
Nebojte se Maroka, ale...
Cestopis z roku 2020 napsal pbkh
Protože často čerpám informace od Vás cestovatelů, chtěl bych i já trochu přispět. O Maroku jsem uvažoval již dlouho a tak jsem se po přečtení několika cestopisů a dalších článků rozhodl cestu neodkládat a vydat se letos. Tento článek nebude o mých pocitech a dobrodružstvích, to si musí každý prožít dle svého, bude o technických věcech a upozornění na některé nesrovnalosti nebo spíše změny, které jsem zaznamenal a mohly by Vám být užitečné.
Doprava:
Letadla:
Do Marrakéše jsme se vydali z Prahy s přestupem v Ženevě. Obě cesty s EasyJetem. Na přestup v Ženevě byla hodina a tři čtvrtě. Měl jsem trochu strach, ale přistáli jsem rovnou u stojánky ze které jsem se podzemním tunelem dostali do příletové haly. Museli jsem opustit příletovou halu (je v přízemí letištní budovy) a znovu se nechat odbavit. Vše bez zbytečných obtíží. V odletové hale jsme si počkali na informaci o stojánce na odlet a pak se vydali k cíli, I když Ženevské letiště není velké, cesta (samozřejmě k nejvzdálenější stojánce) chvíli trvá. Museli jsem ještě projít pasovou kontrolou, ale jako občané Schengenu, jsem jen přiložili pasy ke čtečce, foto a jde se dál. Přílet Do Marrakéše, následný průchod přes letiště a vstup na Marocké území mělo (dle informací od cestovatelů) doprovázet vyplnění jakéhosi formuláře. Tak toto již neplatí. V příletové hale je asi 20 stanovišť s celníky (a musím podotknout, že všechna stanoviště byla obsazena!!). Připravte si 3 věci. Pas, ubytování a zeptají se Vás na povolání. Pas oskenují, pokud budete mít voucher na ubytování vytištěný (a nebudete ho muset lovit v telefonu) po předložení Vám ho okamžitě vrátí a po sdělení Vašeho zaměstnání (můžete si vymyslet cokoli) jste za pár minut (doslova) obslouženi. Před východem z prostoru letištní haly ještě budete muset projít rámem na kontrolu zavazadel. Celkově vše cca za 20 min.
Zpáteční cesta vedla z Agadiru přes Londýn (Stansted) oba lety s Ryanair. Zde jsme měli 3 hod. času. Ze zkušenosti z minulé cesty jsem i zde měl trochu obavu. Příjemným překvapením byly zrušené kontroly při výstupu (dříve seděli u přepážek celníci, kontrolovali každého a to dost trvalo) dnes jsou zde instalovány opět rámy s přiložením pasu, fotkou a jste venku. Ještě se ale vrátím k odbavení na letišti v Agadiru. Nevím jak na ostatních letištích, ale kontrola při odletu je opravdu důsledná. Rozhodně si dejte nim. 3 hod. času před odletem. Dále je nutné mít vytištěné letenky. Sama aplikace od Ryanairu na to upozorňuje (nám je ochotně vytiskli v ubytován). Dostavte se k odletové přepážce, zde Vám vydají (na základě předložených letenek a pasu) další letenky, které vám orazítkují. Pak se vydáte do odletové haly k pasové a celní kontrole. Projdete minimálně přes dva další pracovníky letiště (opět Vám budou kontrolovat tištěné a orazítkované letenky) než se dostanete k rámům. Po obvyklé kontrole opět stanoviště kde Vám úředníci oskenují pasy a zkontrolují letenky. A už jste skoro u cíle na přiděleném gate. Poslední kontrola letek probíhá klasicky před vpuštěním na plochu, tedy do letadla.
Autobusy:
Z Marrakéše do Agadiru jsme se přesunuli autobusem společnosti SUPRATOURS. Společnost jsem si vybral z několika důvodů. Jízdenky jsem zakoupil přes web ještě z domova (zaplatil pře Revolut) i s výběrem sedaček. Společnost má dobré hodnocení a odjezd autobusu z vlakového nádraží v Marrakéši, kam jsme se dostali místní dopravou. Kdo by cestoval s větším kufrem, musí před nástupem navštívit kancelář pro odbavení zavazadel, zaplatit poplatek (ten není v ceně jízdy) a následně odevzdat zavazadlo řidiči do zavazadlového prostoru. Ještě poznámka a další ale,.. při příchodu na nádraží stál jediný autobus na stanovišti. Na předním skle měl nápis Marrakéš - Asu (nebo něco podobného). Protože jsme byli na nádraží s předstihem (raději) šli jsme si sednout na kafe s tím, že náš autobus zřejmě teprve přijede. Když začali, asi 10 min., pře plánovaným odjezdem nastupovat ostatní cestující a žádný další autobus nepřijel, zeptal jsem se raději obsluhujícího stevarda, který kontroloval jízdenky a odškrtával si každého cestujícího v seznamu, jestli jede tento autobus do Agadiru a ejhle byl to on. Takže rada, nedejte na čísla a nápisy a ptejte se. Všichni řidiči byli vždy příjemní a poradili. (Zde musím napsat jednu poznámku. Neumím žádný světový jazyk! Pár základních slovíček v angličtině a většinou jsem si vystačil OK a not OK. Prostě jsem řidiči ukázal na mapě v mobilu cílovou stanici a zeptal se OK? a řidič buď kývnul, nebo mi řekl, nebo napsal, číslo správného autobusu). A tady se dostávám k další kapitole cestování autobusy, tentokrát městskými. V Marrakéši jsme ho použili jen 2x. V Agadiru každý den. Zkušenosti jsou asi obdobné. Kamarád Google nám ukázal na mapě zastávku i s číslem autobusu a časem odjezdu k našemu cíli. V Maroku je to však trochu jiné. Může se Vám stát, že na určeném místě žádná zastávka není označená. Nezoufejte, ona tam s největší pravděpodobností je. Opět se stačí zeptat místních "stop Bus?" Pokud je zastávka označena možná tam budou napsána i čísla autobusů (to už máte velké štěstí), rozhodně tam nebude žádný jízdní řád a na údaje z Googlu nespoléhejte. Prostě si stoupněte a čekejte. Až přijede nějaký autobus možná bude mít i číslo linky. Opět radím, vlezte k řidiči, ukažte cílovou stanici na mapě a OK?. Nebojte se vždy nám poradil. Cena jedné jízdenky je všude 4 MAD/osoba.
Taxi:
První cesta taxíkem vedla z letiště v Marrakéši do našeho ubytování (o tom později). Po přečtení několika cestopisů a článků jsem nechtěl hned na letišti začít smlouvat o ceně a tak jsem si přes Booking.com zamluvil taxi. Vše na 1. Cena i obsluha. Řidič se ozval už ráno v den odletu přes WhatsApp. Poslal foto cedule společnosti pro kterou jezdí. Po přistání stačilo vyjít pře halu, najít odpovídající ceduli, za ní stojící slečnu, ukázat komunikaci s řidičem v aplikaci a slečna si nás odškrtla v seznamu a doprovodila k řidiči. Taxi jsme si přes Booking.com objednali i na cestu na letiště v Agadiru. A vše opět na 1. Řidič se nám ozval večer přes WhatsApp a v určenou dobu byl na místě. A cena opět srovnatelná s nabízenou cenou v ubytování. Další jízdy taxi proběhly z našeho ubytování v Anze (kde jsme bydleli, vesnička nedaleko Agadiru) do Agadiru a zpět. Pokud jsme měli štěstí a jel autobus jeli jsme autobusem. Pokud autobus dlouho nejel buď oficiální taxi zastavilo a řidič se Váz zeptal, nebo zastavilo jakékoliv vozidlo a opět se Vás řidič zeptá na směr nebo místo. Pokud jede Vaším směrem s klidem nastupte. Tohle je v Maroku běžné. V Agadiru se nám stalo, že jsem se zdrželi ve městě a protože byla neděle propásli jsem (prý) poslední autobus. Nezbývalo než jet taxíkem. Ovšem cena, kterou taxikář chtěl byla značně přemrštěná. Poslal jsem ho tedy pryč. Do kapsy jsem si dal bankovku a dalšímu taxikáři ukázal, že víc prostě nemám. Taxikář trochu prskal, ale nakonec nás svezl. U spolujízdy se soukromníkem se na cenu neptejte. Dejte prostě kolik uznáte. Většinou 10 MAD/osobu. A zažijete místní dopravu se spolujízdou.
Ubytování:
Kdo chce zažít pravé Maroko musí se ubytovat v Riadu. To mi jasně vyplynulo z cestopisů. Stejně jako jiná ubytování jsou Riády levnější, dražší a luxusní. Riád je rozhodně zážitek, ale.. Vybral jsem Riád na okraji Mediny, vše důležité v dochozí vzdálenosti. Vybíral jsem pečlivě. Fotky, hodnocení. Musíte si však uvědomit, že pokoj v Riádu bude mít okno do dvora, tedy vnitrobloku. Nevím jak v jiných, ale v tom našem majitelé trochu šetřili na osvětlení a jedno světlo v pokoji s chabou žárovkou to moc nezachraňovalo. Další zvláštností Riadu je koupelna spojená se záchodem a oddělená od ostatního jen závěsem. To posuďte sami jestli Vám to nebude vadit. Další ubytování jsme zvolili ve vesničce Anza nedaleko Agadiru. Agadir je víceméně přímořské moderní město Evropského stylu. Široké 4proudové silnice, hotely. Anza je vesnice (městečko) s převážně surfařskou komunitou. Ubytování bylo v surfařské ubytovně, ale s veškerým pohodlím vlastní koupelny a příjemným posezením na střeše. Obě ubytování s Marockou typickou snídají. Placky, med, arašídová pomazánka, máslo, sýr, vejce a samozřejmě čaj. V Anze dokonce káva a jakási kaše. Protože už jsme něco procestovali musím pochválit obě ubytování za kvalitní matrace a velké (ne ty malé 140x200) společné postele.
Další drobné poznámky:
Asi nejvíc jsem se obával vyžadování bakšiše za každou službu, nebo dotaz, smlouvání o cenách, nahánění do obchodů a restaurací a žebrání dětí, které jsme zažili v Tunisu. První kontakt s místními (mimo taxikáře z letiště) byl při hledání Riadu v Medině. V místě kde nám ho ukázala mapa tedy rozhodně nebyl. Jediní kdo v té chvíli byli poblíž byla skupina kluků asi 10-12 let hrajících na ulici fotbal. Co nám tedy zbývalo? Klučina na kterého jsem houkl název Riadu mávl rukou, ať ho následujeme a šlo se. Bez něj bychom to fakt nenašli. Po té co jsme prošli ještě asi dvě uličky mám před jedněmi dveřmi ukázal, že jsme na místě, zamával a utíkal se věnovat fotbalu. Žádný bakšiš, žádné žebrání. Po celou dobu pobytu v Maroku jsme se nesetkali s vymáháním jakékoliv částky za cokoliv. A že jsme se pořád na něco ptali. Ceny v obchodech a restauracích jsou dané, restaurace mají jídelní lístky s jasnými cenami. Jen krámky v Medině se suvenýry nemají ceny uvedené. Ale i tradiční výrobci džusů na náměstí Jema Fna v Marrakéši mají ceny jasně označené a pevně dané. Nejezdíme do ciziny pro levné dárky a proto jsme ani v Marrakéši nic nesháněli a nekupovali. Měli jsme zamluveny 3 výlety. Všichni průvodci byli milí a nikdo nic nevyžadoval navíc. Nebojte se používat mobilní mapy. Všichni cizinci chodí s mobilem a koukají do map. V Medině byste se určitě bez mapy ztratili. Většina plateb je v hotovosti. V době naší návštěvy (přelom března dubna 2025) byl kurz cca 1E=10MAD. Všude víceméně stejný. Kartami se moc platit nedá. Hlavně v Marrákešských památkách. Zde vyžadují hotovost, vstupné většinou 100MAD/osobu. Naše zkušenost je pozitivní. Maroko je zajímavá země s milými lidmi. Rozhodně stojí za to ji navštívit. Rádi se vrátíme a budeme porovnávat.
Máte-li nějaké konkrétní dotazy, budu-li vědět, pomůžu.
Jak se ti cestopis líbil?
pbkh procestoval 26 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 měsíci a napsal pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil7 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Já byl v Maroku před rokem a půl a nebyl den, kdyby někdo nežebral/nesnažil se nás okrást nebo jinak napálit. A to si troufnu říct, že jsem si všemožné jejich fígle dopředu studoval, stejně bylo potřeba být neustále ve střehu. Vracet se mi tam teda rozhodně nechce.
Já byl v Maroku před rokem a půl a nebyl den, kdyby někdo nežebral/nesnažil se nás okrást nebo jinak napálit. A to si troufnu říct, že jsem si všemožné jejich fígle dopředu studoval, stejně bylo potřeba být neustále ve střehu. Vracet se mi tam teda rozhodně nechce.
Po první návštěvě Egypta jsem si myslel, že tamní heloumajfrendi jsou nejhorší. To mi zůstalo i po návštěvě Maroka. Ovšem po první návštěvě Indie jsem ještě rád vzpomínal nejen na Maroko, ale i na Egypt. 😆 Teď už jsem zvyklý, takže se tomu směju a prostě jim ten folklór nežeru a nenechám si tím zkazit dovolenou. Jinak napálit a okrást se tě budou pokoušet třeba i v Itálii, takže bych z toho nedělal drama.
Po první návštěvě Egypta jsem si myslel, že tamní heloumajfrendi jsou nejhorší. To mi zůstalo i po návštěvě Maroka. Ovšem po první návštěvě Indie jsem ještě rád vzpomínal nejen na Maroko, ale i na Egypt. 😆 Teď už jsem zvyklý, takže se tomu směju a prostě jim ten folklór nežeru a nenechám si tím zkazit dovolenou. Jinak napálit a okrást se tě budou pokoušet třeba i v Itálii, takže bych z toho nedělal drama.
Jo, stačí totální ignorance. A ty heloufrendi nejsou všude, stačí vyrazit mimo turistické cíle a většinou je klid.
Horší jsou třeba chudinské čtvrti, jednou nás hnali klackama... Osobně si však myslím, že například některé slovenské osady jsou možná ještě horší.
Jo, stačí totální ignorance. A ty heloufrendi nejsou všude, stačí vyrazit mimo turistické cíle a většinou je klid.
Horší jsou třeba chudinské čtvrti, jednou nás hnali klackama... Osobně si však myslím, že například některé slovenské osady jsou možná ještě horší.

Kupodivu jste meli v Agadiru a Marrakesi na mistni lidi zrejme stesti a moc negativnich zazitku si neodvezli.
Z vlastnich trech navstev Maroka, jedne navstevy Tuniska a jedne navstevy Egypta nam vzpominky ne uplne pozitivni. Sice me bavi smlouvani na trzich (jez samozrejme vyzaduje delsi cas), ale jinak jsme samozrejme museli odrazet ruzne pokusy o scamy, atd. Tipuji, ze v Alzirsku a Libyi by tomu bylo napodobne.
Napriklad v "novem" Maroku mi ferovejsi komunikace pripadla spise s horskymi Berbery ci s poustnimi Sahrawis nez s temi falesnejsimi Araby.
To je asi hlavni duvod, proc Severni Afrika neni opetovne v hledacku cestovatelu, ktere mimojine zajimaji i mistni lidi, kultura, tradice, zvyky, atd.
Kupodivu jste meli v Agadiru a Marrakesi na mistni lidi zrejme stesti a moc negativnich zazitku si neodvezli.
Z vlastnich trech navstev Maroka, jedne navstevy Tuniska a jedne navstevy Egypta nam vzpominky ne uplne pozitivni. Sice me bavi smlouvani na trzich (jez samozrejme vyzaduje delsi cas), ale jinak jsme samozrejme museli odrazet ruzne pokusy o scamy, atd. Tipuji, ze v Alzirsku a Libyi by tomu bylo napodobne.
Napriklad v "novem" Maroku mi ferovejsi komunikace pripadla spise s horskymi Berbery ci s poustnimi Sahrawis nez s temi falesnejsimi Araby.
To je asi hlavni duvod, proc Severni Afrika neni opetovne v hledacku cestovatelu, ktere mimojine zajimaji i mistni lidi, kultura, tradice, zvyky, atd.

Já byl v Maroku teda jen 2x, ale rozhodně jsem s místními žádný problém neměl. Normální civilizovaná země.
Já byl v Maroku teda jen 2x, ale rozhodně jsem s místními žádný problém neměl. Normální civilizovaná země.
IMHO je turistů přeplněná (krom Alžírska, odlehlých částí v Egyptě a Libye), vždyť tam každou chvíli něco z Evropy letí.
Z pár návštěv si netroufám dělat nějaké velké závěry, ale zdá se mi, že Maroko se dost zvedlo. Před 30 lety to bylo takové ještě napůl rozvojové, dnes je každý rok vidět nějaký pokrok, včetně životní úrovně.
IMHO je turistů přeplněná (krom Alžírska, odlehlých částí v Egyptě a Libye), vždyť tam každou chvíli něco z Evropy letí.
Z pár návštěv si netroufám dělat nějaké velké závěry, ale zdá se mi, že Maroko se dost zvedlo. Před 30 lety to bylo takové ještě napůl rozvojové, dnes je každý rok vidět nějaký pokrok, včetně životní úrovně.
Marakéš je vyhlášený i mezi Maročany těmi scamy na turisty. Asi jste měli štěstí. Tohle město je fascinující, ale je potřeba se mít na pozoru (včetně vrácení drobných, když platíte hotově). Jinde v Maroku z mojí zkušenosti v pohodě. Autobusy jsme cestovali taky a nikdy problém. Fajn byli i taxikáři. Ještě dodám, že všude byli moc vděční, když jsme nechali alespoň nějaké dýsko - i když ho nevyžadovali.
Marakéš je vyhlášený i mezi Maročany těmi scamy na turisty. Asi jste měli štěstí. Tohle město je fascinující, ale je potřeba se mít na pozoru (včetně vrácení drobných, když platíte hotově). Jinde v Maroku z mojí zkušenosti v pohodě. Autobusy jsme cestovali taky a nikdy problém. Fajn byli i taxikáři. Ještě dodám, že všude byli moc vděční, když jsme nechali alespoň nějaké dýsko - i když ho nevyžadovali.