvíli nás jiný chlapík přesvědčil na hodinu za 10 dolarů – a to už jsme vzali. Upřímně, brzy jsem toho litoval. Chudák kůň, narodil se ve špatné zemi.

Na vrchu nás čekal „oficiální průvodce“ (vládní, jak jinak), který nás proti naší vůli vysadil na velblouda a inkasoval 35 dolarů za osobu za kýčovitou fotku, kterou jsme ani nechtěli. Ale co – nevyspalý, unavený, v davu a s někým, kdo skoro nemluví anglicky, se špatně odmítá. Byla to naše první a snad i poslední velká chyba.

Spoiler: začátky byly drsné, ale pak už to bylo jen lepší. 🙂

Rachefova pyramida

Menkaureova pyramida

Co už ale rozhodně stálo za to, byly vstupy přímo do pyramid. Jen upozorním – není to žádná procházka růžovým sadem. V dusném a vlhkém prostředí jdete zhrbení úzkými chodbami, střídavě strmě nahoru nebo dolů, a ještě se přitom musíte míjet s protijdoucími turisty. Zvlášť ve větší a slavnější Chufuově pyramidě je to opravdu náročný zážitek.

Pokud nechcete úplně vyždímat všechny síly, bohatě stačí i menší Menkaureova pyramida – je velmi podobná, jen schůdnější a bez rozsáhlé galerie. My jsme zvládli obě a po dvou vyčerpávajících „obchůzkách“ jsme zamířili ke Sfinze a pak rovnou na pokoj.

Teploty byly zhruba o deset stupňů vyšší, než jsme čekali, což na pohodlí moc nepřidalo. Odpoledne jsme proto vyhradili odpočinku – a sbírání sil na večerní plán.

🎟️ Vstupné:

Hlavní vstup:

Dospělý 360 EGP (cca 270 Kč)

Student 180 EGP (cca 135 Kč)

Chufuova pyramida:

Dospělý 600 EGP (cca 450 Kč)

Student 300 EGP (cca 225 Kč)

Menkaureova pyramida:

Dospělý 150 EGP (cca 120 Kč)

Student 75 EGP (cca 60 Kč)

🕰️ Otevírací doba:
Denně 6:00–17:00

📜 Historie:
Gízská nekropole vznikla zhruba ve 26.–25. století př. n. l. a sloužila faraonům 4. dynastie. Největší z pyramid – Chufuova (Cheopsova) – měřila původně téměř 147 metrů a po více než 3 800 let byla nejvyšší stavbou světa. Byla postavena z více než dvou milionů vápencových kvádrů, z nichž některé váží až 15 tun.

Dodnes není úplně jasné, jakým způsobem byly pyramidy postaveny. Nejčastější teorie mluví o systému ramp a kladek, ale žádný přesný důkaz se nenašel – proto se kolem stavby dodnes šíří různé legendy a konspirační teorie.

Součástí komplexu je i slavná Velká sfinga, která stráží prostor před pyramidami. Vědci se přou, zda byla postavena už za faraona Rachefa, nebo ještě dříve. V nose má velký kus uražený – podle jedné verze ho sestřelili Napoleonovi vojáci, podle jiné to bylo už ve 14. století, kdy fanatický súfijský mystik poničil sfingu při protestu proti „modloslužbě“.

Velká galerie - Grand Valley (autor Jeff Dahl z Wikipedie)

Velká galerie

🌆 Večerní Káhira a náměstí Tahrír

Večer, když už bylo počasí konečně snesitelné, jsme si objednali Uber a vyrazili do centra Káhiry. První zastávka? Světoznámé náměstí Tahrír (náměstí Osvobození). No… pro mě spíš obrovský kruháč. Možná neumím ocenit umění a architekturu – anebo je to vážně jen velký kruháč a nic víc. 😅

Takže jsme pokračovali dál, k místu, které dokázalo zaujmout i mou neuměleckou duši – Cairo Tower.

📜 Historie:
Náměstí Tahrír („náměstí Osvobození“) bylo centrem politických dějin Egypta 20. a 21. století. V roce 1952 tu lidé slavili konec monarchie, ale nejznámější je jako hlavní dějiště protestů během Arabského jara v roce 2011, kdy se sem scházely statisíce lidí a nakonec padl režim prezidenta Mubaraka.

✨ Zajímavost:
Uprostřed náměstí původně stála obrovská socha britského generála Kitchenera. Po vyhlášení republiky v 50. letech byla odstraněna a dnes tam najdete spíše zeleň a fontány. Mnozí turisté jsou proto překvapení, že „slavné náměstí Tahrír“ působí v reálu hlavně jako obří kruhový objezd.

Cairo Tower

🗼 Cairo Tower

Cairo Tower je se svými 187 metry druhou nejvyšší stavbou Egypta (po Iconic Tower, která měří 340 m). Z náměstí Tahrír je to jen jedna zastávka metrem – ze stanice Sadat do stanice Opera. Jízdenka stojí 5 EGP a kupuje se přímo v okénku ve stanici. Platí se pouze hotově v egyptských librách – žádné karty, dolary ani eura neberou.

Od stanice Opera je to na věž už jen pár minut chůze. Vstupné stojí 250 EGP, ale rozhodně doporučuji připlatit si 150 EGP za Express voucher. Díky němu nemusíte stát v nekonečné frontě a celou částku navíc můžete nahoře utratit v kavárně s parádním výhledem. My jsme voucher využili a když jsme po hodině odcházeli z věže dolů, naše pořadové číslo na vstup ještě ani nebylo na řadě. Ušetřená hodina, skvělá volba.

Když jsme se blíž k půlnoci vraceli zpátky na ubytování, měl jsem pocit, že jsme toho za první den stihli až až.

🎟️ Vstupné:
Dospělý 250 EGP
Express voucher 150 EGP

🕰️ Otevírací doba:
Denně 9:00–1:00

📜 Historie:
Cairo Tower byla postavena v letech 1956–1961 za prezidenta Gamála Abd an-Násira. Měla symbolizovat novou, nezávislou tvář Egypta po svržení monarchie. Stavba byla financovaná i penězi, které původně měly přijít jako „dar“ od USA — Násir je ale odmítl použít na zbrojení a rozhodl se, že za ně Egypt postaví právě tuto věž.

Za mě docela slušné pivo. Není hořké, ale pít se dá.

⛪ 2. den – Koptská Káhira

Druhý den jsme se vydali poznat centrum Káhiry – tedy alespoň to nejzajímavější z něj. Začali jsme v Koptské Káhiře, což je nejvýznamnější centrum křesťanů v Egyptě. A zároveň jedno z nejčistších a nejklidnějších míst, která jsme v zemi navštívili.

Hned na první dojem působilo všechno jinak: lidé tu byli mnohem slušnější, nikdo nekřičel, nikdo se nevtíral. Na malém prostoru tu najdete několik významných historických památek – například kostel sv. Jiří, kostel Panny Marie, kostel sv. Barbory nebo kostel sv. Sergia.

Atmosféra mi připomínala spíš jih Evropy než rušnou Káhiru. A určitě doporučuju dát si tu oběd v některé z místních kaváren nebo restaurací. My jsme ochutnali výbornou šavarmu s pitou a k tomu egyptské pivo – všechno za pár drobných.

✨ Zajímavost:
V Koptské Káhiře najdete tzv. Visutý kostel (Hanging Church), který stojí na římských hradbách. Díky tomu působí, jako by se doslova „vznášel“ ve vzduchu. Kostel patří mezi nejstarší křesťanské chrámy v Egyptě – první zmínky o něm pocházejí už ze 3. století. Místní křesťané věří, že právě tady se v roce 980 ukázala Panna Marie.

Vstup do historické Koptské Káhiry

Kostel sv. Sergia

Synagoga

Kostel sv. Barbory

Národní muzeum egyptské civilizace

Další zastávkou bylo Národní muzeum egyptské civilizace – impozantní budova s pyramidou na střeše, kde hlavním lákadlem je sbírka mumií, včetně těch nejvýznamnějších faraonů a královen. Samozřejmě tu najdete i spoustu dalších artefaktů, ale těch je v Egyptě tolik, že člověk má pocit, že na ně naráží skoro na každém rohu.

Samotné mumie jsou vystaveny o patro níž pod hlavní expozicí. Prezentace je podle mě moc povedená – důstojná a reprezentativní. V sále by měl být klid a focení je zakázáno. Jenže američtí turisté zřejmě nedostali instrukce o tichu ani o taktu, takže jsem si nakonec dovolil udělat pár fotek taky.

Ve zbytku muzea už můžete fotit a natáčet bez omezení – a to i bez příplatku, i když by se dalo čekat, že si za to nechají zaplatit. :P

🎟️ Vstupné:
Dospělý 240 EGP
Student 120 EGP

🕰️ Otevírací doba:
Denně 9:00–17:00

✨ Zajímavost:
Právě do NMEC bylo v roce 2021 slavnostně převezeno 22 královských mumií z Egyptského muzea na náměstí Tahrír. Akce se jmenovala „Pharaohs’ Golden Parade“ a Káhirou tehdy projel velkolepý průvod s alegorickými vozy, každý věnovaný jednomu faraonovi či královně. Šlo o jednu z největších kulturních událostí v moderní historii Egypta – sledovaly ji miliony lidí po celém světě. Díky tomu se NMEC během jediné noci stalo hlavní atrakcí pro všechny, kdo se chtějí podívat na skutečné tváře starověkých vládců. Tuto ikonickou událost nalezente zde: https://www.youtube.com/watch?v=LF41A6vVpow

🕌 Saladinova citadela

Nejbližší zajímavou zastávkou od NMEC je Saladinova citadela – autem jste tam za pět minut. Komplex je obrovský, ale za návštěvu podle mě stojí hlavně mešita Muhammada Alího, která je skutečně impozantní a patří k symbolům Káhiry.

Součástí citadely jsou i různá menší muzea a expozice, ale pokud nemáte času nazbyt, klidně je přeskočte. Hlavní zážitek vám stejně dá už samotná mešita a výhledy z hradeb na Káhiru.

📜 Historie:
Citadelu nechal vybudovat sultán Saladin koncem 12. století jako obrannou pevnost proti křižákům. Sloužila po více než 700 let jako sídlo egyptských vládců a symbol jejich moci. Mešita Muhammada Alího byla přistavěna až v 19. století a svým osmanským stylem se inspirovala Istanbulem.

✨ Zajímavost:
V citadele najdete i tzv. Studnu Josefa – hlubokou šachtu, kterou nechal Saladin vytesat do skály, aby měla pevnost vlastní zásobu vody během obléhání. Podle legendy vede tunel ze studny až k Nilu, ale nikdo ho nikdy neprozkoumal celý.

Mešita Muhammada Alího

Nějaké české letadlo

🕌 Mešita Al-Azhar

Patří mezi nejvýznamnější mešity nejen Káhiry, ale i celého muslimského světa. Založena byla už v 10. století a v její blízkosti funguje jedna z nejstarších vysokých škol na světě (ještě ne univerzita v dnešním smyslu slova).

Ač jsem přesvědčený ateista, neměl jsem tu žádný vnitřní problém. Atmosféra byla klidná – lidé tu seděli, meditovali, povídali si, diskutovali. Žádné fanatické obrazy, žádný přepjatý patos, jaký občas potkáváme v evropských kostelech.

Turistů tu bylo překvapivě málo. Přesto bylo pro návštěvníky připraveno pár „bonusů“ – například knížky k nahlédnutí, určené k seznámení či přímo konvertování k islámu, a to v několika jazycích. Tu ruskojazyčnou jsme s radostí odmítli. 🙂

🎟️ Vstupné:
Zdarma

🕰️ Otevírací doba:
Denně 9:00–17:00 (mimo časy modliteb)

📜 Historie:
Mešita Al-Azhar byla založena Fátimovci v roce 972 n. l. a už o pár let později se stala centrem vzdělanosti. Z původní školy se vyvinula slavná Univerzita Al-Azhar, která funguje dodnes a patří k nejvlivnějším na světě. Občas bývá označována jako nejstarší univerzita vůbec – přesněji ale jde o nejstarší fungující vysokou školu. Nejstarší školou svého druhu je totiž al-Karawijjín ve Fezu (859 n. l.) a nejstarší univerzitou v dnešním slova smyslu je Boloňská univerzita (1088).

💡 Tip pro cestovatele:
Do mešity se dostanete zdarma, ale je nutné dodržovat pravidla oblékání – dlouhé kalhoty a zakrytá ramena. Pokud nemáte vhodné oblečení, půjčí vám u vchodu plášť. Vyplatí se přijít spíš ráno, kdy je v areálu méně lidí a vládne tu opravdu klidná atmosféra.

✈️ Luxor

Náš pobyt v Egyptě byl poměrně krátký, takže jsme neměli moc času na dlouhé přesuny. Po pár dnech jsme se proto posunuli na jih – do Luxoru. Původně jsem chtěl jet vlakem, ale nakonec zvítězila úspora času a zvolili jsme letadlo.

Vnitrostátní lety v Egyptě nejsou vůbec špatné. I v economy třídě dostanete slušný servis – a na hodinový let je to víc než pohodlné. Turistů bylo v letadle hodně, což mě nepřekvapilo. Tipnul bych si, že platí několikanásobně víc než místní, ale i tak vyšla cena letenky poměrně příznivě.

O pár dní později jsem zjistil, že to byla vlastně ta nejlepší možnost dopravy, jakou jsme si mohli vybrat.

Skvělá. Přesladká, ale i tak skvělá.

Exit row

🏛️ Luxorský chrám

Kde jinde v Luxoru začít než v Luxorském chrámu? Těšili jsme se na něj tolik, že jsme tam vyrazili ještě ten večer, co jsme dorazili – a tohle rozhodnutí můžu jen doporučit. Večerní atmosféra je totiž úplně jedinečná. Chrám je nádherně nasvícený, doprovází ho hudební kulisa a když se k tomu ve správnou chvíli přidá zpěv imáma z nedalekého minaretu, máte husí kůži.

Většinu jsem sice natáčel a nemám tolik fotek (a u Karnaku to platí dvojnásob), ale video tenhle dojem zachytí mnohem lépe než statický snímek. Na Instagramu mám proto živou dokumentaci, zatímco tady přidávám zážitky spíš zpětně.

🎟️ Vstupné:
Dospělý 260 EGP
Student 130 EGP

🕰️ Otevírací doba:
Denně 6:00–22:00

📜 Historie
Chrám vznikl už ve 14. století př. n. l. za vlády faraona Amenhotepa III., později byl rozšířen Ramsesem II. a částečně i Alexandrem Velikým. Byl zasvěcen bohu Amonovi a sloužil především k náboženským slavnostem, které spojovaly Luxorský chrám s obřím chrámem v Karnaku.

Fotka jak z roku 2005 :D

Thébská nekropole

Celý další den jsme si vyhradili pro návštěvu thébské nekropole, vzdálené asi hodinu jízdy od Luxoru.

🗿 Memnonovy kolosy

Začali jsme u Memnonových kolosů – dvou obřích soch faraona Amenhotepa III. (ehm, docela narcis 😅). Dnes jsou už v dost žalostném stavu oproti jiným památkám, ale rozhodně stojí za zastávku. Leží přímo u cesty, takže se tu nemusíte zdržet déle než pár minut.

📜 Historie:
Sochy měří přes 18 metrů a původně stály před vchodem do obrovského zádušního chrámu Amenhotepa III., který byl ale dávno zničen povodněmi a zemětřeseními.

🏛️ Zádušní chrám královny Hatšepsut

Další zastávkou byl zádušní chrám královny Hatšepsut. Od pokladen vás ke chrámu odveze elektrické vozítko za 10 EGP – je to jen kousek, ale v egyptském horku se každý krok počítá. 😅

Samotný chrám je poměrně rozlehlý, ale v horším stavu, než bych čekal. Kdyby nebyl po cestě do Údolí králů, asi bych si návštěvu podruhé rozmyslel. Přesto působí monumentálně – zvlášť když si uvědomíte, že za ním se už rozkládají hory, v nichž se nachází samotné Údolí králů.

🎟️ Vstupné:
Dospělý 140 EGP (440 EGP v roce 2025)
Student 70 EGP (220 EGP v roce 2025)

🕰️ Otevírací doba:
Denně 6:00–17:00

✨ Zajímavost:
Hatšepsut byla jednou z mála faraonek, která vládla samostatně. Aby posílila svou legitimitu, nechávala se zobrazovat s mužským vousem. Její nástupce Thutmose III. se pak snažil její památku vymazat – její jméno i reliéfy byly z mnoha míst odsekány.

⚰️ Údolí králů

A pak přišlo to nejdůležitější – Údolí králů. Vstup funguje jednoduše: jeden lístek = vstup maximálně do tří hrobek. Pokud chcete, můžete si koupit další lístek, ale podle mě to není nutné. Kromě toho jsou tu speciální hrobky s vlastním vstupem: Ramsese V. a VI., Setiho I. a samozřejmě Tutanchamona. Ty určitě stojí za to, hlavně hrobka Ramsesů a Tutanchamonova.

Celé údolí leží pod horou, která tvarem připomíná pyramidu – právě proto se tu začaly místo pyramid hloubit hrobky přímo do skály. Turistů je tu opravdu hodně a údolí je poměrně malé, takže se davy nemají kam rozptýlit. Občas ale narazíte na hrobku, kde je zrovna méně lidí, a tehdy to má úplně jinou atmosféru.

Hrobky jsou neuvěřitelně zachovalé – některé malby vypadají, jako by byly vytvořené před pár desítkami let. Jiné jsou bohužel poničené čerstvější lidskou činností – nápisy a vyrytá jména od „dobrodruhů“ z 19. století, hlavně Britů a Francouzů.

Celkově je to ale místo, které prostě nesmíte vynechat. Kvůli němu do Luxoru většina lidí stejně míří. Pokud máte pár stovek navíc, určitě si připlťe na Tutanchamonovu hrobku a hrobku Ramsesů. Ta od Setiho I. je paradoxně nejdražší a přitom méně zajímavá.

Hrobky se označují podle pořadí objevení jako KV # (King’s Valley #) – takže čím nižší číslo, tím dříve byla nalezena.

🎟️ Vstupné:

Hlavní vstup (3 hrobky)

Dospělý 400 EGP

Student 200 EGP

Hrobka Ramesse V. a VI.

Dospělý 120 EGP

Student 60 EGP

Hrobka Tutanchamona

Dospělý 360 EGP

Student 180 EGP

Hrobka Setiho I.

Dospělý 1400 EGP

Student 1400 EGP

Hrobka Chepercheperure (Aj II.), pouze 100 lidí denně

Dospělý 100 EGP

Student 50 EGP

🕰️ Otevírací doba:
Denně 6:00–17:00

📜 Historie:
Údolí králů bylo používáno přes 500 let, od 16. do 11. století př. n. l., jako pohřebiště faraonů Nové říše. Největší slávu získalo v roce 1922, kdy zde Howard Carter objevil hrobku mladého faraona Tutanchamona – jedinou téměř nevykradenou královskou hrobku v Egyptě.

✨ Zajímavost:
Když Carter otevřel Tutanchamonovu hrobku, údajně tím spustil „kletbu faraonů“. Krátce poté zemřel jeho patron lord Carnarvon na infekci po bodnutí komára – a noviny po celém světě začaly psát o tajemné kletbě, která prý postihuje každého, kdo ruší klid faraonů.

💡 Tip pro cestovatele:
Pokud si chcete návštěvu opravdu užít, kupte si extra vstup do hrobky Ramsese VI. – patří mezi nejkrásnější v celém údolí, s dlouhými chodbami plnými maleb, které vypadají skoro jako nové. Oproti tomu Tutanchamonova hrobka je malá a skromná, zajímavá spíš svou historií než výzdobou.

KV 1, Ramses VII.

KV 8, Merenptah

KV 2, Ramses IV.

KV 62, Tutanchamon

KV 9 Ramses V. a VI.

KV 17, Seti I.

🏛️ Karnak

Dalším chrámem, který jsme v Luxoru navštívili, byl Karnak. Nejjednodušeji bych ho popsal jako většího, hezčího a zajímavějšího „bratra“ Luxorského chrámu. Má ale jednu nevýhodu – za tmy je zavřený. Takže ideální je kombinace: Luxorský chrám v noci, Karnak ve dne.

Samotný areál je obrovský a působí naprosto monumentálně. Není snad co představovat – prostě tohle místo se vynechat nedá. Jenže… tady narazíte na klasiku egyptské turistiky. „Oficiální průvodci“ na vás číhají na každém kroku, tváří se, že vám rozluští hieroglyfy (většinou si vymýšlí), a euro za odmítnutí jim nestačí. Nedají pokoj snad nikomu. A to je velká škoda – nebýt podobných zkušeností, Egypt by turisticky neměl ve světě konkurenci. Památky jsou tu totiž opravdu dechberoucí.

🎟️ Vstupné:

Dospělý: 600 EGP

Student: 300 EGP

🕰️ Otevírací doba:

Denně: 06:00 – 17:00

📜 Historie:
Chrámový komplex v Karnaku se stavěl více než 2 000 let – od Střední říše až po Ptolemaiovce. Největší rozmach zažil za faraona Ramsese II. Dominantou je tzv. Sloupová síň s 134 obřími sloupy, z nichž každý měří přes 20 metrů.

✨ Zajímavost:
Karnak a Luxorský chrám byly propojeny téměř 3 km dlouhou Alejí sfing. Dodnes se na ní dochovaly stovky soch s tělem lva a hlavou berana. Každý rok se tu konal obřad „Opet“, při němž byla socha boha Amona nesena právě z Karnaku do Luxoru.

🚆 Luxor – Asuán s Egyptian Railways

Po návštěvě Karnaku jsme ještě skočili na nádraží koupit lístky na zítřejší vlak, na který jsem se neskutečně těšil. Jet vlakem podél Nilu, s výhledem na palmy, vesnice a chrámy – co víc si přát. Turisti samozřejmě platí za vlak zhruba dvacetkrát víc než místní, ale budiž. Lístky online se mi koupit nepodařilo – systém dopravce nefungoval a přes agenturu jsem to riskovat nechtěl. V Egyptě bych prostě moc nevěřil, že by mi tu jízdenku na místě uznali.

Na luxorském nádraží je pro turisty vyhrazena pouze jedna přepážka ze šesti. Pět jich zeje prázdnotou a u té jediné „naší“ se čeká půl hodiny. Nakonec jsme si vybrali vlak s odjezdem v 10:20. Ráno jsme přišli s předstihem, a když v 10:15 přijel krásný, moderní vlak, natěšení jsme popadli věci a chtěli nastupovat. Vtom na nás vyběhlo několik Egypťanů s tím, že „tento není váš vlak, váš je až ten další!“ Poděkovali jsme, sedli si a čekali.

O dvacet minut později přijel další vlak, o něco horší, ale pořád v pohodě. Situace se opakovala. „Ne, tohle není váš vlak.“ A tak dál. Po půlhodině, hodině, hodině a půl… kolem nás projelo několik souprav, kvalita šla s každou dolů. Nakonec po devadesáti minutách přijel náš vlak. Jenže místo slibovaného pěkného, čistého a moderního vlaku jsme dostali jeho pravý opak – hodně, hodně, hodně starý a špinavý vlak, který by se víc hodil na indickou vesničku než na hlavní egyptskou trasu pro turisty.

Řekli jsme si, že pohoda, máme přeci první třídu. Omyl. Hned u dveří nás přivítal zápach moči a usadili jsme se do křesel, která už na pohled působila dost odpudivě. Ze začátku jsem se štítil na ně vůbec sednout, ale po chvíli jsem rezignoval, dokonce si dovolil opřít hlavu – a k mému překvapení mi do několika dní neupadla. :D Pokud tohle byla první třída, nechci si ani domýšlet, jak vypadal běžný vagón...

🎟️ Jízdenky Luxor - Asuán

Economy 20 US$

První třída 25 US$

Jeden z těch hezčích vlaků tady.

A náš vlak... trochu rozdíl.

První, ano, první třída. Na netu to vypadalo jinak...

No čekali jsme něco víc takového. :D

Luxorské nádraží

☀️ Asuán

V Asuánu nás přivítalo počasí, na které jsem opravdu nebyl připravený. Letěli jsme sem na konci září, kdy už mělo být oproti létu chladněji – očekávali jsme příjemných 36–38 °C. Do minulého týdne tomu tak prý i bylo. Jenže nás zastihla vlna veder a teploty ve stínu se šplhaly skoro k padesátce. A to už není jen horko – to už je stav, kdy má člověk problém dýchat a pálí ho hrtan. První hodiny to bylo peklo, než si tělo alespoň trochu zvyklo.

V Asuánu je několik zajímavých památek – Mauzoleum Ágy Chána nebo klášter sv. Šimona, obojí dokonce zapsané na seznamu UNESCO. Kvůli vedrům jsme je ale vynechali. Navštívili jsme naopak nedokončený obelisk, velkou i malou asuánskou přehradu a také ostrov Philae. A právě Philae bych nedoporučil podnikat úplně na vlastní pěst – aspoň pokud nemáte pevné nervy.

Oficiální cena dopravy na ostrov je 200 EGP pro 2–6 osob. My jsme byli dva, takže to mělo stát 200. Jenže první nabídka byla 500 a níž nechtěli jít. Kolem nás se to hemžilo naháněči, ale všichni drželi cenu vysoko – 400 až 500, a nic míň. Už jsme to chtěli vzdát, když dorazil Ital cestující sólo a podařilo se mu cenu stáhnout na 250. Ani on se ale na oficiálních 200 nedostal. Nám to tolik nevadilo, brali jsme to s humorem, ale Ital byl naštvaný ještě pěkně dlouho. Kvůli padesáti egypstkým librám... šlo mu očividně o princip.

🎟️ Vstupné:

Nedokončený obelisk

Dospělý 120 EGP

Student 60EGP

Ostrov Pilak

Dospělý 300 EGP

Student 150 EGP

Loď

200 EGP (pro skupinu až 6 osob)

📜 Historie:
Chrámový komplex Philae byl původně zasvěcen bohyni Eset (Isis) a patřil k nejvýznamnějším poutním místům starověkého Egypta. Po výstavbě Asuánské přehrady hrozilo, že bude navždy zatopen, a proto byl celý chrám v 60. letech 20. století rozebrán a znovu sestaven na nedalekém ostrově Agilkia. Dnes patří k nejpůsobivějším památkám Horního Egypta.

Nedokončený obelisk

A soukromý průvodce

Velká asuánská přehrada

Přístav s loďmi na ostrov Pilak (200EGP!)

Chrám na Pilaku

✈️ Business Class za 200 Kč!

Čas nám dochází a bylo na čase letět domů. Původně jsme chtěli ještě zvládnout Abú Simbel, ale s nákupem letenek jsem otálel tak dlouho, až cena vyskočila na 20 tisíc za zpáteční let na osobu. Tak snad příště – Egypt není zas tak daleko a s novými linkami (Praha–Káhira a Káhira–Abú Simbel) to bude hračka.

Nadpis sice trochu klame – letenka samozřejmě nestála 200 Kč, business už vůbec ne. 😀 Pravda ale je, že pouhých 200 Kč byl rozdíl mezi economy a business class. No neber to! V ceně měl být salónek, super pohodlné sedadlo (minimálně prostřední vyblokované), lepší servis jídel, SkyPriority a další drobnosti.

No… moje očekávání byla trochu vyšší. Salónek samozřejmě k business letence patří – ale ne v Asuánu, kde žádný není. To jsem si důkladně nepřečetl a tři hodiny na letišti tak byly úplně zbytečné. Aspoň že jsme měli SkyPriority – miluju, když můžu nastoupit v klidu a nikdo mě nebrzdí při jejcih zpomaleném ukládání batohů do horní přihrádky, i když patří pod nohy.

V letadle mě ale čekalo typicky egyptské překvapení. 😀 Sedadlo business class bylo sice pohodlné, ale v dost žalostném stavu: polohování nefunkční, tray table rozbitý, obrazovka mrtvá… ale víte, co bylo plně funkční? Popelníček! To sedadlo muselo pamatovat ještě doby, kdy se v letadlech kouřilo. Přitom samotné letadlo, Boeing 737-800, nebylo starší než 17 let – jen ta sedadla byla evidentně ještě o dekádu starší.

Catering? No… v economy nebyl žádný, takže my jsme dostali aspoň něco. Jenže „něco“ znamenalo dvě suché housky s plátkem sýra a paštiky, dvě seschlé olivy, k tomu překvapivě dobrý džus a docela slušný dezert. Upřímně – raději bych dostal jen ten dezert a kávu. Na hodinový let to úplně stačí.Raději skromněji a dobře, než tohle.

Ale nelituju. Za 200 korun navíc to byl zážitek, který se prostě nezapomíná. Exotika na maximum. 😅

Sedadlo v Businessu

Občerstvení

Yum Yum!

Delikátní.

I semtam něco během letu upadlo...

Závěr

Egypt je fascinující země, která v historickém kontextu nemá konkurenci. Pyramidy, chrámy, údolí králů – to všechno jsou památky, které se jinde na světě v takové koncentraci prostě nenajdou. Servis je sice oproti západnímu standardu nižší, ale většinou „stačí“ a rozhodně nepřeváží zážitky z památek. Nebezpečně jsme se necítili, ani v Káhiře v pozdních hodinách, a ani voda pro nás nebyla zásadní problém – na zuby jsem používal normálně kohoutkovou a žiju! A to jsem teda na tohle citlivý.

Co mě osobně zklamalo, byli lidé. Často se chovali tak, že to kazilo jinak skvělý dojem z cesty – od neustálého vnucování služeb po pocity, že turista je především „chodící peněženka“. Vím, že v jiných chudších zemích se s podobným přístupem nesetkáte, a proto je to velká škoda. Doufám, že se to časem změní, protože Egypt má obrovský turistický potenciál a zasloužil by si, aby si ho lidé užili naplno.

Rád se sem jednou vrátím – třeba kvůli Abú Simbelu nebo dalším památkám, na které tentokrát nezbyl čas. Teď ale dám přednost jiným destinacím. Tento cestopis beru jako pracovní verzi – postupně ho budu upravovat, doplňovat a promazávat. A budu rád za připomínky nebo otázky.

Většinu svých cest sdílím napřímo na instagram, na což jsou i dělaná má videa a fotky, soukromý instagram Vám tady sdílet nebudu, ale mám i veřejný, kde to sdílím také, kdybyste se chtěli někdy třeba inspirovat. Jen to ensdílím do feedu, ale pouze do příběhů. https://www.instagram.com/poznav..._michalem/

📖 Tipy k cestování po Egyptě

💳 Vízum:

Při příletu (ale zle i online)
25 USD
Může být menší fronta, ale nic hrozného
Nic se neřeší, pouze stačí vyplnit příjezdový formulář
Platí po 30 dní a jeden vstup.
Sinaj má 15denní bezvízový styk

📶 Data:

Dá se využít jak Airalo, tak Holafly na e-sim
Fyzická pět na letišti (zpravidla několik stánků, stačí si jeden vybral a za pět minut hotovo)

✈️🚆🚗 Cestování:

Doporučuju letadla (Vnitrostátně létají EgyptAir, Air Cairo, Nile AIr, Nesma Airlines)
Vlak je zážitek, k cestování to asi patří. Ale kvalita několikanásobně horší oproti letadlu
Ve městě doporučuji Uber, případně inDrive (pouze hotovost, ale sami můžete nabízet cenu)

Ubytování:

Káhira: Great Pyramid Inn https://shorturl.at/raYC9

Luxro: Steigenberger Nile Palace https://shorturl.at/9uxfJ

Asuán: Mövenpick Resort Aswan https://shorturl.at/ErJ5U

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 8 x Velmi praktické!

📷 3 x Krásné fotky!

😂 1 x Rozesmál jsi mě!

📖 2 x To chci taky zažít!

❤️ 3 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Michal Jakubík

Cestopis byl naposledy aktualizován 2025-08-16T12:56:31+02:00

Michal Jakubík procestoval 24 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 2 lety a napsal pro tebe 10 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

24 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Michal Jakubík

před měs

Tak jsem se s otvíračkou Grand Egyptian Museum sekl jen o dva roky...

https://www.bbc.com/news/article...g4q403rpzo

romancient

před měs

Museum vypadá opravdu lákavě, ale jako vždy klame klasickým a ubozáckým vychcanstvím států – konkrétně těch tří zemí, a hlavně v Africe. Vstupné je nehorázně drahé, několikrát vyšší, a to jen na základě barvy kůže a místa narození, nad kterým nikdo z nás neměl žádnou volbu. Shit

Vojtěch Hájek

před měs

Jo přesně tak. My tam byli před dvěma lety a všechno vypadalo otevřeně, Egypťani ochotně vybírali vstupné a naštěstí jsme se z Google Reviews dočetli že za nějakých 1200 CZK (plus mínus autobus) nás pustí akorát do food courtu. Egypt nikdy víc.

Kajman77

před měs

Děláte, jako kdyby bělohubné bylo specialita jenom Egypta. Příplatek za bílou hubu přece účtujou skoro všude, včetně Turecka třeba. Ano, je to nespravedlivý. Ano, je to na hovno. Ano, sere mě to. A ne, nejde s tim nic udělat, jenom tam nejet. Není povinnost jezdit do Egypta a chodit do muzea.

hugonovak

před měs

To nie je bělohubné, tú cenu platia všetci cudzinci. Je to štandardná cudzinecká prirážka používaná v krajinách, v ktorých väčšina obyvateľstva spadá do kategórie untermenš. Aj v ČR a SR sa používalo cudzinecké vstupné ešte v 90-tych rokoch.

lacnejšia alternatíva je výstava v Bratislave za 15€, resp. 17€ pre všetkých: https://www.tutanchamon.sk/

Kajman77

před měs

No tak budeme-li slovíčkařit, tak všichni cizinci to v Egyptě neplatí - ta nízká cena platí pro všechny Araby. Což je fakt k nasrání, protože turisti třeba z Emirátů nebo Kataru fakt nebývají z nízkopříjmových skupin.

hugonovak

před měs

Ak obidvaja máme na mysli Grand Egyptian Museum, tak na jeho stránke https://visit-gem.com/en/AdmissionTkt/ticket sú uvedené ceny pre dospelých:

Egyptians: 200 EGP

Arabs or other Nationalities: 1450 EGP

Expatriates: 730 EGP

Ak máš na mysli iné múzeum, tak sa ospravedlňujem.

PS Egypťania sa rozdielnym vstupným bránia overturizmu a zároveň naznačujú, že cudzincov považujú len za chodiace peňaženky a v Egypte nie sú vítaní.

Kajman77

před měs

Aha, tak na zrovna toto muzeum jsem nekoukal, jinak u ostatních památek to tak zpravidla platí.

Michal Jakubík

před měs

Trochu kontroverze a jak sledovanost cestopisu stoupá. Ještě chvíli a Egypt překoná Keňu. :)

Kajman77

před měs

Tak já bych to úplně za kontroverzi nepovažoval, spíš takové doplnění 😀

Padre2023

před 11 měs

Píšeš, že nedoporučuješ eSim, jen špatné zkušenosti. Tipuji, že používáš telefon s Androidem. Ve většině případů je to problém majitele telefonu. Po instalaci eSim do Android telefonu je potřeba nastavit u mobilní sítě APN a název přístupového bodu. Info obdržíš v mailu nebo v appce prodejce. Málokdo to čte. U iPhonu se nastaví samo. Virtuálů je také velká řada, ne jen Airalo.

J0x

před 10 měs

Nemusí to být jen chyba uživatele. Už jsem viděl i návod, kde chyběla tuším poslední, důležitá, věta (myslím zrovna Airalo). Nebo u jednoho myslím hongkongského mi chatbot prostě nalhal spoustu informací. APN je někdy potřeba nastavit, jindy ne.

Michal Jakubík

před 10 měs

Pro hloupého uživetele, jednoduchý telefon. Pro to mám iPhone 15 Pro.

Takže nevím, kde je chyba. :)

Většinou mi fungovalo přepinání operátorů na tom Airalu, ale ne vždy. Posledně jsem měl relativně dobrou zkušenost s Holyfly, abych eSimkám nekřivdil. Prostě záleží destinace od destinace a operátor od operátora.

Ale to je čistě jen z mého pohledu. Já jako jedinec nemůžu fakticky říkat tohle je lepší a tohle horší.

Zuzina

před 2 lety

Pro mě překvapivá ta dobrá zkušenost s Premium Economy s Air France. My měli koupeno do Miami a byli jsme strašně nespokojený. Zaplatili jsme za to šílenej majlant a v podstatě jsme dostali širší sedadlo o 5 cm. Jídlo bylo úplně stejné jako v Economy (jen tedy lepší nádobíčko), a pak jsme seděli asi hodinu s tácem na klíně, protože jsme museli čekat než doobslouží celou Economy..

Michal Jakubík

před 10 měs

Já Premium economy letěl 3 ×.

Istanbul - Hanoj (Turkish Airlines A350-900 ex Aeroflot)

New York - Amsterdam (KLM Boeing 777-200ER)

Paříž - Káhira (Air France A350-900)

Sedadla nebývají o tolik širší, ale i tak to jde znát. Spíše je větší seat pitch - prostor na nohy a to teda znatelně.

A za mě má teda Premium Economy daleko lepší poměr cena výkon než Business častokrát. Dostat se v akci za dvacku do exotiky? Neber to. Samozřejme bych za to majlant nedával, ale pokud je nějaká fajn nabídka.

Turkish byl super, KLM so, so, protože to byl noční let. A Air France taky supper. Osobně nemám nic, co bych vytkl. Zatímco u business třídy Air France bych pár věcí na vytknutí měl. Ale i tak to je za mě jedna z lepších aerolinek.

Ale pokud je špatná organizace palubního personálu (mohlo jich být taky třeba méně než standard), tak jde kvalita dolů. Soft product je stejně důležitý jako ten hard.

theo2

před 2 lety

No jo, na těch turisticky vykřičených místech je vždycky spousta dotěrných lidí. Nevztahoval bych to ale na všechny domorodce, naopak bych běžný Egypťany označil za vstřícný a nápomocný (nezištně). Navštěvovali jsme naštěstí takový místa, že když se na nás někdo pověsil s nabídkou různých "služeb", často mu místní dali sodu, ať nás neotravuje a jde si po svých. Poprvé jsem byl v Egyptě před 30 lety, tehdy jsem byl jako traveller odkázanej na místní, informací dopředu minimum, průvodce Lonely Planet se mi dostal do ruky až později, o nějakých rezervacích přes internet se nám ani nezdálo, takže zjistit odkud a v kolik jede někam nějakej autobus nebo kde se dá najíst nebo ubytovat, to všechno znamenalo vytěžit místní lidi.

J0x

před 10 měs

Já bych hlavně doporučil všem, kteří si stěžují na egyptské podvodníčky, navštívit Indii. Po zážitcích s místními megapodvodníky už vzpomínám na ty egyptské jako na docela milé lidičky. 😂

Pupajz

před 2 lety

Ahoj, mohl bych prosím poprosit o název Vašeho ubytování v Gíze ??

Děkuji moc

Michal Jakubík

před 4 měs

Trochu se zpoýděním, ale pro příští případné cestovatele jsem to přidal do cestopisu na konec.

Great Pyramid Inn.

Petr _45

před 2 lety

Ta business class je hustá. Nesvrbí tě ještě někde? :-D Já byl v Egyptě s cestovkou a super, až na to posr... se. Jinak napříč Egyptem jen s CK. Udělal jsem si krátkou procházku po Asuánu a stačilo bohatě, no jako na vlastní pěst bych tam nejel, cítil jsem se krajně nepříjemně. Čekám na otevření nového musea, to poletím na vlastní pěst, ale budu trpět. A všude jen taxikem, max 2 dny. Jinak bych to nedal.

Leoš Literák

před 2 lety

Zajímavý cestopis, díky. Z Údajů králů mám extra zážitek. Byli jsme v hrobce poslední výprava a hlídač si potřeboval přivydělat, tak nás vecpal přímo do sarkofágu a popisoval, co která malba uvnitř znamená. Faraón tam měl posmrtné instrukce.

Vojtěch Hájek

před 2 lety

Díky za super čtení, stopro se inspiruji. Chystáme se 25.12.-1.1. a teda letenky z Káhiry do Luxoru za nejmíň 160€ (zpátečka). To mě celkem nemile překvapuje. Ty noční vlaky ale vyjdou podobně 😀

Ahmad Masúd

před 2 lety

Ještě bych doporučil pročíst jeden starší Michalův TR z Egypta kde vysvětluje, proč jsou ty noční přesuny po železnici výhodnější. Jízdenky jdou koupit na skoro všechny vlaky, jen je občas potíž s domluvou, takže se sem tam vyplatí i nastoupit bez lístku a zaplatit pokutu asi 30,- Kč. Někde jsou i čekárny pro 1. tř. (nápoje, zákusky apod.). Osobně jsem tedy nejel po památkách jako slepice po flusu, nicméně možná právě díky tomu jsem měl klid. Nikdo nevotravoval ani na venkově, všude někdo s bouchačkou, jak se na řádnou diktaturu sluší a patří. Žádné přepálené ceny jsem neplatil, dával jsem odhadem tak nějak +- co by to mohlo stát (drobný desetikoruny neřeším). IMHO je teď docela vhodná doba, než se zase něco semele.

Mıchal

před 2 lety

Vlaky se nesmí kupovat turistické, ale ty pro místní. Pak to není (tak) drahé. K letišti si ještě připočítejte taxi. Jsou daleko a žádná místní doprava tam (obvykle) nejezdí, protože to místní nepoužívají. Aspoň tři roky zpátky to tak bylo.

https://michal-na-cestach.blogsp...tvrdy.html