Jak se může vše posrat aneb když už vám podruhé uletí letadlo
Do Egypta přes Izrael
Cestopis z roku 2023 napsala Šárka Skrbková
Nebudu už kupovat letenky z Vídně a nebudu … jééé, Egypt, za 800, tam jsem ještě nebyla. Letenka Wiizair - zaplatit, ubytování 800 na osobu na 3 noci rezervovat a je to. To byl plán!! 800 letenka, 800 ubytko, 1600 cesta Regiojetem do Vídně a pár dnů u moře, teplo, zmrzlina, pyramidy, mešity a můžeme vyrazit. No .. to byl plán!!!
Čtvrtek večer razíme přespat do Prahy ke kamarádce Zuzce, protože v pátek ráno před pátou vyrážíme na vlakové nádraží, cesta uteče, v kupé jsme pouze 4, pochutnáváme si na dortících za 10 korun (ať žije dotované stravování Regiojet) a sushi. Projdeme kontrolou, koupíme si jídlo a jdeme ke gatu. Sedneme si tak, abychom viděli, zatím všichni sedí, je tam jen malá fronta (těch nedočkavců, co vždy vyčkávají). Nikdo se nehýbe, a tak sedíme a prskáme, že zase mají zpoždění. Poté boarding zmizí. Nj, velké zpoždění, tak to pak asi přesunou jinde. Já už začínám být nervózní, ale lidé stále klidně sedí … po nějakém čase se jdeme podívat na tabuli s odlety, a náš let tam není !!!! To není možné … vždy se tam uvádí zpoždění, Marcel se podívá na flight radar a naše letadlo je někde nad Slovinskem. Nechápu to. Jak to že odletělo, jak to že se nikdo nehýbal a nezvedal, jakže neříkali last call, jak to že nás nevyvolávali, když jsme byli odbavený?! Přijde mi to jako zlý vtip. Cestuji od 18, mám nalítáno přes 100 letů (a hromadu letů jako letuška), a tohle se mi za poslední 2 měsíce stalo podruhé (i když pozdní příchod na let do Istanbulu byl trochu jiný případ). Sedím tam a brečím. Řvu, nadávám si jak, můžu být tak blbá, jak se něco takového mohlo stát. Marcel mě uklidňuje, že to nevadí, že se to stane, že máme sbalené věci a prostě „někam“ poletíme. Koukáme na letenky, ale všechno je buď drahé, nebo zabere hodně času, nakonec najdeme Maltu (kde je ale 13 stupňů, takže rozhodně ne teplo) a přílet do Budapešti. Řešíme i variantu vlakem do Budapešti a jít do lázní. Já bych chtěla jet domů, schoulit se do klubíčka a brečet a jíst zmrzlinu a nenávidět celý svět. Marcel to však nechce vzdát. Nakonec najdeme let druhý den ráno za 4 tis, sebere nám to nějaký čas a nějaké peníze, ale aspoň nám nepropadne celé ubytování a letenka zpátky. Let by byl se 2 přestupy a spaním na letišti v Izraeli. Nakonec nás napadne, proč cestovat tolik hodin a spát na letišti, že si koupíme jen letenku do Izraele a těch 200 kiláků se už pak nějak přepravíme.
Razíme Bla bla carem z letiště do Bratislavy, kde přespíme, zajdeme na snídani, poté oběd a v poledne razíme zpět na vídeňské letiště pokus číslo 2 !! Teď už jim nic nedaruji. Budu sedět v první řadě a „první“ stát ve frontě. Nakonec Wizzair ještě straší s přeměřováním zavazadel, tak vyndávám mikinu, knížku a bagetu do ruky, abych batoh zmáčkla. Nakonec rozměry opět neřeší. Letíme. Do Izraele. Úplně jinam, než byl původní plán. Ale sedíme v letadle a letíme. Jsem ráda, že jsme na cestě, ale pořád trochu v šoku, jak se to mohlo stát.
Po příletu do Eljatu dostaneme papír opravňující ke vstupu (vízum netřeba), ubytování jsem stihla rezervovat ještě před vzletem letadla, za malý poplatek koupíme kartu na autobus, kam poté nabijeme peníze a už hurá autobusem do centra. Trošku si projdeme město, nakoupíme předražené jídlo, přelezu přes plot na rozkopanou pláž a sáhnu si na moře. Vloni jsme se koupali na druhé straně v Agabě – Jordánsko. Dojdeme na ubytování a jdeme spát. Je mi to trochu líto, protože ubytko je krásné, má venkovní posezení, „ledový“ bazén. Ale není čas ztrácet čas.
Neděle. Ráno vstaneme, dáme si zbytky ze včerejšího nákupu k snídani a vyrazíme na autobusák. Autobusem se dostaneme na hranice s Egyptem. Zase si jdu smočit aspoň tu jednu nohu do moře. Projdeme hranice a několik kontrol. Musíme zaplati výstupní poplatek z Izraele (700 na osobu), a vstupné na území Egypta asi 800 Kč (ale zase se na sinajský poloostrov nemusí být vízum). Ještě na hranicích kvůli poplatku v hotovosti musíme vyměnit Eura. A pak začíná náš plán, jak se dostat do 220 km vzdáleného Šarm aš-Šajchu. Čekáme, zda bude více lidí, že bychom se složili na taxi, nakonec vyjednáváme cenu a za 100 euro nás tam odvezou. V půlce cesty zastavíme na jídlo, a vyměníme auto i řidiče. První otázku nám řidič položí, kolik jsme platili. Náš původní řidič asi zavolal kamarádovi, aby tu cestu za něj za mírný poplatek dotáhl. Každopádně jsme tu. O několik hodin později, jdeme se ubytovat a razíme na večeři a projít se k moři. Poté se přioblékneme a taxíkem razíme do čtvrti SOHO, kde je hrající fontána (nečekejte žádný zázrak) a hromada krámků a restaurací.
je to fakt ráj pro potápeče
Korály a podmořský svět stojí za to
potápění s bombou, třeba příště
to dáme :D
úplně se v jeho očích vidím
Pondělí – vstáváme a razíme na hotelovou snídani, která stojí za to. Pak už taxíkem přejedeme k placené pláži, kde si půjčíme šnorchl a ploutve a jdeme se potápět. Bože !!! To rozhodně stojí za to, rybičky, útesy, korály .. můžete tam plavat a šnorchlovat hodinu a stejně vás to bude bavit. Chtěla jsem zkusit i potápění s bombou, ale bohužel kvůli dekompresní nemoci a kvůli tomu, že ten odlétáme to musím odložit. A stejně máme málo času. Kvůli slabšímu větru ale to na opalování úplně není, ale na kraťasy a tílko je počasí ideální a ve vodě se dá taky vydržet. Večer je trochu chladněji, ale pořad příjemně teplo. Potom co už nás tlačí čas a krás podmořského světa jsme si užili až až, tak razíme taxíkem zpět do města, kde oběhneme ještě nějaké nákupy a Marcel se začal vyžívat ve smlouvání. Já už mám stažený zadek, a tak taxíkem a s dostatečnou časovou rezervou razíme na letiště. Všichni se diví, že jsme tu tak na krátko a nemáme žádná velká zavazadla.
Po návratu domů mi na cestujlevně píše klučina, že mě poznal na letišti, a v buse z letiště do Eljatu. Jsem polichocena, někdo, kdo čte moje cestopisy, si mě pamatuje, a ještě mě poznal. Tohle jsme opravdu nečekala :D
Kolik to mělo stát: 800 letenka +800 ubytko +1600 Regiojet + jídlo a suvenýry
Kolik to nakonec stálo: 100 Euro jsme dali taxikáři za cestu za 250 km z Taby do Šarm aš-Šajch.
100 Euro jsme vyměnili a utratili za jídlo, taxíky, suvenýry, vstupní poplatek
130 Euro stála nová letenka z Vídně do Eljatu
10 dolarů nás stálo půjčení ploutví, šnorchlu a brýlí na potápění
Smlouvejte !! Jsou vám schopni nabídnout taxík v přepočtu za 250 korun (protože je to běžná cena a vy na to přece máte), ale nakonec kývnou i na cenu za 60-90 korun.
Nakonec tahle sranda Praha – Vídeň – Bratislava – Vídeň – Izrael – Egypt – Vídeň – Praha vyšla na necelých 6 tis. No – mohlo to být o něco levnější.
Ano, jsem pako. Nechápu to. Nechat si uletět letadlo, když sedíte těsně před Gatem a koukáte na něj. Myslela jsme, že se tohle děje pouze ve filmech. Očividně ne. Ale stane se a svět se točí dál, můžete brečet, vztekat se, ale letadlo se kvůli vám neotočí. A tak buď to můžete vzdát, nebo najít variantu B. My jsme to nevzdali a Egypt navštívili, a ještě si k tomu přihodili krátkou zastávku v Izraeli.
Chvíli si zase budu říkat, že už někam nepojedu, že chvíli budu sedět doma na zadku. Ale jak se znám, tak brzo na mě vyskočí levná letenka na místo, kde jsem ještě nebyla a já si řeknu: „jéé, další dobrodružství čeká“. Jen doufám, že tentokrát už mi letadlo snad nikdy neuletí. Dvakrát už opravdu stačilo.
A když si najdete partnera, který vás ve vašem cestování nejen podporuje, ale ještě hecuje a motivuje a podrží vás, když máte pocit, že „se vše hroutí“, je to to nejvíc, co si můžete přát. Za jeden rok jsme spolu stihli navštívit Island, Maroko, Rimini a San Marino, Rigu, Moldávii a Podněstří a teď Izrael a Egypt. A v květnu nás čeká trek v Nepálu.
Izrael
Egypt
Fotky jsou pouze pro ukázku, staženo z netu, moc jsme nefotili.
rok spolu a stále někde :D
Jak se ti cestopis líbil?
Šárka Skrbková procestovala 56 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 16 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil28 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Po přečtení příspěvků mi připadá, ze doba směřuje k tomu ( myslím konkretne v letecké přepravě) jak se přizpůsobit tomu, když něco nefunguje jak má. Časem se z náhod stane pravidlo a kdo to nepřekousne skončí na “Mácháči”.
Mne se to tedy nelibi jak Wizz testuje kam až muže zajít. Připadá místo jako parafráze na staré známé “ ptejte se nás na co chcete a my vám na co chceme odpovime” :-) a Wizz to prepracovává “ chcete s nami někdy někam letět? Ok, poletite s nami kam a kdy chceme”. Anebo nás zasponzorujete.
Jasne, příspěvek není o Wizz ale zase potvrzuje moje přesvědčeni ze mladí, používající cizi jazyky a moderní technologie tyhle prekerky na letišti umí zvládnout lépe než staré vesty, navíc třeba i něco vytěžit a brát tyhle nefunkční věci s nadhledem.
Ovšem to neznamená, ze všichni kdož si koupí letenku na takové jednání mají “pajšl” a že by věci neměly fungovat, pokud jsou stanovena nějaká pravidla.
Diky autorce za pěkný příběh a do budoucích let přeji aby při nějakém sprintu ke gate nevyklopili potomka z kočárku 🤣👍
děkuji, než budu mít lítání zase "na háku" asi chvíli potrvá, teď budu ten nervózní turista, co bude všude chtít být 3 hodiny předem a nééé 45 minut stačí :D A možná je to právě tím, jak člověk lítá často, tak otupí a už to moc neřeší a pak "dělá chyby", myslím, že ty lidi z vesnice, co neumí anglicky budou víc pozorní a spíše naopak se jim něco takového nestane. A když jo, tak je vidět že se to dá taky zvládnout. Vždy to stojí maximálně peníze :D ... cestování s dětmi .. za to mají můj obdiv všichni kdo to zvládají, zatím si užívám té rozmazlenosti, že mám na starosti jen sebe, ale třeba se tam taky někdy dopracuji :D
Tak já mám nalítáno zhruba na Měsíc a zpět a jestli mám z něčeho strach, tak jsou to vždy přískoky na poslední chvíli před cestou zpět. Takže tak, jako mi nevadí někam přiletět a hned řídit několik hodin v kuse, tak před cestou zpět už upřednostňuji jistotu a volím přenocování blízko letiště. To nervování se z toho, jestli na dálnici nebude kolona a já tam zůstanu viset dvě hodiny a uletí mi kvůli tomu letadlo, mi za to nestojí.
Pokud člověk není opice a umí se poučit z chyb ( nejlevnéji i cizích) tak je to v pořádku. Jenže když už přestává stačit fantazie - co se může ještě potrousit? To je děs. Já nemivam ve šrajtofli penízky na další letenku. Jedna z mých nočních můr je, ze nerozumim hlášení na letištích. Takže můžou hlásit 3 x - neporozumim.
Proto se spoleham co je psáno, to je dáno. Ovšem takhle.....
Byvam na letištích tak vystresovana, že bez “machulí” nevyplnim ty jejich formuláře které kolikrát požadují.
Timto se omlouvám všem čtoucím letuškám😬 už ví proč v letadle zuřím.👎
Škoda, že v hodnocení cestopisu není možnost zvolit "Tohle zažít nechci" :-)
Při našem prvním životním letu do Izraele resp. při návratu jsme taky málem neletěli, aneb 1. první let vidláků z vesnice.
Proto se už ničemu nedivím, člověk se přepne do módu dovolená, ztratí koncentraci, ... a je to dřív než na nové boty.
1. Přijde mi dost povrchní říkat, že jste "letos stihli navštívit Izrael", když to byla jen nezbytné nutná zastávka, ale v kontextu vyší výpravy konečně hrál významnou úlohu, takže to beru :-)
2. O kolik vás to tedy v přímých nákladech vyšlo dráž? Kam byste doletěli původním spojem? Nějak si to nedokážu sesumarizovat, protože u původního máte jen letenky, vlak a pobyt, ale u realizovaného máte i taxi na místo, ...
3. koukám na mapu a zaujala mě celá ta zóna národního parku a kopce v okolí. Nemáte nějké postřehy, jestli jsou tam turistické tripy, něco dál zajímavého ... u moře nám stačí jedno odpoledne a potom raději turistiku.
4. Jaká byla teplota vč. moře?
Jinak to u nás máme obráceně, manželka je tím, kdo neztrácí hlavu a je vždy pozitivní.
Váš přítel je frajer. Náš malej (21) let taky už 18 s kamarádama cestuje po Evropě a na otázku, kdy přiletíš je vždycky stejná odpověď - To budeme řešit až na letišti :-) . Teď je zrovna v Portu.
Děkuji, k bodům - 1) z Izraele jsme viděli letiště, část města, moře a cestu k hranicím, rozhodně bych to nebrala jako seriózní návštěvu, šlo spíše jen o ten přestup, ale zase obrázek jak to tam vypadá, a kolik co tam stojí jsme si udělali. 2) Navíc jsme zaplatili 130 EUR za letenky do Izraele, 100 EUR taxi a asi 800 Kč noc v Eilatu, plus pár drobných za autobus. 3) zrovna tady bych řekla, že je to to klasické místo - buď turista a válej se u moře a ne že si tu budeš courat s batůžkem, město hlídali vojáci se samopaly, kontrola před vstupem do města, dokonce část cesty jsme měli ozbrojený doprovod. Takže - asi se to na vlastní pěst dá, ale zrovna tady bych to asi nedoporučovala (je to písek a odpadky, ale zase tam nikdo není, takže by byl na hiky klid). 4) teplota moře - prvotní byl šok - brrr, to je ledové (ale já jsem zmrzlina), ale kdyz se člověk hýbe - plave, tak na pohodu, zima nebyla a člověk tam klidně 40 minut strávil ani nemrknul..... a jo, Marcel se tady zachoval úžasně, neřešil čas ani peníze, prostě řekl, že to nějak zvládneme. Nebýt to podruhé za krátkou dobu, asi bych to řešila lépe .. ale tady jsem fakt jen seděla a nechápala, jak se mi to mohlo stát :D
3)
Dá se tam jet třeba do svaté Kateřiny organizovaným výletem nebo taxikem/autobusem a vylézt tam na horu https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl...e%C5%99iny
nebo do různych kanonu, modré díry a tak. Někde je vstupní poplatek. Výlety do pouště s přespánim v kempu u beduínu (nevím jak tady ale v Jordánsku naprosto super)
Samozřejmě různe vodní sporty, čtyřkolky, velbloudi a tak. Hlavně jsem tam byl pro potápěni.
Díky moc slečno Šárko za odpověď a pane jang_1 za nástřel. To je přesně náš vkus a hora Sinaj a okolí - "biblické příběhy" nás lákají víc než pobřeží, ale i to by bylo skvělé. Tak snad někdy :-)
Ahoj. Tohle asi bude libůstka Wizz. V Larnace předminulý týden náš let už snad víc jak hodinu před plánovaným odletem boardovali, ale na cedulích nebyl uveden gate. Naštěstí je letiště malé, takže se dobře našel, ale i tak nás tam poletovalo s divným výrazem i pocitem, co to sakrá má znamenat. A ani na webu letiště Larnaky číslo gatu neoznačeno, jen boarding. Takže tě naprosto chápu.
páni, děkuji. Já fakt měla pocit, že tohle se stát nemůže a že jsem pako. Očividně se tyhle boty dějí častěji a je třeba fakt být opatrná, i když člověk lítá xx do roka, tohle nečeká a může ho to pěkné vypéct ...
Toto ale nebude chyba Wizzu ale letiska.
však já vím, na 99% je to moje chyba. A svoji "hloupost" nepopírám :D Jsem jen ráda, že nejsem jediné pako, že se něco podobného stalo i někomu jinému. Já si donedávna říkala, že se to děje jen ve filmech :D :D Ale stačilo by, aby byl last call a tomuhle bych se vyhnula. Do teď jsem ani nevěděla, že last call není povinnost, a že letadlo klidně odletí i bez této poslední výzvy. No chybami se člověk učí, že :D
Znám kluky, kteří s oblibou čekali na last call. A vždy šli prý až na třetí (já když s nimi letěl, tak jsem šel na druhé zavolání). No a jednoho dne je již nenechali nastoupit :-), tož přehodnotili tuto "srandu". Chyby člověka vyučí :-)
Tak to chápu, to pak změní priority, když je to jednou takhle vytrestá :D
A byl vam umoznen odlet z Egypta na puvodni letenku? Byli jste pro Wizz no-show passengers, jelikoz jste neodleteli prvni segment 🤔
... ale mozna Madari to maji jinak 😉
Tohoto jsem se bála. většinou to je, když nenastoupíš na první spoj, neplatí ani ten druhý ... ale ani tenkrát z Istanbulu ani teď z Egypta to naštěstí neplatilo, druhá zpáteční letenka fungovala bez problémů.
Takto to snad funguje u všech nízkonákladovek (tj. že nenastoupení na předchozí spoj nevadí),
Taky si myslím, že to Wiser má jako dvě samostatný letenky, i když třeba koupené najednou.
wizz to tak ma, clovek muze vynechat cestu tam a pak normalne letet zpatky, osobne vyzkouseno na zacatku unora, kdyz jsem si cestu tam zorganizovala jinak
Tentokrát tedy žádný delay report (nebo cancellation report), nýbrž přímo missed-out-report! Jak jej tak čtu, tak je mi záhadou, jak se to vůbec mohlo přihodit. Nenastoupili jste včas pouze vy nebo i další cestující?
Nebyl to asi tento případ, ale někdy se na letištích mění čísla odletových bran, tak je kromě displejů vhodné sledovat paralelně i odlety na webu daného letiště.
Jistě to pak bylo celkem vzrušující a operativní, a rázem z 3,5 denního Šharmu byl půldenní Eilat a dvoudenní východní Sinaj. Škoda, že ani v původním plánu nebylo zakomponováno více dní (Taba, Nuweiba, Dahab, St.-Catherine-Monastery, Mount Sinai). Tenkrát jste jeli jen okolo. Inu i cesta je cíl ....
Na informace na tabulích opravdu pozor. Už se mi staly i případy, že byl delay 30 minut a pak to najednou letělo načas. A změny brány jsou poměrně časté. Naštěstí to většinou hlásí, ale taky jsem se jednou nebo dvakrát nechal vyvolávat, protože jsem změnu taky nezaregistroval.
Inu, zabte mě, ale já fakt netuším jak se to mohlo stát ... možná už jsem to vše měla tak na háku, že nedávám pozor .. možná letělo jen 8 lidí .. nemám tušení, seděla tam, čuměla na gate a letadlo mi frnklo :D :D Ale přesně jak píšeš, Kubo, i cesta je cíl, trochu jsme to upravili, a viděli zase jiné místa a i tak to bylo fajn :D
no kdyby nás vyvolávali, tak se to nestane, měli jsme to tam 30 sekund chůze, ale my si prostě žádného "nástupu" nevšimli a to jsme koukali přímo na to ... do teď je mi to záhadou, ale stane se ... příště budu opatrnější :D
Tak zrovna nechat si uletět letadlo ve Vídni, kde non Schengen je kruhová hala s pár prsty.... Ale stát se může všechno. Za tu improvizaci 👍
Kdysi se mi něco podobného stalo v Oslo, byl jsem unavený po příletu z US a další den dopoledne jsem měl let Norwegian do Krakova. V duty free jsem si koupil půl litru ginu, což tam bylo nejlevnější pití. Není to o toleranci alkoholu, normálně zvládnu bez úhony daleko víc. Ráno jsem se vzbudil akorát kolem 10, když letadlo mělo odlétat, naštěstí mělo skoro hodinu zpoždění takže vše dopadlo.
Letěl jsem možná stejným letem do Šarmu (24.02). U gatu jsem stál u stolu jak jsou tam zásuvky, a nabíjel si notebook. Každých pár minut jsem koukal na frontu, a pořád se zdálo, že není žádný pohyb.
Nakonec jsem ale nevydržel a šel se podívat blíž, a pak bylo jasno že většína lidi kterou jsem viděl zřejmě čekaly na jiný let, a do Šarmu už ve frontě bylo jen pár lidi. Ups! Určitě mi moc nechybělo abych to taky zmeškal, po mě nastup už uzavřeli.
BTW z hranic Izraele jezdí do Dahabu a Šarmu autobus tak za cca 150kč.
my to měli 10.února, ale popis situace je úplně stejný. Taky ta většina lidí, co tam seděla a nebyl žádný pohyb, tak čekala na jiný let .. a my teda neměli tu kliku, že jsme se prostě nezvedli a nešli se podívat blíž ... ale tak očividně se to fakt děje.
O autobusu jsme věděli, ale prý jede 1 až 2 spoje za den, a my zase nechtěli strávit půl dne čekáním, takže jsme radši obětovali ty prachy s tím, že tam budeme rychleji.
Co to je, prosím, za autobus? Nějaká pravidelná linka? Víte nějaké podrobnosti, časy...? Díky.
East Delta ma zastávku tady: https://goo.gl/maps/UveEvCFcqpiiePMGA
Ale na stránkách se nedá najít rozvrh tak nevím jestli linka ještě funguje. Z Nuweiby rozhodně ale jedí Go Bus a Blue Bus https://go-bus.com/?lang=en
Google píše, že East Delta je trvale uzavřeno. Nuweiba už je od hranic kus cesty, ale dalo by se tam dojet taxíkem. Určitě zajímavá možnost, pokud by byla levná letenka do Eilatu. Anebo zůstat v Tabě...