Gruzie - lyžování, Kutaisi, Gori a Tbilisi
Gruzie aneb 50 odstínů šedi :-)
Cestopis z roku 2024 napsala Míša K.
Minulý rok jsme byli na lyžích v Turecku a nadchlo nás to natolik, že bylo jasné, že i letos budeme chtít zkusit netradiční lyžovačku. V úvahu přicházelo Řecko či Kypr, nakonec ale vyhrála Gruzie - hlavně kvůli levným letenkám. Termín cesty: 13. - 20.2. 2024, na cestu jsme vyrazili ve skupině 5 lidí.
Den 1.
Letenky jsme koupili u Wizzu a k velkému překvapení nám nezměnili v rezervaci nic, tedy kromě odletového letiště... :-) Nicméně pro nás lepším směrem, posun z Krakova do Katowic, odlet ve 4:55. Cena zpáteční letenky 1 300 Kč/osoba, dokoupené 2 velké kufry (3 900/ks) a 1 malý ( 2 766 Kč) - jinak to bohužel ani nešlo vzhledem k našemu programu. Týdenní parkovné v Katowicích pak vyšlo na 806 Kč. V Katowicích bacha na kontrolu velikosti zavazadel, tak 95% lidí donutili zavazadlo nacpat to těch kovových boxíků a komu se nevešlo, ten platil.
V Gruzii je 3 hodinový posun a tak jsme tam dorazili v době oběda - koupili jsme na letišti simky s neomezeným internetem od Cellfie na 7 dní za 15 GEL (14 denní vyšla na 20 GEL), tedy za cca 130 Kč - za mě lidovka. :-) Po letišti se pohybuje mnoho nabízečů taxi služeb, ty jsme my ale nevyužili, měli jsme předem domluvené auto - Subaru Outback s příplatkem za full coverage, zimní výbavu a drop on/drop off přímo na letišti, 7 dní za 299 dolarů - localrent.com.
Půjčené Subaru
Z letiště jsme se jeli hned ubytovat - Guest House Royal Comfort with Terrace - 2 samostatné pokoje za 1596 Kč/noc včetně snídaně. Ubytko čisté a terasa na posezení paráda, byť byl únor, chytli jsme počasí molem 20 stupňů, což byla pecka! Za odpoledne jsme si prošli celé centrum Kutaisi, dali jsme si něco k snědku v lokální restauraci a vzhledem k předešlé probdělé noci jsme brzy zapadli zpět na pokoje.
Most do centra Kutaisi
Street art v Kutaisi
Hlavní náměstí Kutaisi
Bagrati
Mimochodem, předměstí Kutaisi je jen jedno velké vrakoviště a jen než jsme dojeli k ubytku jsme málem srazili 2 lidi a o počtu hrozících autonehod ani nemluvím. :-D
Den 2.
Ráno jsme dostali skvělou snídani a už kolem 9 jsme vyrazili na cestu. Se zatnutými zuby jsme naladili rádio "Abkhazia" a namířili jsme si to skrz díry, bordel, zvěř na silnici a mnoho dopravních přestupků do Gori, rodného města Josefa Stalina. Cíl byl jasný - najít sochu Nigela Mansella (znalci The Grand Tour snad vědí a ostatní snad odpustí blbý vtip...:-) ). Prošli jsme se po náměstí a obhlédli rodný dům, je zde i muzeum a možnost prohlídek, ty jsme my ale nevyužili - lze si venku alespoň prohlédnout už zmíněný rodný dům a soukromý železniční vagon.
Rodný dům Stalina
Socha Stalina/Mansella
železniční vagon
Kolem 14 hodiny jsme pak dorazili do Uplistsikhe, jeskynního města z doby bronzové, které se nachází 15 minut jízdy od Gori. Vstupné bez degustace vyšlo na 15 GEL, s degustací místních vín a pálenky na 20 GEL. Paní u vstupu nám tvrdila, že jsme do hodiny pryč, s čímž si dovolím nesouhlasit - za mě minimálně 2 hodiny na prohlídku jsou absolutní nutnost! Toto místo Vás opravdu vtáhne... My tam byli i s absolutním minimem turistů, což také přidá pár bodíků navíc. Degustace s výkladem za příplatek určitě stojí, Gruzie je mekka vína .
Kostel v Uplistsikhe
Vinný sklep
degustace
Uplistsikhe
Odpoledne nás již čekal pouze dlouhý přejezd do zimního střediska na ruských hranicích - vysněné a zasněžené Gudauri! Bydleli jsme v Gogo apartments asi 200 metrů od sjezdovky, cena dvoupokojového apartmánu s výhledem na hory byla 13 640 Kč na 4 noci. V ubytku byla půjčovna lyží i lyžárna a parking dostatečně velký pro všechny. Příjezd do hor je náročný, stav silnice je katastrofální a vysoké auto zde není vůbec od věci, silnice jsou ale od sněhu vyčištěné.
Den 3.
Ráno jsme si půjčili lyžařské vybavení - oficiální ceník sice mají, ale pokud si půjčíte ve vícero lidech a na více dní, dají Vám kopu slev... pro příklad oficiální cena "profi" vybavení na den byla 60 GEL, pro 2 osoby na 3 dny to ale najednou bylo 150 GEL komplet - cca 1300 Kč. Ceny skipasů - jednodenní 70 GEL, 2 dny 140, 3 dny 200, mají dobře zpracovaný web: https://gudauri.com/
Lyžařské středisko je naprostá pecka! Mají zde moderní lanovky, krásné výhledy, dobré jídlo a skvěle upravené sjezdovky. Gudauri je mekkou free ride lyžování. Za nás k tomuto asi nejvíc doporučujeme lanovky vedoucí na Kobi Pass - z tohoto bodu můžete jet na 2 strany a spokojení budete na obou. Za 3 dny jsme sotva stihli projezdit všechny sjezdovky.
Výhled ze zastávky lanovky Kobi Pass
Parta hic :-)
Den 4.
Tak ten byl opět lyžovací - a bylo dokonalé počasí, první den jsme chytli mlhu, nicméně tento den bylo azurko, které evokovalo dokonalé "aprés ski". K obědu musím doporučit stánky s jídlem u lanovky vedoucí na Kobi Pass - za cca 30 GEL se zde u stánků dá sehnat čerstvě ogrilovaný kuřecí sashlik s dipem a pšeničnou plackou.
Azurko :-)
Odpoledne jsme byli na nákupu v místním Sparu - obrňte se trpělivostí, skoro nic zde nemají, je to drahé a ještě jako bonus hrozně zmatené, hlad je ale hlad. :-) Gudauri je již vcelku komerčním střediskem a ceny restaurací jsou dost vysoké. Večer jsme pak byli na drinku v New Gudauri, procházka cca 10 - 15 minut, seděli jsme v Georgian restaurant "Red Wine" a až na delší čekací dobu bylo vše v pořádku.
Den 5.
Tento den jsme se rozdělili na 2 skupinky, tři z nás ještě byli lyžovat a já za doprovodu jednoho kamaráda jsme vyrazili na výlet autem. Cílem cesty bylo Panorama Gudauri, Minerální prameny a ledová jeskyně - vše směrem k ruským hranicím. Tato cesta nám vysvětlila každovečerní nehýbající se kolony kamionů, na které jsme koukali z balkonu ubytka. Do tohoto dne jsme si mysleli, že horší cesta než do Gudauri nemůže existovat - omyl! A velký...:-)
Večerní kolony kamionů
Silnice vedoucí z Gudauri dál do hor je tvořena bahnem, betonem, dírama či tunelama, které nejsou dost vysoké ani široké na to, aby se tam vyhnulo auto s kamionem, natož 2 protijedoucí kamiony. Tunely navíc nejsou osvětlené a teče jimi voda, jelikož zde místní moc ani nesvítí, tak je i dost loterie, zda v tunelu někoho potkáte či nikoliv. Pěkně jsme si počekali, zacouvali, zanadávali, ale i jsme se dost nasmáli - nezřídka se totiž stane, že vyjedete z tunelu, začnete se kochat nádhernými panoramaty všude kolem a vzápětí zjistíte, že jedete po hlíně... :-) Řidičský zážitek do konce života a přísahám, že na D1 už si nikdy nepostěžuju! Panorama Gudauri je jinak vcelku pěkná vyhlídka, parking za 3GEL jinak vše zdarma, co se týče minerálních pramenů a jeskyně, tak vše bylo bohužel zasypáno tak třemi metry sněhu, tak nemohu hodnotit. :-D Doporučení tedy zní - Na Ledovou jeskyni a minerální prameny určitě jindy než v únoru.
Panorama Gudauri
Jeden z mnoha tunelů
Den 6.
Ráno jsme z Gudauri zmizeli vcelku brzy a vydali jsme se do hlavního města Gruzie - Tbilisi. Cestou jsme zastavili i v Ananuri, hradním minikomplexu s výhledem na vodní nádrž. Pokud jedete kolem, za zastávku stojí, samostatně bych sem asi nejela, ale určitě záleží na preferencích. Vstupné zdarma, parking 3GEL pro osobní auto.
Ananuri
Výhled na přehradu z Ananuri
Ve Tbilisi jsme bydleli v Hotel Garden House, 2 pokoje se snídaní pro 5 osob za 1 632 Kč. Ve Tbilisi jsme měli domluvenou prohlídku města s místními gruzínkami, kamarádkami z Erasmu. Protáhly nás celým centrem a vším zajímavým, co Vám vyjede i Google, přidanou hodnotou však bylo historické okénko, které holky ke každé zastávce přidaly. Na jejich doporučení pak část skupinky zašla na večeři do Restaurant Tabla a nemohli si ji vynachválit, večer pak opět na doporučení zakončili v Candy Bar. Já s přítelem slavila výročí, tak jsme se trhli a po týdnu gruzínské kuchyně jsme našli italskou restauraci VOI Cuisine, kterou mohu vzhledem k místním poměrům také doporučit.
Lázně ve Tbilisi
Mother of Georgia
Výhled na Tbilisi
Leaning tower of Tbilisi
Ve Tbilisi skvěle funguje Bolt, využili jsme i metro - zde stačí platit kartou vždy při vstupu do metra - 1,5GEL. Zároveň nejen ve Tbilisi funguje skvěle rozvážková služba Glovo (taková naše Foodora), která nás s večeří nejednou zachránila.
Nekonečné schody do metra
Den 7.
Značně unaveni jsme se kolem 11 odhlásili z hotelu a pěšky došli ke Katedrále Nejsvětější Trojice, kterou jsme měli asi 5 minut chůze od ubytka. Stavba je to neuvěřitelně krásná, vstupné zdarma, ale nesmí se uvnitř fotit.
Katedrála Nejsvětější Trojice
A ještě z druhé strany :-)
Poté jsme pokračovali k Chronicle of Georgia, monument vyobrazující výjevy ze života Ježíše Krista, ale i gruzínské hrdiny, krále i královny. Parkovné i vstup zdarma a je tam krásný výhled. Cestou z Tbilisi jsme se ještě zastavili vyfotit krásnou brutalistickou budovu ústředí Banky Gruzie.
Chronicle of Georgia
Ústředí Banky Gruzie
Následoval přesun zpět do Kutaisi, bylo pěkně deštivo, tak nám cesta trvala dost dlouho, v pozdních odpoledních hodinách jsme se ubytovali v bytě přes Airbnb. Majitel Aleksander, název ubytka na Airbnb "domov č. 2", cena za noc 1306 kč. A ubytko bylo naprosto fantastické! Jen bychom si tedy již znovu nedali víno, které měli majitelé k dispozici k zakoupení v lednici, dobré vážně nebylo. :-D
Den 8.
Vstávat a hurá na letiště. Předání auta bylo vcelku vtipné, vraceli jsme ho dost špinavé, s téměř prázdnou nádrží - připraveni na případný doplatek (sehnat v Gruzii automyčku je vcelku sranda). Frajer ale jen zahlásil "all okey" a odfrčel pryč, takže značka ideál. Co se týče odletu, tak jen ještě zmíním, že mi byla na bezpečnostce zabavena manikůra i přes mé námitky, že ostří nemá ani omylem více jak 7cm... :-(
Závěr
Náš kamarád, který nedávno v Gruzii byl prohlásil, že Gruzie je "taková... šedá" a ona vlastně asi je - obzvlášť když Vám půlku týdne prší jako nám, ale zároveň je neskutečně barevná, rozmanitá a má sakra co nabídnout! Neváhejte a vyrazte taky! :-)
A malá památka na návštěvu Bagrati :-)
A cena?
Náklady bez pojištění, skipassů a půjčovného lyží (Každý ze skupinky to měl úplně jinak) byly necelých 15 000 Kč/osoba. Včetně benzínu, parkovného, půjčovného za auto, letenek, kufrů, jídla, ubytek, drinků, kafíček, dovozů jídla a vstupného do skalního města. Dostali byste se ale určitě i na nižší částku, my byli vcelku pohodlní a užívali jsme si Gruzii plnými doušky. :-)
Jak se ti cestopis líbil?
Míša K. procestovala 19 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil7 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Presne tohle jsem mel v lednu v planu, ale zasahla wizzi moc. Tak aspon vim, jake to bylo, dekuji za zprostredkovani:-) A zakoncit jsem to chtel v Tbilisi v sirnych laznich, coz muze byt dobry tip pro dalsi lyzare. Jakou uroven mela pujcovna a lyzarske vybaveni?
Ahoj, no to je klasika... já si nehty kousala každý večer, aby nám to klaplo :-). Sirné lázně jsme navštívili jen zvenčí, bohužel bylo málo času. My nejsme nikdo žádný velký lyžař, takže jsme nepotřebovali vybavení např. na free ride, k běžnému lyžování bylo vybavení naprosto v pořádku - opravdu jsme za to platili pár korun, ale půjčoven je tam všude velká spousta. Jinak doufám, že ti to klapne třeba příští rok, protože zimní Gruzie byla snad ještě lepší jak zimní Turecko a to jsem hlásala, že ho nic nemůže překonat! :-)
Gruzie třeba klapne koncem roku, uvidím. Příští týden se snad sklouznu na sjezdovkách v Ázerbájdžánu, ale to Gudauri je z ČR přece jen lépe dostupnější. Myslím, že tyhle netradiční lyžařské destinace budou stoupat na popularitě stejně rychle, jako ceny za služby v těch doposud tradičních.
Nepochybně stoupat budou. Přesně do toho okamžiku, že se tam někdo částečně zmrtví a skončí v nejbližší nemocnici. Pak o tom podá report na sociální sítě (o té lékařské péči) a to bude naposledy, kdy něco takového v ex. SSSR prostoru zkoušel :-)
(pár jsem jich viděl i zevnitř)
Tak zrovna Gudauri má už dost nemilou situaci za sebou - https://georgianjournal.ge/socie...light.html
My byli ale dost opatrní, proto například o "free ride" jen píšu, my se do velkých akcí nepouštěli - spíše jsme si užívali výhledy a krásné počasí, riziko tam ale samozřejmě je, to je nám jasné...
Co bych v rámci bezpečnosti ale chtěla vyzdvihnout, tak na svazích jsme nonstop potkávali "lyžařskou policii" a i když jsme třeba jen odpočívali někde na kraji sjezdovky, tak u nás zastavovali a ujišťovali se, zda jsme v pořádku - což bylo vážně milé!
Díky za cestopis, po lyžbě v Gruzii už nějakou dobu pokukuji. Jinak ji máme projetou z roku 2014 a docela mě překvapuje zpoplatnění některých míst. Třeba Uplitshike bylo za nás zdarma, Panorama Gudauri jsme možná byli moc brzo ráno, ale za parking nikdo nic nechtěl, resp kdo by tam v horách někde v zatáčce u silnice stál :) To stejné u vyhlídky na přehradu. Nezvažovali jste i druhé středisko na jihu, tuším okolo Goderzi Passu? Díky
Ahoj, no i my jsme se divili, zrovna u toho Panorama Gudauri borec vypadal, že to bude mít každou chvílí za sebou... v Uplitsikhe je zpoplatněný parking, ale lze zastavit před ním zdarma na krajnici. :-D to v těch horách moc nešlo - nebo jsme tedy neměli odvahu :-). Jih jsme zvažovali, Gudauri vyhrálo kvůli lepší infrastruktuře.