MALEDIVY s Wizz Airem
Vídeň - Abú Dhabí - Malé - Maafushi - Abú Dhabí - Vídeň
Cestopis z roku 2023 napsala IvanaBl
Tohle je první cestopis, který jsem začala psát už 2 měsíce před cestou..
Maledivy jsem neměla na seznamu a vlastně ani Abú Dhabí. Města moc nemusím a o Maledivách jsem nečetla skoro nic hezkého. Plasty, umělé pláže, drahé ubytování, drahá doprava mezi ostrovy, moc lidí. Jenže já se tak rychle odradit nenechám, navíc mně se líbí úplně všude, každá země má co nabídnout, nezatracuji ani ty chudé nebo špinavé, spíše naopak. Stačí být dobře naladěn a připraven, nečekat zázraky, naopak čekat jisté komplikace a hodně záleží na tom, s kým vlastně cestujete.
Letenky
Duben 2023: Dcera v květnu maturuje a co jiného jí dát za odměnu než letenku. Ale kam? Ideálně na pár dní do tepla, nejlépe na prodloužený víkend. A tak hledám z Prahy (nic moc jako vždy) a okolních zemí a najdu zpáteční Abú Dhabí z Vídně za 2000 Kč. Pak si vzpomenu na novou linku Wizz Airu na Maledivy, hledám návazné (a levné) lety a je to. Ve středu 31.5. tam a v pondělí 5.6. v noci budeme doma. Cestou přestávka 18 hodin v Abú Dhabí, tam jsme nikdy nebyli, v červnu tam bude šílené vedro, ale uvidíme mešitu šejka Zayeda a jinak to tam bude asi podobné jako v Dubaji.
Volám svůj objev za 7400 Kč mojí akční tchýni Irče, jestli by na Maledivy neletěla s námi. Letěla! Ale ne v červnu, to už má objednané "akční" Maďarsko. Mrzí ji to, přemýšlí, jak to udělat, ale nevratná záloha za Maďarsko stála víc než letenka na Maledivy :) Jó, cestovky... Díky nim tedy pojedeme bez Irči a to je škoda, protože zážitků a historek s Irčou je vždy nejvíc a vím, že Maledivy by se jí líbily. V Abú Dhabí by se natáhla u bazénu, na Maledivách u moře a byla by spokojená (i to jídlo bychom kvůli ní nějak víc pořešili). No nic, tak příště, už je noc, tak tu koupi letenek (2 nezávislé lety) necháváme na ráno, v noci už se nevyprodají.
Ráno nás na webu Wizz Airu čeká překvapení - zrovna dnes sleva 20% na všechny lety :)) Teď nás zpáteční letenka na Maledivy stojí jen 6200 Kč, to už se nedá nekoupit, plasty, neplasty, já byla v Indii, o špíně a odpadcích bych mohla napsat knihu!
Ubytování
Ubytování 1. - Abú Dhabí: V Abú Dhabí bude 40°C ve stínu. Na bookingu zaškrtávám hodnocení od 8, bazén (kvůli vedru) a snídani, je to dárek, tak ať to stojí za to :) A už to na mě vyskakuje a já seřazuji jako vždy od nejlevnějších. Koukám jako blázen, nejlevnější pro 3 lidi na 1 noc je 5***** hotel 2,5 km od pláže, takový ten zbytečně obrovský, luxusní, zlatý, s koberci, obrazy a zrcadly na chodbách i ve velikých pokojích, střešním bazénem, župany a všemi těmi 5* nesmysly :) Za 2300 Kč pro 3 na noc! Raději čtu poslední recenze, samé 10, prý jako na zámku a k snídani vše, na co si vzpomenete. Hmm, to začíná dobře. Asi tam v tom vedru prostě nikdo nejezdí, hotel je obrovský a chtějí prodat aspoň nějaké pokoje. A protože tu cestou zpět máme zase 16 hodin pauzu a protože se mi ten hotel za tu cenu fakt líbí, objednávám tu i poslední noc. To už tu budeme jako doma, trochu se vyspíme, koupačka v bazénu, pořádná pozdní snídaně, oběd vynecháme a večeře v salonku v Abú Dhabí. No a plán B (nutnost) - když nám Wizz zruší let z Abú Dhabí do Malé, budeme muset v tomhle hotelu zůstat ještě další 3 noci :)
Ubytování 2. - Maledivy: Mnohem těžší část. Pouze 3 noci, ale přílet až večer a navíc bude období dešťů. Nemám předem nastudováno vůbec nic! Nejdřív jsem si na bookingu ujasnila jedno: spát v domečku na kůlech s přímým vstupem do oceánu a vlastním bazénkem opravdu nebudeme. Jako koukla jsem se. Ty hezčí od 15000 Kč/noc plus doprava (třeba 200 USD za osobu a 1 cestu). Můj původní plán zůstat 3 noci na Malé nebo Hulhumalé po hodině zavrhuji (nevím, co bychom tam dělali). Cesty loděmi z Malé na vzdálenější ostrovy nemají smysl (cena + čas + nejisté počasí). Čtu o ostrovech Huraa a Maafushi. Huraa rychle zavrhuji. Ale Maafushi je prý ostrov pro batůžkáře?! Jižní Atol, speed boat z Malé jen 25 USD, plavba jen 30 min.? A nejlevnější ostrov na celých Maledivách, protože je nacpaný hotely a je tu velká konkurence. Fotky vypadají výborně a je tam "bikini beach" (no, ani to jsem doteď netušila, že na Maledivách se nemůžeme koupat v bikinách, kde nás napadne, ale pouze na vyhrazených plážích pro turisty, jinak zaplatíme tučnou pokutu). A protože je pro mě (asi celý život a ve všem) důležitý poměr cena/výkon, mám vybráno. Ale chápu, že někdo za domeček na kůlech ty peníze (když už neví, co s nimi) dá, musí to být krásný zážitek strávit 1 noc (déle bych asi nevydržela) na vzdálenějším ostrůvku s nádhernou bílou pláží a s luxusní večeří při západu slunce... Takže zpět k Maafushi :)
Na ostrov Hulhulé (tam je letiště Malé a hned u letiště přístav) přiletíme až večer ve 20:25, to už bude tma a speed boat na ostrovy nejezdí. Ale až do půlnoci jezdí lodní MHD za pouhý 1 USD na sousední ostrov Malé. Na Malé potřebujeme jen levně přespat, ráno se projít a odjet (odplout!) na Maafushi, kde budeme 2 noci a skoro 3 celé dny, to na tento malý ostrov musí bohatě stačit. Na Malé vybírám 3 kapsle za 600 Kč/osoba/noc, pro dceru to bude premiéra.
Ubytování 3. - Maafushi: Na bookingu se přehrabuji dlouho, ubytování na tomto ostrově je fakt hodně. Ve dvou bychom jeli do pěkného pokoje (7,6) za skvělých 2400 Kč pro 2 na 2 noci. Ve třech nakonec volím doporučovaný Triton s krásným střešním bazénem. To bude výhled!, to by z domečku na kůlech nešlo :) Objednávám na 2 noci velký 3lůžkový pokoj s výhledem na moře za 3000/noc pro 3 s bufetovou snídaní.
Příprava
Jídlo: Podvědomě počítám, kolik instantních polévek na 3 dny vzít, ale kouknu i na restaurace, připravena na nejhorší. Menu většiny z nich je na google maps překvapivě z tohoto měsíce! A ještě s obrázky, jak to máme rádi :) Ceny jsou překvapivé ještě víc! Srovnatelné s cenami v Thajsku nebo na Bali. Spousta krásných a levných restaurací! Maafushi... Byla jsem smířená se supermarkety a "vařením" (na pokoji bude varná konvice) a jednou lepší (= levnější) večeří v restauraci za pobyt. Ale ceny jídel začínají už na 40 MVR (= 60 Kč) za klasické smažené nudle s masem, zeleninou a vejcem, kafe stojí 35 Kč (ale to je skoro všude na světě levnější než u nás). Největším problémem se kupodivu ukázalo vybrat jen pár restaurací pro náš krátký pobyt, protože úplně všechny tu mají hodnocení 4,5 z 5 a vyšší! Některé mají ale jídelní lístky pouze v dolarech, ty rovnou škrtám, jsou pro turisty, kteří se ani neobtěžují obstarat si místní měnu, tedy drahé (ceny jídel jsou tu zaokrouhleny na 10 nebo 20 USD). Vybírám nakonec podle hodnocení a fotek jen 6 restaurací, ale nemůžeme všechny stihnout. Zatím má naše cesta samá pozitiva, ale ještě tam nejsme :)
Alkohol: Mrknu i na nápojový lístek. Na Maledivách se nepije alkohol, nedá se tu ani koupit. I dovoz a jeho konzumace je na lokálních ostrovech zakázaná. Pít alkohol je povoleno pouze na neobydlených ostrovech nebo na sandbank (písečná mělčina uprostřed oceánu). Náš ostrov si ale poradil i s tímto. Blízko Maafushi je plovoucí bar, kam vás zdarma doveze loď a tam si můžete dát alkoholický drink nebo pivo za 7 USD. Tak tam my určitě nepojedeme. My se těšíme na avokádové smoothie a nealko mojito.
Květen 2023: 1 měsíc do odletu, dcera se učí, o cestě nemá ani ponětí a já přemýšlím, jak se na Maafushi koupat tam, kde chci já a ne tam, kde budou všichni Češi, Slováci, Poláci... Možnost je jen jedna. Objednávám nám v Číně burkini! S těmi můžeme úplně na všechny pláže a hlavně mezi místní obyvatele.
Příprava hotová a teď už se jen měsíc těšit, hlavně ať ta holka odmaturuje! :)
Příprava
... a měsíc uběhl jako voda a staly se 2 zásadní věci: Káťa má po maturitě a z Číny nám přišly 3dílné burkini :) Musím říct, že takový maturitní dárek dcera nečekala a nejspíš je to první takový dárek v Česku, navíc dárek velice praktický, na celý život a taky ten, na který se nezapomíná (a ještě jí sluší!) :)
Vyrážíme...
31.5.2023: Hurá na snídani do Vídně a pak už jen 5,5 hodin letu a jsme v Perském zálivu a v hlavním městě Spojených arabských emirátů.
Abú Dhabí, též Abú Zabí, je nejzápadnější, největší a nejbohatší ze sedmi členských států Spojených arabských emirátů (SAE). Emirát se skládá z 200 ostrovů, na jednom z nich je stejnojmenné hlavní město se 3 miliony obyvatel. 85% obyvatel SAE jsou lidé s pracovním povolením - nejčastěji Indové, Filipínci, Pákistánci, Korejci, Thajci - pouze 15% obyvatel tvoří místní.
Počasí v Abú Dhabí je horší, než jsme čekali. Extrémní dusno a horko a to už je tma. Letiště je 35 km od centra. Bereme si taxi (jako jde to i busem..), řidič automaticky zapíná taxametr a za 84 AED (= 500 Kč, platíme kartou) nás dopraví před náš 5***** hotel, kde už čeká portýr a v kufru marně hledá naše zavazadla :) Vede nás obrovskými dveřmi do obrovské haly s obrovským lustrem, (opravdu) z dálky se na nás usmívají 2 recepční a vítají nás v hotelu jako vzácné hosty, i když tu budeme jen 1 noc. Vezou nás do 11. patra! - a já se bála, že za tu cenu budeme spát někde ve sklepě :) Pokoj je pro nás a naše příruční zavazadla gigantický. Několik skříní, zrcadel, postel široká přes 2,5 m!, kancelářský stůl, křesílka, lampičky, obrazy, další stolek s varnou konvicí a příslušenstvím, župany, papučky, v koupelně je vana i sprcha, obrovské osušky a těch ručníků, gelů a doplňků! Prostě takhle vypadá nejlevnější 3lůžák v Abú Dhabí:
Hotel
Pokoj
Skříň
Doplňky
Výhled z okna pokoje
Na večeři jdeme na jistotu (podle itineráře :) ) celých 50 metrů od hotelu (vpravo) k Indům. Takový výběr a tak rychlý, dobrý a levný fast food jsme ještě neviděli! Objednáváme si chicken tikka, hovězí shish kebab, smaženou rýži, k tomu mangové a zázvorové smoothie, obratem nám donesou zdarma předkrmy (různé saláty, omáčky, zeleninu a arabský chléb, vše 3x), které sníme do poslední mrkvičky a už je tu maso a další omáčky. No, nesnědli jsme to. Platíme 91 dirhamů (546 Kč) a přecpaní se vydáváme na noční procházku k moři, jenže v tom dusnu to vůbec nejde, v 11 v noci je 34°C. Spíme v nejširší posteli na světě :)
Večeře u Indů
Noční procházka
Noční procházka
1.6.: Budím se s 1. ranní modlitbou, ještě je tma, zase nemůžu dospat. Píšu tenhle cestopis, v 5 se začíná rozednívat, v 5:30 (tj. českých 3:30!) už podle plánu vařím čaj a kafe a budím ostatní. Oblékáme si plavky (prý se už dá v Abú Dhabí beztrestně koupat v bikinách!?), abychom zvládli dojít 3 km na pláž a zpět, než začne vedro. Jenže ono už vedro a dusno je, jen na nás díky mrakodrapům zatím nesvítí slunce. Na počasí máme kliku, před pár dny tu bylo 45°C ve stínu!
Jsme v Emirátech, ale potkáváme i lidi v šortkách a tílkách (to by se úplně nemělo) a v 6 ráno přicházíme na Abú Dhabí Beach. S námi si přivstala i filipínská rodina a 2 Evropanky (jsou v bikinách!). Tak se taky koupeme v bikinách, ale voda v Perském zálivu má snad 35°C, vůbec nás neochladí. V dálce vidíme jednu z dominant města - Rixos Marina Abu Dhabi - hotel postavený v arabském a tureckém stylu - a vedle něj prezidentský palác, kde sídlí prezident SAE Chalífa bin Saíd Ál Nahján. Cesta zpět do hotelu je úmorná, slunce už svítí (měli jsme jet taxi). Jinak se nám Abú Dhabí líbí, město je plné parků, palem, fontán a jezírek, ale neosvěžíme se v nich, i voda v ostřikovačích je teplá :)
5:50 ráno
Koupání v 6:15
V 8 ráno už je moc horko
Abú Dhabí
V 8:30 už sedíme na snídani v hotelu a mají tu opravdu úplně všechno, jen vepřovou slaninu nahradili osmaženou krůtí šunkou. Na recepci čteme, že samotná snídaně v tomhle hotelu stojí pro 3 lidi 396 dirhamů. Za celý pokoj na 1 noc (i s tou snídaní) jsme platili 392! A to se vyplatí :) A hurá do 19. patra, kde nás čeká bazén s lehátky a obřími modrými ručníky. Všude mají bazény vyhřívané, v Abú Dhabí je musí ochlazovat, jinak by se v nich nedalo koupat. A pak už jen check out a taxi a hurá na letiště (na busy je fakt vedro), to nejlepší je (doufám) teprve před námi :)
Snídaně
Na střeše
40 ve stínu :)
Letadlo do Malé je poloprázdné, místa dostáváme zase vedle sebe (bez příplatku) a za 5 hodin už vystupujeme na ostrově Hulhulé. Přístav je přímo u letiště, pojedeme noční MHD (speed boat) na sousední ostrov Malé. Vše na Maledivách se dá platit v dolarech, my ale hned na letišti vybíráme maledivské rupie, v nich bude všechno levnější. A tak všichni cizinci platí za lístky na loď 1 USD a my 10 rupií (15 Kč!) :) Trochu se té speed boat bojíme, ale dnes nejsou vlny, skáče jen malinko. Naše první maledivská plavba trvá 10 minut.
Abú Dhabí shora
Wizz Air v Asii :)
A jsme tu!
Na lodi!
A jsme na Malé!
Maledivská republika je nejmenší asijská země s vysokou hustotou zalidnění - 1800 obyvatel na km². Celkově se Maledivy skládají z 1196 ostrovů, z nichž je zhruba 200 obydlených. Maledivy jsou nejplošší a nejníže položený stát světa. Žádné místo se nenachází více než 2,5 m nad hladinou oceánu.
V Malé jdeme pěšky 2 km do ubytování, je strašné dusno, tma, v úzkých uličkách spousta lidí a skútrů, zastavěnost ostrova je 100%! Vchod do našeho ubytování je trochu strašidelný, ale kapsle o patro výš jsou čisté, plně obsazené a levné (600 Kč/kapsle/noc). Jdeme na rychlou večeři do nejbližší restaurace, kterou je malý rodinný podnik. Vybíráme si smaženou rýži za 40 rupií (60 Kč) a džus za 5 rupií (7,50 Kč). Je tu docela plno, pouze místní, všichni jedí rukama a příbory nikde ani nevidím. Bojím se, že budeme muset jíst rýži s tuňákem a vejcem rukama :) Jídlo je výborné, dostali jsme i chipsy a hlavně ty příbory! První večeře na Maledivách nás 3 stála celkem 135 rupií (203 Kč). V kapsli máme vše, co potřebujeme (koupelna je společná) a taky naprosté soukromí. Spí se tu dobře.
Vchod do domu :)
Kapsle
Menu
První večeře
Malé je hlavní a nejlidnatější město Malediv . S populací 252 768 obyvatel a rozlohou 8,30 km² je jedním z nejhustěji obydlených měst na světě . Město se geograficky nachází na jižním okraji atolu North Malé. Sladká voda se na Malé získává z odsolené mořské vody. Elektrická energie se tu vyrábí pomocí dieselových generátorů. Odpadní vody jsou čerpány nezpracované do moře. Pevný odpad se vozí na blízké ostrovy, kde se používá k zasypávání lagun.
2.6.: Vstáváme brzy a jdeme si prohlédnout ostrov a hlavní město Malé, naštěstí je zataženo. Tsunami monument byl postaven na památku obětí tsunami z 26.12.2004. Ransfannu beach je pláž pouze pro místní, tedy "no bikini", turisté tu mohou jen sedět a koukat, ale zahalení. Je období dešťů, počasí je srandovní, prší třeba 1 minutu (teplý, příjemný déšť) a pak několik hodin vůbec.
Tsunami monument
Ransfannu beach
Ransfannu beach = "no bikini"
A bude pršet..
.. a už prší, celé 3 minuty :)
Páteční mešita, Sultánův palác a Sultan Park.
Páteční mešita
Sultánův palác
V uličkách Malé
Sultan Park
Sultan Park
Sultan Park
Fish market. Návštěva rybího trhu je vždy zážitek. Ryby porcují tak rychle, že jsem je musela natočit a stopnout jim čas. 1 větší ryba byla proměněna na filety za 53 sekund! Naproti rybímu trhu je pěkný trh s ovocem a zeleninou.
Rybí trh
Fofr
53 sekund!
V přístavu
Local market
Tržiště
Nejhezčí z celého ostrova je Hukuru mešita. Jde o nejstarší mešitu celých Malediv, je postavena ze dřeva a korálového kamene. No a víc toho na Malé vlastně není. Všude jen skútry a usměvaví lidé - jako v celé Asii.
Hukuru mešita
Hukuru mešita
Hukuru mešita
Cestou
Maledivské rupie zezadu!
Cestou
V poledne jedeme speed boat za 10 rupií zpět na Hulhulé a ve 13 hod. další speed boat za 25 USD (tady je cena jen v dolarech) na Maafushi. Loď dnes skáče víc, dost fouká (období dešťů = monzun Hulhangu). Přejíždíme na Jižní atol, jedeme i 65 km/hod. Jízda pomalou lodí je 4x delší, 5x levnější, ale hooodně to houpe!
10 rupií
Nahoře ostrov Malé v celé své "kráse"
Na lodi na Maafushi! :)
Už vidíme náš ostrov!
Za 30 minut vystupujeme na Maafushi! Podle předpovědi tu právě teď silně prší, jenže nám svítí slunce a takhle už to 3 dny našeho pobytu víceméně zůstane :) (Sledovat předpověď počasí tu vážně nemá žádný smysl.) V přístavu nás čeká sympatický zaměstnanec hotelu Triton v pěkné uniformě, nakládá nám (přes naše mírné protesty) příruční zavazadla do dodávky, povezou se celých 300 metrů do hotelu a my půjdeme pěšky. Během kratičké procházky se dozvíme o ostrově úplně vše včetně historie. Před hotelem dostáváme po této "náročné" cestě ledové ručníčky a welcome drink. Působivé :) A ten pokoj s výhledem na oceán? Prostě NÁDHERA! Stejně jako bazén! Všichni jsme nadšeni a já jsem ráda, že jsem tentokrát úplně nešetřila a vybrala ten nejoblíbenější a hlavně nejvyšší hotel na ostrově, protože z jeho střechy je krásně vidět, že jsme skutečně na ostrově! :)
V přístavu
Běžíme k oknu :)
Výhled, co se neomrzí
To se bude spát...
Nejbližší sousední ostrůvek
Aaaa, stýská se mi!
Maafushi je jeden z největších obydlených ostrovů na atolu Kaafu. Vzdálenost od hlavního města Malé je 26 km, velikost ostrova je 1275 m × 270 m. Žije zde 2505 obyvatel, z toho asi 350 cizinců. Na Maafushi je první a největší vězení na Maledivách a proto tu postupně vzniklo tolik hotelů a penzionů. A je tu i nejlevněji z celých Malediv - ubytování, doprava, restaurace i výlety jsou o polovinu levnější než jinde.
Ale na bazén teď není čas, jsme tu kvůli oceánu! Zatímco všichni ostatní turisté míří na bikini beach (plnou dalších turistů), my jdeme na klidnější local beach. Tady platí přísný zákaz koupání nejen v bikinách, ale vlastně ve všech "normálních" plavkách. Turisté to sem ani nezkouší, hrozí tu vysoké pokuty. Ale ne nám! My oblékáme burkini! :) Jsou tenké a celkem příjemné (než se namočí), mají UV50, takže další výhoda (většina Evropanů se tu spálí hned první den). Na local beach nejsou lehátka ani restaurace, nehraje tu hudba, jsou tu jen místní rodiny, hodně dětí a všechny včetně kluků se koupou zahalené. Místní se na nás usmívají (tzn. že naše oblečky jsou v pořádku), radí nám, jak se zbavit zvědavých ptáků, kteří zobáky odhrnují naše ručníky na pláži a hledají jídlo a ukazují nám, kde přesně je ten jediný korálový útes na ostrově - Renee's Coral Garden. Je přístupný pouze z "no bikini" beach. A tak už za pár minut koukám (díky burkinám!) poprvé v životě na perutýna :)
My jsme na plážích vlevo, bikini beach je pouze napravo pod hotely
No bikini (= local) beach
Naše modely :)
Local beach
Local beach
Local beach
Maledivská kuchyně je nejvíc podobná indické. Jedna restaurace je hezčí než druhá a ve všech vaří dobře. V té první jsme si dali výborné butter chicken a místní jídlo kandu-kukulhu Riha :), v další - Mr. Octopus - zkoušíme nealko passion fruit mojito, nepopsatelná dobrota!
Oběd
Na pláži
V uličkách
Maafushi
Večeře v Mr. Octopus
3.6.: Celý dnešní den strávíme na ostrově! Nejdřív ho celý obejdeme (= 30 min.). Na ulicích tu není žádný asfalt nebo beton, pouze písek, a boty se zouvají venku před vstupem do všech obchůdků nebo restaurací, asi aby nemuseli po každém turistovi uklízet. Nejlepší je chodit po ostrově úplně bez bot. Během obchůzky jsme viděli to nejdůležitější: 1) věznici (zabírá třetinu ostrova), 2) mešitu, 3) policejní stanici (na většině ostrovů žádná není!), 4) generátor, který vyrábí z nafty elektřinu pro celý ostrov (ten je na každém obydleném ostrově) a 5) maledivskou banku. Na ostrově rostou hlavně kokosové palmy a chlebovníky a žijí zde kromě ryb jen ptáci a malé ještěrky.
Snídaně u pláže
Hlavní písečná ulice
Mešita, policie, věznice a generátor
Maledivská banka
Velké prádlo
Zvířátka
Bikini beach je hezká, jen je návětrná (pláže pro místní jsou závětrné), je tu dost lidí a je tu slyšet i čeština. Na úplném konci bikini beach se nám líbí. A hurá zase do bazénu! Indický oceán má 30°C, bazén jen 28. Z naší střechy je vidět, jak je Maafushi hodně zastavěný, není to klasický maledivský ostrůvek.
Bikini beach
Bikini beach - ten lepší konec
Nevěsta
Barvy v období dešťů
Hotel
9. patro
Na úplném konci ostrova (900 metrů od hotelů, tak daleko turista nedojde) objevujeme malou a levnou restauraci pro místní. Jídlo si nabíráme sami, vše je teplé, plněné tuňákem a zeleninou, indické, takže méně nebo více pálivé a jeden kus téhle dobroty stojí jen 2 MVR (3 Kč). I smoothie je tu o hodně levnější než jinde na ostrově. Oproti Coffee Hutt vypadá Restaurant Melon luxusně, ale i tady stojí výborné jídlo do 100 Kč.
Coffee Hutt
Na konci ostrova
Restaurant Melon
Nejlepší výlet na světě!
4.6.: V našem hotelu si objednáváme celodenní výlet na speed boat. Slibují nám delfíny, rejnoky, žraloky a oběd na opuštěném ostrově, to vše za 50 USD/osoba. Je to podezřele levné, ale moc dobře vím, jak to na takových organizovaných výletech chodí :) Připravuji dceru na to, že moc delfínů/rejnoků/žraloků nejspíš neuvidí, i na šnorchlování jsou dnes docela vlny, ale projedeme se rychlou lodí a snad dostaneme aspoň ten oběd :) Zkoušíme si ploutve a šnorchly, jsou v ceně výletu, ale Káťa si táhla (v příručním zavazadle!) vlastní. Posádka předpokládá, že všichni umíme nějak plavat a šnorchlovat. Záchranné vesty si berou jen 4 Japonci, kdo nechce, nemusí!
Speed boat jede svižně, přejíždíme na atol Vaavu, je to kus cesty. Háže to s námi, na palubu stříká voda, k radosti posádky odmítáme zavřít boční plachty (a ti, co je zavřít chtějí, jsou jednoduše překřičeni) a čím víc ječíme, tím jedeme rychleji. Užíváme si divokou jízdu na speed boat, slabší povahy (můj manžel) si vzaly kynedril :)
Plujeme do Delfíní zátoky a už to začíná - delfíni dnes nejsou doma. Zastavujeme, koukáme na všechny strany, pak zase zrychlujeme, prý budou delfíni skákat vedle lodi, jo, takhle to přesně znám. Počet delfínů v Zátoce delfínů = 0!
Najednou loď prudce zastavuje! Posádka křičí: "Manta, manta", přemýšlím, co je to česky a dojde mi, že manta! Tak ta na programu nebyla. A prý ať si dobří plavci (já ne!) rychle vezmou výbavu a skočí z lodi do vody, na schůdky není čas. Vidím obrovské tmavé fleky na vodě, tak tohle jsou manty! Na otevřeném oceánu jsou docela vlny a celá naše posádka a dobří plavci (4 ks včetně dcery) rychle skáčou se šnorchly a ploutvemi do vody:
Speed boat
Manty!
Káťa a Manta!
Manta obrovská je největší druh rejnoka. Její pohyb připomíná ptačí let. Manta obrovská dorůstá velikosti okolo 3 až 5 metrů s rozpětím ploutví průměrně asi 6 metrů, ale byli pozorováni i jedinci s rozpětím kolem 9 metrů! Největší potvrzená hmotnost manty je 1350 kg! Žije asi 20 let a rodí 1-2 mláďata o velikosti až 1,5 m a hmotnosti 11 kg (patří mezi vejcoživorodé). Manta obrovská se řadí od roku 2020 mezi ohrožené druhy a neexistuje žádný program na její záchranu.
A za týden nám z hotelu přišel odkaz na všechny fotky a videa z výletu! To bylo radosti!! Tohle jsou fotky z videí naší skvělé posádky, která se za mantami pustila, ale manty (s rozpětím ploutví 6 m) se dohonit nedají:
Manta obrovská
Manta obrovská
Manta obrovská
Manta obrovská
A za chvíli už vystupujeme na local beach na ostrově Fulidhoo, tedy musíme být tak nějak zahaleni a nemůžeme se tu koupat (burkini zůstaly na Maafushi). Ale u rejnoků je zábavy dost. Po skupinkách se s nimi koupeme, jsou krásní a příjemní, posádka rejnoky krmí a přitom nás s nimi fotí a točí. Sedáme si k nim i my tři a můžeme je hladit (jupíí) a tak toho největšího pohladím až na jeho konec (= projedu i celý ocas - připomíná struhadlo, to jsem netušila) a hned dostanu vynadáno, že ocas nee, rejnok v něm má jedovaté toxiny na svoji obranu :) Rejnoci jsou větší a hladší, než jsem si myslela. Jsou přítulní, kloužou po našich tělech a ty jejich oči!
Rejnoci jsou blízkými příbuznými žraloků, patří mezi paryby a je jich asi 660 druhů! Rejnoci žijí na dně moří s lehce písčitým dnem od hloubky 20 m.
Už na této první zastávce máme o naší výletní sestavě trochu pochybnosti. 4 Japonci neumí vůbec plavat a fotí se s rejnoky (v hloubce 20 cm) v záchranných vestách! Jeden černoch má panický strach z vody i z rychlé plavby a mezi rejnoky prostě nepůjde. A tři Chorvatky ve vodě jen hystericky ječí a odmítají se těch krásných stvoření dotknout!?
Rejnoci na Fulidhoo
Ostrov Fulidhoo
:)
Foto posádky
Atol Vaavu se skládá z 19 ostrovů, z toho 5 je obydlených. Fulidhoo je jeden z nich. Žije zde 390 obyvatel, délka ostrova je 675 m, šířka 200 m.
(Téměř) všichni na lodi jsou happy, posádka pouští nahlas světoznámé pecky, houpeme se na vlnách i do rytmu, zpíváme a těšíme se na těch pár žraloků. A zase křik: "Dolphins! Doplhins!" A najednou jsou všude kolem nás delfíni! Takže žádná Delfíní zátoka, je neděle, delfíni jeli na výlet až sem :) Plujeme za nimi i před nimi a oni se předvádějí, skáčou, podplouvají loď, my zastavujeme a zase zrychlujeme, vypadá to jako nějaká naše společná hra. Střídáme se po skupinkách na přídi na focení a natáčení a v té rychlosti (lodě i delfínů) mi to vůbec nejde. Kluk z posádky kouká, jak jsem ze svých nepovedených záběrů nešťastná, vytrhne mi mobil z ruky a levou (!) rukou mi delfíny natáčí, protože pravou už je natáčí někomu jinému na pravé straně lodi. Něco takového jsem v životě neviděla! Sedí na úplné špici na přídi lodi, která pronásleduje delfíny, vůbec se nedrží, v každé ruce má mobil a v jednom čase natočí nám oběma super záběry dvou různých skupin delfínů na obou stranách lodi! Tohle jsou fotky z jeho videa:
Fotky z videa posádky na přídi
Na přídi s delfíny kolem - foto posádky ze střechy lodi
Delfín skákavý je podobný delfínu obecnému, ale má kratší čelisti a působí celkově mohutněji. Je dlouhý 2,5 až 4 metry, váží 150–200 kg a dožívá se 30–36 let.
Mezi žraloky...
Zlatý hřeb výletu! Zastavujeme uprostřed Indického oceánu a kolem nás se houfují žraloci! Myslela jsem, že jich uvidíme jen několik, ale kolem lodi je jich určitě přes sto! A opravdu jdeme mezi ně šnorchlovat (i já!). Můžeme si plavat kolem lodi se žraloky jak chceme, prakticky bez dohledu, jen nesmíme na záď, tam se budeme po skupinkách fotit, až nám řeknou.
Žralok vouskatý
Žraloci vouskatí
Káťa mezi žraloky
Díky malé tlamě vypadá žralok vouskatý poměrně neškodně, má však neviditelnou tajnou zbraň. Nejsou to dýkovité zuby, ale schopnost rychle nasát kořist. Žřalok měří 2-4 metry a váží kolem 150 kg.
Jdu na to! Nandávám si poprvé v životě ploutve a skáču z půlky lodního žebříku do oceánu (já!), protože nevím, jak s ploutvemi slézt až do vody. Vůbec mi nedojde, že to s nimi neumím. Hýbu nohama pod vodou, pomáhám si rukama, na moři jsou (kupodivu) vlny, já nevím, jak si teď nasadím šnorchl, pořád se držím žebříku, tím ho blokuji ostatním a všude kolem mě jsou žraloci! Nějak jsem si dala tu trubici do pusy a lehám si na vodu, buší mi srdce, ale plavu! Prsa! No - nejde to. Dojde mi, co mám na nohou. V hlavě si promítám dokumenty se skutečnými potápěči. Máchám nohama, ale nevím jak, ani co s koleny, do toho plácám rukama a pořád stojím na místě a žraloci se o mě otírají a ukazují mi hezky zblízka ty svoje vousky a zoubky. Vím, že je nesmíme hladit, což je pro mě velký problém, protože oni celou dobu hladí mě a já mám pocit, že si chtějí hrát a že jsou hodní asi jako delfíni, vlastně si v duchu pořád musím opakovat "nehladit!, nehladit!". Nejsem dobrý plavec, ani se nepotápím, ale doteď jsem si myslela, že umím aspoň šnorchlovat. Omyl! Jeden z našich potápěčů na mě něco volá (anglicky!), no nerozumím mu.
Za chvilku už na mě přímo řve a já stejně nevím, co chce. Nakonec musí až ke mně (teda on má na nohách snad nejdelší a nejrychlejší ploutve světa!) a ukazuje mi, kam mám ty svoje ruce dát - jakože překřížit a nebo rovně dolů k tělu - hlavně s nimi neplácat kolem sebe, to si pak žralok myslí, že ho chci krmit a kousne mě! Aha! On to asi říkal na lodi a asi to vypadalo, že poslouchám a rozumím. Poslušně dávám ruce podél těla. Jau! Strčí do mě další žralok. Jenže teď už nemůžu vůbec nic. Ruce nemám, nohy jsou uvězněné v ploutvích a postavit se taky nemůžu, protože bych šlapala po žralocích a to fakt nechci, přijde mi hloupé stát na tak hezkých (pa)rybách. A tak si ležím v Indickém oceánu a mačkám se tu se žraloky, kteří vypadají tak mírumilovně a já se ani nehnu, abych do nich nemusela ploutvemi vrážet, stačí, že vrážejí oni do mě, vážně je nechci naštvat, tak jen dýchám a nehladím!!
Někdo z posádky se o mě fakt stará, připlave, vezme mě za ruku, přesune do většího chumlu žraloků a odplave jinam někoho fotit. A já si jen ležím na hladině s rukama u těla a pozoruji žraloky, však on mě zase někdo posune. Svou "šikovností" ve vodě jsem překvapila i sama sebe. Ale podstatné je, že vidím žraloky tak zblízka, že blíž už to nejde, kamarádsky mě plácají ploutvemi a ocasy, jsou tak krásní a kupodivu se jich ani trochu nebojím, protože oni vůbec, ale vůbec nevypadají nebezpečně a taky nám říkali, že nežerou lidi a já jim prostě věřím.
Po chvíli potápěč/fotograf najde nás 3, odveze nás na záď k obřímu hejnu žraloků, kde si nás rovná a my jen ležíme a držíme se za ruce (tak tohle mi vyhovuje, takový oboustranný pocit bezpečí) a on nás podplouvá a fotí a natáčí. Žraloci jsou všude kolem, tlačí se na nás a jeden se nám nacpal i na fotku! Záběry posádky:
My 3 a jízda na žralokovi :)
Žralok se cpe mezi nás!
Ty vousky :)
My 3 a naše loď
My 3
Oceán
Po focení se vracím (opět s pomocí) na loď. Neumím plavat (a už ani šnorchlovat), neumím ani vylézt na loď, u schůdků si loknu vody, dusím se, držím se žebříku, loď se zrovna dost houpe, jsou (kupodivu pořád) vlny, žebřík mě bouchne do hlavy, tak já asi zůstanu tady dole. Někdo mi z nohou sundává (ty debilní!) ploutve, já dávám konečně nohu na spodní příčku žebříku a celá se klepu, nemám sílu vylézt nahoru. Někdo mi odebírá brýle a šnorchl a na mně už je jen ta finální část, dostat se přes 3 příčky nahoru na palubu. 1, 2, 3, stojím na horní příčce! Dávám nohu přes hranu lodi, držím se zábradlí, přehoupnu se a rozplácnu se na palubu mezi ostatní. Kupodivu se nikdo nesměje, někdo mě zvedá, já (snad) děkuju a (asi) dělám, že pomoc vůbec nepotřebuju. Loď se prostě zrovna moc zhoupla a paluba klouže a já jen ztratila rovnováhu (nejspíš). A teď mě čekají už jen 3 metry cesty na moje sedadlo. Jenže v ruce už mám ploutve a brýle a šnorchl a loď se pořád hýbe a mně se podlamují (nevím proč) nohy. Takže nejdřív vrazím do sloupku vlevo, odrazím se od něj, bouchnu se o sloupek vpravo, uklouznu (proč je všude na lodi voda?!) a dopadnu napůl na moje sedadlo a napůl opět na zem a zvednout se tentokrát musím sama.
Sedím, dýchám a koukám na vedlejší sedadlo na paní s krvavým prstem a říkám si, že to asi není od žraloka. Jenže je! Tu paní vážně žralok trošku kousnul a ona se z toho trošku hroutí. Jdu si ten její prst vyfotit, s tou už dnes taky nic nebude, rána je hlubší, než vypadá a pořád dost krvácí a já jí tu ranku závidím a divím se, že nekousnul MĚ, po tom, co jsem tam předváděla. To JÁ mohla do smrti všem ukazovat jizvu od žraloka a vymýšlet si, jak se to celé stalo! Tak z téhle historky nebude nic :(, ale stačilo asi velmi málo. A tady je důkaz, že žralok vouskatý nežere lidi (jen je kouše):
Chlamst!
Foto posádky
Foto posádky
Foto posádky
Na palubě vidím, že většina z nás do vody vůbec nešla a zbytek už prý mezi žraloky nikdy nepůjde, zvlášť po tom incidentu s prstem.
V oceánu už je jen Káťa a tak ji fotograf odchytí, táhne ji znovu mezi největší žraloky a chce jí udělat pořádné fotky. A já je fotím shora, ze zadní paluby a až teď vidím, jak tady na zádi člen posádky trhá žralokům větší rybu na kusy a oni se o to maso perou, no tady vzadu už tak mírumilovně nevypadají:
Krmení žraloků na zádi
Káťa mezi žraloky
Káťa mezi žraloky
A Káťa se na pokyny potápěče pořád dokola nadechuje a potápí a stojí v hloubce (nevím, jak to dělá a ještě se šnorchlem v puse!?) a fotograf si to užívá, obeplouvá ji a fotí, lepší plavec než ona dnes na lodi není. A pak si Kačka taky lokne a taky kucká a fotograf se jí ptá, jestli je ok a ona, že ne a on tak rychle, ještě jednou dolů. A nakonec se i ona vrací na loď a taky je rozklepaná, že ani vylézt nemůže a má ještě intenzivnější pocity než já, směje se celý zbytek plavby/dne/dovolené a těší se na fotky! A to chtěla jet původně na výlet se šnorchlováním u 2 ostrovů, no to by byla blbost! :) Vše foto posádky:
Srážka se žralokem
Čeká nás oběd na sandbank, což není ostrov, ale písčina, která ani nemá jméno. Některé písčiny jsou vidět jen při odlivu. Náš sandbank je velký asi 200x200 m a máme tu i rostliny a spoustu korálů. A tahle písčina bude na další hodinu jenom naše! :)
Přistáváme
Tady kotvíme :)
Náš sandbank
Z našich 4 členů posádky, z nichž každý je kapitán lodi, potápěč, fotograf a odborník na žraloky/rejnoky/manty v jednom, se teď stávají i číšníci a s úsměvem nám nabírají velké porce masa a rýže a místo piva dostáváme džusík :) Ti kluci jsou naprostí profíci a ani já jim nemám, co se týká organizace, co vytknout :) Jsou v tom, co dělají, tak dobří!, trpěliví a naprosto profesionální! Vyřešili dnes úplně hladce několik menších i větších problémů, jejich celoživotní zkušenosti a znalosti žraloků a moře jsou obdivuhodné (tím spíš pro nás, co moře nemáme). Hned bych s nimi jela na výlet znovu nebo jinam, vlastně kamkoliv a byla bych úplně v klidu. Ztroskotat s některým z nich na pustém ostrově by musela být ta úplně nejlepší dovolená!
Oběd!
Náš "ostrov"
Náš "ostrov"
Náš "ostrov"
Jsme zpět na Maafushi, máme skoro hodinu zpoždění (manty) a zbývá nám jen 30 minut do odjezdu naší další speed boat na letiště. Loučíme se s posádkou, všichni se smějeme od ucha k uchu (někteří úlevou), ani ten alkohol tu není třeba :) Plán plavby splněn na 120 % (manty!). Máme za sebou 1x kousnutí žralokem, 1x profesionální záchranu tonoucího, 1x panický strach z vody a Japonci si po celodenním výletu konečně sundávají záchranné vesty. A něco podobného (možná ještě horšího) zažívá tato posádka každý den.
V hotelu nám bezplatně půjčují pokoj, kde se můžeme osprchovat a převléct a pak nás vezou (opravdu) autem 300 metrů k přístavu, protože to vypadá, že přesně s naším odjezdem začne na ostrově po 3 dnech konečně pršet. Za 30 minut jsme zpět v Hulhulé a za pár hodin zpět v Abú Dhabí. Delší lety jsou skvělé na třídění myšlenek, fotek i na psaní cestopisu :)
5.6. Poslední noc v Abú Dhabí, osvěžující bazén a skvělá snídaně v krásném hotelu, kde už to dobře známe. Personál nás podruhé v tomto týdnu vítá a nabízí nám zdarma pozdní check out až do 18 hod.! Ten ale nevyužijeme, chceme (v tom vedru) do mešity a pak na večeři do salonku. K mešitě šejka Zayeda jedeme taxi, ale dovnitř nás s Káťou nechtějí pustit, že jsme málo zahalené, Luky v kalhotách a košili nemá problém. Oblékáme se na chodbě, svlékat se tedy nemůžeme, tak jen vrstvíme. Tady je klimatizace, ale jak přežijeme venku? Dozorkyně nás pustí až napotřetí, až když si pod provizorní sukně až na zem a přes 3/4 kalhoty oblečeme ještě burkini! :), aby nám nebyly vidět kotníky a nahoře máme (ve 45°C) trika a přes to ještě bundy, aby nám nebyla vidět zápěstí a hlavy máme obalené šátky. Vypadáme příšerně a venku v areálu se pečeme jako nikdy! Ale viděly jsme mešitu šejka Zayeda! A pak už jedeme na letiště a letíme zpět do Vídně.
Mešita šejka Zayeda je největší v zemi. Stavěla se 11 let, má 290 m x 420 m, celkovou rozlohu 12 hektarů a vejde se sem až 41 000 věřících. Koberec v hlavní místnosti má 5627 m² , váží 35 tun a je největším kobercem na světě.
To dusno se nedá popsat
A jsme tu zas :)
Mešita šejka Zayeda
Mešita šejka Zayeda
Mešita šejka Zayeda
Mešita šejka Zayeda
Závěr:
Tolik náš 6denní výlet. Kdyby byl delší, cestopis by měl 2 hodiny :) Souhlasím s tvrzením, že "v nejlepším se má přestat". Maafushi je rozhodně dobrá volba (pokud nejste milionáři). Ano, na konci ostrova, hned vedle věznice, je skládka odpadů. Stejně jako je kousek od mého bydliště a stejně jako na statisících dalších míst na celé planetě. Ale pláže a celý ostrov je uklizený a krásný, brčka jsme dostávali papírová, vodu v hotelu pouze ve skle, žádné kelímky, igelitky nebo jednorázové plasty jsem tu neviděla, mikrotenové pytlíky jsme sem přivezli my a zase si je odvezli. I moře je krásně čisté. A kdybych přestala jezdit do zemí, které mají problémy s plasty, musela bych do smrti zůstat doma (a plastový odpad jen vytvářet).
Royal Rose Hotel Abú Dhabí: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu
Kapsle Nap Corner Malé: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu
Hotel Triton Beach & Spa Maafushi: https://www.google.com/maps/plac...?entry=ttu
Jak se ti cestopis líbil?
IvanaBl procestovala 87 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 19 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil42 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ako najlepsie zmenit peniaze? vybrat z bankomatu v Male? alebo si zobrat viac USD a v nejakej zmenarni?
Super cestopis, já už se na tyto letenky párkrát dívala, ale stály kolem 8-10 tisíc, což mi přišlo dost. Ale po přečtení cestopisu jsem okamžite hledala znovu a našla termín na září za 6400,- .... Takže koupeno, díky :D Už se těším na žraloky
Díky za super inspiraci. Už plánuju cestu :) od kolika let je ten výlet na žraloky? Synovi je 6 a moc by na ně chtěl :/
Díky, to jsem ráda :) Mám pocit, že výlet není věkově omezen, ale 100% jistá si tedy nejsem. Byly s námi 2 japonské děti (tak 10 a 12 let), ale neuměly plavat, tak u žraloků nebyly. Nebo zkuste napsat přímo sem: https://www.tritonhotelsandtours...k-bay-trip
Zdravím.
Skvělé fotky.
Já většinou čtu jen cestopisy o destinacích které mě zajímají (SAE jsem byl jednou a stačilo ,Maledivy tam fakt nemusím) ,ale u Vás dělám výjimku jelikož máte poutavý styl psaní a člověka to vtáhne přímo do děje ..
A máte i smysl pro dobrodružství jako tohle dát s Wizzem to chce kuráž...od těch bych nekoupil ani krátký přískok po Evropě natož tohle ..
Hodím otázku do pléna - všichni, kdo na Maledivy plánujete cestu, letíte s Wizzem? Mám u nich poměr proletěných : zrušených letenek 1:1 (samozřejmě ty letenky nejdou do stovek či tisíců, takže to je statisticky nevypovídající vzorek), což mě dosti znepokojuje. Letěli bychom v létě a v červenci v Abu Dhabí skejsnout fakt nechci.
My s wizzem. V unoru mi prinejhorsim Emiraty nevadi.
Hezký cestopis, nadšený text krásně doplněný fotkami. DÍKY!
Inspirativní, musel jsem se zamyslet a trochu přehodnotit (?) svoje konzervativní uvažování.
Létání mě stresuje (myslím letiště/transfery a věci okolo, let samotný si v rámci možností naopak užívám, včetně turbulencí) = letět na den/dva mne vůbec neláká a když už s přestupem/přískokem (zde Vídeň, Abu Dhabi), tak si nedokážu představit méně jak týden pobytu.
Asi kdybych měl poctivou přípravu... závidím!
Díky! Já si zase nedovedu představit ten týdenní "pobyt" :) Jestli se tím myslí přebývání na 1 místě po dobu 1 týdne.. to bych asi nedala :)
jako pobyt jsem myslel "čistý" čas v zemi (ostrově, regionu), bez cesty tam/zpět.
Já se teda musim přiznat, že zrovna ty Maledivy záměrně plánuju jako týdenní (1 den Malé + 6 dnů ostrov) válečku (jenom proloženou šnorchlováním a nějakým tím výletem), jednak proto, že jsme ještě nikdy na válení u moře nebyli a tady jsou k tomu ideální podmínky (jedeme na více odlehlý ostrov, kde doufám v minimum lidí), tak to chci zkusit a bude to odpočinek po předchozím akčnějším týdnu, a navíc ta cesta je pro mě tak dlouhá, že jet tam na kratší dobu bych kvůli tomu tu cestu (která je pro mě nejhorší část, nejsem nadšenec lítání a beru to jen jako nutný zlo se někam dostat) absolvovat nechtěla.
Dobry den, super cestopis! Chtela bych se zeptat - nas ceka Abu Dhabi s Wizzem na podzim se 2 malymi detmi. Da se to zvladnout, nebo se mame pripravit, ze to bude velmi narocne? Byl let plny? :-) dekuji
Díky! :) Podzim je dost široký pojem. Minimálně do konce října bude v Abú Dhabí úmorné horko, úplně jasno, i v noci přes 30 stupňů, moře taky přes 30. Od listopadu se to pomalu zlepšuje. Let byl plný. Určitě to chce ubytování s ochlazovaným bazénem a jezdit taxi (tam zase pozor na klimatizaci).
Byl jsem v SAE v druhé polovině října. Bylo tam příjemných 28-32 stupňů. V noci se ochladilo na zhruba 24 - 26.
Prijemny, ctivy cestopis, k vecerni kave na terase prisel vhod.
Já nevím, jestli jsou pro mě vhodné tyhle muslimské lokality, já totiž dost piju. Víc než bych měla. A tady by asi nebylo co pít.
:)) tak dá se místo žraloků dojet do plovoucího baru. Taky je to výlet :) A stát to bude stejně - jestli ti stačí 7 piv :) : https://www.tripadvisor.com/Rest...sland.html
Já vůbec nevím, jestli bych na sebe sehnala ty burkiny, když si to nejde předem ani vyzkoušet. Jestli by mi to vůbec bylo - hlavně přes kozy, mám asi velikost 12.
Tak s 12 je trochu škoda chodit na "no bikini" :)
Sue Ellen, tady máš epesní modýlek po doplnění skladu i ve velikosti XXL, tak neváhej:
Jeď do resortu a budeš mít vyřešen jak chlast tak oblečení. I když ani to není stoprocentní. Jednou se nám povedlo vypít veškerý rum na ostrově a příští zásobovací loď byla naplánovaná až za půl roku.
Já bych na ty svoje balóny raději bikiny než burkiny. A jak je to tam s těma bubákama. Je s nimi večer nebo přes noc nějaká zábava? Ráda bych si tam s nimi trochu užila.
Děkuji za nádherný cestopis, přečetla jsem jedním dechem a je to fakt super napsáno! A TY FOTKY! Boží
Zrovna nedávno jsem si říkala, že jsi sem už dlouho nepřidala nic nového a ono tohle! 🙂
Všechny tvoje cestopisy se nejen skvěle čtou, ale zároveň jsou hodně praktické a plné tipů, které se dají využít. A ještě je to za málo peněz !
Jo a moooc obdivuju tu skvělou přípravu a plánování, taky bych to chtěla umět...
Jee, mockrát děkuji, to se vážně hezky čte! :)
Fakt úžasně napsaný cestopis. Doporučuji pak vydat knihu s vašimi cestopisy :-)
Pro mě velká inspirace, jak se dostat na Maledivy a užít si je "za dostupný peníz"👍
Snad tedy ve 2024. Letošek mám rozplánovaný do posledního dne poskytnuté dovolené....
Mám však jeden předsudek, že se v "kapsli" můžu v noci udusit 🤣 ....tuhle obavu (blok) musím už sakra překonat...
:)) Díky, ale knihu fakt ne, na to tu máme jinou cestovatelku, která zrovna Maledivy hodně kritizuje :) Tenhle výlet se dá pořídit ještě levněji, v Abú můžeš spát v hotelu s bazénem mnohem blíž letiště (stejně je na moře a ostatní vedro) a na Maafushi v pokoji bez výhledu na moře a s normálním bazénem za polovic. V kapsli je klimatizace, ale můžeš si na noc otevřít vchod :)
No řekla bych, že tvé cestopisy jsou o dost levelů výš než cestopisy KO...
Souhlasím. Až na to z místo s na konci :)
Dalo by říct, že cestopisy od Ivany jsou prostě TOP STROP 🔝💛👍🥂🥂🥂
Tolko nadsenia z vyletu sa v cestopisoch len tak nevidi :) Precital som na jeden zatah (zvladol by som aj pripadne 2 hodiny). Malé ma akosi nikdy nepritahovalo, ale ked si o tom clovek precita v takomto radostnom duchu ... idem popozerat letenky na Wizz :)
:) Děkuju! Bojím se, že příští rok to Wizz zdraží, jsou to nové linky. Ale jde to případně i z Budapešti.
To je paráda, zařazuji do svého programu, takto pojaté si mi to líbí:-)
V článku máš malý asi překlep v kurzu v pasáži u SAE: emirátský dirham = 500 Kč. To mě nejdříve lehce vyděsilo, ale asi byste si nebraly taxík z letiště za 42.000 CZK a pak na Maledivách hledaly nejlevnější ostrůvek:-)
Ahoj a děkuju! :) 500 Kč je těch 84 AED, co jsme platili kartou, kurz je zhruba 1 dirham krát 6, ale radši to napíšu jinak, ať to nevyděsí i ostatní :)
Ivano, super jako vždycky, já mám obdobný plán na příští jarňáky, všechno zařízené a jen se modlím, aby nám to s tím wizzem vyšlo.
Burkini jsou bezva nápad.
Jinak mě překvapuje, oni v té mešitě v Abu Dhabi nepůjčujou hábity?
Ahoj Alo a díky! Taky jsme počítali s tím, že nám (jako jinde) něco zdarma půjčí. Místo toho jsou kolem luxusní obchody, kde předražené hábity nabízí. Kontrola cizinek je tu fakt přísná, i v mešitě nám další dozorci koukali pod sukně! Ale mešita je nádherná a vstup zdarma, my ji museli prolítnout kvůli vedru. Na jarňáky bude v Abú mnohem líp a na Maledivách bezvětří a skoro jasno. Užijte si to!
Tak já si zakoupim ty burkini a ty bych si na sebe mohla natáhnout a přes ně hodit pytlovitý šaty a mohlo by to na návštěvu mešity postačovat :-)
Aneb burkini jako víceúčelový oděv pro každou příležitost.
Taky jsem netušila, že půjdu v burkinách i do mešity :) To by u nás asi neprošlo - v plavkách do kostela :)
To snad ani není možný, zrovna teď koukám na letenky na Maledivy! cestu už mám rozplánovanou na příští rok se synátorem, takže se těším, až si večer v klidu přečtu tvůj cestopis. určitě bude skvělej jako všechny předchozí🙂
Ahoj, to je náhoda :) Možná je to tentokrát moc dlouhý (psala jsem před cestou, na cestě a pak doma), ale zážitků to bylo moc. Musíte na žraloky! :)
Tak nějak si po přečtení myslím, že žraloky asi ráda vynechám. Vousky mají teda hezký, to jo, ale stačil mi adrenalin při čtení. A ten rozkouslý prst:-(
Jinak super cestopis, informativní, zábavný, inspirativní. Délka úplně v pohodě.
Skvělej cestopis a ta zkušenost se žraloky? Úplně v tom vidím sebe😃😃😃