Japonsko
splněný sen :D
Cestopis z roku 2025 napsala Šárka Skrbková
Znáte to, když si v roce 2017 kopíte cestopis o Tokiu a o 8 let později ho konečně můžete využít? Dlouho jsem vyhlížela letenky a rozhodla se, že už nebudu čekat a do této země se prostě podívám. Původně jsme to chtěla v termínu rozkvetlých sakur, ale člověk prostě nemůže mít všechno, že 😊
Japonská kultura je tradičně velmi osobitá a některé její projevy jsou známé po celém světě (anime, manga, karaoke, Game Boy, origami, ikebana, kimono, gejša, sumó, judo, karate, suši, hentai ad.).
ETIKETA V JAPONSKU
- Vyhněte se dlouhému zírání nebo ukazování na ostatní
- Nekuřte na ulici.
- Recyklujte správně, Japonci jsou v tom velice pečliví (recyklují pouze pet flašky a plechovky)
- Nezapomeňte po sobě všude uklidit.
- Nedělejte hluk na veřejných místech.
- Lidé zdraví mírným ukloněním.
- Nedávat dýška - považují to za urážku
Časový posun - 7 hodin
Bez víza tam můžete strávit až 90 dnů
Zásuvky typ A a B (2 plochý kolíky), redukce stejná jako v USA
100 JPY je zhruba 15 Kč
Japonsko, známé jako Země vycházejícího slunce, je fascinující ostrovní stát ve východní Asii, který harmonicky spojuje bohatou tradici s moderní technologií. Skládá se ze čtyř hlavních ostrovů – Honšú, Hokkaidó, Kjúšú a Šikoku – a mnoha menších ostrůvků. Rozkládá se na délce přibližně 3 800 km, což přispívá k jeho rozmanitému klimatu a přírodním scenériím. Japonsko patří k nejmocnějším státům světa. Je členem skupin nejbohatších států světa, G20, G8 i G7.
Česko-japonské vztahy začal budovat již Tomáš Garrigue Masaryk, který Japonsko navštívil v roce 1918. Vztahy obou zemí upevnila měla cesta prezidenta Václava Havla do Japonska v roce 1995 nebo návštěva japonského císaře a císařovny v Česku roku 2002. V současnosti je Japonsko druhým největším zahraničním investorem v Česku a na našem území působí téměř tři stovky japonských firem.
Japonské vlaky patří mezi nejpřesnější na světě. Průměrná doba zpoždění je méně než minuta. České dráhy se mají ještě hodně co učit 😊
Japonsko má největší hustotu prodejních automatů na světě. Na jedné křižovatce jich bylo klidně i 5, o sto metrů dále byly další.
Japonská mafie Jakuza je proslulá svými zločiny, ale i typickým tetováním. Mimo jiné, pokud máte tetování, nesmíte v Japonsku do lázní ani posilovny.
Gejša – není to prostitutka, jak si mnozí myslí. Je to velmi vzdělaná žena, která umí tančit, zpívat a lidé baví několika uměními. Většinou dělá doprovod na večeře. Studuje na to několik let.
Čajový obřad je tradiční obřad ovlivněný budhismem. Práškový zelený čaj zvaný matcha obřadně připravován čajovým mistrem a servírován malé skupině hostů během poklidného sezení. Hovorově se tomu mezi Japonci říká Ocha.
Čtvrtinu lidí tvoří důchodci. Celkem žije v Japonsku kolem 125 milionů obyvatel, což při jeho rozloze znamená, že na jednom kilometru čtverečním žije průměrně asi 330 osob. Více než tři čtvrtiny populace žijí v rozlehlých městech při pobřeží čtyř hornatých a zalesněných ostrovů. S průměrným věkem dožití přes 84 let je Japonsko na prvním místě mezi státy světa. Problémem však je stárnoucí populace. Více než čtvrtině Japonců je přes 64 let a zemi dlouhodobě klesá porodnost. Předpokládá se značný pokles počtu obyvatel.
Japonsko leží v problémové oblasti, kterou nezřídka postihují přírodní katastrofy. Časté jsou například tajfuny. Ještě větší hrozbu ale představuje zemětřesení. Země totiž leží na hranicích minimálně tří tektonických desek. Ostrovní stát postihuje pětina všech zemětřesení světa, proto jim Japonsko předchází pomocí nejrůznějších opatření, zejména v oblasti architektury. Je také známo, že Japonci procházejí pravidelně evakuačními cvičeními a prakticky pořád mají v dosahu evakuační zavazadla.
Japonci jsou pověstní svou pracovitostí. Řada z nich zůstává po celý život věrná stejnému zaměstnavateli a práce pro ně bývá hlavní životní náplní. Proto také velmi těžce nesou pracovní neúspěch, který nezřídka vykupují sebevraždou. Křivka ekonomického vývoje přesně kopíruje počet sebevražd mezi Japonci. Například v dubnu 2009 si sáhla na život v průměru více než stovka lidí denně.
Ve druhé světové válce se Japonsko přiklonilo na stranu Německa a Tokio se stalo součástí fašistické osy. 7. prosince Japonci vstoupili do války nečekaným útokem na americkou základnu Pearl Harbor. Odpovědí jim byl vstup USA do války a následná ofenziva spojenců. V té době byli nasazováni i sebevražední piloti kamikaze, jenže ani tento zoufalý pokus neodvrátil japonskou kapitulaci 2. září 1945. Stalo se tak poté, co byly 6. a 9. srpna svrženy atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki.
Náš itinerář a co vidět:
Tokio – 4 noci - 7.6. - 11.6.
Tokio – hlavní město má 14 mil obyvatel, čtvrti Ueno, Šibuji
- Chrám Meiji Jingu a Yoyogi park
- Shibuya Square, Scramble crossing, Shibuya sky a Hachiko Square
- (Harry Potter studia)
- Čtvrtě Shinjuku, Shimokitazawa, Omoide Yokocho, Ginza, Akihabara, Asakusa
- Hlavní sídlo japonského císaře Kókjo a East Gardens
- Tokyo Tower a park Prince Shiba
- Chrám Hie Shrine
- Rybí trh Tsukiji
- Chrám Sensoji
- Vyhlídku Tokyo Skytree
- UENO Zoo
První den po příletu si statečně kupujeme kolu a jdeme courat do města. Měli jsme 10 hodinový let do Pekingu, 2 hodiny na letišti a další 3 hodiny v letadle směr Tokio. Navštívíme pohádkový chrám Sensó-dži, kterému se někdy říká také Asakusa Kannon, jedná se duchovním centru čtvrti Asakusa. Je neustále přeplněn zástupy věřících i turistů. Legenda, která se váže k založení původního chrámu, který stával na tomto místě již od 7. století, vypráví příběh o bratrech rybářích.
Druhý den ráno vyrazíme k Tokyo Sky Tree, která se tyčí do výšky do výšky 634 metrů. Svého času byla druhá nejvyšší budova na světě. Je z ní impozantní výhled na celé město. Poté zavítáme k císařským zahradám, do paláce dnes vstup bohužel není. Zamíříme k přístavu, a kopírujeme tak trasu, kterou nám doporučuje průvodce. Tokio je velmi tiché a klidné město, častokrát nepotkáme živáčka, minimum aut, člověk by až nevěřil, že zde žije 9 milionů lidí. Co mě na Japonsku baví jsou záchody, vyhřívané prkénko, hudba, sprcha vepředu i vzadu. Veřejné záchody jsou na každém rohu, čisté a taky zdarma.
Třetí den jdeme k Tokio Tower, taková místní Eiffelovka vysoká 332 metrů, přestože je nižší, výhled z ní stojí za to. Mezi lety 1957 a 2010 byla nejvyšší stavbou Japonska. Před věží stojí chrám Zōjō-ji (増上寺). Je to významný buddhistický chrám patřící k sektě Jōdo-shū (čisté země). Zōjō-ji je známý tím, že se tyčí nad ním Tokyo Tower a je také místem odpočinku šesti šógunů rodiny Tokugawa. Přesuneme se k památníku psa Hachico, kdo neviděl film s Richerdem Geerem, doporučuji, jen si připravte kapesníky. Hned vedle je nejrušnější křižovatka Shibuya na světě. Je legrační pozorovat lidi, jak běží po přechodu, aby si pořídili tu nejlepší fotku.
Vyrazíme do městečka Nikko, které patří k nejposvátnějším a také nejnavštěvovanějším místům v Japonsku. V srdci úchvatné přírody je tu na malé ploše rozeseto velké množství šintoistických a buddhistických chrámů, svatyní a dalších skvostných památek, z nichž některé jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Protože prší, na nádraží si zdarma můžeme půjčit deštník, což velmi uvítáme. Sudy na saké, známé spíše jako "sudes", jsou tradiční japonské nádoby používané k uchovávání a podávání saké. Často jsou vyrobeny ze dřeva a mají charakteristický tvar a velikost. V Japonsku se sudy na saké používají při různých slavnostních příležitostech a rituálech, ale i v běžném životě. Japonské přísloví hlásá, že kdo nenavštívil město Nikkó a jeho památky, neví, co je krása.
Kjoto 11.-14.6.
· zlatý chrám Kinkakuji, čtvrť Gion, kde žijí gejši
- Chrám Tódži s nejvyšší pagodou ve městě
- Kjóto Tower u hlavního vlakového nádraží
- Hrad Nidžó (bývalou rezidenci šóguna)
- Svatyni Yasaka Shrine, KLASTER CISTE VODY KIJOMIZUDERA
- Zenový chrám Nanzendži s krásnou kamennou zahradou
- Chrám Fushimi Inari Taisha,
- Bambusový háj Arashiyama Bamboo Grove
Kjoto má pouze 1,5 mil obyvatel. Dříve (794 – 1868) bylo hlavním městem Japonska. Na konci 12. století město postihl požár. Nachází se zde přes 1 500 buddhistických chrámů, 200 šintoistických svatyní a velké množství vyhlášených zahrad. Celkem 17 objektů na území Kjota bylo zapsáno na seznam UNESCO. My se sem přesouváme šinkanzenem. Mimochodem nám ujedete, ale zdarma si rezervujeme příští vlak.
Hned první den razíme k chrámu Tódži s nejvyšší bagodou ve městě. Vrátíme se sem i druhý den v noci podívat se, jak je v noci nasvícená. Poté zavítáme na nejznámější chrám Fushimi Inari Taisha, jsou to oranžové sloupy, které známe všichni z fotek a je zde i filmový záběr z filmu Gejša. Svatyně se nachází na 233 m vysoké hoře. Čeká nás výstup na horu, který je lemovaný těmito sloupy. Každý rok přibývá několik dalších sloupů, prodavači na ně píší svoje přání hojnosti. Na mnoha místech jsou zde sochy lišek, které mají předat zprávy bohům. Lišky jsou v japonské mytologii považovány za pozitivní postavy, které v tomto případě slouží jako poslové božstva Inari. Sochy kicune mají v tlamách často různé předměty jako klíče, svitky, klenoty atp., které symbolizují různá poselství.
Městečko Nara nás nadchnulo, v minulosti bylo císařské město. Nejlepší částí pro mě samozřejmě byli zvířátka, posvátní jeleni šiko, které můžete krmit speciálními sušenkami. Ale ani procházka parkem, krásné chrámy a 15 metrový budha nebyly pozadu. Poprvé v životě jsme si hladila robotického psa.
V Kjotu dále razíme do bambusového lesa, což je vlastně celkem krátká procházka. Poté se přesuneme do parku s opicemi, přes plot je můžete krmit jablíčkem a buráky. Vrátíme se k chrámu Kiyomizudera (chrám čisté vody), tentokrát za světla a užíváme si výhledy na město. Poté už couráme čtvrtí GION, kde bydlí geiši. Tedy maiko, dívky, které se gejšou teprve stanou. A najednou. Ťapká kolem mě a rychle zapluje do domu, jsme z toho tak v šoku, že jsem si ji nestihla ani prohlédnout. Přála bych si vidět ještě jednu. Vysedáváme před domem, prochází uličky a nic. Při odchodu na metro ji potkáme. Koukám na ni, zezadu, dvakrát ji předběhnu a vždy si ji trochu prohlédnu. Respektuji, že se nemají fotit. Jsem nadšená jak malé dítě, viděla jsem maiko. V Kjotu jich je 200 a potkat je, jak vidět jednorožce a my měli to štěstí hned 2x.
Osaka je třetí největší město Japonska se 2,7 mil obyvatel, dnes je nejdůležitějším průmyslovým centrem. Nachází se zde nejvyšší budova Japonska nebo nejstarší luno park, nevynechejte nejvýše položené eskalátory na světě nebo největší akvárium. Naleznete zde též nejstarší budhistický chrám v celém Japonsku a také největší rybí trhy v zemi. Od března do října se zde koná výstava EXPO.
Osaka 14.-18.6
- Osacký hrad z 16. století
- Čtvrť Shinsekai s věží Tsutenkaku
- Čtvrť Dotonbori – srdce města, noční život, gastronomické zážitky
- Chrám Namba Yasaka Jinja neboli Dračí svatyni
- Významnou šintoistickou svatyni Tenmangu
- Oblíbenou lokální tržnici Kuromon Ichiba Market
- (Ósaka Aquarium)
- EXPO
V Osace první den couráme směrem k hradu, ale začne pršet, tak se přesuneme na expo. Jede tam samostatné metro, na které neplatí neplatí lítačka. Nedaří se nám koupit vstupenku online, naštěstí to jde vyřešit i na místě. Jedná se o velký areál, kde se všechny státy prezentují a mají buď svůj vlastní pavilon, nebo sdílený. Popravdě jsem na expo byla zvědavá, ale čekala jsme od toho více. Nejhezčí jsou pavilony stejně zvenčí. Navštívila jsem Český, Slovenský, Portugalský, Columbii, Malajsii a mnoho dalších. Můžete vidět ukázky prezentací, co si státy připravili, chlubí se uměním, ale i jídlem.
Druhý den – Razíme k Sumiyoshi-taisha je největší šintoistická svatyně v Ósace a je oblíbeným a velmi klidným místem k návštěvě. Komplex má čtyři hlavní budovy, k nimž vede turisty velmi oblíbený červený most pro pěší přes jezírko před hlavním vstupem. Uctívá se zde kočka a zajíc pro štěstí, do chrámu chodí i místní na tzv. „křtiny“. Již za pěkného počasí se přesuneme k Osackému hradu, který v 16. stoleí hrál zásadní roli ve sjednocení Japonska. Celkově nejlepší památkou pro mě byl výhled ze Umeda Sky Building. Budovu tvoří dvě věže o výšce 173 m, které jsou vzájemně propojené visutou částí se zahradou. Přístup do zahrady zajišťují eskalátory v šikmých skleněných tubusech, které vedou z nejvyššího patra věže. Stavba byla dokončená v roce 1993. Nahoru se dostaneme přes prosklený výtah a poté přes jezdící shody. Výhled z věže je opravdu impozantní. Večer ještě navštívím Onsen - japonské lázně. Po hotelu chodíte bosy, všude tam jsou koberce. Lázně jsou rozděleny na dámské a pánské a v celém patře chodíte úplně nazí.
Následující den vyrazíme do Hirošimi, vlakem tam jsme za hodinu a půl. Zde stojí jediná stavba, která přežila shození atomové bomby 6.8.1945, několik památníku, park věnovaný 140 tisícům obětem. Pokud ale čekáte opuštěné město, budete mile překvapeni, žije zde 1,1 mil obyvatel. Zde ochutnáme i nejlepší jídlo, dokonce sedíme tak, že vidíme jak ho kuchaři připravují. Okonomijaki (japonsky お好み焼き) je druh zelné placky, která patří mezi tradiční jídla japonské kuchyně. Někdy se jí přezdívá také japonská palačinka nebo japonská pizza. Existují dvě varianty, jedna z města Ósaka a ta druhá z města Hirošima.
Poslední den se vypravíme do studia Universal. Je to moje třetí studio. Jsou zde kulisy San Francisca a New Yorku, Jurský park, čelisti, Harry Potter a mnohé další. Můžete navštívit několik show nebo horské dráhy, odpočinout si můžete v několika restauracích a samozřejmě nakoupit tématické suvenýry.
Předposlední den se přesouváme z Osaky do Tokia. Šinkanzeny jsou opravdu pohodlné a rychlé. Poslední chvíle trávíme couráním po městě a nákupem suvenýrů. Přesuneme se k nejrušnější křižovatce na světě, kde máme ve střešním baru rezervovaný vstup a drink a můžeme pozorovat hemžení se lidiček dole na přechodu.
Závěr cesty je pouze cesta na letiště, 3hodinový let do Pekingu, který má bohužel zpoždění. Jsem nepozorná a hotel jsem nám rezervovala u jiného letiště. Ano, i když máte toho nacestováno spoustu a v hodně věcech jste zběhlý, stále se můžou stát začátečnické chyby. Nakonec z automatu vybírám 300 yuan, platíme taxi v hotovosti, který nás doveze do nejbližšího levného hotelu a jdeme se na 3 hodiny prospat, taxíkem zpět na letiště a co čert nechtěl, let má opět 2 hodiny zpoždění. Nechtělo se mi trávit 8 hodin na letišti, takže plán jet se vyspat na hotel, se zdál být dobrý, kdyby let neměl zpoždění, kdybych nerezervovala špatný hotel a pak nám netrvalo vymyslet plán B. 9 hodin v letadle nakonec nějak uteče, 2x dostaneme najíst, zkouknu jeden film a většinu času se snažím pospávat. A jak už je mým zvykem, z letiště rovnou do práce, nějak si na ty výlety vydělat musím.
Itinerář - 11 celých dnů v Japonsku + 2 dny cesta
Den 1 – 6.6. ve 14 hod odlet z Prahy, přílet 7.6. ve 14 hod do Tokia
Den 2 – 7.6. přílet ve 14 hod do Tokia, procházka městem
Den 3 – 8.6. – tokio – výšková budova, císařské zahrady
Den 4 – 9.6. – tokio – chrám, Tokio Tower
Den 5 – 10.6. Tokio - Nikko – celodenní výlet z
Den 6 – 11.6. přesun Kjoto – Pagota, chrám
Den 7 – 12.6. Nara – celodenní výlet – Nara park, Chrám Todaiji,
Den 8 – 13.6. Kjoto – bambusový les, opice, geiša
Den 9 – 14.6. Osaka EXPO
Den 10 – 15.6. Osaka – hrad, výšková budova
Den 11 – 16.6. Hirošima
Den 12 – 17.6. Osaka – studio Universal
Den 13 -18.6. – přejezd do Tokio, výhled na nejrušnější křižovatku, noc Tokio
Den 14 – 19.6. odlet, cesta na letiště, cca 10-11 hod z města, odlet ve 14 hod z Tokia, 8 hodin přestup v Pekingu, Praha 20.6. 7:0012 nocí
Ubytování: vše dostupné na bookingu
Tokio – 4 noci – 7.6.-11.6. Joe Backpacker 3390 Kč
Kjoto – 3 noci – 11.6.-14.6. Fujitaya Bnb 2480 Kč
Osaka – 4 noci – 14.6.-18.6. , HosteQ 3580 Kč
Tokio – 1 noc – 18.6.-19.6. Lodging Tokio 780 Kč
Celkem 10 230 Kč / 5 120 Osoba, 430 Kč noc. Ubytování vždy vybírám to nejlevnější, většinou přijdeme v 10 večer, dáme sprchu, přespíme a ráno mizíme. Na žádném ubytování tentokrát nebyla snídaně. Pokojíčky byly většinou velmi malé, ale nám to stačilo.
Japonsko se mi moc líbilo. Byl to dlouho můj sen, popravdě mě ani tolik neuchvátilo Tokio, ale z Kjota a Osaky jsem byla nadšená. Největším zážitkem pro mě bylo vidět geišhu, teda maiko – holčinu, co se na ni teprve učí. Nesmíte je fotit, pouze s jejich souhlasem. Velmi mě nadchlo městečko Nikko a Nara. Nejlepší jsou pro mě vždy výhledy z výškových budov, ta v Osace ale byla top. Celkově mě trochu štvalo, že vše mají zabalené v plastu, každý jeden kus pečiva. Ke každému jídlu dostáváte vlhčený ubrousek, k jogurtu v krámu vám automaticky dávají plastovou lžičku. Co mě velmi bavilo byly jejich malá auta, ideální do města, snadno s tím zaparkujete. Nejdříve jsem koukala „co to je“, ale ke konci už jsem z nich fakt byla nadšená.
Zajímavosti:
Na nádraží v Nikko si můžete bezplatně půjčit deštník
Na každém rohu je automat, většinou s pitím, v přepočtu za 15-30 korun koupíte vodu, kolu, kávu
Záchody jsou skoro všude vyhřívané, máte spršku zepředu, zezadu a na jednom bylo i „vysoušení“
Před restauracemi jsou vystavené makety jídla
V hotelech, restauracích většinou umí anglicky
Většina vstupů a metro lze platit pouze v hotovosti
Japonci nepoužívají parfém – mohlo by to rušit ostatní
Oblékají se většinou elegantně, volí černou, modrou, bílou, šedou (výrazné barvy na nich nenajdete), výjimkou jsou mladé holky v krátkých sukní a podkolenkách
Většina Japonců měla černé batohy, které si zdobí plyšákami
Poprvé jsem potkala robopsa. A existují restaurace, kde vás roboti i obslouží u stolu
Měli jsme neskutečně teplé počasí, i večer bylo 28 stupňů, 2 dny nám mírně sprchlo, dny, kdy svítilo sluníčko a nebylo pod mrakem, byly skoro k nevydržení
Co tahle sranda stála?
S cestovkou ceny za 14 dnů začínají na 100-150 tisíci, a to tam ještě nemáte jídlo. My jsme na necelých 50 včetně jídla a suvenýrů.
Letenka – 15 261 Kč (čekala jsem na akci a odlet jsem chtěla z Prahy)
Ubytování - 5 150 Kč na osobu, rozepsáno výše
Vlak – 12 500 Kč, dlouho jsme zvažovali, zda Rail pass ano nebo ne, nebo na týden nebo 14 dnů, po propočtu všech výletů, jsem zjistila, že se nám vyplatí a máme to bez starostí. Rozhodně doporučuji si koupit, koupíte online, vyzvednete po příletu na letišti a můžete cestovat. Je třeba vždy jen udělat rezervaci sedačky. Lze ale risknout i bez rezervace, většinou 3 vagony z 16 jsou bez rezervace. Neplatí na místní metra.
13 tis – jídlo, vstupy, metro (plus vstupenka na EXPO a Universal Studia)
Na stránkách Railpass si můžete i propočítat na kolik by vás vyšly jednotlivé cesty vlakem:
Jak se ti cestopis líbil?
Šárka Skrbková procestovala 71 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 8 lety a napsala pro tebe 35 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Dotaz na ten JRP - v článku se píše, že se vyplatil a je tam pro porovnání tabulka cen jednotlivých úseků bez passu, což je nějakých 51000 JPY, současným kurzem asi 7500 Kč, JRP vás stál 12500 Kč, v čem se teda vyplatil? Nebo v té tabulce nejsou všechny cesty? Předpokládám, že nějaký jednodeňáky tam nejsou, ale to asi i tak neudělá 5000 Kč.
Dotaz na ten JRP - v článku se píše, že se vyplatil a je tam pro porovnání tabulka cen jednotlivých úseků bez passu, což je nějakých 51000 JPY, současným kurzem asi 7500 Kč, JRP vás stál 12500 Kč, v čem se teda vyplatil? Nebo v té tabulce nejsou všechny cesty? Předpokládám, že nějaký jednodeňáky tam nejsou, ale to asi i tak neudělá 5000 Kč.
Byly tam zadány ty hlavní cesty nebo cesty jenom tam. Na RP jsme cestovali ještě z letiště, a pak po Tokiu, Osace a Kjotu jsme taky často využívali vlaky. Ono jak RP zdražili, tak to možná vyšlo pár stovek do úspory (a někomu se možná už nevyplatí), ale nám vyhovovala i úspora času, že jsme pořád nekupovali jízdenky. Za metro mimo RP jsme pak dali zhruba další 14 tis YEN (7 tis YEN na osobu - zhruba 1000 Kč).
Byly tam zadány ty hlavní cesty nebo cesty jenom tam. Na RP jsme cestovali ještě z letiště, a pak po Tokiu, Osace a Kjotu jsme taky často využívali vlaky. Ono jak RP zdražili, tak to možná vyšlo pár stovek do úspory (a někomu se možná už nevyplatí), ale nám vyhovovala i úspora času, že jsme pořád nekupovali jízdenky. Za metro mimo RP jsme pak dali zhruba další 14 tis YEN (7 tis YEN na osobu - zhruba 1000 Kč).
Ony bývaly doby, kdy se Railpass vyplatil ještě víc než nedlouho před zdražením. To ještě jezdilo mnohem víc nočních vlaků, než teď (jeden a půl). Zase kdo nezvrací v autobusu, může jezdit nočními, aby pak měl v Evropě taky na co vzpomínat. :)
Ony bývaly doby, kdy se Railpass vyplatil ještě víc než nedlouho před zdražením. To ještě jezdilo mnohem víc nočních vlaků, než teď (jeden a půl). Zase kdo nezvrací v autobusu, může jezdit nočními, aby pak měl v Evropě taky na co vzpomínat. :)
Mě osobně Japonsko nadchlo ,byl jsem tam v roce 2016 týden a v roce 2018 jsem se tam vrátil už na dva týdny.
Tokio mě také moc nevzalo (moc lidí než se člověk někam dostane půlden v tahu) a ač jsem tam při první návštěvě 4 noci bydlel vyrážel jsem Shinkansenem mimo.
Nikkó ,Nara ,Osaka (úplně jiné velkoměsto než Tokio ),Kjóto - tady též souhlas ,že se vyplatí rozhodně vidět. Za mě přidávám u Hirošimi ostrov Icukušima ,sopka Aso a přilehlý NP Aso-Kuju a hrad Himedži.
Líbil se mi i okruh okolo sopky Fuji - start z Odawary (vlak ,lanovka ,loď) je to sice dost turistické ,ale vidíte toho opravdu hodně - jen je nutné kvůli výhledu na Fuji vychytat počasí.
JR Pass doporučuji 100% bez toho za mě v Japonsku prostě nejde - já si rezervace míst nedělal a nikdy se nestalo ,že bych neseděl - v těch prvních třech vozech bez rezervace jsem našel místo vždy ,ale v sezóně to možná může být problém - já byl pokaždé v březnu.
Ty automaty na pití na každém rohu naprostá bomba.
Vyhlídku doporučuji v Jokohamě mrakodrap Landmark Tower (parádní výhled na přístav ,Jokohamu ,Tokio a když je jasno tak i na Fuji). Do 69 patra vás vyveze v tu dobu druhý nejrychlejší výtah na světě a hlavně tam ve všední den dopoledne skoro nikdo nebyl.
Za klasický 3* hotel někdy se snídaní (i když ty japonské snídaně se za mě moc jíst nedají) jsem platil cca v přepočtu 1500 - 2000 Kč/noc což je za mě na Japonsko luxusní cena.
Mě osobně Japonsko nadchlo ,byl jsem tam v roce 2016 týden a v roce 2018 jsem se tam vrátil už na dva týdny.
Tokio mě také moc nevzalo (moc lidí než se člověk někam dostane půlden v tahu) a ač jsem tam při první návštěvě 4 noci bydlel vyrážel jsem Shinkansenem mimo.
Nikkó ,Nara ,Osaka (úplně jiné velkoměsto než Tokio ),Kjóto - tady též souhlas ,že se vyplatí rozhodně vidět. Za mě přidávám u Hirošimi ostrov Icukušima ,sopka Aso a přilehlý NP Aso-Kuju a hrad Himedži.
Líbil se mi i okruh okolo sopky Fuji - start z Odawary (vlak ,lanovka ,loď) je to sice dost turistické ,ale vidíte toho opravdu hodně - jen je nutné kvůli výhledu na Fuji vychytat počasí.
JR Pass doporučuji 100% bez toho za mě v Japonsku prostě nejde - já si rezervace míst nedělal a nikdy se nestalo ,že bych neseděl - v těch prvních třech vozech bez rezervace jsem našel místo vždy ,ale v sezóně to možná může být problém - já byl pokaždé v březnu.
Ty automaty na pití na každém rohu naprostá bomba.
Vyhlídku doporučuji v Jokohamě mrakodrap Landmark Tower (parádní výhled na přístav ,Jokohamu ,Tokio a když je jasno tak i na Fuji). Do 69 patra vás vyveze v tu dobu druhý nejrychlejší výtah na světě a hlavně tam ve všední den dopoledne skoro nikdo nebyl.
Za klasický 3* hotel někdy se snídaní (i když ty japonské snídaně se za mě moc jíst nedají) jsem platil cca v přepočtu 1500 - 2000 Kč/noc což je za mě na Japonsko luxusní cena.
U Gejši máš tu definici špatně, opravdu je to prostitutka, stručně řečeno, Gejša je k***a, co není zdejša. Jinak itinerář trochu nuda, se 14 dnama se toho moc vykouzlit nedá ;-)
U Gejši máš tu definici špatně, opravdu je to prostitutka, stručně řečeno, Gejša je k***a, co není zdejša. Jinak itinerář trochu nuda, se 14 dnama se toho moc vykouzlit nedá ;-)
Gejša je samozřejmě prostitutka, ale s ní to není jen o šukání, očekává se tam i nějaký ten umělecký dojem. Učí ji, aby dokázala muže pobavit a uspokojit i další potřeby, orientovala se v umění, hudbě tanci a společenských a kulturních vědách. Je vidět, že Japonci si umí užívat života, ale i u nás už se to zlepšuje:
https://www.super.cz/clanek/pora....seznam.cz
A koukám, přidal se i heterák Tonda...
Gejša je samozřejmě prostitutka, ale s ní to není jen o šukání, očekává se tam i nějaký ten umělecký dojem. Učí ji, aby dokázala muže pobavit a uspokojit i další potřeby, orientovala se v umění, hudbě tanci a společenských a kulturních vědách. Je vidět, že Japonci si umí užívat života, ale i u nás už se to zlepšuje:
https://www.super.cz/clanek/pora....seznam.cz
A koukám, přidal se i heterák Tonda...
Geiša není prostitutka, aspoň to všude píšou :D To, že to možná některé dělají, je už věc jiná :-p
Gejša (芸者) je japonské slovo označující profesionální společnici, obvykle krásnou a inteligentní ženu, jejímž hlavním posláním je bavit muže v uzavřené společnosti tancem, zpěvem, hrou na hudební nástroje, intelektuálním hovorem či jiným uměním. Gejši patří mezi typické a neodmyslitelné symboly Japonska; na Západě jsou ovšem mylně ztotožňovány s prostitutkami.
Měli jsme 11 dnů a stihli jsme toho myslím dost - Tokio - Kjoto - Osaka - Hirošima - Nikko - Nara :D
Geiša není prostitutka, aspoň to všude píšou :D To, že to možná některé dělají, je už věc jiná :-p
Gejša (芸者) je japonské slovo označující profesionální společnici, obvykle krásnou a inteligentní ženu, jejímž hlavním posláním je bavit muže v uzavřené společnosti tancem, zpěvem, hrou na hudební nástroje, intelektuálním hovorem či jiným uměním. Gejši patří mezi typické a neodmyslitelné symboly Japonska; na Západě jsou ovšem mylně ztotožňovány s prostitutkami.
Měli jsme 11 dnů a stihli jsme toho myslím dost - Tokio - Kjoto - Osaka - Hirošima - Nikko - Nara :D
K tématu existuje i bakalářská práce:
K tématu existuje i bakalářská práce:
No tak jasně, není to klasická prostituce jako hodina někde v bordelu nebo rychlovka na parkovišti, ale jakási její tradičnější historická a sofistikovanější varianta. Něco jako jako je dnes OnlyFans, kamarádka s výhodami, sponzor, sugar daddy, apod.
No tak jasně, není to klasická prostituce jako hodina někde v bordelu nebo rychlovka na parkovišti, ale jakási její tradičnější historická a sofistikovanější varianta. Něco jako jako je dnes OnlyFans, kamarádka s výhodami, sponzor, sugar daddy, apod.
Diky za moc krasny cestopis a pripomenuti si, jak Japonsko je nevsedni a krasne!:-). Koukam, ze uz je to 9 let, co jsem tam byl, to to ale leti...:-). Byl jsem tam na mesic stalo me to taky pokud se nepletu kolem +- 50 000 kc. Ale to jsem tak 14 dni spal v horach ve stanu. A podarilo se nam sehnat letenku s chybou od Turku za 8k kc z Prahy:-). Dle tveho cestopisu se to jiz trochu zmenilo ,ale rekl bych, ze zaklad zustava stejny, jen ty vsemozny zakazy na foceni tam pred 9ti lety fakt nebyly:-). Dokonce se mi navecer podarilo zachytit skutecnou geisu tusim, ze to bylo v jedne ulicce Kyota. Dle fotek jsme meli tak pul dovci stejny:-). Jj, bylo tam krasne, diky!.
Diky za moc krasny cestopis a pripomenuti si, jak Japonsko je nevsedni a krasne!:-). Koukam, ze uz je to 9 let, co jsem tam byl, to to ale leti...:-). Byl jsem tam na mesic stalo me to taky pokud se nepletu kolem +- 50 000 kc. Ale to jsem tak 14 dni spal v horach ve stanu. A podarilo se nam sehnat letenku s chybou od Turku za 8k kc z Prahy:-). Dle tveho cestopisu se to jiz trochu zmenilo ,ale rekl bych, ze zaklad zustava stejny, jen ty vsemozny zakazy na foceni tam pred 9ti lety fakt nebyly:-). Dokonce se mi navecer podarilo zachytit skutecnou geisu tusim, ze to bylo v jedne ulicce Kyota. Dle fotek jsme meli tak pul dovci stejny:-). Jj, bylo tam krasne, diky!.