Cestopis

Na kole k Balatonu a zpět

Koho by napadlo jet na dovolenou k Balatonu na kole, může si přečíst zážitky z cesty mého pubertálního pětapadesátilétého otce.
Cestopis z roku 2018 napsala Zuzana

Odjížděl jsem 3. 8. 2018 ve 14:00 z Bezděkova u Krásné Hory. V doprovodu dvou zdatných cyklistů jsem dojel až do Polné. Tam mě se slzami v očích, dodnes nevím jestli to nebyly slzy štěstí, že se mě zbavili, nazvali bláznem a popřáli mi šťastnou cestu. Patří jim velké dík, každý kousek dobrý. Kdo si to už někdy vyzkoušel ví, že ve dvou se to lépe táhne, natož ve třech. Bylo krásných 32°C a foukal vítr, samozřejmě proti mně. 

Do Brna je to samý kopec a v kombinaci s větrem jsem neměl dobrou náladu. Přes město je cesta nesnadná a cyklostezku do Rajhradu jsem našel jenom díky mému výbornému orientačnímu smyslu, a hlavně jsem věděl kudy vede. Poslední teplé jídlo jsem si dopřál v Avionu - kachnu s nudlema u našich asijských spoluobčanů. Trochu kofoly, něco malého na cestu, doplnit vodu a hurá směr Slovensko. Ještě před Rajhradem jsem ztratil bidón z podsedla, ale už se stmívalo a nebyl čas se vracet. Takže jsem měl trochu problém a vezl jsem si zbytek cesty lahev s vodou pod trikem za kšandou. Tolik vody jako za tuto cestu jsem ještě nikdy nevypil. Jízda podle dálnice probíhala v pohodě, provoz slabý, silnice celkem obstojná. V Břeclavi (23:00) jsem v Tescu doplnil zásoby (banány, sušenky, salám, atd.) a v pohodě pokračoval dál. Hranice na Slovensko jsem přejel ve 23:30. Pořád podél dálnice do Bratislavy. Průjezd městem byl úplně bez problému. Kolem prezidentského paláce a stihl jsem se podívat i na hrad, ale protože byla hluboká noc nikdo tam nebyl. Až jsem přijel k mostu SNP a nastal problém - nesmí se po něm chodit ani jezdit na kole. Pár lidí se tam pohybovalo, ale byli to buď cizinci anebo místní, ale trochu pod parou. Protože cesta pod mostem by byla dost složitá ve dne, natož v noci, takže ač nerad jsem to rozšlapal co to šlo a most jsem přejel. Dobře to dopadlo. A potom už vesele k maďarským hranicím.

4. 8. 2018 nadránem jsem překročil maďarské hranice. Na silnici až do Czorny, byl dost silný provoz, hlavně kamiony, je to totiž mezinárodní silnice kvalitou povrchu srovnatelná s naší. S jídlem nebyl sebemenší problém, protože v jejich obchodech (coop) otvírají většinou již v 5 hodin ráno a sortiment a ceny stejné jako u nás. V Pápě jsem poobědval teplý gyros. Měl jsem menší problém jít do restaurace kde nebyla zahrádka. Neměl jsem zámek, takže se mi zúžil výběr.  Z Pápy jsem zajížděl do Tetu pro kamaráda, kterého měli přivézt autem, ale měl velké zpoždění, tak jsem zase jel sám. Proto těch 501 km. Ostatně když jsem vyjížděl chtěl jsem 500 km ujet - povedlo se.

Potom už po okresních pěkných silnicích do Topolce a Vonyarcvashegy (u Hevízu). Tam jsem našel náš penzion, dal si sprchu a pustil se do jídla a studeného maďarského piva, které jsem si nakoupil v místním konzumu.  Teplota lehce stoupla na 34°C. Cesta tam 501 km, 21 hodin jízdy.

Stravování po cestě by chtělo trošičku zdokonalit. Nějaké doplňky stravy, minerály a podobně. Je to dost daleko na to, aby se to nechalo přejet na banánech a sušenkách. 

Další den lehká projížďka 50 km, pak odpočinek. V úterý kolem balatonu (205 km), když už jsem sem dojel. Středa lehká vyjížďka a ve čtvrtek v 9:00 nástup na cestu zpět. Cesta nazpět byla lepší, díky tomu, že už jsem si něco pamatoval, takže nálada na palubě byla dobrá. Jídlo stejné, v Lanžhotě mi k večeři zpívali moravské lidové. Sice jsem je neviděl, ale podle síly zvuku jich muselo být ve sboru aspoň 97. Potom už jenom podél dálnice k domovu. Z Brna do Jihlavy jsem trošičku ztrádal, nenašel jsem jedinou otevřenou pumpu, ale to už jsem byl skoro doma.  Cesta zpět 460 km, 18 hodiny čistý jízdy.

Celkem jsem našlapal krásných 1260 km. Bylo to trochu náročné, ale né nebezpečné a dá se to zvládnout. Stálo to za to.

Zážitky pro tebe sepsala Zuzana

18. 11. 2018, poslední aktualizace 2018-11-18T15:16:47+01:00

Zuzana žije v České republice a procestovala 14 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 11 měsíců, napsala pro tebe 3 cestopisy .

1 komentář

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

A tohoto 55letého puberťáka já mám za kamaráda. Je to trochu blázen ,ale mám ho rád.Rád jsem tě s Petrem doprovodil alespoň ten kousek. Rosťa

Odpovědět
před 3 měs
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 17 minut
Svatební cesta do Dubaje
Davosh 2019-02-19T18:42:41+01:00 0 komentářů
Spojené arabské emiráty 2018

Návštěva moderního města v písku, kde je nejvíc stále málo.

Čtení na 12 minut
Čtení na 18 minut
Strastiplné putování po západním Balkánu
Avatar uživatele Radek Junga
Radek Junga 2019-02-17T18:33:59+01:00 0 komentářů
Evropa 2016

Parta vodáků odjíždí chatrným autobusem do divoké a krásné Albánie. Celí nedočkaví se třesou na to, až zdolají slíbené řeky. Bohužel, není jim přáno a průběh zájezdu je oproti očekávání katastrofální.

Čtení na 21 minut
Toulky Indonésií 3. část: Jávské sopky a vodopády
Avatar uživatele Jiří Macháček
Jiří Macháček 2019-02-16T22:08:48+01:00 0 komentářů
Indonésie 2018

Famózní rodinný výlet k "Tisíci vodopádům" a 2 sopky za 20 hodin s hektickým přesunem navrch.

Další cestopisy