Gruzie
Kutaisi
Cestopis z roku 2023 napsala Šárka Skrbková
Gruzie
Tento malý stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie má 4,5 mil obyvatel. Sousedy jsou Rusko, Turecko, Arménie a Ázerbájdžán. Mluví se zde převážně rusky, na angličtinu moc nenarazíte. Vízum k návštěvě této kouzelné země není třeba, nově sem lítá Wizzair do Kutaisi a Tbilisi, nic vám tedy nebrání vyrazit poznávat jejich kulturu a především krásné hory. Bohužel se však jedná o poměrně chudou zemi a jejich průměrný plat činí zhruba 13 tisíc korun.
Odlet – sobota 28.10. 9:10 – 14:35 (časový posun 2 hodiny)
Přílet – úterý 31.10. 17:00 – 17:55
Měna – 1 GEL = 9 kč, 100 tetri
Cesta z letiště – autobusy bohužel nejezdí. My bereme taxi, vychází to na 35 Gel, 80 korun na jednoho. Pro ty, kdo chtějí ušetřit, je možné dojít 2 km na vlakovou stanici, a odtud jet levněji.
Pokud nezůstáváte v Kutaisi, můžete jet autobusem Omnibus, který jezdí do větších měst přímo z letiště (Tbilisi, Batumi).
Kutaisi
Druhé největší gruzínské město se 147 tis obyvatel. Leží na řece Rioni. Před vyhlášením nezávislosti v roce 1991 bylo Kutaisi jedním z nejvýznamnějších průmyslových center republiky. Dnes jsou podniky zkrachovalé a lidé hledají práci v zahraničí. V letech 1949 až 2009 zde fungovala trolejbusová doprava. Dopravu po městě nyní zajišťují autobusy a maršutky (5 Kč jedna jízda).
Co vidět ve městě:
Fontána Colchis – 30 soch koní. Nachází se přímo uprostřed náměstí, večer krásně osvětlená
Katedrála Bagrati -11 století, dříve památka UNESCO, s modrou střechou
Futuristická budova Gruzínského parlamentu – nyní opuštěný
Street art – není tak časté jako v Tbilisi, přesto najdete krásnou velkou malbu staré paní, jak hněte chléb nebo modrou slečnu od umělkyně Vinie (https://www.instagram.com/viniegraffiti)
Market – zde seženete ovoce, oblečení, maso, sýry, koření – je velký, kdo má rád trhy, i projít si ho bude zábava
Besik Gabashvili Amusement Park – zábavní park, vede sem stará kabinová lanovka za 3 GEL, atrakce jsou jednoduché a staré, zaplatíte za ně 2-3 GEL, naskytne se vám krásný výhled na město
Bílý most, na kterém je socha chlapce, jak drží klobouky, soch po městě najdete několik
Jídlo – co ochutnat:
Khachapuri – chlebový koláč, plnění sýrem, vajíčkem a máslem – dejte si polovinu, nedá se sníst
Khinkali – knedlíčky plněné masem nebo houbami – nám to podávali ve džánku s omáčkou, co vypadala jak mléko
Churchkhela – sladkost z ořechů a šťávy – nám moc nechutnalo
Lobio – příloha nebo postní jídlo
Badridžani – zapečený lilek – měli jsme s česnekem
Pálenka čača
gruzínské víno – je silnější než u nás, většinou sladké
ochutnali jsme i místní koňak
Výlety:
Gelati Monastery – UNESCO
Motsameta Monastery – 6 km a je na útesu, překlad místo mučedníků
Prometheova jeskyně – 20 km, hodně turistické, krásná 1,4 km dlouhá procházka po osvětlené jeskyni
Martvili Canyon – drahý, loďkou asi 10 minut plavby, 50 km vzdálený
Katskhi Pillar – sloup, nahoře je klášter, pro vstup třeba povolení od faráře
Čiatura – hornické město, naleziště manganu, 17 lanovek, aktuálně jezdí 2 lanovky, jízda zdarma
Gori - město, kde se narodil Stalin
Náš itinerář ve zkratce:
Sobota – den 1. Po ranním letu se jdeme hned ubytovat u místní milé paní. Bydlení je spíše na styl Airbnb, ve větším baráku bydlí rodina a horní patro pronajímají, na zahradě jim roste Kaki a snídani nám udělají z domácích zásob. Po vybalení věcí razíme do města, městečko je malé, centrum projdeme za chvilku a zajdeme na večeři. Poprvé ochutnáme místní speciality a jejich vyhlášené víno. V centru je i nějaký koncert pro mladé, pár pouličních prodejců se stánky a dědečkové, co vysedávají v parku, klábosí a hrají šachy.
Neděle – den 2
Půjčujeme si auto, abychom byli více flexibilní. Půjčovné je dražší, než jsme zvyklí, není tu zase tak velká konkurence a co si budeme nalhávat, není to úplně top turistická destinace. Na půjčovné chvíli čekáme, musí nám auto omýt a dovést, tak si zatím zajdeme v centru města na oběd. Jedeme ke kaňonu Okace, kde vede dlouhá lávka, kdy pod vámi je propast dolů. Zážitek je jen si tuto jednosměrnou trasu projít. Na konci je visutá lávka, která umožňuje větší výhled do okolí.
Okatce
Kaňon Okace je přírodní památka na řece Okace v Gruzii. Nachází se u obce Gordi na okrese Choni v kraji Imeretie. Kaňon Okace tvoří kaskáda tří vodopádů padajících z východního útesu Askhi vápencového masivu, který se nachází v údolí řeky Saciskvilo. Výška prvního vodopádu je 25 m a druhého z nich je 70 m.
Cesta autem je zážitek sám o sobě, rozhodně si dejte pozor na navigaci, mapy.cz vás povedou i cestami, které pro auto rozhodně nejsou vhodné. Nemělo by vás ani překvapit, že po silnici chodí krávy nebo prasata. Jak je pro tyto země zvykem narazíte i na hromadu toulavých psů. Autem se vydáme ke klášteru Gelati, který pochází z 12. století a je zde pohřben gruzínský král David IV. Zachovalo se zde mnoho nástěnných maleb a rukopisů z 12-17. století. Od roku 1994 je památkou UNESCO. Před kostelem několik babiček nabízí korálky a džus z granátového jablka. Vedle chrámu je i několik opuštěných budov, malá kaple a malinký hřbitov. Na jídlo se stavíme v motorestu u cesty. Objednáme si guláš, chlebovou placku chačapuri s bohatou vrstvou sýra a lilek z česnekem. Porce jsou tak veliké, že se to skoro nedá sníst, a tak zbytky dáváme místním psům.
Gelati
Pondělí – den 3
Jedeme do přírodní rezervace Sataplia, která je pojmenovaná po místní hoře a v překladu znamená „místo medu“. Zaplatíme vstupné a po chvilce čekání vyráží menší skupinka i s průvodkyní. Nejdříve projdeme budovu se stopami dinosaurů. Popravdě přemýšlím, zda tu opravdu byli nebo někdo ty stopy jen vylil do betonu. Průvodkyně nám sem tam řekne nějakou zajímavost, o okolí nebo o včelách. Vejdeme do malé, ale krásně nasvětlené jeskyně. Čeká nás zde několik stalaktity a stalagmity (jedni „rostou“ ze země a druzí ze stropu a já si to pořád pletu). Poté nás čeká místní jurský park, v podstatě se jedná o sochy dinosaurů, které vydávají zvuky a trochu hýbou buď ocasem nebo hlavou. Pro děti to však musí být perfektní podíváná. I Ross Geller by byl asi nadšený. Na konci této trasy se nachází vyhlídka do okolí. Jedná se o malý prosklený oblouk, kde pro lidi je spíše zážitek koukat si pod nohy než na hory v okolí. Zjišťujeme, že Prometheovy jeskyně jsou v pondělí zavřené, a tak měníme plán. Uděláme si menší procházku městem, zajdeme na kávu, objevujeme místní grafiti a projdeme si trhy a lanovkou se necháme vyvést k zábavnímu parku, kde neodoláme a projedeme se zastaralém ruském kole. Zajímalo by mě, jak často dělají údržbu. Večer pak hledáme ještě slavné grafiti přes celou fasádu jednoho rodinného domu, na kterém je vyobrazena stará paní, jak hněte těsto. Domů si koupíme místní víno a několik druhů sýrů. V Gruzii je mnohem tepleji než u nás, takže i přestože je konec října, teplo je stále na kraťasy. Nevím kam jsem si balila ty termotrika, rukavice a čepici (to protože mi na posledních dvou cestách -Brusel a Norsko byla zima). Autem se přesuneme ještě k hotspring, kde využíváme přírodní koupání v teplé vodě zdarma. Cesta tam je trochu jako přes pole, ale nejsme tam sami, teplé lázně využívají jak místní, tak turisté.
Sataplia
Den 4 – úterý
Několikrát během pobytu projíždíme přes městečko Tskaltubo. Jedná se o lázeňský resort, a najdete zde mnoho opuštěných budov. Hotový ráj pro Urbex. My jedeme dála na sever k Prometheovým jeskyním. Pokud nemáte auto, k jeskyni jezdí bus N42 za 2 GEL. Největší gruzínská krasová jeskyně byla objevena až v roce 1984. Prohlídka trvá asi hodinu, průvodkyně mluví rusky i anglicky, bohužel drmolí a ostatní lidé do toho mluví, takže jí není moc rozumět. Vstupné stoji 23 Lari, za dalších 17 si můžete připlatit krátkou vyjížďku lodičkou. Poté se přesuneme k Bagrati chrámu v centru města. Je hezký zvenčí, ale zevniřt je celkem obyčejný, pár obrazů a celkem chudá výzdoba. Jsme svědky místního obřadu – asi křtiny. Chlap v bílé košili, stříhají mu vlasy a on pak od každého dostane kříž na krk. Obřadu se účastní muži a jedna žena. Trochu mi přijde úsměvné, když pod oblečením se vyjímají barevné botasky, holt tradice se mísí s moderním způsobem života. Výhled na město je krásný, ale na zadek si z něj nesednete. U katedrály se pak nachází malý krámek se suvenýry.
Katedrála Bagrati z 11. století se nachází přímo ve městě. V roce 1692 byla značně poškozena vojskem a poté již jen chátrala. Od roku 1950 se postupně renovuje a v roce 1994 byla zapsána na seznam UNESCO, v roce 2010 byla zařazena mezi památky v ohrožení a v roce 2017 byla ze seznamu vyňata.
Poté už jedeme navštívit budovu místního parlamentu. Cílem bylo rozdělit vládní moc, aby všechny státní orgány nebyly pouze v hlavním městě. V roce 2011 byl parlament postaven, fungoval až do roku 2019 a poté byl opuštěn. V dnešní době budovu střeží akorát 2 hlídači a v podstatě chátrá. Omyjeme auto v myčce, natankujeme a hurá na letiště, kde už jsme domluvení s pánem na vrácení automobilu. Již podruhé se stalo, že mluví pouze na kluky, podá ruku pouze chlapům, mě a Markét naprosto ignoruje. Trochu mi tohle chování vadí. Ale bohužel chápu, že některé země stále vnímají, že muži jsou „nadřazení“. Já se svojí paličatostí a pýchou bych tu pravděpodobně dlouho tohle chování nevydržela. Na letišti ještě dojídáme zbytek jídla ze snídaně a klasicky se dělíme s místními toulavými psi. Že letadlo bývá přebookováno jsem slyšela, ale niky se mi to nestalo. Tady 3 kluci mají smůlu, místa pro ně prostě nejsou. Check-in dělali až 3 hodiny před odletem a letadlo je plný. Nabízejí jim tedy hotel, finanční kompenzaci a odlet v jiný den. Nakonec se přece jen do letadla dostali, ale měli štěstí. Dejte si tedy na to pozor, protože jinak taky nemusíte odletět.
Prométheova jeskyně
Bagrati
parlament
Co jsme nestihli?
Kousek 53 km na jih je resort, kde můžete zkusit zipline
Motsameta Monastery – 6 km a je na útesu, překlad místo mučedníků
Martvili Canyon – drahý, loďkou asi 10 minut plavby, 50 km vzdálený
Katskhi Pillar – sloup, nahoře je klášter, pro vstup třeba povolení od faráře
Čiatura – hornické město, naleziště manganu, 17 lanovek, aktuálně jezdí 2 lanovky, jízda zdarma
Kolik to stálo:
Zpáteční letenka 3100 Kč (na moje poměry celkem drahá)
Ubytování 3900 Kč i se snídaní (975 Kč osoba 3 noci)
Pronájem auta – 3600 Kč/2 dny, 900 Kč osoba
Benzín – 680 Kč/4, 170 Kč na osobu
Vstupy – 700 Kč
Jídlo – 900 Kč
Celkem 6 400 Kč na osobu i s letenkou za 4 dny
Rozhodně se do Gruzie ráda vrátím, a to nejen na treky v horák, ale ráda bych navštívila i město u Černého moře Batumi, které se tak trochu začíná podobat na novodobou Dubaj.
Spousta lidí o mně řekne, že jsme procestovala půlku světa. To rozhodně ne. Ale mám to v plánu :D Nevím, kde se bere ta touha, vidět nová místa, poznat nové lidi, ochutnat neznámé pokrmy a zjistit, jak se žije tam jinde. O mně se nedá říct, že bych se narodila s toulavými botami, cestovat jsem začala až mnohem později a vždy jsem spíš jen využívala příležitosti, než že bych si pověděla, „tak a od teď budu cestovat“.
Příští rok se mi splní jeden z mnoha cestovatelských snů a podívám se do Keni. A velmi vysoko na mém seznamu je stále Japonsko. Pak se chystám do Albánie, na Kypr, Omán, Tanzánie asi i Madeira a Estonsko. Většinou využívám příležitosti, když se objeví letenka za super cenu na místo, kde jsme ještě nebyla. Ale často se do stejných zemí a na stejná místa i vracím.
Znám spoustu cestovatelů, baví mě chodit na cestovatelské přednášky, číst si knížky o jejich dobrodružství a prožívat to s nimi. Doufám, že tyto cestopisy někoho baví, inspirují a třeba i nakopnout k tomu, aby začal cestovat. Vždy mě velmi potěší, když mě někdo pozná nebo se mě zeptá na cestovatelskou radu nebo se dokonce pochlubí, že četl moji knížku (Cestopis Jižní Amerika očima 2 cestovatelů).
K Vánocům všem přeji hodně zdraví, protože asi nic není důležitější. A spoustu cestovatelských zážitků. A nebojte se, když nikdo s vámi nechce jet, klidně vyražte i sami, ručím vám za to, že nebudete litovat. Peníze vždycky budou, ale čas ten máme všichni jen jeden. Nejsme tu na věky, tak si ten krátký čas pořádně užijte.
Jak se ti cestopis líbil?
Šárka Skrbková procestovala 70 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 7 lety a napsala pro tebe 32 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ahoj, naprostý souhlas, Gruzie stojí za návštěvu. A nejen Gruzie, celý region.
Jen mě překvapilo info, že z letiště v Kutaisi nejezdí autobusy. Vždy jezdily autobusy navazující na konkrétní lety, i teď je vidím v rezervačním systému na https://georgianbus.com/ Nemohli jste se přehlédnout?
Ahoj, naprostý souhlas, Gruzie stojí za návštěvu. A nejen Gruzie, celý region.
Jen mě překvapilo info, že z letiště v Kutaisi nejezdí autobusy. Vždy jezdily autobusy navazující na konkrétní lety, i teď je vidím v rezervačním systému na https://georgianbus.com/ Nemohli jste se přehlédnout?
My je tedy neviděli. Někde jsme četli, že právě nejezdí, že máme jít na vlak, tak jsme to ani neřešili a rovnou si vzali taxi. Takže je možné, že jezdí, jen jsme si převzali špatnou informaci.
My je tedy neviděli. Někde jsme četli, že právě nejezdí, že máme jít na vlak, tak jsme to ani neřešili a rovnou si vzali taxi. Takže je možné, že jezdí, jen jsme si převzali špatnou informaci.
Možná úřadovala gruzínská, taxikářská lobby:-)
Možná úřadovala gruzínská, taxikářská lobby:-)
Z hlavní silnice přímo naproti letišti odjíždějí maršrutky - v červenci jsem platila za 2 osoby 5 GEL (jede na autobusové nádraží).
Z hlavní silnice přímo naproti letišti odjíždějí maršrutky - v červenci jsem platila za 2 osoby 5 GEL (jede na autobusové nádraží).