Nizozemí 2010

Úvodem

Nějakého pražského jarního dne, těžko říct kdy přesně, se na našem smíchovském punk bytě domluvil tenhle punk trip. Tenkrát jsme náš 2+kk obývali já, Richard a Jakub a výlet se tedy rodil převážně v našich hlavách. Jakub, jenž už měl z Holandska pracovní zkušenosti, přizval svého dobrého kamaráda Marka žijícího v Londýně a já zkusil pozvat svého dobrého kamaráda Robina. Začátkem dubna jsme měli kompletní 5 ti člennou sestavu na 1 auto, Jakubem nastavený hrubý plán s termíny a nezbývalo než vyřešit detaily sejít se a vyrazit. Týden před odjezdem my Robin "exkurzi" do Amsterdamu odřekl, ale to na situaci neměnilo nic.

Den po dni

28.4.2010

Po pracovním dnu se scházíme s Richardem a Jakubem ve 22:00 doma na Andělu, dobalujeme batožinu a se zamknutím opouštíme byt. Já tenkrát disponoval pickupem, Jakub zrezlou malou Hyundai krabičkou a tak jsme nakonec jako dopravní prostředek zvolili Richardův fiat punto. Nevím, jestli jsme si úplně pomohli, ale každopádně před půl jedenáctou, my 3 a třemi batohy zaplněný kufr auta opouštíme Prahu. Ve 24:00, po mírném skluzu, máme sraz s Márou, který před pár dny přilétl do své rodné Plzně.

29.4.2010

Sraz máme na Rokycanské před tescem, kde nakoupíme plný vozík zásob. Hlavně salámy a chlast. Ve 3 v noci, po nákupech a kouřové pauze konečně odjíždíme, teď už totálně narvaným autem, vstříc severozápadní Evropě. Přes bývalí hraniční přechod Rozvadov a přes většinu Německa se za volantem střídáme až do první pauzy s tankováním. Na benzíně za rozednění i snídáme a popíjíme kafe. Ve 13:00, po menších zádrhelech na dálničních sjezdech, přijíždíme do cíle před fotbalový stadion v Amsterdamu. Zaparkujeme na neplaceném stání, posvačíme, převlečeme se a vyrážíme do centra na obhlídku. Město už částečně dýchalo sváteční atmosférou. Zapomněl jsem v úvodu napsat, že oslavy královny tzv. Queens Day, byl hlavní důvod výběru tohoto termínu a hlavní důvod cesty. Po ulicích se pohybovalo hodně lidí z různých koutů světa, připravovali se venkovní stánky s jídlem, pitím a suvenýry a město se celkově začalo vybarvovat do oranžova. Procházku přes náměstí jsme si zpestřili o jízdu na pouťové atrakci s výškou 60 metrů. Pohled shora na město byl krásný. O něco méně krásnější bylo pak spuštění klece z té výšky. Přetížení 2G nám zrovna dvakrát dobře neudělalo. No pokračovali jsme dál až k říčnímu kanálu. Všude tolik typické kamenné mostíky a jízdní kola. Večer, když už byla tma, jsme vybrali jeden z místních coffe shopů, kde jsme Heinekenem a brčkem zakončili den. Vrátili jsme se k autu, kde jsme v hodně krutých podmínkách přespali na sedačkách.

30.4.2010

Je pátek. První ze dvou hlavních dní oslav královny Beatrix. Město se přes noc proměnilo a už ráno zjišťujeme, že včerejší "dýchnutí" oslav, byla jen lehká předzvěst tohoto víkendu. Od rána bylo prakticky celé centrum zaplaveno lidmi (prý na tuto událost každoročně přijede až milion turistů - město se prakticky zdvojnásobí) a zaplaveno také oranžovou barvou, elektronickou hudbou a stánky se vším možným. Procházíme se touto "matějskou", která nemá konce. Dojdeme až k Red Light District (ulička červených luceren) v jejímž okolí trávíme celý den i půlku noci. Chvíli posedáváme s pivkem na nábřeží kanálu, chvilku v coffee shopu, chvilku chodíme kolem improvizovaných "ministejdží" s hudbou. Kde kdo tu vytáhl aparaturu ven a stal se na víkend DJ pro milion lidí. Hudba hraje z terasy klasického holandského domu, z loďky na kanále a podobně. Čas v této vřavě plyne rychle. K večeru se stmíváním vyhledáme známý coffee shop Bulldog, kde se občerstvujeme čokomlékem a sortimentem, který je možné legálně koupit jen tady. Čas i prostor po této návštěvě nabývá ještě více unikátních rozměrů. Rozprcháváme se po okolí a každej po svém si vychutnáváme nové zkušenosti. V průběhu noci, kdy přesně po mě nechtějte, se táhneme uličkami zpět ke stadionu. Tady pořád parkujeme a tady se opět asi skládáme do auta k noclehu. Není to zrovna dvakrát příjemné a já tedy zřejmě beru z kufru auta stan a rozkládám ho v parku opodál. Střih.

1.5.2010

Budí mě kvákání kachen asi v 9 ráno. Otevřu oči a zjišťuji 3 překvapivé věci. Za prvé stan není postavenej, leží a já jsem v jeho vchodu hlavou ven a stanem jen jakoby přikrytý. Za druhé uvnitř stanu ještě více zakuklený spí také Richard. Za třetí kachny, co tu kvákají, mají jezírko jen 2 metry od stanu a tak se nemůžeme divit, že v podstatě nocujeme uvnitř jejich "rodiny". Jsou všude kolem nás. Pár jejich dokonce do půl metru od nás a jedna odvážná částečně usazená na stanu. Šoky, ale po včerejšku asi pochopitelné. Zmuchláme stan a odcházíme vzbudit Máru a Jakuba do zafuněného auta. Než se zmátoříme, je něco k poledni a odcházíme do blízké kavárny posnídat. V autě nahazujeme nový outfit a odcházíme na včerejší místo činu. Už to opět všude jede naplno. A opět se tak poflakujeme s davem. Někdy odpoledne mi začínají chodit SMS z rodného města. Trochu děsivé textovky od Robinovo rodičů, sestry a také od Janiny (mé dobré kamarádky a Robinovo přítelkyně se kterou se rozchází a schází už pár měsíců). Odpovídám na ně, ale víc s tím nezmůžu. Asi po hodině mi zvoní telefon a volá Robin: "Kde vás najdu? Jsem kousek od Amsterdamu". "Cože?" odpovídám překvapen a diktuju mu polohu našeho auta. Za další hodinu se scházíme na místě a Robin nám osvětluje situaci. No teda. Bereme ho do party a jdeme na párty :-) Večer je atmosféra oslav na nejvyšším stupni. Občas sprchne, ale nikomu z toho mraveniště lidí to moc nevadí. Paří se a kalí se. Opět nakupujeme magické rostlinstvo více druhů a po několika desítkách minut jsme v transu chyceni přílivem energie. Nějak se oddělujeme na dvě části. Já, Robin a Richard procházíme ulicí luceren sem a tam a kde co nám připadne strašně vtipné. Vydržíme tak až do druhé ranní, kdy se vydáváme hledat auto. Různě bloudíme, než ho najdeme a pak usínáme v Robinovo bavoráku.

2.5.2010

Nedělní ráno je jako stvořené k odjezdu z této "velké diskotéky". Jakuba s Márou budíme v autě o kus dál. Vypravují, jak v noci našli hlavní část oslav. Obrovské náměstí s velkým podiem, kde se během noci vystřídala desítka nejlepších DJ's z celého světa. Legrace, celé dny jsme vlastně pařili jinde, než jsme původně chtěli. I tak nám to přišlo jako velká jízda a nelitujeme. Jdeme plac oslav očíhnout a nalézáme už jen prázdné náměstí s napůl sbalenou technikou a odpadky leckde až ke kolenům. Odjíždíme od stadionu a stavíme v uličce o pár kilometrů dál. Robin jde do sexshopu koupit dost zvláštní suvenýr :-) Po půl hodině co se vracíme, zjišťujeme s leknutím, že místo, kde bylo zaparkované naše BMW je prázdné. Krádež nebo odtah? Naštěstí jen odtah a několik hodin trávíme zjišťováním jak situaci řešit. Úspěšně odtahové parkoviště vyhledáme puntem a po zaplacení 200,- eur můžeme pokračovat v cestě oběma auty. Na periferii města se ještě fotíme u nápisu I AM AMSTERDAM a pak už míříme do městečka Nijmegen. Tady bydlí Jakubovo kamarád a kolega z časů, kdy pracoval na lodi na Dunaji. CCA ve 4 odpoledne jsme v Nijmegenu před baráčkem kamarádovo rodiny. Ričrd se nám představí a zve nás dovnitř. Jeho už starší rodiče mají krásně zařízený dům i zahradu. Provedou nás a dávají nám k dispozici lůžka. Náš Richard, Jakub a Mára odcházejí do podkroví a já s Robinem do zahradního dřevěného baráčku. V 6 je servírovaná večeře. Obrovská tabule plná grilovaných steaků a jiného chutného jídla. Paráda. Po večeři Heineken a jsme rádi, že se konečně můžeme vyspat jako lidi.

3.5.2010

Po snídani a rozloučení usedáme do aut. Já řídím Robinovo auto a Richard s Kubou jedou puntem. Máru doprovázíme na letiště, odkud letí zpět do Londýna. Na dálnici se míjíme a předjíždíme. Zastavujeme na benzín vyplašení policajtama. Oni, ale odbočují taky a staví kousek za námi. Naštěstí, ale odchází dovnitř a až odjedou od pumpy s kávou, jdeme si nakoupit už klidnější i my. Nějaké redbully a bagety. Pak už mastíme bez zastávek 7 hodin až do Prahy. Cestou leje a tak se divíme, že posádka s puntem a jeho rozbitými stěrači dorazila jen o hodinu později než my. Přes noc tento hard prodloužený víkend rozdýcháváme a druhý den ráno už všichni spořádaně pracujeme ve svých zaměstnáních. Hell, ale zvládli jsme to.

P.s. : Je úterý 28.4. 2015, když toto dopisuji. Přesně 5 let od našeho odjezdu. Za 2 dny to v Amstru opět vypukne. Jedeme?? No letošní májku strávíme raději poklidně na české půdě :-)

P.s.2 : Víte, co znamená Heineken?? čti Hej En Ik Nejme Elke Ker En Nue ( Když my dva jsme spolu, vždycky máme čas otevřít si další)

více cestopisů, fotek a videí zde