Kanada od západu na východ - část 3.
Cestopis z roku 2021 napsal melounek
To je třetí a poslední část cestopisu věnovaná provincii Québec a navazuje na předchozí dvě části o Britské Kolumbii a Albertě.
15. den
A cenu pro nejhorší státní aerolinku vyhrává Air Canada. Sice se jednalo o vnitrostátní linku, ale za 3 hodiny letu jsme nedostali ani vodu. Ono toho bylo víc, ale nebudu to rozpitvávat. Jak už jsem zmínil v předešlém díle, v Montrealu se už stmívalo, v autopůjčovně mi přidělili nejhorší auto, co jsem kdy měl, Kia Soul, autopůjčovna v Montrealu byla první autopůjčovnou, kde po mě vyžadovali kreditní kartu. Letiště v Montrealu má asi nejsložitější výjezd ze všech letišť odkud jsem doposud vyjížděl. Na ubytovnu mého další hostitelky jsem dorazil asi po 2 hodinách od výjezdu z letiště, což je asi o hodinu a půl více než je zdrávo. Ubytování bylo na poměry nepracující Vietnamky nadprůměrné, jediný, kdo v té rodině pracoval byl její pošahaný syn, ale o něm až později.
16.den
Celý den propršel, nechtěl jsem vysedávat doma, a tak se vydal na průzkum města. Kousíček od baráku je olympijský stadión, exkurze v něm ještě kvůli koroně nebyly možné. Dnes bylo na programu přípravné utkáni na novou sezonu NHL mezi Montrealem a Ottawou, zašel jsem tedy k jejich domácí hale a poptal se na lístky. Problém byl ten, že vám singl lístek neprodali, v balíčku byly 2 lístky, tudíž jsem musel vzít někoho s sebou. Zakoupil jsem tedy balíček se dvěma vstupenkami a zeptal se domácí, zda by nešla na hokej. Ptát se Vietnamce, aby šel na hokej je to samé, jak by ťaman chtěl po bílém, aby 3x denně 7 dní v týdnu jedl jen rýži. Pravila, že její syn by šel, to jsem ještě nevěděl, jakou trpělivost s ním budu muset mít. Nechtěl jsem po nich ani vindru, ťamanka mi vařila každý den. Nadešel okamžik vyrazit. Už jízda metrem byl očistec, v rytmu hudby prováděl s deštíkem nějaké kreace, až si celý vagon ťukal na čelo. Vystoupili jsme z metra jdeme k hale normálním tempem, on pokračoval ve svých kreacích ve stylu jeden krok vpřed a dva kroky vzad. Požádal jsem ho tedy, aby šel normálně. Když už jsme dorazili k stadionu, proběhla kontrola očkovacích pasů a poté se odebrali na svá místa v nejvyšším patře haly. Do haly mohlo zavítat nanejvýš 1/3 kapacity, tady to činilo asi 7050 diváků. Zápas to byl nudný, atmosféra komorní, po zkušenosti v Calgary jsem očekával, že aspoň frantíci projeví více emocí. Spletl jsem se. Už ani nevím kdo vyhrál, vím, že to skončilo 2:1. Večer po zápase se oteplilo a přestalo pršet, ťaman mi ukázal noční život a začal mluvit o politické situaci ve Vietnamu. Domu to bylo ještě 20 minut
před halou, ten druhý člověk zleva s deštníkem a každou jinou botou, je ten ťaman
já před bannerem
o přestávce
s maskotem
po zápase
17. den
Ťamani měli volno, prý, zda bych je nevzal na výlet. Bolelo mě břicho, asi z těch pohádek z předešlého večera, na společnost jsem neměl náladu. No, ale když se o mě ťamanka starala, tak jsem svolil. Pravila, že její syn umí dobře hrát na saxofon a pak na něho zahraje. S prominutím, že budu sprostý, ale ten ťulpas začal hrát už od doby co jsme opustili město. Slušně jsem ho tedy požádal, aby přestal hrát, protože mi není nejlíp. Našim cílem byl NP de la Mauricie asi 2 hodiny jízdy severně od Montrealu. Místo je známé soustavou jezer a listnatými lesy, na podzim zdejší stromy hrají různými barvami. Celý park se dá objet dokola, aniž byste se museli vracet, okruh měří asi 80 km. Domu jsme se vraceli už za tmy, paní domácí mi přichystala medicínu, abych do dalšího dne byl fit.
Na cestě do NP de la Mauricie
Jezero v NP
NP de la Mauricie
Na okruhu v NP
18. den
Synáček se saxofonem zůstal doma, za což jsem poděkoval Bohu, společnost mi dělala jeho matka. Prvně jsme se vydali asi do 150 km vzdáleného města Sherbrook, srdce města tvoří jezero Lac des Nations, které potom přechází v řeku. Jezero obklopuje promenáda s krásnou florou a železniční muzeum. u vstupu k jezeru vás uvítá keř ve tvaru kachny, nad jezerem asi do 15metrové výšky tryská fontána.
Lac des Nations
Lac des Nations
Malé železniční muzeum u břehu (je tam více vagonů a lokomotiv :-))
Kachna
Lac des Nations
Lac des Nations
U muzea jsme poobědvali a poté za jasného počasí cestovali na Mont Pinacle, ležící v bezprostřední blízkosti státu Vermont. Nejedná se o nijak vysokou horu, v pohodě ji zdolá i člověk, co celý život proseděl na gauči. Cestička k vrcholu vede přes listnatý strom, jediný problém může napáchat mokré napadané listí a kameny. Na vrcholu se naskytne pěkný výhled na okolí, pod sebou máte jezero Lac Lyster a opodál se už rozprostírá USA, konkrétně stát Vermont. Posléze odjezd domů.
Pohled z Mt. Pinacle na Lac Lyster
Pohled z Mt. Pinacle na Lac Lyster
Pohled z Mt. Pinacle na Lac Lyster
Pohled z Mt. Pinacle do USA
19.den
Rozloučení s Montréalem a ťamanama, odjezd do Québec City. Příjezd v odpoledních hodinách, bylo zde o poznáni tepleji než v Montréalu. Ubytování jsem měl u ryzího frankofonního Kanaďana. Bydlení bylo ve sklepě, ano, tak to zde chodí, já mám ve sklepě prádelnu, dílnu, kotelnu a garáž, tady si z toho dělají další bytovou jednotku. Nemůžu tomu vytknout jedinou věc, opravdu pěkně udělané a zařízené obydlí, které se mi třeba nedostalo ani u ťamanů v Montrealu, byť měli velký barák. Autobusem jsem rychle upaloval do města, abych ještě něco stihl vidět z centra. Historické centrum města není velké a vše důležité je kousek od sebe, projdete ho pěšky za půl dne, všechny atrakce díky doznívajícímu Covidu ještě nebyly otevřené čili ten půlden bohatě stačil. Navštívené místa Place d' Armes, Monument Samuel-De Champlain, La Venus Spatiale, Terrasse Dufferin, přístav, okolí parlamentu, La Citadelle de Québec
Monument Samuel-De Champlain
La Venus Spatiale
Budova parlamentu
před parlamentem
na terase
pohled z terasy na řeku Sv. Vavřince
20. den
Další krásný den na obzoru, po snídani odjezd kousek za město k vodopádu Montmorency. Z několika stanovišť můžete obdivovat výhled na toto úkaz tak i na řeku svatého Vavřince. K dispozici je i ziplinová dráha, kdo nemá strach, může se nechat zavěsit a doufat, že během jízdy se s ním neutrhne lano a neskončí pod padající vodní stěnou. Přímo naproti vodopádu je silniční most, který vede na ostrov Ile d´Orleans, měl jsem za to, že tam uvidím něco zajímavého, objel jsem ostrov dookola, ale nic speciálního k vidění nebylo. O pár desítek km dále už ano, ze silnice 175 směr Saguenay se odbočí vlevo na lesní cestu, která místy připomíná tankodrom a po 30 minutách vjedete do NP de la Cartier. Na parkovišti jsem zaparkoval auto a vydal se na túru. V podvečer zpět na ubytovnu.
vodopád Monmorency
pohled na druhou stranu, v dáli most na Ile d´Orleans
NP de la Cartier
21. den
Počasí opět jak z pohádky, dnes mě čekala asi 3 h cesta do Tadoussac, je to místo, kde se setkává řeka s oceánem a patří k vyhledávaným cílům turistů kvůli pozorování velryb z břehu. I já jsem byl zvědavý, jestli nějakého kytovce spatřím, protože vždycky jsem neměl to štěstí vidět tyto tvory v celé své kráse. Ano, na Havaji jich bylo dost, ale jako naschvál neukázali více než ocasní ploutev. Tady v Québecu nevím, jestli byla sezóna na ně nebo ne, moc jsem to nestudoval, každopádně stejně jako já tak i další desítky turistů odešlo s nepořízenou. Abych si zpestřil zpáteční cestu do Quebecku, vzal jsem to oklikou okreskou směr Saguenay a potom na jih po dálnici 175 do Quebecku.
Tadoussac
Tadoussac
Tadoussac
Cesta z Tadoussac
22. den
Ráno odjezd do Montrealu na letiště, cesta trvá obvykle 3 hodiny, dnes tak 5 hodin. Asi 30 km od letiště se začalo popojíždět v kolonách, Montreal má dle mého názoru poddimenzovanou infrastrukturu a každý den ze všech směrů se po poledni tvoří nehorázné kolony. Výjezd i vjezd na letiště je nejhorší ze všech velkých vzdušných přístavů, z kterých jsem měl možnost cestovat autem. S velkým nadšením jsem odevzdal ten hnusný křáp, co mi dali a putoval k přepážce na odbavení. V podvečer nástup do letadla společnosti KLM, éro bylo naštěstí poloprázdné, já si hned obsadil celou čtyrsedačku na spánek.
23. den
Přílet brzy ráno do Amstru, za 3 hodiny odlet do Prahy, odtud pak na banhof a vlakem do mé rodné vísky na karvinsku.
Hodnocení a náklady Quebec
To, že se jedná o frankofonní provincii to všichni cítíme, většina místních na vás spustí francouzsky, ale když jim řeknete, že nerozumíte, tak ochotně přejdou do AJ. Já mám sice oba jazyky špatné, takže mi to bylo jedno a domlouval se gesty nebo heslovitě :-) Montreal za mě je nudné město, roztahané, všude plno lidí, nebylo co vidět, protože by na to člověk potřeboval tuny času, a to se mi ve velkoměstě nechce obětovat. Oni žijí svým hokejem, a to je asi tak všechno. Když chcete na výlet do přírody, musíte se hodinu prodírat ven z města. Kaňkou na mém pobytu u ťamanů byl synek paní domácí, který neustále komandoval svou matku a byl na pěst. Za to Quebec City na mě působilo klidnějším dojmem, všude voní kytičky, rostoucí tráva, z kavárenských zahrádek čerstvě namletá káva a každý podnik měl obsazeno. Co se nedá této provincii upřít je barva listí stromů (podzim je zde pohádkový) a kvalita silnic, ano, Montreal a okolí je poddimenzovaný, ale jedete po rovném asfaltu. Řekl bych, že od Quebecku k hranicím Nového Brunšviku jsou cesty ještě kvalitnější.
Náklady: vstupenka na hokej 2057 Kč (116 CAD), ubytko Montreal 3000 Kč, ubytko Quebec City 1750 Kč, auto 7156 Kč, benzín 4300 Kč, ostatní (jídlo, vstupy, MHD, ...) cca 4000 - 5000 Kč. Celkově mě vyšel pobyt ve východní části Kanady na necelých 27 100 Kč, což je velice zajímavá částka.
Kanada celkově
Každá ze třech provincií, které jsem měl možnost navštívit nabízí něco jiného, ale jednu věc mají společnou. Překrásné parky a jezera. S počasím už to bylo jiné, zatímco Britská Kolumbie, přesněji ve Vancouveru a okolí se střídaly dlouhé deštivé úseky s krátkými polojslunečnými okamžiky, tak v Albertě a Quebecu byly celé dny bez deště a mráčku, anebo opravdu celý den pršelo, ale vždycky byl takový den jen jeden. Nejpříjemnější a nejsympatičtější lidé byli v Albertě a Quebec City, Vancouver stál za prd, tam to bylo jako v Šanghaji a Bombaji. Co se týče zvířat, tak nejvíc se mi líbili procházející se losi po cestě, medvědy jsem nespatřil, naštěstí, nebyl jsem vybaven ani sprejem proti medvědům, no a v Quebecku nevím co můžete vidět za zvířata, kromě veverek a různých hlodavců jsem žádné přerostlé obludy neviděl, tam se jezdí hlavně za flórou a velrybami. Celkově hodnotím výlet pozitivně, ono nejde ani jinak. Během této dovolené jsem měl možnost letět s nejhorší národní společností doposud, Air Canada. Adresy ubytování ve Vancouveru 6180 No 1 Rd, Richmond, nedoporučuji, ubytování na Vancouver Island 7476 E Saanich Rd, Saanichton, doporučuji, ubytování v Calgary 246 Scotia Point, doporučuji, ubytování v Hinton 128 Bliss Ave, doporučuji, ubytování v Montrealu 6707 Rue Viau, raději nedoporučuji, ubytování v Quebeck City 1550 Rue Sheppard, doporučuji. Všechno je foceno mobilem Ulefone Note 7P, už mi je stydno, v jaké kvalitě vám prezentuji fotky, měl bych si pořídit něco lepšího.
Náklady celkem
Pobyt v Britské Kolumbii, navýšení na 23000 Kč, nebyl započítán benzín a kapesné, pobyt v Albertě navýšen na 20000 Kč, taktéž obohacen o stravu a palivo, pobyt v Quebecku 23000 Kč, mezinárodní letenka 13179 Kč, vnitro letenky 5060 Kč, ETA 125 Kč, hotel v Praze před odletem 684 Kč, doprava domov - letiště - domov 600 Kč, pojištění 3024 Kč. A vychází nám z toho krásných 88 672 Kč.
Těmito slovy končím trojdílný cestopis o Kanadě, už teď chystám další cestopis z roku 2022, bude to na dlouho, ještě musím vymyslet, jestli to pojmu jako celek, nebo to zase rozdělím. A tím budou všechny mé cesty zdokumentovány. Za několik dní se opět těším na počtenou. Melounek
Jak se ti cestopis líbil?
melounek procestoval 14 zemí světa světa, nejvíce Jižní Ameriku a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 14 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Nejprve bych chtěl poděkovat za cestopis.
Do Kanady se chystám a z těchto tří dílů jsem posbíral hodně informací. Mám docela podobný plán, jen chci začít od východu: Niagara – Toronto – Montreal – Ottawa – Quebec – Calgary – parky – Vancouver.
1) A vychází nám z toho krásných 88 672 Kč. — Cena vyšla docela slušně, takže aspoň mám představu, kolik budu potřebovat na tu cestu. Hlavně je skvěle, že je to takhle rozepsané, málokdo píše takové částky
2) Všechno je foceno mobilem Ulefone Note 7P, už mi je stydno, v jaké kvalitě vám prezentuji fotky, měl bych si pořídit něco lepšího . — Také ohledně fotek, určitě věřím, že příroda je tam krásná, ale tyhle fotky opravdu vůbec neukazují tu skutečnou krásu 😄
Nejprve bych chtěl poděkovat za cestopis.
Do Kanady se chystám a z těchto tří dílů jsem posbíral hodně informací. Mám docela podobný plán, jen chci začít od východu: Niagara – Toronto – Montreal – Ottawa – Quebec – Calgary – parky – Vancouver.
1) A vychází nám z toho krásných 88 672 Kč. — Cena vyšla docela slušně, takže aspoň mám představu, kolik budu potřebovat na tu cestu. Hlavně je skvěle, že je to takhle rozepsané, málokdo píše takové částky
2) Všechno je foceno mobilem Ulefone Note 7P, už mi je stydno, v jaké kvalitě vám prezentuji fotky, měl bych si pořídit něco lepšího . — Také ohledně fotek, určitě věřím, že příroda je tam krásná, ale tyhle fotky opravdu vůbec neukazují tu skutečnou krásu 😄