Moldávie – Kišiněv a neuznaný stát Podněstří
krátký víkend a ještě kratší cestopis
Cestopis z roku 2022 napsala Šárka Skrbková
Proč tam nikdo nejezdí? Protože nemají hory (nejvyšší bod je 400 metrů nad mořem), nemají moře, nemají vyspělou ekonomiku, skoro žádné památky UNESCO. Ale zase? Proč ne :D O Moldávii se tvrdí, že je nejchudší a nejméně navštěvovanou zemí Evropy, z průvodců jsme vyčetli, že Kišiněv je zastaralé, chudé a rozpadající se město, osobní dojem takový nebyl. Město je upravené a ceny jsou srovnatelné jako u nás. Moldavsko má jen jeden zápis na Seznam světového dědictví UNESCO o který se dělí s dalšími zeměmi, je jim jeden z bodů Struveho geodetického oblouku.
Zpáteční letenka z Prahy stojí 850 korun, ubytování na 3 noci 838 Kč. Takže to může být vcelku levný víkend :D
Den 0 - Odlet z prahy v 15:50, přílet do Kišiněvu v 18 hodin, je zde o hodinu jiný čas. Z letiště se dostanete autobusem číslo 30 za 6 LEI (tedy asi 8 korun), jízdenka se kupuje u průvodčího v autobuse, cesta do centra trvá zhruba 45 minut. Na letišti si v klidu vyměňte hotovost, kurz je tam v pohodě. A kupte si sim kartu s místními daty, která vyjde zhruba na 2 Euro. Couráme městem, které je krásně osvětleno, ještě „slaví“ Vánoce, takže všude jsou světýlka, stromečky a hrají koledy. Krásnou promenádou (ulice Grigore Vieru, je zde socha „rande“, kdy kluk čeká na slečnu, ale i moizaiková cesta) dojdeme až k budově opuštěného cirkusu, který byl otevřen roku 1981 a pojmul až 1900 lidí, nyní už jenom chátrá. Cestou se ještě stavíme na místní tortillu s hranolky a pití. A překvapí mě turecké záchody. Poté už jdeme na ubytování. Kišiněv je považováno za jedno z nejzelenějších měst v Evropě, žije zde zhruba půl milionu obyvatel. Moldávie vznikla až v roce 1991 odtržením od sovětského svazu. A po mini zemích San Marino a Lichteštejnsko je nejméně navštěvovanou zemí Evropy.
Den 1 – pátek – Kišiněv nás mile překvapil, sice nemá světoznámé památky, ale působí upraveně a klidně. Ráno hned jdeme do koňakárny a chceme prohlídku a ochutnávku. Bohužel se nám to nepodaří domluvit, tak třeba příště, na snídani zajdeme do kavárny, kde si objednáme palačinky a místní bochánky z tvarohu. Procházkou to vezeme kolem sídla prezidenta, parlamentu, několika kostelíků, hřbitovu (kde u většiny hrobů je lavička a stůl), univerzity a přes opravdu velké tržiště, kde sežene od jídla, přes oblečení až po náhradní díly opravdu cokoliv. My si zde koupili pásek, koňak, kávu a džus z granátového jablka. Vítězný oblouk není zrovna majestátní památka, spíš takový obloučík mezi Katedrálou Narození Páně a budovou moldavské vlády. Památník byl postaven v roce 1840 jako památka na vítězství Ruského impéria nad Osmanskou říší. Katedrála Narození Páně Hlavní katedrála moldavské pravoslavné církve, kterou nechali postavit ve 30. letech 19. století, je jednou z hlavních dominant celého města. Katedrála byla bombardována během 2. světové války a její zvonici zničili komunisté v roce 1962. Zajdeme se podívat i na opuštěné vlakové nádraží a najdeme místní autobusák, odkud se jezdí tzv. Maršrutkami, malé minibusy, které nemají pevné jízdní řády. Večer zakončíme v parku, kde si projdeme malebné schody a na konci parku jsou nově zrenovované Potěmkinovy schody.
Den 2 – sobota - Vyrážíme na vodní věž, kde je výhled na město. Vstupenka stojí v přepočtu 10 korun. A i když vyhlídka není extra vysoko, výhled stojí za to. Poté zajdeme do parku, kde si můžete dát kávu s výhledem na jezero, je zde výstava fotek, koupou se zde kačeny a je zde několik schodů (včetně těch Potěmkinových). Hledáme též sochu malého prince, kterou najdete na zábradlí. Dojdeme na autobusák a čeká nás přejezd do Podněstří. Po trochu složitější domluvě s majitelkou (bez dat to není legrace) se ubytujeme a couráme městem, jsou zde vesměs 2 hlavní ulice, několik památníků války, 2 majestátní budovy a to je vše. Pozor, nedá se zda platit platební kartou Master ani Visa, mějte tedy Eur v hotovosti připravené na směnu. Na večeři zajdeme do „ruské“ restaurace, kde se zastavil čas. Jestli mi o Istanbulu tvrdili, že je to městem koček, tak se hrabe na Tiraspol - hlavní město Podněstří, kde žije asi 140 tisíc obyvatel.
Den 3 – neděle – zajdeme na snídani a projdeme si znovu 2 hlavní ulice, trhy, památníky války a vyrazíme na autobus zpět do Kišineva. Na vlakovém nádraží sice najdete zavřené informace pro turisty, ale zjistíte, že zde už nejezdí žádné vlaky, je tedy zcela opuštěné. V Kišiněvě zajdeme do starého zábavního parku, kupodivu atrakce stále jezdí, v přepočtu za pár korun se svezeme na ruském kole. Poté už jen opět vyměníme peníze a razíme na letiště. Na letišti neprodávají cigarety, první letiště, kde jsem se s tímto setkala.
Moldávie nenadchne, ale rozhodně ani neurazí. Nejsou tam převratné památky jako Eiffelovka nebo Tower Bridge, ale na courání městem a poznání jiné kultury je super. Takže pokud nevíte, kam na víkend, tohle můžu jenom doporučit. Co jsme nestihli a možná příště? Největší vinné sklepy Cricova. V poměru cena/výkon je Moldavsko naprosto bezkonkurenční destinací a pokud rádi vzpomínáte na divoká 90. léta, neváhejte ani minutu a vyrazte do země, kde se zdánlivě zastavil čas.
Kolik nás to stálo? Na 1 osobu
850 letenka a 838 ubytování
23 Euro (placeno v hotovosti převážně jídlo a autobus, hlavně Podněstří, kde nelze platit kartou)
750 Kč (placeno kartou – restaurace, kavárny).
Celkem 2900 za 3 dny včetně letenky, ubytování, jídla v restauracích a přejezdu do neuznaného státu.
Jak se ti cestopis líbil?
Šárka Skrbková procestovala 68 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 7 lety a napsala pro tebe 30 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil13 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Zkuste venkov. Rashkov s prestarým židovským hřbitovem, Pohrebea, Slobozia. A zkuste tam u těch lidí chvíli bydlet. Všude se domluvíte rusky.
O maršrutkách bych úplně netvrdil, že nemají pevné jízdní řády. Jinak škoda nevyfoceného jídla a tržnice. 😊
Vďaka za trip report.
Mne sa do Moldavska nedarí dostať. Doslova zakliata krajina pre mňa. Vždy mi do toho niečo vojde. Raz choroba, raz práca, posledne som to zrušil kvôli únave. No, nedá sa :)
Tak si aspoň o tom aspoň tu niečo prečítam.
Ceny jsou srovnatelné jako u nás. Cena autobusu z letiště 8 Kč. Nevěděl jsme, že je u nás tak levně :-)))
Ceny potravin srovnatelné jsou. Jinak jsem měl z Kišiněva stejný dojem. Celkem upravené město, které nijak neurazí a ani nenadchne:-) Vinařství Cricova je vyhlášené, ale mě mnohem víc zaujalo výborné pivo.
Ty jízdenky a data na mobilu je jediné co je levnější, ale jinak ostatní - hlavně tedy jídlo má fakt podobné ceny jako u nás :)
Batužkář - tvůj cestopis jsem četla před chvíli :D
Děkuju:-) Až mě překvapilo, že tu téměř nejsou žádné cestopisy z Moldavska, na to, jak snadno je z Prahy dostupné.
Tak ono celkem není o čem psát. Já tam byl několikrát, ale že bych z toho psal cestopis... To bude zajímavé možná tak za 30 let. Je to prostě velmi zchudlá země, pohrobek SSSR. Podobné krajiny lze vidět leckde na východě.
Jedna z mála věcí, která se mi hodila byly komnaty oddycha na nádraží (bo jsem byl línej dojít do hotelu a ráno brzký vstávání) - přímo nad odbavovací halou, dvoulůžák za cca 70 Kč na noc, no neber to. :-)))
Mně zase tak zchudlá nepřišla, možná trochu "neopravené" domy, ale jinak mi to přišlo v pohodě ... není tam TOP památka, ale že by tam zase nebylo co dělat, se říct nedá .. A o tom spaní na nádraží jsem nevěděla, ale zase ceny ubytování nebyly nijak strašné :)
Metropole vždycky vypadají o něco líp. Tiraspol jakžtak, ale třeba předměstí Bendery, to už je opravdu bída s nouzí. Venkov je vylidněný, převážně pustý, Gaguzie také... Ne, že by nebylo na co koukat, co vidět, ale je to fakt nechudší evropská země (pokud do Evropy nepočítáme země Jižního Kavkazu, což je sporné).
Pár vlaků z Kišiněvu prý jezdí, jen asi pět za den, ale jezdí. Známý, Polák, tam nedávno byl a fotil tabuli odjezdů na nádraží a pár vlaků tam bylo.