Itálie - víkend v Kalábrii a návštěva Stromboli

Navštívit liparské ostrovy (a hlavně Stromboli) jsem měl původně v plánu na delší dobu (nejlépe s malým island hoppingem). Když jsem pak během léta hledal, nějakou víkendovku, kde se trochu ohřát, praštila mě do oka nabídka do Kalábrie. Po drobném průzkumu jsem objevil, že Stromboli pořádají místní agentury i jako day trip. O vítězi tak bylo rozhodnuto😁.

Na konci tradičně najdete rozpočet a tipy na cestu.

Termín: Srpen 2026

1. Den: ČR – Bratislava – Lamezia Terme – Vibo Marina

První den dovolené začíná tentokrát opravdu brzy. Už kolem 5 ráno sedám do auta a mířím na letiště do Bratislavy. Po zaparkování a převozu k terminálu mám ještě malou rezervu, ale jinak plán vyšel dokonale. Bratislavské letiště je dost malé, takže všechny předletové aktivity probíhají celkem rychle a najednou je tu boarding.

Let do Lamezia Terme trvá necelé dvě hodiny. Letíme včas a podle původního plánu (a to prosím u Wizz). Po přistání mířím ven hledat autobus, který by mě dovezl k nádraží. I díky tipům z internetu mě láká možnost koupit si společnou jízdenku od Trenitalia až do cílové destinace. Přání je ale otcem myšlenky, jediný terminál, který je venku, je rozbitý. Takže po příjezdu autobusu to mám za 3€ (pouze cash), autobus se rychle zaplnil, takže být tu včas se vyplatilo.

Na nádraží už probíhá klasický italský chaos. Celý areál je v rekonstrukci, když se povedlo vystát frontu na automat a i koupit jízdenku, tak začal úkol číslo dvě a to najít validátor. Ten se sice jediný po chvíli našel, ale nedaří se mi ho nijak donutit fungovat. Stejně jsou na tom ostatní v okolí. Vypadá to na jízdu na šedo 😊.

Vlakem do Vibo Marina, kde mám zamluvený hotel, je to jen dvě zastávky a asi 20 minut jízdy. Během cesty ještě stihne všechny prolustrovat policie a pak mě vlak vykopne v typické italské ospalé díře navíc během odpolední siesty.

K hotelu to mám ani ne 10 minut pohodové chůze, check in je bez problému, to se ale nedá říct o klíči. Když ani po druhém pokusu čtečka karet u zámku nechce spolupracovat, zjeví se pracovnice hotelu s mechanickým klíčem, který mi zůstane po celou dobu pobytu. Jak italské 😁

Hotel Cala del Porto je ideální základna. Dobře dostupné pěšky z nádraží, hned vedle přístavu a pár minutek na pláž. Vše je tak na dosah ruky. Jsou tu slušné snídaně, kde Vám i udělají čerstvou kávu. Není tak důvod ke stížnostem.

Mám před sebou ještě skoro celé odpoledne, takže hurá na pláž. Mířím do Lido La Playa, prvně si dopřávám rychlý oběd. Není to žádný Michelin, ale jednoduché těstoviny a pivko mi udělaly dobře, cena navíc víc než v pohodě. Sada lehátek je prý za 18€, takže místo toto mířím do nedaleké neplacené zóny. Tady trávím odpočinkem zbytek odpoledne. Nebýt něčeho, co vypadá jako prach ze Sahary, bylo by i krásně jasno. I tak je teplo jako prase, takže to nepředstavuje problém. Odpočinek mi zpestřují pravidelné přelety hasičských letadel Canadair CL-415, v létě je těch požárů všude hodně.

Večer si jdu sehnat vodu na zítřejší výlet a pak to celé zakončuji v Ristorante & Pizzeria Rock 'n Grill, grilované kuře a Aperol mi dělají hezkou tečku za celým dnem.

2. Den: Salina – Panarea – Stromboli tour

Den začíná brzy ráno, mířím rychle na snídani, pak balím zbytek věcí na celý den a mířím do přístavu. Hned vedle vchodu se po chvíli objevuje stánek s check inem. Tady mi naskenují dodaný kód, doplácím zbytek ceny kartou a můžu vesele do fronty na loď. Není to teda žádný obr, zabírám místo na horní otevřené palubě a brzy vyjíždíme.

První zastávkou je Tropea po zhruba hodině cesty, tady se doplní stavy a loď je najednou plná. To vedle stojí druhá loď od konkurence, která je tam tom stejně. Začínám mít trochu pocit, že se z ostrovů stává spíš skanzen, než jen pouhá zajímavost. Taky je na vedlejší lodi slyšet česká průvodkyně od čedoku, my jsme prostě všude 😂.

Prvním ostrovem je Salina. Cesta trvá dvě hodiny, většinu doby je klidná hladina a jízda pohodová. V jednu chvíli potkáváme i skupinku delfínů, na což kapitán lodi okamžitě reaguje a mění kurz jejich směrem. Chvíli dovádí ve vlnách podél lodi, ale my musíme přece jen změnit směr, takže se odpojujeme. Jak začne být na dohled ostrov Lipari, cesta se stává výživnější. Přidávají se vlny a vítr. Občas nahoře dostaneme malou spršku, což ze začátku tolik nevadí. Na poslední úsek už ale míří většina lidí do podpalubí, protože jsme snad všichni durch.

Na ostrově máme přibližně dvě hodiny čas. Měla být údajně možnost nějaké bus tour do kopců po vyhlídkách, nic ale bohužel ne finále není. To je dost škoda a byl to jeden z důvodů proč vyhrála Salina před Lipary. A díky krátkému zastavení není moc čas pátrat po alternativách. Procházím si tak městečko Santa Marina a je i už docela čas oběda. Ceny tu nejsou v pravdě lidové, ale kousek dál po cestě mám vytipované místo. Sale, Amore e Vento Braceria con cucina je malá rodinná restaurace. Ceny tu jsou ještě na pohodu, dopřávám si parádní těstoviny s vepřovým a telecím, k tomu předražené malé pivo a pak mířím na chvíli na pláž. Jsou tu naprosto obří kameny, takže pohyb není moc komfortní. Je to už jen na krátký odpočinek a rychlé svlažení a potom už je čas jít pomalu zpět do přístavu.

Následuje ostrov Panarea. Toto považuju za nejzbytečnější akci z celého výletu. Máme jen hodinu a něco, během ní se absolutně nedá nikam moc dostat. Je to tu maličké a když tu v podobný čas vyplivne 4-5 lodí davy lidí, tak tu není moc k hnutí. Takže nakonec je z toho jen cesta k nedalekému kostelíku, vyhlídce a krátkému odpočinku před poslední fází. Celé je to spíš jako dohoda s místními obchodníky, protože ceny připomínají drahotu, ale zdá se, že to dost lidem nevadí, protože vzali obchody a kavárny útokem.

Odpoledne je tu konečně to, co mělo být zlatým hřebem výletu – Stromboli. Máme tu být cca dvě hodiny, takže udělat si třeba malý trek k vyhlídkám na sopku nepřichází časově v úvahu. Pláž i molo jsou dost plné lidí. Jestli toto mají být idylické klidné ostrůvky, tak teď to už neplatí. Vím, že je na pytel nadávat na náplavu denních turistů, když jsem jedním z nich, ale ty počty by asi nějak řešit šly. V okolí mariny ceny v restauracích jsou už fakt úlet. Měl jsem vytipovanou restauraci Da Giovanni kousek nad městem. Google ukazuje dobré recenze a slušné ceny, tak jsem to zkusil taky. Nevím jestli mám takovou smůlu, ale čekal jsem na těstoviny asi hodinu a to jsem tu byl mezi prvními, kdy tu bylo ještě dost prázdno. Těstoviny s krevetami obsahovaly „krevety“ i se skořápkou o velikosti náprstku, Aperol ředěný, tohle byl jednoznačně průser a závěrečný účet to nevylepšil. Po krátké přestávce na pláži se přemisťuji k molu do fronty na loď. Teď začíná nefalšovaný boj o místa. Všichni se cpou jak smyslu zbavení, aby urvali místo na krajích. Mám kliku na daří se mi na konci lodi získat místo u kraje.

Se zapadajícím sluncem tak pomalu vyplouváme. První zastávkou je útes Strombolicchio, loď dělá otočku, aby obě strany dobře viděli a pak už jedeme pod Sciara del Fuoco. Tady jsme určitě více než plánovaných 30 minut, opět udělá loď otočku, aby bylo dobře vidět z obou stran. Taky se u obou směrů trpělivě čeká na větší výstřiky, ty opravdu přichází a tak každá strana vidí minimálně dva větší „výbuchy“. Jak už slunce zapadlo, je to opravdu parádní podívaná. Kolem 20:15 loď otáčí a jedeme zpět na pevninu. Opět je první zastávkou  Tropea a kolem 11 večer vystupuje i náš zbytek na konečné ve Vibo Marina.

3. Den: Vibo Marina – Tropea

Ráno po snídani mířím k vlaku. Nádraží ve Vibo Marina nemá žádnou obsluhu, jediný automat na jízdenky (naštěstí funguje 😊) a žádný validátor. Vlak je tu včas, čistý, moderní a po půl hodince vystupuji v cíli.

Chvíli se toulám uličkami a pak sestupuji dolů k moři.

Moje cesta vede prvně na vyhlídku k Piazza del Cannone. Odsud je naprosto top výhled na známý byzantský kostel i okolní pláže. Pak už je čas sestoupit dolů po schodech, abych mohl po jiných zase nahoru. Santa Maria dell’Isola je naprosto ikonická stavba. Platí se drobné za vstup, uvnitř je malý kostelík, zahrada na útesu s výhledem na okolí a malý obchůdek. Ze zahrady je docela pěkně vidět staré město na útesech. Když už jsem u vody, jdu ještě kousek podél pláže podívat se k jeskyním, které jsou pod útesem. Mimochodem pár lehátek je tu za 50€, to kdyby měl někdo chuť 😁🏖️. Následně se vracím do starého města.

Toulám se úzkými uličkami, cesta mě postupně zavede k druhé vyhlídce Affaccio del Corso (není tak pěkná jako ta první) a potom k náměstí Toraldo Scattaretica s další vyhlídkou. Potom se procházím dál centrem až skončím na Via Roma, což je pomyslný střed historického jádra. Jelikož po obědě ty vlaky jezdí nějak míň, vracím se směrem k nádraží. Cestou stíhám rychlý oběd, platbu a úprk k vlaku. Jen tak tak stíhám koupit jízdenku, prohnat ji validátorem a v zápětí je tu vlak.

Po návratu k hotelu si prvně dopřávám zmrzku u přístavu a po krátkém odpočinku beru plážové vybavení a přesouvám se k neplacenému úseku pláže, kde trávím zbytek odpoledne lenošením. Opět je dost teplo, tak vůbec nevadí trochu zatažená obloha.

Večer vrcholí v Malara Enoteca, grilovaný mečoun, místní víno a dezert na konci byly parádní zakončení posledního večera. Cena stejná jako večeře na Stromboli, ale zážitek úplně jiný.

4. Den: Vibo Marina – Lamezia terme – Bratislava – ČR

Odjet a nerozloučit se s mořem? To nepřipadá v úvahu. Ráno tak jdu ještě na cca hodinku na pláž, jsou teda dost vlny, ale nacházím místo, kde je dobrý vstup. I ta krátká doba relaxu a pohody na totálně prázdné pláži má něco do sebe.

Poté už jen chvíle hraní tetrisu při pokusu naskládat všechno zpět do batohu a hurá na vlak. Jízda opět na pohodu a jdu ven čekat na bus. Ten přijíždí totálně natřískaný a i fronta je velká. Já mám tentokrát jízdenku až k letišti, takže to mám bez zdržení a nacházím bez potíží místo uvnitř. Po pár minutách jsme na terminálu, tady absolvuji bezpečnostní kontrolu, dělám nákupy jedlých (a hlavně pitelných) suvenýrů a jdu čekat na let.

Letiště v Lamezia Terme je opravdu maličké, celé to vypadá jak poskládané ze stavebních buněk nebo kontejnerů. Totální úlet je místo u bran, které připomíná montovaný sklad nejsou tu ani žádná okna a jedno malé bistro. Wizz přilétá o 50 minut později, takže i o podobnou dobu odlétáme my. Pak už jde všechno docela snadno. V Bratislavě jde vyzvednutí auta docela rychle, ale kolony aut jsou dost mazec a pokračuje to skoro k hranicím. Doma jsem až pozdě odpo, ale při pomyšlení, že ještě ráno jsem byl naložený v moři, je to vlastně super. Čtyři dny nabyté zážitky jsou u konce. 

Zhodnocení dovolené:

Hledal jsem prodloužený víkend na úplný konec prázdnin v teple, bez potřeby auta a se zajímavým výletem. Tahle cesta to splnila parádně. Kalábrie pořád znamená dobré ceny, pohodovou atmosféru a stabilní počasí. Vibo Marina a Tropea jsou asi jediná místa, odkud je možné jet přímo na Lipary, takže mít zde základnu se vyplatilo. Tropea je přece jen divočejší a dražší, tohle je pořád napůl vesnice, klid a všude blízko. Čistá pláž i moře a žádné velké resorty. Z výletu na ostrovy mám trochu rozporuplné pocity – je to fakt nechutná masovka, ale zároveň nejjednodušší způsob, jak Stromboli v akci vidět. Jen od těch zastávek není radno moc čekat. Zvažoval jsem i klasický trajekt s přespáním, kdybych měl den navíc. Po tom, co jsem ale viděl ceny na ostrově, by to celý výlet dost prodražilo.

Info o cestě:

Letenky: Wizzair z Bratislavy, bez příplatkových zavazadel.

Ubytování: Cala del Porto, Vibo Marina. Ideál lokace, všude se dalo snadno dojít, vše fungovalo, jen nějaký nábytek na balkon by se hodil 😊.

Doprava: vlak, jednotlivé jízdné 2,7€, jezdi cca 1 x za hodinu.

Tip kam za jídlem a pitím:

Všechna místa navštívena jen jednou, kromě Stromboli bych v klidu doporučil vše popsané v cestopise.

Ceny obecně: základní těstoviny nebo pizza i pod 10€, normálnější jídla kolem 15€. Jen to pivo je 5€ a víc. Cesta vlakem za levno. Plážový set za 18€. Neměl jsem pocit z žádného pokusu o loupež na bílého dne.

Počasí: poslední víkend v srpnu, chytil jsem další vlnu veder, takže 35°C a víc. Nebylo úplně jasno, takže se dalo být docela slušně venku, moře jako kafe.

Rozpočet na 1 osobu:

Letenka: 2300Kč

Hotel: 7200Kč

Doprava na hotel: 250Kč

Cena za „zájezd“: 9750Kč

Ostatní náklady:

Jídlo, pití, nákupy: 4500Kč (včetně rance v duty free)

Výlet lodí: 1850Kč (objednáno od calabria tour - https://www.calabria-tour.it/en/)

Ostatní: 2500Kč (cesta, parkování, apod.)

Když už jste dočetli až sem, budu rád pokud i omrknete moje sociální sítě:
https://www.facebook.com/HonzaDovolenkar
https://www.instagram.com/dovolenkar_honza
https://www.youtube.com/@travelerhonza9339