Cestopis

Nizozemí 2010

Punk trip na Queen's Day
Cestopis z roku 2010 napsal David Hosl

Úvodem

Nějakého pražského jarního dne, těžko říct kdy přesně, se na našem smíchovském punk bytě domluvil tenhle punk trip. Tenkrát jsme náš 2+kk obývali já, Richard a Jakub a výlet se tedy rodil převážně v našich hlavách. Jakub, jenž už měl z Holandska pracovní zkušenosti, přizval svého dobrého kamaráda Marka žijícího v Londýně a já zkusil pozvat svého dobrého kamaráda Robina. Začátkem dubna jsme měli kompletní 5 ti člennou sestavu na 1 auto, Jakubem nastavený hrubý plán s termíny a nezbývalo než vyřešit detaily sejít se a vyrazit. Týden před odjezdem my Robin "exkurzi" do Amsterdamu odřekl, ale to na situaci neměnilo nic.

 

Den po dni

28.4.2010

Po pracovním dnu se scházíme s Richardem a Jakubem ve 22:00 doma na Andělu, dobalujeme batožinu a se zamknutím opouštíme byt. Já tenkrát disponoval pickupem, Jakub zrezlou malou Hyundai krabičkou a tak jsme nakonec jako dopravní prostředek zvolili Richardův fiat punto. Nevím, jestli jsme si úplně pomohli, ale každopádně před půl jedenáctou, my 3 a třemi batohy zaplněný kufr auta opouštíme Prahu. Ve 24:00, po mírném skluzu, máme sraz s Márou, který před pár dny přilétl do své rodné Plzně.

 

29.4.2010

Sraz máme na Rokycanské před tescem, kde nakoupíme plný vozík zásob. Hlavně salámy a chlast. Ve 3 v noci, po nákupech a kouřové pauze konečně odjíždíme, teď už totálně narvaným autem, vstříc severozápadní Evropě. Přes bývalí hraniční přechod Rozvadov a přes většinu Německa se za volantem střídáme až do první pauzy s tankováním. Na benzíně za rozednění i snídáme a popíjíme kafe. Ve 13:00, po menších zádrhelech na dálničních sjezdech, přijíždíme do cíle před fotbalový stadion v Amsterdamu. Zaparkujeme na neplaceném stání, posvačíme, převlečeme se a vyrážíme do centra na obhlídku. Město už částečně dýchalo sváteční atmosférou. Zapomněl jsem v úvodu napsat, že oslavy královny tzv. Queens Day, byl hlavní důvod výběru tohoto termínu a hlavní důvod cesty. Po ulicích se pohybovalo hodně lidí z různých koutů světa, připravovali se venkovní stánky s jídlem, pitím a suvenýry a město se celkově začalo vybarvovat do oranžova. Procházku přes náměstí jsme si zpestřili o jízdu na pouťové atrakci s výškou 60 metrů. Pohled shora na město byl krásný. O něco méně krásnější bylo pak spuštění klece z té výšky. Přetížení 2G nám zrovna dvakrát dobře neudělalo. No pokračovali jsme dál až k říčnímu kanálu. Všude tolik typické kamenné mostíky a jízdní kola. Večer, když už byla tma, jsme vybrali jeden z místních coffe shopů, kde jsme Heinekenem a brčkem zakončili den. Vrátili jsme se k autu, kde jsme v hodně krutých podmínkách přespali na sedačkách.

 

30.4.2010

Je pátek. První ze dvou hlavních dní oslav královny Beatrix. Město se přes noc proměnilo a už ráno zjišťujeme, že včerejší "dýchnutí" oslav, byla jen lehká předzvěst tohoto víkendu. Od rána bylo prakticky celé centrum zaplaveno lidmi (prý na tuto událost každoročně přijede až milion turistů - město se prakticky zdvojnásobí) a zaplaveno také oranžovou barvou, elektronickou hudbou a stánky se vším možným. Procházíme se touto "matějskou", která nemá konce. Dojdeme až k Red Light District (ulička červených luceren) v jejímž okolí trávíme celý den i půlku noci. Chvíli posedáváme s pivkem na nábřeží kanálu, chvilku v coffee shopu, chvilku chodíme kolem improvizovaných "ministejdží" s hudbou. Kde kdo tu vytáhl aparaturu ven a stal se na víkend DJ pro milion lidí. Hudba hraje z terasy klasického holandského domu, z loďky na kanále a podobně. Čas v této vřavě plyne rychle. K večeru se stmíváním vyhledáme známý coffee shop Bulldog, kde se občerstvujeme čokomlékem a sortimentem, který je možné legálně koupit jen tady. Čas i prostor po této návštěvě nabývá ještě více unikátních rozměrů. Rozprcháváme se po okolí a každej po svém si vychutnáváme nové zkušenosti. V průběhu noci, kdy přesně po mě nechtějte, se táhneme uličkami zpět ke stadionu. Tady pořád parkujeme a tady se opět asi skládáme do auta k noclehu. Není to zrovna dvakrát příjemné a já tedy zřejmě beru z kufru auta stan a rozkládám ho v parku opodál. Střih.

 

1.5.2010

Budí mě kvákání kachen asi v 9 ráno. Otevřu oči a zjišťuji 3 překvapivé věci. Za prvé stan není postavenej, leží a já jsem v jeho vchodu hlavou ven a stanem jen jakoby přikrytý. Za druhé uvnitř stanu ještě více zakuklený spí také Richard. Za třetí kachny, co tu kvákají, mají jezírko jen 2 metry od stanu a tak se nemůžeme divit, že v podstatě nocujeme uvnitř jejich "rodiny". Jsou všude kolem nás. Pár jejich dokonce do půl metru od nás a jedna odvážná částečně usazená na stanu. Šoky, ale po včerejšku asi pochopitelné. Zmuchláme stan a odcházíme vzbudit Máru a Jakuba do zafuněného auta. Než se zmátoříme, je něco k poledni a odcházíme do blízké kavárny posnídat. V autě nahazujeme nový outfit a odcházíme na včerejší místo činu. Už to opět všude jede naplno. A opět se tak poflakujeme s davem. Někdy odpoledne mi začínají chodit SMS z rodného města. Trochu děsivé textovky od Robinovo rodičů, sestry a také od Janiny (mé dobré kamarádky a Robinovo přítelkyně se kterou se rozchází a schází už pár měsíců). Odpovídám na ně, ale víc s tím nezmůžu. Asi po hodině mi zvoní telefon a volá Robin: "Kde vás najdu? Jsem kousek od Amsterdamu". "Cože?" odpovídám překvapen a diktuju mu polohu našeho auta. Za další hodinu se scházíme na místě a Robin nám osvětluje situaci. No teda. Bereme ho do party a jdeme na párty :-) Večer je atmosféra oslav na nejvyšším stupni. Občas sprchne, ale nikomu z toho mraveniště lidí to moc nevadí. Paří se a kalí se. Opět nakupujeme magické rostlinstvo více druhů a po několika desítkách minut jsme v transu chyceni přílivem energie. Nějak se oddělujeme na dvě části. Já, Robin a Richard procházíme ulicí luceren sem a tam a kde co nám připadne strašně vtipné. Vydržíme tak až do druhé ranní, kdy se vydáváme hledat auto. Různě bloudíme, než ho najdeme a pak usínáme v Robinovo bavoráku.

 

2.5.2010

Nedělní ráno je jako stvořené k odjezdu z této "velké diskotéky". Jakuba s Márou budíme v autě o kus dál. Vypravují, jak v noci našli hlavní část oslav. Obrovské náměstí s velkým podiem, kde se během noci vystřídala desítka nejlepších DJ's z celého světa. Legrace, celé dny jsme vlastně pařili jinde, než jsme původně chtěli. I tak nám to přišlo jako velká jízda a nelitujeme. Jdeme plac oslav očíhnout a nalézáme už jen prázdné náměstí s napůl sbalenou technikou a odpadky leckde až ke kolenům. Odjíždíme od stadionu a stavíme v uličce o pár kilometrů dál. Robin jde do sexshopu koupit dost zvláštní suvenýr :-) Po půl hodině co se vracíme, zjišťujeme s leknutím, že místo, kde bylo zaparkované naše BMW je prázdné. Krádež nebo odtah? Naštěstí jen odtah a několik hodin trávíme zjišťováním jak situaci řešit. Úspěšně odtahové parkoviště vyhledáme puntem a po zaplacení 200,- eur můžeme pokračovat v cestě oběma auty. Na periferii města se ještě fotíme u nápisu I AM AMSTERDAM a pak už míříme do městečka Nijmegen. Tady bydlí Jakubovo kamarád a kolega z časů, kdy pracoval na lodi na Dunaji. CCA ve 4 odpoledne jsme v Nijmegenu před baráčkem kamarádovo rodiny. Ričrd se nám představí a zve nás dovnitř. Jeho už starší rodiče mají krásně zařízený dům i zahradu. Provedou nás a dávají nám k dispozici lůžka. Náš Richard, Jakub a Mára odcházejí do podkroví a já s Robinem do zahradního dřevěného baráčku. V 6 je servírovaná večeře. Obrovská tabule plná grilovaných steaků a jiného chutného jídla. Paráda. Po večeři Heineken a jsme rádi, že se konečně můžeme vyspat jako lidi.

 

3.5.2010

Po snídani a rozloučení usedáme do aut. Já řídím Robinovo auto a Richard s Kubou jedou puntem. Máru doprovázíme na letiště, odkud letí zpět do Londýna. Na dálnici se míjíme a předjíždíme. Zastavujeme na benzín vyplašení policajtama. Oni, ale odbočují taky a staví kousek za námi. Naštěstí, ale odchází dovnitř a až odjedou od pumpy s kávou, jdeme si nakoupit už klidnější i my. Nějaké redbully a bagety. Pak už mastíme bez zastávek 7 hodin až do Prahy. Cestou leje a tak se divíme, že posádka s puntem a jeho rozbitými stěrači dorazila jen o hodinu později než my. Přes noc tento hard prodloužený víkend rozdýcháváme a druhý den ráno už všichni spořádaně pracujeme ve svých zaměstnáních. Hell, ale zvládli jsme to.

 

P.s. : Je úterý 28.4. 2015, když toto dopisuji. Přesně 5 let od našeho odjezdu. Za 2 dny to v Amstru opět vypukne. Jedeme?? No letošní májku strávíme raději poklidně na české půdě :-)

P.s.2 : Víte, co znamená Heineken?? čti Hej En Ik Nejme Elke Ker En Nue ( Když my dva jsme spolu, vždycky máme čas otevřít si další)

 

více cestopisů, fotek a videí zde

Zážitky pro tebe sepsal David Hosl

06. 10. 2018, poslední aktualizace 2018-10-06T10:42:23+02:00

David Hosl žije v České republice a procestoval 29 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 3 roky, napsal pro tebe 10 cestopisů . Má své stránky http://daweb.one.

Další cestopisy, které napsal David Hosl

Čtení na 24 minut
Blízký východ 2018
David Hosl Napříč světem

Eilat, Taba, Káhira, Gíza pyramids garden, skalní město Petra, Mrtvé moře, Jordán, Betlém, Jeruzalém... Divný kousek světa a dva divy světa.

Čtení na 54 minut
Indonésie 2017
David Hosl Indonésie

Ostrov bohů Bali a ostrov draků Komodo

Čtení na 50 minut
Road trip USA 2016
David Hosl Napříč světem

8 států, 7 velkých měst, 6 parků, 30 dní, 7500 km !

Čtení na 54 minut
Austrálie 2015
David Hosl Austrálie

Kontinent tak trochu mimo naše chápání... neuvěřitelná příroda a okouzlující města plná lidí odevšad.

Další cestopisy

Komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)