Formentera - evropský Karibik za humny
Druhá část naší cesty po Baleárech, tentokrát z malého a u nás téměř neznámého ostrova Formentera, který návštěvníky uchvátí svými bělostnými plážemi.
Cestopis z roku 2025 napsal Tesna
Přesun na Formenteru
Naše cesta na Formenteru začíná po týdenním pobytu na Ibize opět na letišti před terminálem. My se potřebujeme dostat do hlavního města na trajekt a protože máme dostatek času, jedeme autobusem. Z letiště jezdí 2 linky, jedna pomalá, klasický courák se dvěma desítkami zastávek, a druhá, přímá, skoro dvakrát tak rychlejší, pouze se čtyřmi zastávkami. Cesta stojí vždy 3,60 EUR na osobu. My, jak pak zjišťujeme, sedáme do toho pomalejšího autobusu. A také pak dodatečně zjišťujeme, že jsme mohli vystoupit už přímo v centru města možná o 20 minut dříve, protože zastávka „Přístav“ je stejně od trajektu na Formenteru ještě asi půl kilometru, zhruba tolik, co nejbližší zastávka ve městě.
Když vystoupíme, jsme lehce zmateni šipkami směr Formentera, které nás navádí na úplně jinou stranu, než si myslíme, že máme jít. Paní v nějaké budce nás skutečně otáčí tím správným směrem a my po pár minutách stojíme u terminálu kousek od centra města, odkud několikrát do hodiny odplouvají trajekty na Formenteru. Ty provozuje několik společností, my jsme kupovali lístky u společnosti Trasmapi a flexibilní zpáteční jízdenka stála v pro nás vhodnou denní dobu 49,50 EUR na osobu, v okrajových denních termínech může být cena i výrazně nižší. Flexibilní jízdenka mimo jiné znamená, že nemusíte jet konkrétním spojem dané společnosti, ale kterýmkoliv, který má ten den volná místa. I my tak nasedáme na spoj dřívější, než jsme plánovali. Některé trajekty převáží i auta (ty zřejmě kotví tam, kam nás původně směřovaly šipky), my jedeme čistě osobním. Plavba trvá asi 40 minut a z horní otevřené paluby můžeme krásně pozorovat hlavní město s pevností.
Přesun trajektem
Na Formenteře přistáváme v přístavu La Sabina, což je třetí největší sídlo na ostrově, který je dlouhý pouhých 19 kilometrů a má něco okolo 11.000 obyvatel. Po výstupu z trajektu jdeme do půjčovny aut.
Trable s autem
Zde krátce odbočím, protože půjčení auta zde na Formenteře má svá specifika. První, co případný zájemce zjistí, je to, že oficiální ceny přes všemožné vyhledávače i přímo přes známé půjčovny jsou vcelku vysoké, okolo 50 EUR na den při včasné rezervaci, přímo na místě pak jde klidně o dvojnásobek. Pokud člověk zapátrá na netu po lokálních poskytovatelích, dostane se zhruba o 40% níže. Měl jsem nápad, že bych si levně půjčil auto na Ibize a trajektem s ním přejel na Formenteru, ale tuto možnost zde mají velmi šikovně ošetřenu. Já jsem asi dvě hodiny studoval podmínky všemožných půjčoven na možnost převézt auto z Ibizy na Formenteru. Některé to vysloveně zakazují, jiné to povolují. Ale zase si účtují nemalý příplatek 20 EUR na den nejen za dobu případného pobytu auta na Formenteře, ale za celou dobu výpůjčky včetně pobytu na Ibize. Nakonec jsem našel jednu, která to umožňuje zdarma, dokonce s bonusem, že některé lodní společnosti vám pak auto dopraví trajektem na Formenteru tam i zpět zdarma. Jupí, paráda, hned objednávám. Jenže …
Přichází potvrzující email, na jehož konci je poznámka ve smyslu, že v době hlavní sezony, tuším od 01.05. do 30.09. je převoz aut z Ibizy na Formenteru zakázán, výjimku mají pouze rezidenti. Takže rezervaci obratem ruším a časem nacházím solidní cenu opět na Cheaptickets, 100 USD na 4 dny. Jenže jak na místě zjistíme, ze strany Europcar jde o parádní vyčůranost.
Nejkrásnější pláže ostrova
Bohužel taky celkem plné
Protože cena je bez zákonného pojištění. Sorry, to jako fakt, v Evropě, kde je zákonné pojištění automaticky v ceně výpůjčky, protože ho musí každé auto mít? Kecy o „americkém tarifu“? To jako to (předem neznámé) auto bude jezdit 4 dny bez pojistky a po vrácení ji zase bude mít? Takže si s personálem popovídáme něco o „daylight robbery“, ale ve finále stejně raději tu zlodějskou pojistku zaplatím, protože půjčit si něco v tu chvíli na místě jinde by vyšlo ještě asi o 30% dráž. No nic, co se dá dělat, člověk nemůže vyhrát pokaždé, na Ibize jsme měli auto za hubičku, tady se to srovnalo v průměru do normálu. Ale v každém případě, Europcar má u mne navždy stopku. Protože i když jsem pak v mé rezervaci pátral po informacích o pojištění, musel jsem klikat hodně daleko a hluboko, abych se dopátral nějakých, a to ještě ve zkratkách ukrytých informací o tom, jaké další platby jsou případně nutné. Samozřejmě, jednoduchá informace o neexistenci zákonného pojištění ve shrnutí nebo jak je běžné hned na první stránce se základními parametry nebyla.
Vyrážíme na pláže, tam se všechno ukáže
Fasujeme malou Pandu, v podzemní temné garáži, kde je vedro k zalknutí. Sedáme do auta a protože ubytování máme až za pár hodin, jedeme se rovnou kouknout na ty vyhlášené místní pláže, které se nachází na severním dlouhém a úzkém výběžku ostrova. Tato část ostrova je rezervace a přístup zde je regulován přes kapacitu parkovišť. My máme štěstí, dnes je tu volno, takže po zaplacení vstupného 6 EUR za auto jedeme po nezpevněné cestě a hledáme volné parkoviště. Ty tu na zhruba jednom kilometru jsou čtyři.
Tohle už je lepší a ...
... naprostá bomba
Na druhém nás aktivní obsluha, skutečně profesionálně organizující parkování tak, aby se tu vešlo co nejvíc aut a mopedů, navádí na jedno z posledních volných míst. My odtud jdeme na západní písečnou pláž, celkem dost zaplněnou lidmi, ale své místo si zde najdeme. Zdejší pláže jsou opravdu luxusní a nádherné, všechny písčité, průzračné moře mnoha odstínů modré. Voda na pobřežních mělčinách parádně prohřátá, jen pokud si člověk chce zaplavat, musí jít desítky metrů od břehu.
Po nějaké té hodince lenošení zde se zvedáme a jdeme si projít místní rezervaci, ve které jsou oba břehy úzkého poloostrova propojeny několika dřevěnými chodníčky v písečných dunách, které jsou na ostrově přísně chráněny. My jdeme na východní stranu, kde je taktéž úžasná písečná pláž, na které je doslova pár lidí. Důvodem je to, že na této straně je moře divoké a koupat se tu (zrovna nyní) nedá. Když se vracíme na parkoviště, vidíme, že spousta lidí už z poloostrova míří domů, protože velkou část návštěvníků tvoří turisté z Ibizy, kteří tu jezdí na jednodenní výlety. To nám vnukne myšlenku, že autem zkusíme dojet na nejvzdálenější parkoviště na úzké šíji poloostrova, kde se nám v podvečer skutečně podaří bez problémů zaparkovat.
Z něj jdeme asi tak půl kilometru přes nízký skalnatý vršek k nejužšímu místu poloostrova, které má tak 50 metrů a kde je možné moře vidět na obou stranách písečné pláže. A právě odsud jsou ty nejznámější fotky Formentery. Koupání na zdejší západní pláži je naprosto úžasné, navíc hloubka vody je tu výrazně větší než na těch jižněji položených. V podvečer lidí výrazně ubývá a my v teplém moři sledujeme akrobatické kousky borců na kitech, protože jim opravdu solidně fouká. Pláž pak opouštíme jako jedni z posledních.
Naše ubytování
Přejíždíme jen pár kiláků do jediného většího turistického střediska na ostrově – es Pujols. To je vcelku malé, nejživější centrum tvoří pár ulic a bloků na rozloze tak 400x400 metrů. My zde přes Airbnb máme objednaný apartmán, dokonce s vlastním velkým parkovištěm. Ubytování na Formenteře je bohužel vzhledem k omezené kapacitě na ostrově ve srovnání se zájmem o něj drahé. Ty nejlevnější hostely začínají na ceně okolo 4.000 Kč za noc pro dva, převažující apartmánové ubytování je běžně za 5.000 až 7.000 Kč za noc. Tím, že jsem ubytování zde řešil skutečně až na poslední chvíli, asi jsem měl štěstí a chytl nějaký „zbytkový“ apartmán za solidních 3.900 na noc. S klimou, bazénem, parkováním a velkou terasou, přímo vedle rušného centra es Pujols, přitom kousek od pláže a v naprosto klidné lokalitě.
Děláme rychlý nákup v nedalekém Sparu a pak se již za tmy jdeme projít střediskem, které je večer velmi rušné. Na pobřežní promenádě je asi tak dvacítka stánků prodejců všemožných místních výrobků, šperků a upomínkových předmětů a všechny občerstvovny jsou vcelku plné lidí. Ceny jsou zde vyšší, při srovnání s našimi oblíbenými Kanáry asi tak o 30%. Vzhledem k velkému počtu italského obyvatelstva na ostrově je zde hodně pizzerií. Do jedné z nich si pak sedáme na jídlo, ale to nás nějak extra neuchvátí, takže zbylých pár dnů zůstáváme u vlastního stravování. Když si procházíme obchody v es Pujols, vidíme něco, co jsme na našich cestách po světě ještě neviděli – příplatek 5 centů za to, že si z chlaďáku vezmete vychlazený nápoj místo toho z běžného regálu.
Maják de la Mola
Kostelík el Pilar de la Mola
Tour přes celý ostrov
Druhý den na Formenteře se vydáváme jedinou páteřní silnicí na východní cíp ostrova , kde je maják. Jedeme tak přes celý ostrov. Což znamená asi celých 17 kilometrů. Okoukneme maják a okolí. Je zde i pomník francouzského spisovatele Julese Verna, ale ten ostrov prý nikdy nenavštívil a to, že by jej maják nebo místní krajina inspirovala v tvorbě např. díla Na kometě jsou jen z říše místních legend.
Pomník Julese Verna
Divoké východní pobřeží
Cestou zpět se zastavujeme v malebné poloprázdné vísce el Pilar de la Mola, kde jen uděláme pár fotek u kostelíku a pokračujeme dál. Naší další zastávkou je vyhlídka u restaurace s odpovídajícím názvem – El Mirador. Odtud je krásně vidět střední část ostrova, široká pouhého 1,5 kilometru – zelený pás pevniny z obou stran obklopený tyrkysovým mořem. Pak se krátce zastavujeme ve skutečně maličkém turistickém letovisku Calo de Sant Agustí na drsném kamenitém pobřeží, které tvoří prakticky pouhá jedna centrální ulice/pěší zóna.
El Mirador a pohled na střed ostrova
Calo de Sant Agustí
Pak na první větší odbočce z hlavní cesty na jih jedeme k pobřeží, které na jižní straně ostrova tvoří dlouhá, asi 6 kilometrová pláž, resp. řada několika na sebe navazujících pláží. U pobřeží je zde několik hotelů a restaurací. A hlavně dostatek míst k parkování, i když ta volná jsou na trošku hůře dostupném skalnatém podkladu. Pláž je vcelku živá a koupání parádní, takže zde asi dvě hodiny zůstáváme. Když nás ruch pláže omrzí, v pozdním odpoledni se zkoušíme posunout dále na západ, kdy opět zcela náhodně odbočujeme z hlavní cesty na jih k moři jinou odbočkou. Končíme na parkovišti v místě, kde je jen pár apartmánů a plážový bar, kde si dáváme jedno vychlazené. Na pohodové pláži je zde výrazně méně lidí než v úseku, kde jsme byli před chvílí, a my zde zůstáváme až do podvečera.
Jižní pláže
Odpolední romantika
Za trochou historie
Třetí den pobytu je naší první zastávkou správní středisko ostrova – městečko Sant Francesc de Formentera. Na okrajích městečka je několik velkých parkovišť. Jdeme do malebného centra, kde je okolo náměstí několik ulic pěší zóny s obchůdky a kavárnami. My si během půlhodiny procházíme prakticky celé centrum městečka a pokračujeme autem na jižní výběžek ostrova, kde je další maják. Bohužel cesta končí závorou asi 2 kilometry od majáku a v parném počasí se nám dál po asfaltce pěšky jít nechce. Takže se vracíme a cestou zpět se aspoň podíváme na zbytky římského osídlení z přelomu našeho letopočtu, jde o několik míst přímo u cesty nebo nedaleko ní.
Náměstí s kostelem ve Sant Francesc de Formentera
Naším dalším cílem je pláž Cala Saona na západním pobřeží. I zde naprosto v pohodě parkujeme. Na ne příliš dlouhé, zato široké pláži je celkem husto jak na břehu, tak ve vodě. Koupání ve vyhřáté vodě je parádní, ale lidí je tu na nás přeci jen příliš. Proto se přesouváme na dlouhou jižní pláž, kde opět zcela náhodně odbočujeme (prakticky každá odbočka vede až k moři) a končíme až na parkovišti u Blue baru. Místní část pláže je naprosto pohodová, lidí je tu skutečně jen pár, takže zde vydržíme až do večera.
Maják v dáli
Zbytky římského osídlení
Pláž Saona
Jižní pláž
Loučení
Poslední celý den na ostrově zkoušíme vyrazit na severní placené pláže. Bohužel, parkovací kapacita je vyčerpána a už na hlavní cestě k mýtnici stojí řada aut čekajících na to, až se nějaká místa uvolní. My tedy pokračujeme na pláž, kde jsme byli o den dříve, kde je opět minimum lidí. A až v pozdním odpoledni zkoušíme znova pláže severní, tentokrát už s úspěchem. Zde se přesouváme rovnou na severnější, méně zalidněnou úzkou část, kde je hlubší voda. Zůstáváme zde až do podvečera a z pláže odcházíme mezi posledními. Při příjezdu do es Pujols ještě zajíždíme k typické strážní věži, podobné, jakou jsme viděli už na Ibize, odkud je krásný výhled na skalnaté útesy.
Jižní pláže
Mýtnice u severních pláží
Ceník
Další den je odjezdový, takže se balíme a čas do odjezdu trajektu si krátíme v „hlavním“ městě ostrova. Předáváme auto v přístavu, kdy v podzemní temné garáži je opět neskutečné vedro, a před terminálem čekáme na náš trajekt. Přesun zpět na Ibizu už bereme jako rutinu, za nějakých 40 minut jsme tam. A protože nechceme experimentovat s autobusem na letiště, bereme si taxíka. Cesta trvá něco přes 10 minut a stojí 18 EUR. Jen pozor, při platbě kartou vám naúčtují další příplatek 2 EURa. A pak na letišti zažíváme po 11 dnech pobytu něco nezvyklého – vytrvalý několikahodinový déšť, kterým naše cesta po Ibize a Formenteře končí.
Pár poznatků na závěr
Ostrov Formentera není příliš známý, i když jeho bělostné pláže především na severní straně (s placeným přístupem) jsou skutečně nádherné a jsou přirovnávány ke karibským. Po dobu našeho pobytu, kdy i moře bylo o dva stupně teplejší, než bývá normál, zde bylo skutečně nádherné koupání. Ale i jiné pláže stojí za návštěvu. Těch je vhledem k velikosti ostrova dostatek a na výběr jsou jak ty živější, tak ty téměř prázdné. A právě pláže jsou hlavním cílem jednodenních návštěvníků, kteří sem každý den najíždí trajekty z Ibizy.
Co do ubytování je Formentera proti Ibize výrazně dražší a nabídka ubytování je výrazně menší. A většina se koncentruje do es Pujols, které je na ostrově jednoznačně nejživější. Ale v nabídkách lze nalézt i ubytování v menších vesničkách nebo prakticky na samotách uprostřed polí.
Ostrov lze autem přejet za zhruba 20 minut a k jeho kompletnímu poznání stačí doslova pár dní. Síť tří hlavních cest zároveň odpovídá místnímu systému autobusové dopravy. Po ostrově se návštěvníci většinou pohybují na skútrech. Hodně lidí zde vzhledem k plochému profilu většiny ostrova jezdí i na kole. Půjčení auta je zde proti Ibize výrazně dražší a než použít vyhledávače a známé světové půjčovny, které zde mají pobočky, je lepší a levnější zkusit najít na webu stránky některé z místních půjčoven, kde ceny začínají někde od 40 EUR na den. Já jsem bohužel takovou rezervaci prokaučoval výměnou za zdánlivě mnohem levnější, ale bez (zákonné!) pojistky.
Síť autobusových linek
Hlavní cesty jsou zde nádherné, ale odbočky k moři a k plážím jsou většinou prašné cesty, ale bez problémů sjízdné čímkoli – autem, skútrem a i na kole. Co se týká parkování, tak s tím zde problém mimo omezenou kapacitu u severních placených pláží nebyl. Jinde u pláží zaparkujete kdekoliv a u těch pár větších vesniček nebo městeček, stejně tak v „hlavním“ městě, je na okraji vždy velké neplacené parkoviště, popř. dokonce několik. Na ostrově jsou tuším jen dvě benzínové pumpy, ale vzhledem k velikosti ostrova útratu za benzín není potřeba řešit.
Na Formenteru se běžný návštěvník, který nemá vlastní jachtu, dostane pouze trajektem z Ibizy, které provozuje několik společností a které přes den jezdí několikrát za hodinu. Kde se pak ceny někde mezi 25-50 EUR za zpáteční jízdu odvíjí od toho, o jak frekventovaný čas jde.
Na ostrově je široká nabídka občerstvoven, co je omezenější, tak jsou logicky nákupní možnosti a šíře nabídky (např. u masa při večerních nákupech minimální). Ve větších sídlech najdete obchody velikosti menší až standardní „sámošky“. My jsme nejvíce nakupovali v supermarketu Aprop na půl cesty mezi es Pujols a Sant Ferran. Přímo v centru es Pujols jsou dva markety.
Mimo pláží nabízí Formentera i něco málo historie (římské památky, centrum „hlavního“ města), ale opět, ostrov je malý a projedete a poznáte ho za dva dny kompletně. Nám se pobyt zde velmi líbil, ale jednou asi stačilo. Vzhledem ke své výjimečnosti, velikosti a dostupnosti ze Španělska jsou zde ceny obecně napálené, proti nedaleké Ibize u ubytování a autopůjčoven velmi výrazně. Na druhou stranu to zase znamená, že se zde stahuje trošku jiná klientela, než na Ibizu. Starší, bohatší. Takže je zde na rozdíl od „pařící“ Ibizy klid.
Co mne mrzí a na co jsme při našem pobytu na těchto dvou ostrovech několikrát narazili, tak jsou různé drobné turistické pasti, kde vás chce někdo natvrdo a naprosto evidentně odrbat. Byla to naše druhá návštěva Baleárských ostrovů a bohužel, z pohledu poměru cena/výkon, obě ze všech našich cest po celém světě vychází jednoznačně nejhůře. Což opět, je to daň za dostupnost Baleár z Evropy. Kdy pro srovnání, nás tato cesta vyšla prakticky úplně stejně jako následná stejně dlouhá cesta do Karibiku, kde je to z pohledu zážitků přece jen jiná liga. Ale o tom zase až v dalším cestopise, kdy se přesuneme do skutečného Karibiku.
Zde odkaz na první část naší cesty, pobyt na Ibize:
www.cestujlevne.com/cestopisy/ib...aplno-5222
Tak na zdraví a zase příště!
Jak se ti cestopis líbil?
Tesna procestoval 29 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 8 lety a napsal pro tebe 50 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Díky za cestopis. Na Mallorce a Menorce jsme byli, třeba někdy dojde i na Ibizu a Formenteru. Co se týče přirážky za nápoje z chlaďáku, neni to až taková výjimka. Zažil jsem to na Maltě v 24/7 řetezci daves a ve španělském Viveiru v supermarketu Gadis . V obou to bylo víc než 5 centů.
Díky za cestopis. Na Mallorce a Menorce jsme byli, třeba někdy dojde i na Ibizu a Formenteru. Co se týče přirážky za nápoje z chlaďáku, neni to až taková výjimka. Zažil jsem to na Maltě v 24/7 řetezci daves a ve španělském Viveiru v supermarketu Gadis . V obou to bylo víc než 5 centů.
Ty prirazky za chlazeny napoj si celkem bezne uctuji i vietnamske vecerky v Praze..nekdy na to ani neupozornuji zadnou cedulkou, jen cenovka nalepena na lahvi ci plechovce je proste vyssi..
Ty prirazky za chlazeny napoj si celkem bezne uctuji i vietnamske vecerky v Praze..nekdy na to ani neupozornuji zadnou cedulkou, jen cenovka nalepena na lahvi ci plechovce je proste vyssi..