GRAN CANARIA & LANZAROTE v jednom (a bez auta)

Kanáry nejsou nutně drahou destinací, která je nad vaše finanční možnosti. A to ani když cestujete v hlavní sezóně (rozuměj červenec a srpen), protože jindy si v práci dovolenou vzít nemůžete :-) My jsme se při sečtení všech nákladů dostali zhruba na poloviční cenu oproti zájezdům, které nabízí CK.

Před odjezdem

• letenky - tak to je zde asi úplný základ. V našem termínu (začátek července) byly dostupné letenky z Prahy asi od 8000,- zpáteční, spíše více. Nastalo proto hledání jiných letenek ze sousedních letišť. Hledala jsem zvlášť cestu tam a zpátky s tím, že mi nevadilo, pokud přiletím na jiné letiště a ani to, pokud bude odlet z jiného ostrova než tam, kam přiletím. Tímto způsobem se mi povedlo nakombinovat letenku Bratislava - Lanzarote a zpátky Gran Canaria - Berlín. Dostala  jsem se tím na cenu kolem 4000,-/osobu za obě cesty. Nutné už pak bylo jen dokoupit přelet mezi dvěma ostrovy, ten stál 40 euro. I tak to ale bylo na mé poměry drahé. V roce 2018 jsme cestovali také takto na Kanáry, tenkrát se nám ale povedlo sehnat letenky za 1500,- zpáteční... no, tyhle doby už jsou dávno pryč. Pokud můžete cestovat mimo letní sezónu, určitě to udělejte, nicméně ani červencový výlet nemusí být nemožný a cenově nedostupný.
• ubytování - hledejte včas. My se nejprve soustředili na ne moc turistická místa, jelikož preferujeme klidnější oblasti a ceny jsou zde taky nižší. Zjistili jsme, že Lanzarote je oproti Gran Canarii o dost levnější, tudíž jsme si na Lanazrote mohli dovolit ubytování dokonce i s polopenzí, což běžně nemáme.
• doprava na letiště - asi nejnudnější část a "nutné zlo". Neudělejte chybu jako my a kupujte jízdenky včas. My zvolili do Bratislavy cestu vlakem s ČD, z Berlína pak Flixbusem. Čím dříve koupíte, tím jsou jízdenky většinou levnější. Zejména před odletem si nechte dostatečnou časovou rezervu (alespoň 4 hodiny), nikdy nevíte, co se po cestě může stát.
• základní informace o místě pobytu - vyhledejte si to, co na místě budete potřebovat vědět a pozdější hledání by vás mohlo zdržovat - číslo autobusu z letiště, výlety v okolí, webovou stránku s místními jízdními řády autobusů, nejbližší obchod...

Den 0 (pátek)

V pátek nás čekala jen cesta do Bratislavy a ubytování na hotelu, kde jsme před odletem přespávali. Jelikož měl vlak zpoždění a večer přišel déšť, plánovanou prohlídku města jsme zrušili a zašli si jen na večeři. Také nás celou noc strašily zprávy o rušení letů všude po Evropě a také to, že na náš den odletu byla naplánovaná stávka španělských zaměstnanců Ryanair a my do Španělska letěli a samozřejmě s Ryanair... naštěstí se tato stávka netýkala Kanárů, měli jsme štěstí...

Den 1 (sobota)

Kolem poledne jsme odletěli z bratislavského letiště, všechno probíhalo podle plánu. Po dosednutí na Lanzarote následoval úprk na autobus, které jel z letiště směr Puerto del Carmen, kde jsme bydleli. Autobus o víkendech jezdí jen každé dvě hodiny, takže jsme ho prostě museli stihnout! A stihli... po 10 minutách jízdy jsme byli v našem městečku a vydali se hledat náš hotel.

Puerto del Carmen je jedno z největších turistických letovisek na Lanzarote, nicméně my jsme zvolili ubytování na úplném začátku města - a udělali jsme dobře. Vyhnuli jsme se tím ruchu, davům lidí a stánkům, to prostě není nic pro nás. Část, kde jsme bydleli, byla velice klidná, kromě pár hotelů zde nejspíše bydleli jen místní a pláž byla téměř vždy úplně prázdná. Hotelový komplex byl asi kilometr od pláže na kopci, čemuž odpovídala i nižší cena, ale to nám nevadilo. Bylo to tam fakt moc pěkný a na jídlo obrovský výběr! Tady jsme měli strávit následujících 5 dnů.

Den 2 (neděle)

Každou neděli se na Lanzarote konají známé trhy a to v městečku Teguise. Ráno jsem proto nasedla do autobusu, který jede přímo tam, jezdí jen o nedělích každou půlhodinu a vozí turisty na trhy a zpátky. Cesta trvala asi 45 minut, na rozdíl od lidí, kteří sem přijeli auty a museli parkovat dost daleko před vesnicí, nás autobus vysadil v samotném centru pár metrů od začátku stánků. 

Teguise

Trhy se konají na hlavním náměstí před kostelem a v přilehlých uličkách, lidí zde bylo opravdu dost, celkem mumraj. Nejdete zde hlavně různé šperky a výrobky ze sopečného materiálu, oblečení, ale také jídlo a zeleninu.  Doporučuji jako dopolední výlet, zároveň můžete během cesty obdivovat místní výjimečnou krajinu.

Odpoledne jsme trávili na místní pláži. Dejte si pozor, opravdu hodně tady fouká a ležet na písku je skoro nemožné - vítr zvedá písek a ten nejen, že vám během chvíle zasype celou deku, ale také vás nepříjemně bodá do kůže. Kromě slunečníků a lehátek, které si zde za poplatek můžete pronajmout, doporučuji vlézt si do jedné z kamenných "ohrádek", pokud je volná a kde na vás nebude foukat. Během našeho pobytu na Lanzarote bylo opravdu větrno, díky čemuž byly v moři vlny a celkem i zima...

Puerto del Carmen

Den 3 (pondělí)

Při našem posledním výletu na Lanzarote před 4 lety jsme podnikli procházku k přistávací dráze. Jako milovník letadel jsme si to nemohla nechat ujít ani letos. Z Puerto del Carmen sem dojdete po pobřežní promenádě asi za hodinu, vesnička se jmenuje Matagorda. Dostanete se až k plotu letiště a místu, kde vám přímo nad hlavou přistávají letadla. Úžasná podívaná. Kousek odtud je zde dlouhá pláž vedoucí až k Puerto del Carmen, kde jsme strávili odpoledne.

Matagorda

Den 4 (úterý)

Předposlední den na Lanzarote jsme navštívili jedno "must see" zdejšího ostrova, národní park Timanfaya. Bez auta se sem nedostanete, takže jsme přemýšleli, co s tím. Vzhledem k tomu, že jsme tento výlet řešili až večer předem, bylo nejlepší volbou vybrat cestu s místní agenturou, která výlety po ostrově pořádá. V nabídce jich je několik, u všech s téměř totožnou cenou, ale jen jediná umožňovala rezervaci hned na další den ráno. Pokud si dobře pamatuji, název agentury byl Excursion Lanzarote (?) a cena kolem 30 eur na osobu. Rozhodně mnohem lepší cena, než nabízí české CK...

Sraz byl v 9.30 ráno kousek od našeho ubytování a protože jsme byli poslední, kdo nastupoval, nebyly už žádné zbytečné zastávky (kromě WC) a jelo se směr národní park. NP Timanfaya se nachází v západní části ostrova, unikátní červeno-černá krajina je pokryta vulkanickými vyvřelinami a nikde nenajdete žádné známky rostlin. Působí poněkud ponuře, jako na Měsíci, ale o to exotičtěji. Součástí výletu byla i projížďka na velbloudech, které se v současnosti chovají už jen v jedné jediné vesnici na Lanzarote, a to v Yaize, kudy jsme projížděli. Nedokážu odhadnout, jak je s velbloudy zacházeno a v jaké jsou kondici, nicméně projížďka na živých zvířatech vážně není nic pro nás, tudíž jsme tento byznys nepodpořili a počkali na ostatní. 

příjezd do NP

Je třeba podotknout, že zde je opravdu zima a vítr je velmi silný, i v teplém létě si nezapomeňte přibalit mikinu! Po velbloudech se už konečně jelo do samotného centra národního parku. Díky cestě autobusem jsme mohli předjet velmi dlouhou kolonu aut, která čekala na vjezd - parkoviště nahoře je opravdu malé a auta pouští pomalu. Nahoře je návštěvnické centrum s ukázkou stále aktivního sopečného podloží Lanzarote. Postupně tak projdete třemi místy - nejprve vám místní "kopáč" ukáže, jak žhavá hornina je pár cm pod povrchem, když vám vloží do dlaně pár vykopaných kamínků. Na druhém stanovišti se hází uschlá tráva do otvory/díry v zemi, tráva následně začne hořet. Nakonec shlédnete asi nejpůsobivější část, a to je gejzír, který ale trvá asi 2 sekundy a mně se ho tudíž nepodařilo vyfotit.

Poté shlédnutí všech "pokusů" se autobus vydává na asi 45 minutovou komentovanou projížďku parkem po velmi úzké silničce mezi krátery. Tato část je nejúchvatnější a společně s faktografickým vyprávěním velmi zajímavá! Je úžasné vidět ten kontrast vyprahlé sopečné krajiny ve vnitrozemí, černých pláží na pobřeží a vedlejších zelení pokrytých ostrovů.

Timanfya

Pro projížďce byl ještě čas zakoupit suvenýry v návštěvním centru a jelo se domů. Výlet byl půldenní, kolem 2. odpoledne jsme už byli v apartmánu. Odpoledne nám tak zbyl čas na válení se na pláži.

Den 5 (středa)

Středa byla lenošivý den, který jsme celý strávili na místní plážích. Dopoledne v našem letovisku, odpoledne jsme se vydali na známou pláž Matagorda, kde jsme zůstali až do západu slunce.

Den 6 (čtvrtek)

Ve čtvrtek následoval přesun z Lanzarote na Gran Canarii. Využili jsme k tomu místní aerolinie CanaryFly, které byly oproti konkurenčním Binter o trochu levnější. Letenka stála 40 euro na osobu a vzhledem k tomu, že se mezi všemi ostrovy létá několikrát denně, vybrali jsme si čas kolem poledne, abychom stihli ještě snídani.

Letiště je z Puerto del Carmen co by kamenem dohodil, meziostrovní lety pak létají z druhého terminálu, který vypadá spíše jako vlakové nádraží a kde moc turistů nepotkáte. Letí se menším letadlem (rozložení sedadel 2 - 2), takže i malý příruční kufřík jsme museli nechat odbavit (zdarma), nicméně letiště je velmi malé... a letadlo, kterým jsme letěli, ještě menší :-)

Canaryfly

Odlet byl na čas, ve 2 odpoledne už jsme dosedali na Gran Canarii. Oproti Lanzarote vážně změna - Gran Canaria je totiž nejlidnatějším ostrovem, což je samozřejmě poznat už na letišti. Obrovský terminál, parkovišti i desítky kolem postávajících taxikářů. Najít zastávku autobusu taky nebylo raz-dva, ale povedlo se a my se nechali dovézt na přestupní stanici doslova uprostřed ničeho (zastávka u rychlostní silnice, kde byla jen benzina). Zde jsme měli přesedat do jiného autobusu, který nás měl zavést do našeho městečka, kde jsme měli rezervované ubytování. Tento autobus jezdí jen 1x za hodinu... což o to, to by nám nevadilo, kdyby zastavil!!! Nejprve jsme nechápali, proč na nás mával a jel dál, několik dnů poté jsme pochopili. Když viděl dva turisty s kufry, myslel si řidič, že chceme jet na letiště a tudíž kolem nás projel. Díky ochotě našeho "pana domácího" jsme nemuseli čekat další hodinu, vyzvedl nás naštěstí autem... tímto se však místní zastávka autobusu uprostřed ničeho stala prokletá a my pak pokaždé raději přestupovali až v hlavním městě, protože jsme se báli, že nám ty autobusy zase nezastaví :-D

Dojeli jsme do Melenary, místa bez hotelů a téměř bez turistů. Najdete tu jen pár apartmánů, jinak dokonale zapadnete mezi místní. Jediné, co nám trochu zkazilo první dojem, byly právě probíhající stavební práce na plážové promenádě - všude bagry, dělníci s vrtačkami a plotem zatarasený přístup od restaurací k moři. Nejen, že se nám tak cesta na pláž prodloužila (i tak jsme museli sejít 5 pater mezi budovami), ale výhled z restaurací byl nic moc (rozuměj žádný) a hluk stavebních prací taktéž. Dle street view na googlu to vypadalo moc hezky, pravděpodobně to v budoucnu bude vypadat ještě lépe, jen jsme zrovna chytli blbý termín... :-D

Den 7 (pátek)

Pátek jsme strávili prozkoumáváním Melenary - prošli jsme se k majáku, kde začíná turistická stezka vedoucí na sever podél pobřeží, našli další pláže a zajímavá zákoutí a především supermarket. Samotná Melenara nepůsobí jako přímořské letovisko, a to právě proto, že není na masovou turistiku zaměřena. Na rozdíl od Lanzarote zde nenajdete vkusné bílé domečky, ale klasickou zástavku, bytovky.

Pláže jsou v Melenaře dvě - my bydleli u hlavní se sochou Poseidona. Během týdne nebyla přeplněná, což se ovšem změnio o víkendu, kdy sem příjíždí celé rodiny, "kempují" na pláži až do setmění a je tu celkem rušno.

Melenara

Den 8 (sobota)

V sobotu ráno jsme jeli autobusem do hlavního města Las Palmas. O víkendu jezdí bus jen jednou za dvě hodiny, takže pozor na to! Všechny meziměstské autobusy končí na hlavním autobusovém nádraží San Telmo, kde se také přestupuje na městskou dopravu. Občas je trošku oříšek  najít správnou zastávku, ale naštěstí jsou všude ukazatele. Linkou 12 jsme přejeli města směrem na sever a vystoupili až téměř na konečné u hradu Castillo de la Luz. Cedule říkala, že každou středu mezi 16. a 18. hodinou je vstup zdarma, tudíž jsme prohlídku odložili právě na středu a zamířili přes park na pláž.

Hlavní a největší pláž ve městě se jmenuje Las Canteras, táhne se přes celý západní cíp města a má krásný světlý a jemný písek. Překvapilo nás, že ani v sobotu odpoledne zde nebylo tolik lidí - nejlepší je určtiě přijít hned zkraje na severu pláže, kde je širší a také je tam méně lidí. Směrem do města se pak zužuje a přibývají obchůdky a pobřežní promenáda. Zpátky k autobusovému nádraží jsme se rozhodli jít pěšky, dle mapy to mělo být 3,5 km přes město. Bohužel byla cesta ke konci již celkem úmorná, teplota šplhala nad 30 stupňů (v této době zasáhla Kanáry calima, což je horký vítr ze Sahary) a ač si myslím, že Las Palmas je pěkné a čisté město, po hodině a půl chůze jsme toho měli plné kecky. Autobus jsme stihli akorát na čas (čekat další 2 hodiny se nám nechtělo), večer už jen trávili u stánku se zmrzlinou a pohledem na moře.

Las Palmas

Den 9 (neděle)

Neděle byla nejteplejším dnem i kvůli calimě, odpoledne bylo kolem 33 stupňů, což je na mě prostě moc. Takže jsme jen polehávali  na pláži a věnovali se četbě :-)

Den 10 (pondělí)

Protože bez auta se nedá úplně rozumně cestovat napříč celým ostrovem, vybírali jsme místa v dostupné vzdálenosti (rozuměj max. 1 přestup autobusem a do 1,5 hodiny jízdy). Volba padla na horské městečko Teror, které se nachází ve vnitrozemí. Autobusem z Melenary jsme dojeli na již známé autobusové nádraží, kde jsme přestoupili na jiý autobusem s konečnou právě v městečku s tímto poetickým názvem. Cesta byla dlouhá tak akorát, aby se nám stihlo udělat nevolno až na konci - celá vede po serpentýnách do kopce, takže pro citlivé povahy nic moc. Ale stojí to za to! Městečko je vážně překrásné, jedná se o poutní místo zasazené mezi zelenými kopci a jakoby si úplně stranou všeho žilo svým vlastním životem. Turistů zde bylo minimálně. Centrum je poměrně malé, hlavní ulice vedoucí k bazilice skrývá pár obchůdků, na hlavním "náměstí" před kostelem je úchvatně vzrostlý strom, za kostelem najdete stinné místo v parčíku. V neděli se zde prý konají trhy, bude tu tudíž nejspíš rušno, ale ve všední den si atmosféru užíváte téměř sami!

Teror

Byli jsme unešeni duchem tohoto místa a klidem, koupili jsme si proto v místním Sparu svačinu a relaxovali. Cesta zpátky byla totožná, opět s přestupem na autobusovém nádraží,

Den 11 (úterý)

Úterý byl opět válecím dnem, který jsme strávili procházkami po plážích, koupáním v moři a sledováním přílivu a odlivu. Rozdíl byl totiž opravdu velký, párkrát nám kvůli nepozornosti vlna zaplavila ručníky, večer se pak dalo suchou nohou dojít až téměř k soše Poseidona...

Den 12 (středa)

Středa byla dnem, kdy měl být zdarma vstup do hradu v Las Palmas. Plán byl tedy jasný. Protože byl ale hrad otevřen až večer, navštívili jsme dopoledne předměstí hlavního města, a to čtvrť Vegueta, která se nachází na jihu města, právě tam, kde končí měziměstské autobusy. Architektura je zde odlišná oproti zbytku města, najdete zde spoustu zapomenutých uliček i větších promenád, náměstí i parky a také výhled z katedrály Santa Anna na domky na kopci.

Vegueta

Následoval přesun na již známou pláž Las Canteras a poté návštěva blízkého hradu. Upřímně, čekali jsme úplně něco jiného a nakonec byli rádi, že jsme měli vstup zdarma. Hrad totiž zevnitř vůbec nevypadá tak, jak známé naše české hrady. Je zrekonstruovaný do moderní podoby a najdete zde pouze výstavu kovových výrobků místního umělce. Takže zklamání, sedli jsme si raději do parku vedle a užívali si teplého večera.

Den 13 (čtvrtek)

Poslední den jsme trávili opět v Melenaře, a to prohlídkou dalších pláží. Kolem majáku jsme po pobřeží došli k Playa del Hombré, liduprázdnému místu, kde vás rušilo jen šumení moře. Pokračováním dále se dá dostat ještě na jiné pláže, my jsme to nicméně zakotvili zde a loučili se s Kanárami. Bylo to tu fajn!

Den 14 (pátek)

Pátek byl den odjezdu, nicméně od opuštění našeho apartmánu po příjezd domů uplynulo neuvěřitelných 20 hodin. Nejprve bylo nutné dojet na letiště - ač se vzdušnou čarou nacházelo asi 10 km, přímý autobus odsud nejel. Z důvodu našeho strachu z liduprázdné zastávky první den jsme se rozhodli jet až do Las Palmas, kde jsme přestoupili na autobus na letiště (jasně, zbytečně jsme jeli část cesta dvakrát, ale jistota je jistota). Vše proběhlo hladce, takže jsme byli na letišti 3 hodiny před odletem (fakt zbytečný, no...). Let naštěstí proběhl na čas, v půl šesté večer jsme přistáli v Berlíně. Nové berlínské letiště se nachází dost daleko od centra, tudíž dalším úkolem bylo dostat se osud na hlavní autobusové nádraží v centru. Variant je několik, všechny jsou šílené. Chtěli jsme co nejméně přestupů, jeli jsme proto autobusem na konečnou metra Rudow a odtud asi 30 zastávek do centra. No, dost hrůza, ve městě jsme byli až něco kolem půl osmé večer... stihli jsme ještě rychlou večeři a v půl desáté nám odjížděl Flixbus do Prahy. Na hlavní nádraží jsme přijeli ve 2 ráno, nějak se MHD dokodrcali domů a prospali celý další den :-)

Shrnutí a tipy

• Kanáry jsou skvělým místem pro ty, kdo trpí v tropický teplotách nad 30 stupňů a komu nevadí studenější moře
• bez auta se cestovat po ostrovech rozhodně dá, pokud se spokojíte s tím, že vše trvá déle a že prostě neuvidíte úplně všechno
• Lanzarote je z mého pohledu hezčí a exotičtější ostrov než Gran Canaria
• ceny ubytování, v supermarketech i restauracích nás příjemně překvapily
• doporučuji kombinovat více ostrovů, u těch bližších vyjde cenově lépe cesta trajektem