Jarní Benátky a Veneto 11.4. až 15.4.2022
Cestopis z roku 2022 napsal Václav Větrovský
Benátky bez turistů je asi sen každého, kdo je zažil přeplněné korzujícími davy, které prakticky neumožní pocítit autentickou atmosféru tohoto města. Protože jsme Benátky navštívili dříve již několikrát, ale vždy na krátko, tak tentokrát jsme se rozhodli ubytovat přímo ve městě. Také zajet na ostrovy Murano a Burano a podniknout i výlet do nedalekých zajímavých městeček v provincii Veneto. Benátky bez turistů je prakticky nemožné vidět. Nám se v tomto čase však podařilo navštívit tohle město v období po karnevalu a ještě před Velikonocemi a hlavní sezónou, a tak zde bylo určitě více místních nežli návštěvníků.
Cenově nejlépe vyšly letenky Ryanairu z Prahy do Trevisa, což je asi 30 km od Benátek. Z letiště jsme linkovým autobusem za 1,30 Euro dojeli do centra Trevisa. Lístky se kupují na letišti v kiosku označeném MOM. Konečná linkového autobusu je Treviso Centrale - přímo před vlakovým nádražím. Jelikož jsme přijeli před polednem, tak jsme si v klidu toto město prošli a dali si oběd pod věží na hlavním náměstí Piazza dei Signori. Název města pochází již od Římanů, a tak je ve městě k vidění řada historických památek včetně části městských hradeb. A jako překvapení i vodní kanály.
Piazza dei Signori
Kanál v Trevisu
Hráz a kanál v Trevisu
Do Benátek jsme pak pokračovali vlakem ( lístek stál necelé 4 Eura) na nádraží Santa Lucia (konečná stanice), poblíž kterého jsme si předem přes Booking.com zajistili ubytování ve čtvrti San Polo, kam jsme v pohodě došli pěšky. Z nádraží vyjdete přímo u Canal Grande a před vámi jsou dva mosty. Ten vpravo je moderní od španělského architekta Calatravy. Již při výstavbě byl jak zatracován, tak i oceňován a určitě proto stojí za zhlédnutí. Jen pozor při dešti - tento architekt miluje sklo, po kterém se původně v celé ploše chodilo, ale most byl kluzký tak, že město postupně skleněné tabule nahrazuje jiným a méně kluzkým materiálem.
Před nádražím Santa Lucia
Na skleněném mostě
Skleněný most
Nejslavnějšími benátskými mosty jsou však Rialto a Most vzdechů u Dóžecího paláce.
Most Rialto
Most vzdechů
Přímo u mostu Rialto je starobylá budova tržiště Mercato di Rialto, kde se prodává zelenina a ryby. My jsme si v bufetu hned vedle trhu dali výborné smažené frutti di mare v kelímku.
Frutti di mare.
Mňam.
Další místo, které stojí za zastavení je netradiční knihkupectví Libreria Acqua Alta nedaleko náměstí Svatého Marka. Kromě toho, že uvnitř je gondola naplněná knihami a na dvorku jsou schody z knih původně určených k likvidaci, zde najdete různé rytiny a publikace o Benátkách nebo reprinty filmových a divadelních plakátů. Je to originální obchod, na který hned tak nezapomenete a možná si z něj přivezete i zajímavý suvenýr.
Libreria Acqua Alta
Libreria Acqua Alta
Gondola v Libreria Acqua Alta
Hned za bazilikou di San Marco, kousek vedle orloje mohu ještě doporučit bar, kde mají i výborné jednohubky, které se podobají naším chlebíčkům. Přestože je tento bar na tak atraktivním místě, mají i normální ceny. Zavedla nás tam kamarádka, která v Benátkách už asi rok žije. Ona sama chodí také do vinného baru Cantine del Vino già Schiavi, kde je k dostání sklenička - tedy spíše umělohmotný kelímek - s vínem za 1 Euro. Důvodem vína v kelímku je to, že návštěvníci postávají před barem venku na nábřeží u jednoho z kanálů. Byl jich tam opravdu chumel a sklo by některé vzrušené diskuze stěží přečkalo. Byli tam pouze místní nebo cizinci, kteří v Benátkách pracují. Myslím, že jsme v tomhle autentickém benátském podniku byli jediní turisté.
chlebíčkojednohubky
chlebíčkojednohubky
Před vinným barem
Samozřejmě, že jsme nemohli vynechat ikonické benátské stavby. Jelikož jsme si však baziliku svatého Marka uvnitř prohlédli již při předchozí návštěvě, vyjeli jsme tentokrát výtahem na zvonici Campanile di san Marco. Fronta před ní byla opravdu jen na pár minut a výhled jedinečný.
Piazzetta San Marco shora
Benátský lev a sv.Teodor
Benátský orloj z 15.stol. shora
Další den ráno jsme si koupili za 20 EUR celodenní lístek na vaporetto, který umožňuje po 24 hodin využívat tuto městskou lodní dopravu. My jsme ji využili opravdu bohatě. První naše cesta byla na ostrov Burano, který je známý díky barevným rybářským domkům a výrobě krajek. Rozhodně to není nějaký skanzen, o čemž svědčí i prádlo za okny a rybáři vracející se z moře.
Burano
Burano
Burano
Místní šikmá věž má určitě větší náklon nežli ta v Pise.
Burano - šikmá věž
Dalším ostrovem, kam nás vaporetto dopravilo, bylo Murano. To je slavné díky svému sklu, které je k vidění nejen v obchodech či místních sklárnách, ale i v malých kavárnách.
Murano
Slavné místní sklo
Benátský lustr je i v kavárně.
Odpoledne po návratu z ostrovů jsme ještě stihli návštěvu muzea Peggy Guggenheim, kde kromě stálé kolekce byla k vidění výstava Surrealismus a magie, která sice skončila již v září 2022, ale i trvalá sbírka je pozoruhodná.
Výhled z terasy muzea.
Výhled z terasy muzea.
Lístky na vaporetto jsme využili ještě k večerní projíźďce.
Večerní město z vaporetta.
Večerní město z vaporetta.
Večerní město z vaporetta.
Předposlední den našeho pobytu jsme si vlakem zajeli do středověkého Města Bassano del Grapa, podívat se zejména na krytý dřevěný pontonový most.
Most v Bassanu del Grapa
Most v Bassanu del Grapa
Most v Bassanu del Grapa
Dalším naším cílem toho dne bylo město Cittadella, v němž se dochovaly původní, téměř jeden kilometr dlouhé, cihlové hradby s více než dvacítkou věží. Celý historický střed města lze po těchto hradbách obejít a na této trase jsme byli většinou dokonce úplně sami.
Cittadella.
Hradby zvenčí.
Pohled z hradeb do centra.
Pohled z hradeb do centra.
Pohled z hradeb do centra.
V poledne bylo krásně.
Jelikož jsme měli odlet z Trevisa do Prahy v poledne, tak jsme ráno ještě stihli poslední ranní cappuccino a croissant v kavárně na rohu.
Ranní dobroty.
Ranní dobroty.
Pak zbýval čas už jen na cestu vlakem do Trevisa a autobusem na letiště. Pokud se někdo do Benátek chystá a váhá v jakém období, tak by jej naše dubnová návštěva, ve které jsme měli možnost vidět autentický život, mohla k výběru temínu inspirovat .
Ráno na Canal Grande.
Ráno na Canal Grande.
Ciao Venezia.
Jak se ti cestopis líbil?
Václav Větrovský procestoval 37 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Super cestopis a dobrý tipy. Napadá mě jedna otázka, tak ji rovnou posílám do soukromý zprávy :) díkes za odpověď.