Ilustrovaný návod na cestování po Ukrajině
Cestopis z roku 2021 napsal Batuzkar.com
Cestopisů z Ukrajiny je zde zatím jen necelých 40 a myslím, že nastal čas pomoct této oblíbené destinaci se přes tu čtyřicítku dostat. Už v minulosti jsem k tomu pomohl několika dílčími příspěvky a nyní přišla chvíle zpracovat své zážitky a postřehy do jednotné a ucelené formy. Geograficky se budu věnovat své cestě z roku 2021, ale tipy a zkušenosti se pokusím předat ze všech svých dosavadních pěti návštěv této země.
Doprava na Ukrajinu
Pokud nejste milovníky autobusové dopravy, pak pravděpodobně na Ukrajinu vyrazíte letecky. S velkou pravděpodobností přiletíte do Kyjeva, případně Lvova, nebo Oděsy. Variantou je i Charkov. Ve všech případech se jedná o lety společnosti Wizz Air z Pardubic. Z Vídně je navíc možno se stejnou společností letět i do Záporoží. Shodná cílová letiště, včetně Záporoží, nabízí i přepravce Sky Up s odletem z Prahy, cenově ale vychází o něco dráž. Variantou je i Ukraine International Airlines, ale v porovnání třeba s Wizzem jsou některé jejich ceny nesmyslné. Wizz z Pardubic dokonce nabízí přílet do obou Kyjevských letišť, tedy Boryspol, nebo Žuljany. Pokud to situace, nebo cestovní plán nevyžaduje jinak, volil bych Žuljany. Je to menší letiště se snadnější orientací a je výrazně blíž centru. Před letištní halou se nachází parkoviště a za ním hned autobusová zastávka. Autobusy jezdí v krátkých intervalech a během chvíle vás odvezou do centra, nebo k metru. Pokud nespěcháte, nebo naopak máte dostatek času při čekání před odletem, můžete navštívit letecké muzeum Olega Antonova. To je asi kilometr od letiště. Stačí vyjít z haly, projít parkovištěm a první možnou cestou doprava. Cena za vstup je 100 Hřiven, tj. nějakých 80 Kč. Exponátů je tam opravdu hodně, jde samozřejmě hlavně o sovětské stroje, ale to na zajímavosti vůbec nic neubírá. Odkaz na stránky muzea zde: https://aviamuseum.com.ua Další výhodou oproti Boryspolu je poloha letiště. Boryspol je za Kyjevem, cesta trvá déle a výjimkou nejsou ani zácpy na prospektu Mikoly Bažana, což je taková magistrála směrem do Boryspolu.
Kyjev - Muzeum Olega Antonova
Kyjev - Muzeum Olega Antonova
Kyjev - Muzeum Olega Antonova
Kyjev - Muzeum Olega Antonova
Ubytování
Služby jako Airbnb, nebo Booking samozřejmě na Ukrajině fungují. Jsem zvyklý využívat spíše Booking. Pokud jsem ale musel řešit nějaké nesrovnalosti, nebo problémy s ubytováním, pak to bylo hlavně na Ukrajině. Oplatí se tedy více než jindy a jinde sledovat u patřičných ubikací reference. Pokud se jedná o standardní hotel, mělo by vše být bez problémů. Ty se naopak dají očekávat u apartmánů. Jeden přes Booking zarezervovaný apartmán v Kyjevě se mi ozval přes Whatsapp s tím, abych jim poslal peníze předem. Okamžitě storno, žádné platby předem a už vůbec ne mimo systém Bookingu. U dalšího apartmánu mi zase majitelka napsala, že u Bookingu došlo ke dvojí rezervaci na stejný termín u stejného apartmánu a místo původního bydlení na Majdanu nabídla levnější variantu na Chreščatyku. To je ještě ta lepší varianta, navíc bydlet na Majdanu, nebo na Chreščatyku je téměř to samé. Byť si o údajné dvojí rezervaci, jako zámince myslím, že je to hovadina, tak jsem nakonec ubytování na Chreščatyku vzal a dostal jsem pěkný apartmán za dobrou cenu. O pár dní později v Oděse jsem se ale na pár hodin ocitnul vyloženě na ulici. Zabookované ubytování sice nejdříve reagovalo na zprávy, ale v den příjezdu už nikoliv, dovolat se nešlo, dozvonit taky ne. Booking mi sice sehnal náhradní ubytování, ale výrazně dražší, než to původní. Dovolat se na českou kancelář Bookingu bylo téměř nemožné, takže jsem vše řešil s kanceláří v Londýně. Po několika hodinách jsem se nakonec ubytoval, ale bylo už po půlnoci, takže z prvního večera v Oděse nebylo nic. Rozdíl v ceně mi Booking sice vyrovnal, ale trvalo to asi tři měsíce. Moje zkušenost je tedy taková, že se na Ukrajině vyskytuje mezi ubytovacími zařízeními dost inzerátů, které jsou buď ne zcela pravdivé, nebo vyloženě podvodné. Cílem je buď vylákat peníze předem, případně zlákat hosta na fiktivní ubytování a následně ho "přeubytovat" jinam za nějakou provizi. Což je ta lepší varianta. Pokud nastane ta horší, okamžitě bych volal do Bookingu, najdou vám alternativní ubytování a následně refundují přeplatek. Ale komunikace s nimi tedy 21. století úplně neodpovídala. V každém případě se oplatí věnovat více času a pozornosti už samotnému hledání ubytování. Pokud budete řešit, kde se ubytovat v Kyjevě, pak bych doporučil okolí Majdanu, Chreščatyku, nebo třeba čtvrť Podil. V Podilu je dobrým orientačním bodem Kontraktova Ploščaď. Je tam stanice metra, staví tam maršrutka z letiště Žuljany a nachází se tam i pobočka jídelen Puzata Hata s bohatým výběrem ukrajinských jídel. A asi půl kilometru z náměstí je to k nábřeží Dněpru.
Pokud budete bydlet v apartmánu a nebude se jednat o nějaký nový dům, pak často mohou společné prostory domu vypadat poměrně neutěšeně, jako třeba na fotkách níže. Samotné byty a apartmány bývají ale v dobrém stavu. Chcete-li krásnou chodbu, běžte radši bydlet do hotelu. Já bych ale do hotelu nešel.
Kyjev
Kyjev je krásné město, je tam spousta míst, kam se dá zajít, strávit se tam dá i několik dní, aniž by se člověk nudil. A pokud by přece docházely nápady, denní zájezd do Černobylu může být taky dobrou volbou. V rámci Kyjeva patří mezi nejznámější místa náměstí Majdan, Kyjevskopečerská lávra, Chrám sv. Michaila, Chrám sv. Sofie a spousta dalších chrámů, monumentální památník Rodina Mať, nebo nábřeží Dněpru u říčního přístavu (Poštova ploščaď). Aktivně odpočinout se dá v Hidroparku. Jede tam metro a na místě jsou písečné pláže, hřiště na různé sporty, velká venkovní posilovna, ale i nějaké restaurace a bary. V Kyjevě se nachází i celá řada muzeí, známé je hlavně Muzeum Černobylu, které se nachází nedaleko náměstí Kontraktova Ploščaď. To bych volil v případě, pokud mě tématika zajímá, ale nemůžu, nebo nemám čas navštívit přímo Černobylskou zónu. Jinak je samozřejmě lepší vše vidět na vlastní oči. Pro fajnšmekry je otevřeno i Muzeum historie toalet, ale řekněme, že já jsem tam byl, aby vy jste nemuseli. Co ale za vidění stojí, to je Národní muzeum historie Ukrajiny. Nachází se v podstavci památníku Rodina Mať, nebo též Matka Vlast, nebo Motherland Monument. V muzeu je k vidění řada artefaktů a fotografií z 2. světové války, ale též z novodobého konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. O leteckém muzeu Olega Antonova už jsem psal výše a rovněž doporučuji k návštěvě. V Kyjevě nechybí ani ZOO, jen některá zvířata působí takovým smutným dojmem, ale třeba budou mít radost, když se na ně půjdete podívat a přispěte tím i na jejich krmení.
Kyjev - Majdan
Kyjev - Majdan
Kyjev - Chreščatyk
Kyjev - Dněpr
Kyjevspopečerská lávra
Kostel sv. Michaila
Kyjev - ZOO
Kyjev - ZOO
Kyjev - ZOO
Kyjev - ZOO
Kyjev - ZOO
Kyjev - ZOO
Kyjev - Muzeum Černobylu
Kyjev - Muzeum Černobylu
Kyjev - Muzeum Černobylu
Kyjev - Muzeum Černobylu
Černobyl
Černobyl je uzavřená oblast a pro vstup do ní je potřeba povolení. Pominu teď lidi, kteří se snaží do zóny vniknout nelegálně, což jistě lze, ale má to svá rizika a nevýhody. Získat povolení není nic těžkého, dalo by se říct, že základním předpokladem je zaplatit poplatek. Druhým předpokladem je mít platný doklad totožnosti, v našem případě cestovní pas a být starší 18 let. Pak by návštěvě zóny nemělo nic bránit. Vstup i dopravu do do zóny včetně průvodce zajišťují specializované agentury, např. docernobylu.cz, chernobylwel.com, chernobyl-tour.com a další. Zájezd do Černobylu nabízejí i některé cestovní kanceláře, ale buď jedou na Ukrajinu autobusem, což je značně nepohodlné a zdlouhavé, nebo v případě leteckých zájezdů docela drahé. Vstup do zóny, včetně dopravy z Kyjeva a zpět, průvodce a mikrobusu v zóně, vody a oběda stojí za jeden na osobu okolo 100 USD, což je nějakých 2200 Kč. Ubytování v centru Kyjeva v apartmánu se dá bez problému sehnat kolem 1000 Kč na den, ale pokud vám stačí hostel, tak není problém najít nějaký slušný do 300 Kč za den. Letecky s Wizzem z Pardubic do Kyjeva pohodlně najdete letenku v rozmezí 1 - 2 tis. Kč. Myšleno letenku bez přepravy lodního kufru, výběru místa, prioritního odbavení a dalších zbytečností. Víkendový, letecký zájezd do Kyjeva a Černobylu tak s přehledem uskutečníte s rozpočtem kolem 5000 kč za osobu, ale cestovní kanceláře si účtují i pětinásobek této částky.
Po objednání a zaplacení ceny zájezdu se s vámi spojí pracovník patřičné agentury a domluví podrobnosti, jako místo a čas odjezdu, případně další nezbytnosti. Určitě vás upozorní i na to, že vstoupit do zóny smíte jen v dlouhých kalhotách a s dlouhými rukávy. Plné boty jsou samozřejmost. Z Kyjeva se vyráží ráno mikrobusem, cesta trvá kolem 2 hodin. Mikrobus zastaví na prvním checkpointu, takové vstupní bráně do zóny. Tam se nachází stánek se suvenýry, ale hlavně tam vojáci kontrolují oprávnění vstupu. To řeší agentura a průvodce, vy můžete v klidu nakupovat suvenýry. Poté mikrobusem pokračujete dále už do uzavřeného prostoru. Zavazadla, ani turisty nikdo nekontroluje, tak pokud si s sebou chcete vzít třeba dron, není to problém. Jen bych nelétal přímo na elektrárnou, to už by problém byl. Zóna je ale velká a u radaru Duga, nebo v Pripjati není nic neobvyklého, pokud ve vzduchu nějaká dron poletuje. Hlavně s rozumem.
Černobylská zóna je turistická atrakce. Ať to zní třeba hloupě, je to fakt. Každý rok zónou projde několik stovek tisíc turistů, fotí se tam, kupují si suvenýry.. Nějakou temnou a tajemnou atmosféru bych od toho neočekával. Jiné to může být v zimě, ale v létě je to často jako procházka lesem. Do budov se obvykle nesmí, důvodem je jejich technický stav. Paneláky ale stále drží a asi ještě mnoho desítek let budou. Během dne byste v různém pořadí měli navštívit pozůstatky původních vesnic, radar Duga, město Pripjať včetně zábavního parku, vrakoviště strojů odklízejících havárii, město Černobyl a blok č.4 jaderné elektrárny Vladimíra Iljiče Lenina, která je známá jako Černobyl. V rámci jednodenního zájezdu se krátce podíváte jen před elektrárnu, která je přikrytá novým sarkofágem, ale existují i varianty zájezdu s návštěvou například velína, nebo dalších míst uvnitř elektrárny. Dle mého názoru jednodenní zájezd stačí, ale exkurze uvnitř elektrárny je také lákavá.
Bezpečí v zóně. Na to, že se jedná o místo nejhorší jaderné katastrofy v Evropě, tak je celkem bezpečné. Radiace na některých místech naměřit stále lze, těmto místům se říká hotspot. Často se jedná o věci z kovu, jako víko od kanálu, nebo zábradlí. Ale nemusí to být pravidlem. Průvodci tato místa obvykle dobře znají a rádi vám ukážou, jak se u nich rozpípá dozimetr. Je rozumné na tyto věci nesahat, nebo si je neodnášet domů jako suvenýr, pokud nejsou pevně spojena se zemí. U záření záleží nejen na jeho síle, ale i na čase, po který jste mu vystaveni. Hotspotů se není třeba bát, protože u nich strávíte jen malou chvíli a cesty, po kterých vás průvodci povedou jsou čisté. Dozimetr mimo hotspoty nepípal snad ani jednou. Větší pozor je potřeba si dávat kam šlapete, což platí hlavně kolem budov. Někde může něco ležet, nebo být odkrytý kanál apod. Samozřejmě platí, že se nesmíte vzdalovat od své skupinky, nebo chodit někam po vlastní ose. Pro selfíčko do Červeného lesa si jen tak nezaběhnete. Samostatnou kapitolou je vstup do budov. Tam se až snad na jednu školku s jedním nadzemním patrem nesmí. Z videa výše ale vidíte, jak tam běhám po střeše paneláku s výhledem na blok elektrárny, nebo procházím to, co zbylo z některých bytů. Dostat se do většiny budov ale technicky proveditelné je a je to otázka nějaké míry rizika, obezřetnosti, příležitosti a potřeby daného jedince překračovat pravidla.
Pripjať
Sarkofág
Pripjať
Pripjať
Pripjať
Pripjať
Od Kyjeva na východ
Dnipro
Před lety jsem jel z Kyjeva autem až na Krym. Byl to sice dobrý zážitek, ale tentokrát jsem volil noční vlak. Z Kyjeva jezdí do Dnipra noční vlak, vyspíte se a ráno vás vysadí v cíli, což je příjemnější, než celou noc točit volantem. V sezóně jsou vlaky ale poměrně obsazené, je proto dobré si jízdenky koupit předem. Lze to i online zde: booking.uz.gov.ua. Z Kyjeva se lze vlakem vydat i do jiných měst, například do Oděsy. Oděsu ale znám a chtěl jsem vidět i nová místa. Nabízelo se Dnipro a Záporoží, dvě průmyslová města nedaleko od sebe. Dnipro, nebo dříve Dněpropetrovsk je třetí největší město Ukrajiny, jehož existence je spjata hlavně s průmyslem. Přes den na mě Dnipro působilo hodně šedě, dojem se zlepšil večer. Tma schovala šeď a četná neonová osvětlení a hodně lidí v ulicích dávaly městu mnohem veselejší ráz. Nechci ale Dnipro hodnotit nějak obšírněji, zase tolik času jsem tam nestrávil. Z míst, která mě zaujala musím zmínit železobetonovou operní síň v parku Lazary Globy, která pravděpodobně přečká i soudný den, Park raket, jež je tvořen třemi odstavenými raketami, židovské centrum Menorah, nebo stavbu hotelu Parus. Hotel, stejně jako mnoho staveb sovětské éry, spotřeboval mnoho zdrojů, ale nikdy nebyl uveden do provozu. A už ani nikdy nebude, protože řeka Dněpr podemílá jeho základy. Odhaduji, že i jeho odstranění by bylo natolik nákladné a náročné, že se prostě jednou zřítí do řeky. Do té doby bude radost dělat jen milovníkům adrenalinu a opuštěných staveb. Nejsnadnější přístup do něj je prý v zimě, když se kolem hotelu na straně od řeky vytvoří led. Přes něj se pak na pozemek lze dostat. Pozemní cestu za plotem s ostnatým drátem hlídají psi a o žádné přítulné plemeno se opravdu nejedná. Další nástraha může čekat uvnitř hotelu, v přízemí do prvního patra prý byly odstraněny schody. Ale těžko říct, nebyl jsem tam.
Záporoží
Záporoží je něco jako Ostrava krát dvě. Průmyslové a hutnické město se zhruba 700 tisíci obyvateli. Záporoží proslavila výroba automobilů Záporožeč, nebo leteckých motorů v závodě Motor Sič. Součástí závodu je i muzeum. U Záporoží se nachází i nejvýkonnější jaderná elektrárna v Evropě Energodar, disponující 6 bloky a nejvýkonnější vodní elektrárna v Evropě DněproGES. Záporoží též bylo centrem Kozáků, především tedy ostrov Chortycja. Na něm se nachází zrekonstruovaná dřevěná osada připomínající život v tehdejší době.
Dnipro - Koncertní síň
Dnipro - Park raket
Dnipro - Menorah
Dnipro - hotel Parus
Dnipro - hotel Parus
Záporoří - Skanzen Sič
Heničesk, Skadovsk a Džarylgač
Na Heničesku je zajímavé hlavně jezero, které se nachází kousek za městem a je známé pro svou růžovou až oranžovou barvu. Tu způsobuje bakterie, která produkuje karoten. Jezero se nachází na úrovni Krymu, ze strany Azovského moře, ale stále na území Ukrajiny. Dostat se k němu jakkoliv jinak, než autem asi nedává moc smysl. Po cestě vlakem z Kyjeva do Dnipra jsem přesedlal právě na osobní auto z půjčovny a dále přes Záporoží pokračoval autem. Růžové jezero jsem předtím nikdy neviděl, ale jet dva dny z Kyjeva jen kvůli několika okamžikům u růžové vodní hladiny, to už vyžaduje silnou motivaci a zálibu v této barvě. Pro mě to byla jen dílčí zastávka na cestě na ostrov Džarylgač. Tomuto ostrovu se říká Ukrajinské Maledivy a jedná se o trvale neobývaný ostrov s národním parkem. Trvale neobývaný ale neznamená, že na něm nebudou lidi. Bude jich tam celkem hodně, loď ze Skadovsku se denně třikrát otočí sem a tam. Po páté hodině ale odjíždí poslední loď a na ostrově zůstanou jen ti, kteří tam nocují a pláže se tak poměrně vylidní. Na ostrově si lze půjčit stan, případně si vzít svůj a přespat na něm. Ráno při východu slunce pak lze pozorovat třeba delfíny prohánějící se kolem ostrova. Ostrov se nachází se v Černém moři a nejsnadnější cesta na něj je lodí z města Skadovsk. Zůstal jsem na něm jednu noc, ale klidně bych zůstal i déle. Naopak ve Skadovsku není moc důvod se zdržovat. Přeplněná pláž a lunapark s ruským kolem Džarylgači nemůže konkurovat. Protože jsem ale dorazil až večer, musel jsem ve Skadovsku nocovat a čekat na loď.
Heničeské jezero
Heničeské jezero
Skadovsk
Ostrov Džarylgač
Ostrov Džarylgač
Ostrov Džarylgač
Oděsa
Ze Skadovsku přes Kherson a Mykolaiv je to nějakých 200 km do Oděsy. Poprvé jsem viděl Oděsu v roce 2013, podruhé v roce 2016 a potřetí teď, v roce 2021. Pokaždé jsem ji poznal jinak, vždy mě zaujala něčím jiným a asi navždy zůstane mým oblíbeným městem, i když ji už nevidím tak růžově. V Oděse se můžete bavit v Arkadii, nebo na Děrybasivské ulici, opalovat se na pláži Lanžeron, zajít si do opery, na fotbal, nebo do katakomb. Oděsa má krásné centrum, místy připomíná třeba Vídeň. Mimo centrum bych ale ubytování nehledal. Ideální místo je od Potěmkynových schodů směrem na Lanžeron. Doprava autem v Oděse může být náročná kvůli častým zácpám, to často z výběru vylučuje i taxíky a maršrutky. Protože je pod městem rozsáhlá síť katakomb a tunelů, není v Oděse metro, přestože se jedná o město s více než milionem obyvatel. Řešením může být tramvaj, nebo chození pěšky, případně třeba kolo. Ale pokud budete bydlet v centru, dá se vše pěšky zvládnout.
Oděsa
Oděsa
Oděsa
Oděsa - opera
Oděsa - opera
Oděsa - vlakové nádraží
Půjčení auta a řízení na Ukrajině
Auto jsem měl na Ukrajině půjčené dvakrát. Nejdříve jsem jel z Kyjeva na Krym do Jalty a přes Oděsu zpět do Kyjeva. Podruhé z Dnipra přes Záporoží, Heničesk, Skadovsk a Oděsu zase do Dnipra. Poprvé byl problém katastrofální stav půjčeného auta, podruhé katastrofální stav silnic. První problém s autem byl spíše vinou výběru půjčovny. Jednalo se o nějakou lokální firmu a tato zkušenost mě naučila dvě věci. Pneumatika, která je sjetá na plátno vydrží ještě stovky kilometrů zatížení. Druhá věc je, že si radši připlatím u ověřené autopůjčovny, nebo-li obecně nešetřím na špatných místech. Ono první auto mělo pneumatiky sjeté tak, že na nich nebyl žádný vzorek, nesvítila světla, řízení silně táhlo do strany a mělo prázdnou nádrž. To je trošku jiný standard, než který by člověk zvyklý na západní úroveň služeb čekal. Přes to všechno měla autopůjčovna ještě tolik drzosti, že nevrátila ani depozit. Asi za tu prasklou pneumatiku, která nevydržela jízdu po dálnici. Podruhé, tedy letos bylo auto v pořádku, ale naprosto nevhodné na stav silnic, hlavně tedy z Oděsy na Kryvyi Rih. Ty byly bez přehánění vhodné tak pro armádní transportér. Silnice v podobném stavu ale nejsou na Ukrajině ničím výjimečným ani na jiných místech a hlavně v noci může jízda některými úseky skončit třeba proražením pneumatik. Ve dne totiž obvykle vidíte, že ze silnice trčí něco jako hrot z asfaltu, nebo naopak hodně asfaltu někde chybí. Na druhou stranu, lze najít i pěkné úseky silnic, kde se dá jet i bez obav. Počítat je ale třeba se vším.
Cesta Oděsa - Kryvyi Rih
Cesta Oděsa - Kryvyi Rih
Cesta Oděsa - Kryvyi Rih
Cesta Oděsa - Kryvyi Rih
Doprava na Ukrajině
Hromandá doprava ve městech funguje dobře. V Kyjevě je nejsnadnější a nejlevnější použít metro. Lístek s QR kódem lze koupit v každé stanici, buď u automatu, nebo v kase. Dříve se používaly takové plastové, zelené žetonky, ale pokrok se nevyhnul ani turniketům kyjevského metra. Jízda vyjde asi na 6 Kč. Součástí kyjevského metra je i nejhlubší stanice metra na světě. Jmenuje se Arsenalna, je 105,5 metrů pod zemí a pokud pojedete ke Kyjevskopečerské lávře a Monumentu Rodině Mať metrem, pak právě na této stanici budete vystupovat. Pro dopravu na letiště, nebo kamkoliv jinam po měste lze využít žluté maršrutky (minibusy), nebo třeba Uber. Ceny Uberu jsou velmi příznivé, často se svezete za pár desetikorun. To platí pro celou Ukrajinu. Na delší trasy mezi městy lze kromě auta využít vlak. Lístky je lepší koupit předem na booking.uz.gov.ua. Ideální variantou jsou noční vlaky, večer nasednete, vyspíte se a ráno vás čerstvé vysadí v cíli. Prostěradlo i peřinu dostanete v ceně jízdenky, předem si můžete objednat i jeden, nebo dva čaje ze samovaru, které vám přinese průvodčí. Noční vlak jsem na Ukrajině použil třikrát a vždy vše na čas, v pořádku a bez problémů. Ceny závisí na cílové destinaci, ale pokud to bude třeba Oděsa, nebo Dnipro, pak lze počítat v jednotkách stokorun za jednu jízdu. V Oděse je i letiště, je tak možné tam letět třeba z Kyjeva, nebo z Čech přímo z Pardubic.
Kyjev - odjezdy vlaků
Oděsa - nádraží
Pohodlí v nočním vlaku
Maršrutka
Jídlo na Ukrajině
Na Ukrajině samozřejmě nechybí sítě různých západních fastfoodů, nebo pizzerií a kebabů, ale naštěstí se jim zcela nepodařilo vytlačit ani lokální stravu. Není tak problém ochutnat tradiční pokrmy, jako boršč, soljanka, okroška, různé varenyky, pyrožky, nebo masné pokrmy. Doporučil bych síť jídelen Puzata Hata, ty jsou hlavně v Kyjevě, ale dají se najít i v jiných městech. Například v Dněpru na ulici Mykhaila Hrushevskoho. V Kyjevě je jedna na Kontraktove ploščadi, další na Majdaně, Chreščatyku a u vlakového nádraží za KFC. V Oděse je podobná restaurace v suterénu Galerie Afyna, jmenuje se Romeo a Bagetta. Jak Puzata Hata, tak Romeo jsou takové táckárny, kde s tácem postupujete kolem pultu s jídly. Výhoda je, že i když se nedomluvíte rusky, tak stačí jen ukázat a obsluha vám naloží na talíř co chcete a kolik chcete. Ceny jsou stále přívětivé, ale i na Ukrajině samozřejmě ceny rostou a se situací před pěti, nebo více lety se srovnávat nedají, to byly opravdu hody za pár korun. Za tác s hlavním jídlem, polévkou, pitím, salátem, nebo zákuskem dáte dnes kolem 150 kč, což je pořád dobré.
Puzata Hata
Puzata Hata
Puzata Hata
Puzata Hata
Závěrem. Nebát se vyrazit. Ukrajina je zajímavá, je velká, může nabídnout města, přírodu, hory, moře a řadu menších, či větších odlišností od toho, na co jsme třeba zvyklí. Dostat se tam je levné, rychlé a snadné, ani víza nejsou potřeba. Ideální volba pro začínající dobrodruhy.
Jak se ti cestopis líbil?
Batuzkar.com procestoval 42 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 4 lety a napsal pro tebe 31 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil11 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ta tvá transkripce “хата” na “hata” mi způsobuje bolest :-)
Tak je tam toho více, ale obsah se cení... Nebo přijde Ahmad a pustí se do toho;-)
Tak to se radši nedívej ani na google, abychom tě nemuseli resuscitovat:-) Viděl jsem několik přepisů, nejčastěji "hata", nebo "khata". Naopak třeba vůbec jsem nenarazil na přepis "chata", jak bychom to my ruštináři četli. Naprosto nepodstatná záležitost. Stejně tak se můžeme bavit, že tu náměstí nazývám rusky "ploščaď", byť se bavíme o Ukrajině a správně bych tak měl použít ukrajinský výraz "plošča" a možná bychom našli i nějaké chyby v ruských titulcích, během celkových cca 50 minut všech tří výše zveřejněných filmečků. Můžeme si způsobovat bolest i tím, zda psát správně Odesa, nebo Odessa, nebo třeba jak psát Záporoží atd. Samozřejmě chápu, že to myslíš v nadsázce, ale pokud bych se staral jen o to, abych u svých příspěvků nikomu bolest nezpůsobil, pak bych bohužel nezveřejnil asi nikdy nic. Trávím dost času i po návratu z cest ověřováním informací a dohledáváním faktů, přesto se může stát, že se nějaká nepřesnost vloudí, nebo má někdo jinou zkoušenost, nebo názor. To už je život:-)
Mě jen přišlo absurdní, že uvedeš, že jsi ruštinář a zároveň jsi schopen napsal Hata do stejného textu, ve kterém píšeš Chreščatyk a nepřijde ti to divné :-)
To mě zase absurdní nepřijde. Absurdní mi přijde to, že se tím zabýváme mimo oficiální seance akurátních lingvistů. U názvu této restaurace jsem ověřoval, pod jakým přepisem ji lze nejsnáze najít například v navigaci, nebo googlu. A to je právě ta verze "Hata", byť se nachází hned na ulici "Khreschatyk" . Předpokládám, že většina cestovatelů, kteří by třeba rádi viděli Kyjev, rusky neumí a je jim jedno jak přesně to vyslovit, či přepsat, důležité pro ně je to místo najít. V pohodě tak najdou častěji používaný výraz "Hata" i třeba "Chreščatyk". Já jsem se nikdy přepisy z ruštiny nezaobíral, když jsem něco chtěl napsat rusky, tak jsem to napsal azbukou, což by tady ale praktické nebylo. Jak mi ale potvrdili i vystudovaní lingvisté, u přepisů existuje vícero variant, ne jen jedna správná. Já vystudovaný lingvista nejsem, jsem jen uživatel tohoto jazyka a vyhrazuji si právo dělat chyby. Důležité je, že si rozumíme:-)
Kdysi, kdyz jsem jeste ucil historii, tak mi student (Cech) odevzdal seminarku, kde mel slovni spojeni typu “vlada ruskeho tsara Nikolaie” a taky mu to neprislo divne :-)
Ano, ja vim, ze google ukazuje puzata hata a khata je mozny prepis (i kdyz ne cesky), ale ceskem textu mi to zkratka rve oci. Mozna to jine generace vidi jinak. To bylo vse, co jsem chtel rict :-)
Já to chápu, ale myslím, že to jsou trošku odlišné případy. Pro slovo "tsar" máme v češtině výraz car. To by mi taky rvalo oči. Ale to, co tu řešíme my je nějaký místní název ulice, nebo restaurace. Tam bych si dokázal představit trošku větší míru shovívavosti, než u "tsara":-)
Ahoj, skvělý! Díky za praktické, ucelené info. Zatím jsem byl ve Lvově a na červenec mám letenku do Oděsy, tak určitě využiji tvé tipy. ✌️🌏
Tak doufám, že se Ti Oděsa bude líbit. Snad nebude potřeba si kvůli ní zařizovat ruská víza🤔
Faktická... Ty nabídky na Booking apod., které vyžadují platbu předem nejsou v naprosté většině podvodné, jen prostě ti ubytovatelé chtějí mít jistotu, že přijedete a hlavně mají své zkušenosti... Většinou to jsou malé hotely, penziony nebo privátní ubytovatelé. Naprosto patrné to je v sezóně u moře. Sám jsem takto rezervoval na Ukrajině ubytování přes Booking několikrát, následně jsem dostal email s informací o nutné platbě předem, tedy jsem zaplatil prostřednictvím třeba Paysend nebo Payoneer, šlo i platit na účet, ale to už je komplikace. Vždy to bylo absolutně bez problémů.
Těžko říct. Může a nemusí to být podvodná nabídka. Taky mám své zkušenosti a při cestování na východ předem peníze opravdu neposílám. Zvlášť pokud hledám možnost bezplatného storna a s platbou až na místě, což tedy hledám téměř vždy. A pokud takovou nabídku najdu a přesto mi bokem mimo Booking napíšou o peníze, pak to ruším. Nevím, jak bych pak řešil případnou reklamaci, nebo to storno. Ale je to každého věc, já jsem v tomhle prostě opatrnější a už se mi to několikrát vyplatilo. Stejně tak věřím, že to v jiných případech mnohokrát dopadlo ke spokojenosti obou stran.