Lotyšsko 2022 - Riga a okolí

Na léto jsme hledali dovolenou, na kterou bychom chtěli letět poprvé i s dětma. Hlavní požadavek tedy byl na krátký let, kdy jsme chtěli zjistit, jak budou letadlo snášet a v případě, že ne, tak aby rušili ostatní co nejkratší dobu. Zároveň jsme chtěli mimo hlavní turistické země, abychom se nemuseli tlačit v hlavní sezóně mezi hromadou lidí. Volba padla na Lotyšsko a hlavní město Rigu, kam zrovna v dané období byli akční letenky. První let a stejně tak zatím všechny další proběhly naprosto bez problémů, a tak jsme se mohli pustit do společného objevování.

1. den

V Rize jsme přistáli celkem brzo. Ubytovali jsme se na levé straně břehu řeky dělící hlavní město, což je geograficky nevýhoda, neboť většina zajímavého je na druhé straně. První den jsme prozkoumávali hlavní město. Přejeli jsme tedy autobusem MHD směr centrum a prošli ty nejzajímavější místa. Jak to s malými dětmi bývá, nejzajímavější místa jsou ty nezajímavé pro dospělé. Tudíž jsme zastavovali u každého zvířete, sochy, keře. Ale u kostelů a jiných budov byly protesty, kdy už půjdeme dál. I tak jsme stihli vidět hlavní atrakce jako Radniční náměstí, Rižský zámek, Tři bratry, chrám Kristova narození a projít se okolo Rižského kanálu. Na jídlo jsme nejčastěji volili řetězec kantýn Lido. Ceny byly podobné jako u nás a mají hlavně velký výběr už hotových jídel, čímž se zkracovala doba zlobení našich ratolestí. Odpoledne jsme už byli značně utahaní, šli jsme tedy již do ubytování, druhý den nás čekalo spousta chození. Byli jsme zvědaví, jak to zvládnou kluci a my s kočárkem.

Tři bratři

Rižská katedrála

2. den

Druhý den následoval opět přesun na druhou stranu břehu, kde jsme z centra od Rižského parku vyrazili autobusem směr Sigulda. Cesta trvala cca hodinu. Malé městečko jsme jen proběhli a pokračovali za hlavním cílem, čímž je hrad Sigulda. Hrad všechny bavil, neboť se do věží dá jít. Z  jedné je krásný rozhled a ve zbylých je několik dobových rekvizit. Nezdrželi jsme se však moc dlouho, neboť nás čekalo cca 5 km pěšky k druhému hradu - Turaidas Pils. 

Cesta je podél silnice po chodníku skrz les a kolem řeky a je moc příjemná. Zhruba ve dvou třetinách jsou navíc dvě malé jeskyně, což pro staršího syna byl zážitek, mladší většinu cesty prospal v kočárku. Bohužel pro nás, poslední kilometr cesty byl uzavřen pro pěší z důvodu opravy silnice a kyvadlového provozu. Hradu jsme se nechtěli vzdát bez boje a našli jsme, že kousek nad námi v lese je pěší cesta. Se stále spícím synem jsme tedy vytáhli kočárek na dvoumetrový silniční násep a prodrali jsme se asi 30 metrů hustým lesem, až jsme na cestu narazili. Chvilkový pocit výhry vystřídalo zděšení, kdy nás po pár metrech čekalo odhadem 200 dřevěných schodů. Trochu zalžu a řeknu, že jsem vytáhnout kočár (se stále spícím synem) přes schody zvládl s úsměvem, radostí a bez jakékoliv nadávky :-). Nicméně cíl byl dosažen, a po přibližně 3 kilometrech navíc jsme byli u hradu. 

U něj se dá strávit spousta času. Leží totiž v rozlehlém areálu, kde je možné si prohlédnout historický kostel, další přilehlá stavení, projít se přírodou nebo okolo rybníků. Již obě bdící děti zaujal nejvíce opět hrad a jeho věž, byli udivení, proč se nám nechce po schodech do schodů. Po prohlídce jsme tentokrát pro zpáteční cestu zvolili mikrobus, který nás odvezl přímo na nádraží zpět do Siguldy. Tam se na nás konečně usmálo štěstí, neboť vlak do Rigy tu již stál a my jsme stihli nákup jízdenek a nasednutí pár vteřin před odjezdem. Cesta utekla rychle, po návratu do Rigy jsme se ten den poprvé pořádně najedli opět v Lidu a jeli zpět do ubytování. Jízdné i vstupné do hradů stojí pár korun. Pro milovníky historie tedy rozhodně doporučuji oba hrady navštívit.

Sigulda

Sigulda

Turaidas Pils

Turaidas Pils

Turaidas Pils

3. den

Pro třetí den jsme měli odpočinkový program a věnovali jsme ho hlavně dětem. Ráno následoval tradiční přesun na druhou stranu břehu řeky Daugavy, kde jsme přesedli na autobus jedoucí k rižské Zoo. V porovnání například s zoo v Praze je tahle mnohem menší, ale zvířat je v ní spousta. Po prohlídce jsme se před zoo naobědvali v rastauraci, půjčili si šlapací vozík se střechou pro čtyři osoby a projeli se přilehlým parkem. 

Následoval přesun zpět téměř k ubytování. Kousek od něj se nachází Fun park se spoustou klouzaček, prolejzaček a všeho možného. Nejtěžší úkol bylo dostat děti pryč. Večerní program už se týkal jen mě a staršího syna. Neboť se v Rize hrála odveta předkola fotbalové Konferenční ligy mezi místním Riga FC a Ružomberokem. Syn začal nejprve protestovat, že na fotbal nechce, protože se mu nelíbí. Při pobídce, že tam určitě bude nějaký obchod s plyšáky, ale ty si můžou koupit jen děti, co fotbal milují, už byl fotbal tím nejmilovanějším sportem na světě. Samozřejmě radost ze zakoupeného maskota - lvíčka, vydržela jen do té doby, než pochopil, že se na ten fotbal opravdu jdeme dívat - zachránila to pohádka s králíkem Bingem v telefonu, který sledoval místo fotbalu.

Rižská zoo

Rižská zoo

Fun park

Riga FC - Ružomberok

4. den

Poslední celý den v Rize a další náročné výlety. Klasický přesun přes řeku, nasednutí na vlak a cesta na sever do Jürmaly. Nachází se zde dlouhá písečná pláž. Její velkou část jsme si prošli, ale počasí nám moc nepřálo. Už tak studenou vodu dělal silný chladný vítr pocitově ještě studenější, a tak jsme si namočili jen ruce a nohy. Samozřejmě pokyn klukům "neběhejte, nebo spadnete a budete mokří" vydržel u mladšího syna ani ne minutu a už jsme ho převlékali.

Po procházce jsme přišli na nádraží, kde jsme nasedli na vlak a pokračovali na západ do stanice Kemeri. Odtud jsme šli pěšky cca 4 km do národního parku Kemeri. V něm se nachází úzké chodníčky přes mokřady a lagunová jezírka, včetně několika laviček a vyhlídkové věži. Pokud sem zavítáte, rozhodně přibalte dobrý repelent. Komárů je už při cestě k parku lesem opravdu spousta. Těsně před vstupem do parku nás vystrašil francouzský pár, který nás varoval, že po úzkých cestičkách rozhodně s kočárkem neprojedeme. Jasně, že jsme nějak projeli :-) V parku jsou dva navzájem propojené okruhy, my jsme zvolili ten delší. Z celého Lotyšska se nám společně tohle místo líbilo asi nejvíce. Skoro nikdo zde nebyl a příroda je tu opravdu krásná.

Následovala cesta zpět a na nejmladších se začala projevovat únava. Při příjezdu do Rigy tradiční večeře v Lidu a zpět na ubytování. Ještě jsme se museli vypořádat s výtkou staršího syna, že jsme ani jednou nejeli tramvají. Zvolili jsme tedy tu složitější cestu, ale s tramvají. I tak to asi bylo špatně, reakci můžete vidět na fotce níže. 

Jürmala

Národní park Kemeri

Radost z tramvaje

5. den

Poslední den jsme měli v plánu jen prozkoumat zbytek Rigy, včetně muzeí. Bohužel, mladšímu synovi v noci vyskočila horečka a staršímu také nebylo dobře. Zvolili jsme tedy úsporný režim, navštívili jsme jen tržnici a zbytek dne jsme se snažili co nejvíce odpočívat. Kufry jsme nechali v ubytování a odpoledne si je jen vyzvedli. Následoval přesun na letiště a s hodinovým zpožděním odlet domů.

Závěr

Lotyšsko rozhodně splnilo naše očekávání. Ani zdaleka není tak turisty přeplněné, jako ostatní evropské destinace v hlavní sezóně (byli jsme zde na konci července). Ceny jsou na střídačku. Jídlo, pití v restauracích je (alespoň v Rize) dražší, než bych čekal, ale vstupné v okolí bylo opravdu za hubičku. To samé bych řekl o místních. Buď byli hrozně milí, a nebo mě při dotazech prostě ignorovali, i když anglicky uměli, nic mezi. Ale je těžké soudit za těch pár dnů, co jsme v Lotyšsku pobyli, nerad bych tedy paušalizoval. Kdybychom zde byli delší dobu, určitě bychom navštívili další lotyšská města Liepaja, Ventspils, Jelgava a nebo vyjeli do přírody. Na Rigu podle mě den, maximálně den a půl stačí. Ale záleží dle preferencí každého.