Florencie a Pisa, italské poklady.
Naší toskánskou zastávkou byla Pisa, město, které většina lidí zná hlavně díky slavné šikmé věži, ale které má mnohem víc než jen ikonickou památku. Pisa působí poklidněji než jiná velká italská města
Cestopis z roku 2025 napsal Kateřina Šupová
Má své tempo, své kouzlo a zvláštní klid, který se nejvíc cítí při procházce po nábřeží řeky Arno.
Ráno jsme si dávali cappuccino v malé kavárně s výhledem na úzké uličky a domy s oprýskanými pastelovými fasádami. Město se pomalu probouzelo, studenti mířili na univerzitu a z pekáren se linula vůně čerstvého pečiva. Hlavním magnetem je samozřejmě Piazza dei Miracoli – „Náměstí zázraků“, kde se tyčí slavná Šikmá věž, katedrála a baptisterium. Vidět je naživo bylo zvláštní – člověk je zná z fotografií celý život, ale stát přímo pod nimi, dívat se, jak se věž opravdu naklání, a pozorovat davy turistů pózujících s nataženou rukou, mělo svoje kouzlo.
Po obědě, kdy jsme si dali lehké pasta al pesto a vychlazené víno, jsme se vydali na vlak do Florencie. Cesta trvala jen něco málo přes hodinu, ale jako by nás z klidné Pisy přenesla rovnou do srdce renesance.
Florencie nás přivítala sluncem, teplým vzduchem a nezaměnitelnou atmosférou. Ulice plné života, pouličních hudebníků a vůně espressa na každém rohu. První kroky vedly k Dómu Santa Maria del Fiore, jehož obrovská kupole se tyčí nad městem. Výhled z vrcholu byl dechberoucí – červené střechy, kopce v dálce a sluneční paprsky odrážející se od řeky Arno.
Navštívila jsem také slavnou Galerii Uffizi, kde jsem mohla obdivovat díla mistrů, o nichž jsem kdysi četla jen v učebnicích – Botticelliho Zrození Venuše, da Vinciho Zvěstování nebo Tizianovy obrazy. Procházet těmi sály, obklopená tichem a krásou, byl zážitek, který se jen těžko popisuje slovy.
Na oběd jsme si dali toskánské speciality – čerstvé těstoviny, sklenku červeného vína a na závěr tiramisu, které chutnalo přesně tak, jak má chutnat v Itálii. Odpoledne jsme se toulali uličkami, přešli přes Ponte Vecchio, a den zakončili výhledem z Piazzale Michelangelo, odkud se město v zapadajícím slunci proměnilo v pohádkový obraz.
Když jsme se večer vraceli vlakem zpět do Pisy, měla jsem pocit, že jsme během jediného dne viděli to nejlepší z Itálie – historii, umění, skvělé jídlo i ten typický italský klid a radost ze života. Pisa byla klidná a útulná, Florencie velkolepá a živá. Dvě tváře Toskánska, které se dokonale doplňují.
Jak se ti cestopis líbil?
Kateřina Šupová procestoval(a) 18 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal(a) před 1 měsícem a napsal(a) pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil