ÍRÁN v páru - praktické info (1. část)
Rozhodli jsme se zkusit něco nového a nepříliš probádaného, zlomit předsudky a vystoupit z komfortní zóny.
Cestopis z roku 2023 napsala Rorýs
V prosinci byly supr akce na letenky na Blízkej východ, což pro nás byla vždycky lákavá destinace. Z médií se člověk nedočte nic moc pěkného, tak jsem se ponořila do čtení cestopisů, blogů, shlížení videí a instaprofilů, až mě tato zem naprosto nadchla a pohltila. Bohužel, drtivá většina ze zmíněných už na netu visí nějaký ten pátek a je tam spousta dost archaických informací, které nám zpočátku dokázaly pěkně zavařit. Ano, má chyba byla předpokládat, že je země aspoň v něčem stabilní a předvídatelná, jak jsme na to u nás víceméně zvyklí. Taky se zde hodně rozvinul turismus a už nejste pro místní takovou atrakcí jako dříve, kdy se pomalu prali o to, kdo si vás pozve dom na véču (s nadsázkou). Pořád jsou ale místňáci obecně velmi laskaví lidé a vždy se pokusí co nejlépe poradit a pomoci.
Ačkoliv jsme vlastně netušili, do čeho jdeme a do poslední chvíle nevěděli, jestli vůbec odletíme, tak to zpětně vidím jako skvělý zážitek, téměř vše nám klaplo podle plánu a seznámili jsme se se spoustou naprosto úžasných lidí. :)
Nejdříve vám tu v první části vysolím nějaké ty zkušenosti a praktické informace, přihodím itik, v další části povyprávím náš příběh a zbytek nějakých těch praktických poznatků. Třetí část pak bude věnována dopravě, ubytování a zdejších možností stravování. :)
Je možné, že budu všechny části průběžně doupravovat a aktualizovat podle toho, na co si dodatečně vzpomeneme, co se zrovna dozvím od místních nebo lidí, kteří tam cestují v současné době.
Víza po příletu? To nebude problém!
První hledanou informací samozřejmě bylo, jakým stylem se do země dostaneme. Díky cestopisům a mzv jsem nabyla naivního dojmu, že lze získat víza až po příletu do Teheránu a vše bude růžový a supr. Postupně jsme zjišťovali, že VOA (visa on arrival) jsou jednak dražší a už je ani nejde získat (?!). Tedy 15 dní před odletem jsme najednou museli vyřešit, jak a co s vízama. Dost nám začalo hořet u koudele a dlouhé čekání už nás pomalu přesvědčovalo, že nikam neodletíme. Naštěstí se nás ujala úplně zlatá paní z ambasády a doslova na poslední chvíli (a v pátek 13.) vše klaplo a my mohli frčet.
- Další části cestopisu:
- Jak získat víza a jiné basic rady: https://www.cestujlevne.com/disk...vek-166928
- 2. část - vyprávění: https://www.cestujlevne.com/cest...-cast-2886
- 3. část - ubytka, doprava, jídlo: https://www.cestujlevne.com/cest...-cast-2897
Let a přestupy
Letěli jsme se společností Pegasus z Prahy přes Istanbul, kde byl na letišti Sabiha Gocken 5hodinový přestup tam i nazpět. Nadšeně jsem si myslela, že se stihnem podívat aspoň někde v okolí letiště na nějaké to turecké město nebo místo, pač jet až do centra Istanbulu by neklaplo. Byli jsme však rádi, že si můžeme trochu schrupnout někde na sedačkách a nabrat tak trochu sil na přílet do Teheránu na letiště IKA ve 4 hodiny ráno. Ano, ty přílety do cíle takhle ráno jsou docela zabijácký...
Na SG letišti v Istanbulu je přístupná wifi po zadání vašich kontaktních údajů vč. tel na jejich web stránce. Do sms vám přijde pin kód. Zadáte a jste 60 minut online. Přítelovi nepřišla sms ani jednou, mně vždy i na íránskou simku a jde se připojit jen 1x denně. Wifi mi fungovala krásné 3,5 hodiny, ne jen 60 minut. Je to poměrně velké letiště a dá se tu najít spousta útulných míst na spaní. Je tu BK, Mekáč a další fastfoody za běžné ceny jako u nás a pak stánky s mňamkama. Například ve stánku banán a jogurt ve velkym kelímku s müsli stály 18 euro... Nekup to...
Letiště IKA Teherán
Letiště je poměrně malinké a přehledné. V přízemí jsou různá občerstvení (stánek s kafem otvírá v 6 ráno a všechny stánky bývají otevřené aspoň do půlnoci), žlutý stánek Iran cell se SIMkami, fastfood (který spíše nedoporučujeme, ale pizza tam vypadala ok), nějaké ty turecké hajzlíky, pár míst na spaní a v prvním patře směnárnu a východ ke stanici metra nebo na ulici k chycení taxíka/snappa. Na tomhle letišti wifi a suvenýrshopy nenajdete. Dva krámky se suvenýry jsou až těsně před nástupem do letadla, výběr je však chabý a ceny pěkně mastné.
Na letišti směnit, koupit SIM a pojištění
Všude možně se píše, že ne vždy se Íráncům chce uznávat vlastní cestovní pojištění cizinců z domova z různejch důvodů, že na letišti je oficiální kurz měny (10x nižší, než je doopravdy, ale obchoduje za něj prý vláda), že si SIMky nemáme koupit v ofiko stánku, pač budem sledovaný vládou atd..., že top strop je směňování na ulici s místníma... No, měla jsem z toho hlavu jak balon, byla vykolejená a samozřejmě, dát na svou intuici a jít si do ofiko institucí hned na začátku by bylo to nejlepší řešení. Řekne vám to každý Íránec a většinou to s vámi tamní lidé myslí skutečně dobře. Přeci jen se snaží u turistů zvýšit reputaci své země. To nic proti lidem, kteří nám ještě tady v ČR různě radili - být informovaný se vždycky hodí, bohužel naše zkušenost je jiná a nám se tyhle rady značně nevyplatily.
Má rada tedy zní, vždy nakupujte SIMky a směňujte jen v oficiálních stáncích, okýnkách a pobočkách. Občas tyhle služby také nabízejí přímo v ubytování a tam se setkáte spíše s výhodným a pravdivým kurzem. Pokud budete muset směňovat na ulici, tak si vždy zjistěte ofiko kurz. Pozor taky na trik s rijály a tomany, často toho místní využívají. Je fajn zezačátku pro lepší zorientování se ve měně po místních chtít, aby vám ceny psali v rijálech na papír nebo třeba do kalkulačky v telefonu. Ve výsledku i kdybyste směnili za hodně špatný kurz, stále je tato země pro nás šíleně levná, takže se vás to naštěstí až tak nedotkne... Dokáže to ale pěkně zkazit náladu...
- SIM - na letišti v Teheránu je pod eskalátorama vpravo "za plentou" směr východ žlutý stánek IRAN CELL. Klučina si opsal údaje z pasu a za 10 eur jsme měli 20 GB dat + nějaké volné minuty a sms. Nainstaloval nám také rovnou funkční VPN - SafeTune. Raději si nechte nainstalovat od něj, z domova by nemusela správně fungovat. Během 10min jsme mohli jít.
- Směnárna - v prvním patře letiště vedle výtahu vlevo. Kurz odpovídající, jen pozor, mají ho většinou psaný v tomanech. Radši se zeptejte přímo jich.
- Cestovní pojištění (CP) je kapitola sama pro sebe. Tady v ČR vám ho poskytne nejlevněji a spolehlivě prý Allianz, ale to nejsou informace mnou přímo zjištěné a my si ho doma nekupovali, tak se do toho nebudu víc zamotávat...
- Každopádně aktuálně (léto 2023) se nachází Írán ve výjimkách snad každé pojišťovny v ČR z důvodu nedoporučení MZV sem cestovat, takže na to pozor.
- TIP: kanadská Colonnade poskytuje pojištění i pro území Íránu a není problém získat i potvrzení. Tip jsem dostala od jedné slečny, která ho získala od holčiny, co Írán navštívila teď v létě 2023.
- Je pak možnost koupit si CP po příletu na letiště, ale nikdo tu nerozuměl slovu insurance . Na naše otázky, kde ho koupíme, jsme dostali pouze odpověď "Outside, outside". Po dalších pár otázkách jsme zjistili, že "outside" by nám týpek odpověděl i na otázku, jak se jmenuje... Dokonce nás pro něj poslali na vnitrostátní letiště Mehrabad... Nikoho nezajímalo, zda CP máme, či ne. Naposledy to chtěla vědět pani z ambasády v Praze, ale když jsme jí řekli, že si budeme kupovat pojištění na místě, neřešila to více.
- Pokud někdo víte/máte zkušenost s CP pořízeným doma nebo na letišti, sem s tím do komentářů. :) My tenhle hlavolam nevyluštili...
- Nepíšu to pro hejt, že jsme nezodpovědní a nikoho nenabádám k takovému jednání. Byla to opravdu blbá shoda okolností a my měli velké štěstí. ;)
Metro z letiště
- Vyjedete do prvního patra výtahem, půjdete ven přes ulici a vlezete do budovy. Slezete schody vlevo a tam už vás zkásnou o cca 160 tisíc rijálů/osobu a můžete jít na metro. Jezdí cca jednou za hodinu a v centru jste za asi 40 minut.
- Malé upozornění, že pokud pojedete na IKA letiště z centra v jejich pátek (naši středu), jede poslední letištní metro ve 20 hodin. Jiné dny nevíme, pořádně jsme nikde jízdní řád nenašli. Obecně se ale tvrdí, že ve 22 h běžně jezdí poslední. Pak už se tam dostanete jen snappem nebo taxíkem.
Metro v Teheránu
- Pokud nemáte lítačku "card", tak vás v 90% případů nechají prolézt bez placení, případně vám někdo místní sám od sebe koupí lístek atd. Heslo pro jízdu zdarma je tedy "no card". Platili jsme v Teheránu metro jen jednou, a to při cestě z letiště.
- V jiných městech, kde je metro (Isfahán, Shiraz,...), vás však naopak zkásnou za jízdenku tak jako tak. :) Cena byla 30 tisíc rijálů/osoba (leden 2023).
- Ideální appka pro orientaci v metru je Tehro: Tehran metro.
- Koukejte vždy po cedulích, kam jdete a kam jedete, jsou naštěstí psány i latinkou.
- Růžová linka nefungovala a nevíme, kdy opět bude, tak s ní radši nepočítejte nebo se zeptejte místních.
- Ve vagonech ani jinde v mhd už se nehraje na prostory vyhrazené pro muže a pro ženy.
- Barvy vagónů často neodpovídají barvám linek, jak se může zpočátku zdát.
- Ve špičce se stává, že strojvedoucí projíždějí zastávky bez zastavení, aby byli včas na dalších stanicích. Nemusíte se tedy hádat nebo si rvát vlasy, když zjistíte, že minulou zastávku jste měli vystoupit. Je možný, že jste ani nemuseli mít šanci tak učinit.
- Často se vás ujme někdo místní, kdo poradí nebo dojede s vámi na přestupní bod a dovede vás k vašemu směru. Naprosto skvělí lidi. :)
Praktické info, zajímavosti a rady
- Íránci jsou původem Peršané, ne Arabové. Jsou mnohem méně vlezlí a spíše zdvořilí.
- Jejich víkend připadá na náš čtvrtek a pátek. Naše středa je pro ně tedy pátkem. Read that again...
- Aktuálně je tam rok 1402, normálně se tu ale všude používá náš kalendář s našimi letopočty.
- Schovávejte si papírové ubrousky. Sice je fajn si dát po toaletě spršku, to sušení už je horší... Papír pak vyhodit do koše vedle díry, ne do díry. :)
- Respirátor vás tu aspoň drobně ochrání od smogu z mazutu, kterej se fakt rád zažírá do plic. V době naší návštěvy v Teheránu měla dokonce děcka do odvolání "smogové" prázdniny.
- Co jsme tak vypozorovali, tak se tu v mhd stále ještě nosí aspoň roušky kvůli covidu.
- Páry mohou chodit za ruce, a to především v hlavních městech a na Hormuzu. V menších městech, vesnicích a snad na ostrově Qeshm jsou však stále ještě spíše konzervativní. Aktuální info od spolubydlící z hostelu...
- Často se vám stane, že vás místní na ulici sami osloví a ptají se na původ a na váš názor na jejich zemi čistě ze zvědavosti a v přátelském duchu.
- Pokud by reálně hrozilo nějaké nebezpečí nebo riziko demonstrací aj., sami místní (hlavně mladí muži) vás většinou předem varují nebo upozorní, ať nechodíte na konkrétní místa, kamkoliv ven nebo ať prostě zůstanete na ubytku. Obecně je lepší se vyhnout pohybu venku po setmění, především pak v jejich pátek a sobotu (naši středu a čtvrtek). Tehdá nás místní upozorňovali nejvíce.
- Mluví jazykem Farsi.
-
Mini slovníček a číslovky
- Pozdrav je jen Salaam, žádné alaykum nepřidávejte, to používají Arabové.
- Děkujte slovem Merci [mersi]. Jejich slova pro dík jsou trochu složitá a merci používají vzájemně i místní mezi sebou zcela běžně. Thank you se tak spíše zkuste vyhnout.
- Loučit se můžete slovy khoda hafez, tady ale nevadí ani bye bye. Naopak nepoužívejte pro loučení salaam, to říkají zase jen Arabové. No... :D
- Ano se řekne [vale] se španělským přízvukem a ne jest [ná]. V pohodě použivejte i klasiku Okay.
- Při smlouvání, kdy se vám nelíbí cena, se udělá 2x takovej mlaskavej zvuk přesně stejnej, jako když vás někdo naštve. Prej to pomáhá. :D
- Číslovky jsou poměrně dobře zapamatovatelné, ale nám se stejně pořád pletly. Když jsme čekali na snap, dávali jsme číslům pracovní názvy typu sobík, srdíčko,... ;D Níže obrázek.
-
Měna
V Íránu mají íránsky rijál (IRR) a aktuálně je kurz 420-450 tisíc rijálů za 1 euro (leden 2023). Pro ulehčení se začal užívat pojem toman (občas výslovnost jako "tuman"). Těžko se to slovy vysvětluje, zde příklad:
- Kafe stojí 160 tisíc rijálů, ale prodavač řekne 16 tisíc tomanů.
- Tedy 160 tisíc rijálů = 16 tisíc tomanů, tedy cena/10 nebo též
- 1 toman = 10 rijálů.
- Často se setkáte už i s tím, že vám prodavač řekne jen 16 a myslí tím 16 tisíc tomanů, tedy 160 tisíc rijálů.
- Nebojte, po pár dnech si opravdu zvyknete a bude z vás chodící kalkulačka... :)
Mají pouze bankovky s hodnotami 10.000 - 1.000.000. Bankovky a jejich nominály mohou být různě staré, barevné, velké, potrhané, popsané, slepené izolepou,... ale můžete být v klidu. Tady jsou i hodně poničené chuděrky brány pořád jako plnohodnotné peníze a v pohodě s nimi všude zaplatíte.
- Hotovost vs. kreditka
- Pozor na to, že v Íránu nefungují naše kreditky a máte tedy na výběr ze dvou možností - mít dost hotovosti nebo si pořídit jejich jednorázovou kreditku.
- My jeli starej způsob a s sebou jsme měli nějakých 1.200 eur. Utratili jsme za 2 lidi za 9 dní něco málo přes půlku.
- Pokud chcete jejich jednorázovou kreditku, zde je odkaz: https://www.mahcard.com/.
- My jsme služby nevyužili, tak vám k tomu více, než že to stojí 19 eur, neporadím. :)
-
Oblečení/dresscode
- Ženy, spíše mladší, tu chodí klidně bez šátku, zbytek dresscodu je však stále zachován. Vhodný je tedy volnější, dlouhorukávý a aspoň pod zadek sahající vršek. Nikdo tu neřeší odhalená chodidla, nárty, ani kotníky. Pro vlastní bezpečí však raději dodržujte zásady včetně nošení šátku zakrývajícího vlasy. Policie "dohlížející na dresscode" je už naštěstí vzácností a nikdo vám kvůli tomu neublíží, je však lepší pravidla respektovat.
- Šátek lze ošulit tak, že si vezmete místo něj kapuci, klobouk nebo čepici. Až tak nikdo neřeší čouhající vlasy jako spíš odkryté temeno hlavy a krk.
- Íránky se umí obléct opravdu stylově a hezky. Nevadí úzké džíny, podpatky ani zdůrazněný pas a k tomu delší sáčko, mikina nebo světřík. Stačí si dát do googlu "tehran iranian street style". Opět platí, že čím menší město, tím spíš jsou konzervativní.
- Šátek na hlavu/cokoliv jiného si na hlavu stačí dát až po přistání na íránskou půdu. Řiďte se místníma. :)
- Zakrytej zadek jsem vyřešila oblečením si sukně přes džíny už v Istanbulu.
- Muži mohou mít tričko, avšak dlouhé kalhoty. Na ostrovech a na jihu nikdo neřešil kraťasy. Na jejich posvátná místa vás však pustí pouze s dlouhýma nohavicema. Tílkům se ideálně vyhněte.
- Bosé nohy, odhalená chodidla, nárty, žabky,... mohou mít bez problému ženy i muži.
- EDIT 10/23: Vzhledem k nedávnému výročí nešťastné zářijové události a znovuobnovení dresscode policie doporučuji ženám být vzornější v dodržování pravidel pro zahalené vlasy a postavu. Sice jako turistikám by vám nemělo nic hrozit (ve větších městech jsou benevolentnejsi, ale nikdy nevíte). Hlavně pak v menších městech a nábožensky více založených, jako Yazd, případně Kashan, je lepší být vůči těmto záležitostem obzvláště pokorný už z respektu k místní kultuře. :)
-
Západní sociální sítě a internet
- Nejlépe fungují především s pomocí VPN.
- Pokud nebudete mít VPN už z letiště, je ideální si ji nechat poslat přes bluetooth nebo stáhnout z PC do mobilu od důvěryhodného zdroje.
- Vše se tu i s VPN obecně načítá šíleně pomalu, dlouho a někdy vůbec.
- Naprosto v pohodě a všude tu nabíhají třeba stránky s infem o fotbalu, sportu,...
- Každopádně je to fajn detox od každodenního scrollování a znepokojování se u zpráv na novinkách. :)
-
Užitečné appky
- Pokud se vám některou z appek nepodaří najít nebo stáhnout, neměl by být problém požádat důvěryhodného Íránce, aby vám ji poslal přes bluetooth a přepl do angličtiny.
- Telegram - v podstatě must have, něco jako whatsapp, funguje tu asi nejlépe hned po smskách. Tak 90 % místních ho tu používá a je i poměrně spolehlivý a rychlý oproti whatsappu. :)
- Maps.me - funguje i bez VPN. Nutné předem postahovat mapky. Přiblížením na Teheran, Mashad, Tabriz, Hormuz a kliknutí na "stáhnout..." byste měli mít postupně komplet mapu. Pozor na to, že jsou zde občas zmatlané názvy památek atp. Proto je lepší používat zároveň s google offline mapama.
- Google maps - předem postahovat offline mapy, naházet špendle s oblíbenýma místama a usnadní vám to i oriantaci v maps.me, kde jsou názvy občas pěkně zmatlané.
- Tehro: Tehran metro - fajn na orientaci, aktuálně nejezdí růžová linka a nevíme, kdy bude opět. Metra v jiných městech mají zpravidla jen jednu linku, těch se nemusíte vůbec bát.
- Snapp - stáhnout ještě doma na netu, v appstore ani googleplay není.
- Tripadvisor - databáze míst k navštívení, tours, nabídka ubytek,... Fungovala i při hodně špatnym netu a občas i bez VPN.
- Bonbast - appka pro zjištění aktuálního kurzu měny na černém trhu.
-
Ubytování
- Hostelworld a 1stquest- web stránky, něco jako booking. Občas se nám nechtěly načíst ani jedny, pak jsme použili Tripadvisor appku.
- Spousta lidí si taky vychvaluje couchsurfing, který prý není v Íránu úplně legální a sami jsme to nezkoušeli, nemáme na couchsurfingu účet. Určitě je to ale super způsob, jak se přiblížit místním a často vás i provedou po daném městě. :)
Itinerář
Dole je k nahlédnutí mapka naší trasy skrz Írán. Předem jsme měli dané pouze tyto body a tušili jsme zhruba, jak se mezi nimi budeme přemisťovat. Írán je ideální zemí pro lidi, kteří neradi plánují a nechávají se vést náhodami a shodami okolností.
Blíže bude itik rozepsán v další části.
Mapka se všemi (i do budoucna) vytyčenými cíli
Jak se ti cestopis líbil?
Rorýs procestovala 38 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Střední Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
A jak je to tam, když se jedná třeba o dva hošany na líbánkách?
No hele... My osobně nikde žádné takové páry neviděli. Jejich náboženství je vůči tomuhle hodně skeptický a přeci jen bych si radši dávala pozor na projevování náklonnosti veřejně. Ani my jsme 'zbytečně' často a spíš skoro vůbec nedrzeli za ruce. Bylo znát, že třeba v metru při položení si ruky polovičce na stehno už se trochu měnily výrazy spolucestujících. (Nevím, jestli jste někdo zachytil, že tam teď snad zatkli naky hetero páreček, co si zatancil někde na ulici... No 🙈)
Bohužel, pohled na tyhle záležitosti se tu ještě bude muset pár let vyvíjet... 😏 Věřím, že to jde správným směrem... Mladí se tu snaží bořit hranice a turismus tomu snad taky přispěje... 🙂
Každopádně bych si dovolila tvrdit, že na ostrově Hormuz jsou hodně otevření a tolerantní. Už i místní jsme tam viděli v kratasech. Taky byli ok se sundáním šátku a náklonností, že jsme přece na ostrově, tak to nemáme řešit... Samozřejmě tam to je hlavně dík velkýmu turismu, takže jestli někde, tak na Hormuzu bych se toho až tak nebála. 🙂 Otázka je, jestli sem jet radši přes víkend, kdy tam je narvano hlavně místníma a zároveň byste se i líp ztratili v davu nebo v tejdnu, kdy tam bývá klídek... Taky v pouštích jsou všem 'pravidla' úplně jedno... S nějakym fajnym guidem to bude pohoda a ještě vám třeba udělá pěkný fotky.🙂
Vždycky na sebe ale dávejte pozor, vnímejte reakce a pohledy okolí a včas kdyztak přestaňte... Nikdy nevíte, koho byste tím mohli pobouřit a jak by to mohlo dopadnout. 😏 Jak říkám.. Ještě pár let to tu asi zabere k nějaké té změně myšlení...
Já jen "pro kamaráda".
Kamarád, taky rád;-)