Od Káhiry po oázu Siwa
Egypt mínus Resorty = Fajn výlet do severní Afriky. Rovnice, co mi dává smysl.
Cestopis z roku 2024 napsal Standa 009
V Egyptě jsem nebyl. A že by mělo být mým snem poznat Egypt z rezortu, to říct nemůžu. Proč tedy nezažít méně turistický Egypt? Proto letíme do Káhiry, tam si půjčime auto a jedeme až do oázy Siwa. Jestli jsme blázni? Možná ano :-)
Největší respekt mám z řízení po Káhiře. Takže plánovaný čas příletu na hlavní letiště v 01:50 vnímám jako čas, v který se vyhnu největší dopravní špičce. Po příletu jde všechno až překvapivě snadno. Poplatek za vízum jsme zaplatili předem přes web a už kolem čtvrt na tři jsme před terminálem a čekáme, než nám přivezou objednané Pajero. Ubytování už řešit nebudeme, pojedeme nonstop.
Den První. Z Káhiry do Marsa Matruh.
Celý den je před námi, ubytování máme domluvené v Marsa Matruh. Takže času máme opravdu dost. S východem slunce a dokonce i s deštěm navštěvujeme chrámový komplex Taposiris Magna. Jedná se o místo, kde zřejmě byla pohřbena královna Kleopatra. Doposud tam probíhá průzkum. Nejedná se o rozlehlé místo, trávíme tam zhruba jen půlhodinku. A jedeme dále, do El Alameinu.
Taposiris Magna
Taposiris Magna
Taposiris Magna
El-Alamein je menší městečko, u kterého probíhaly jedny z největších bojů druhé světové války. Navštěvujeme zde vojenské muzeum, britský hřbitov a německý památník. V El-Alameinu (kde v roce 2007 žilo 7400 obyvatel a dnes tipuji dvojnásobek) konečně vidíme i Afriku a Egypt ve své surově podobě. Tedy špínu, bordel a život na ulicích. Všechno máme proběhlé poměrně rychle a míříme k našemu dnešnímu cíli. Z dálnice pozorujeme egyptskou Dubai. V okolí města pro místní rostou mrakodrapy a celé čtvrti apartmánových domů jako houby po dešti. Vypadá to jako nově budované město pro až miliony lidí. Ale nikomu se tam nechce. Pozorujeme spousty dokončených projektů, ale bez užitku. Město mrtvých. Ano, výstavba dává práci místním. A jedná se o turistickou oblast budoucnosti. Z našeho pohledu je růst oblasti přepálená a spousta nemovitostí bude jen chátrat, než najdou naplnění svého účelu.
El Alamein
El Alamein
Britský hřbitov
Vojenské muzeum
Vojenské muzeum
Německý památník
Cesta pokračuje pohodlně po perfektní dálnici s minimálním provozem. Jo, tady by si šlo dát pětadvacet. Další důkaz toho, že když už Egypťané něco staví, tak to je rovnou velkolepé. I když zdánlivě zbytečné.
Dálnice na Marsa Matruh
Dálnice na Marsa Matruh
Marsa Matruh je také velmi rychle rostoucí město. Podle čísel z toku 2007 zde žilo 108tis. obyvatel a údaje z roku 2017 mluví už o 425 tis. obyvatel. Ubytováváme se v našem hotýlku v centru a po zbytek odpoledne a večera jen korzujeme ulicemi a nasáváme atmosféru města. Šrumec v ulicích má úžasnou atmosféru. Spousta života, příběhů, vůní, smradů, jídla i nepořádku. Na horší infrastrukturu, zdánlivý chaos a jiný způsob života si rychle zvykáme. Vše je tak intenzivní, že po pouhém dni v Egyptě máme v hlavě strašně moc dojmů a zážitků. Jako kdybychom zde žili měsíc.
Marsa Matruh
Marsa Matruh
Marsa Matruh
Marsa Matruh
Den druhý. Z Marsa Matruh do Oázy Siwa.
Ráno navštěvujeme Rommelovo muzeum. Jedná se o bývalý bunkr o jedné větší místnosti s mapou a třema vytrínama. Proto je jeho návštěva záležitostí jen několika desítek minut. Ale je na pěkném místě.
Rommelova pláž
Rommelovo muzeum
Rommelovo muzeum
Rommelovo muzeum
Opouštíme Marsa Matruh a míříme do Siwy. Oáza Siwa je nádherná oáza s asi pětadvaceti tisíci obyvatel, berberů. Leží zhruba 19 metrů pod úrovní moře. Díky své odlehlosti, 300 km na jihozápad od Marsa Matruh zde není moc turistů. Vlastně je i dost odtržená od samotného Egypta s vlastním způsobem života. A přesto sem budují další 2 proudy silnice.
Kdesi v poušti cestou do Siwy
Kdesi cestou v poušti cestou do Siwy
Odpoledne se jedeme vykoupat do slaných jezer. Na ohromném území se zde buduje stovky umělých jezer, do kterých prosakuje slaná voda. Po odpaření vody se těží samotná sůl vytěží a dále se zpracovává, nejčastěji již mimo samotnou Siwu. Během naší cesty jsme potkali mnoho těžce přetížených kamionů vrchovatě naložených vytěženou solí. K jezerům je volný přístup a koupání se zde dá přirovnat ke koupání v Mrtvém moři. Prostě další skvělý zážitek z pohybu na vodě, ve které se nedá utopit.
Slaná jezera
Těžba soli
Slaná jezera
Horké prameny
Siwa je zajímavá tím, že je na jednom relativně malém území vedle sebe slaná a sladká voda. Jen necelý kilometr od velikého slaného jezera volíme k další koupačce Almaza Hot Spring. Voda zde má asi 41°C. Podobných míst je přitom v Siwě více. Zde se odsolujeme a už nic dalšího nevymýšlíme. Těšíme se na večeři, kterou máme domluvenu v našem ubytování.
Den třetí. Oáza Siwa
Nový den začínáme výšlapem na kopec Gabal Dakrur, který máme hned u ubytka. Pokochat se krásným východem slunce a pozorováním probouzející se oázy.
Východ slunce z Gabal Dakrur
Probouzející se Siwa
Po snídani jedeme kolem Cleopatra Spring a přes Temple of Umm Ubayd (ruiny Amonova chrámu) až k Oracle Temple. Jedná se o místo, kde byla věhlasná věštírna. Svého času tak věhlasná, že ji musel navštívit i Alexandr Veliký a strávil zde nějaký čas. Když tuto věštírnu opouštěl, prohlásil se za syna boha a tím se potvrdila jeho pozice vládce celého Egypta.
Kleopatra Spring
Amonův chrám
Oracle Temple - věštírna
Oracle Temple - věštírna
Oracle Temple - věštírna. V pozadí Gabal Dakrur
Gabal al-Mawta, neboli Hora mrtvých je spíše jen kopec. Který je jako ementál celý rozvrtaný. Každá díra je pohřební komorou. Některé jsou poměrně zachované a mají i velice pěkné fresky s hieroglyfy.
Jedna z fresek v hoře mrtvých
Na hoře mrtvých
Na hoře mrtvých
Na hoře mrtvých
Zajíždíme si trochu dál na Taghaghien Island. Je to jediné místo v oáze, kde se dá koupit alkohol. Tvrdý chlast nás nezajímá, ale chceme si koupit pár pivek, na které přijde chuť večer u ohně.
Vracíme se do města, na pevnost Shali. Je to starobylá citadela, která byla před necelými sto lety výrazně poničena silným deštěm. Byla postavena z písku, soli a bahna. Není se tak čemu divit, že jí voda tolik ublížila. Opraveno bylo jen několik domů. Bloudíme spletitou sítí úzkých uliček, kocháme se výhledy a jen si představujeme, jaký tady mohl být kdysi život.
pevnost Shali
pevnost Shali
pevnost Shali
pevnost Shali
Odpoledne nás čeká jeep safari s místním berberem, mezi duny, do pouště. Výlet začíná ve velikém stylu. Na dálnici je maximální povolená rychlost maximálně 120 km/h a vypadá to, že si náš řidič plete dálnici s pouští. Jízda stodvacítkou v jemném písku nám trochu zprostředkovává zážitek, jaký mají účastníci rally Dakar. Kromě rychlé jízdy to je i jízda v náklonu na vysoké a strmé duny, jejich následné sjíždění. A pořád dokola. Pěkná horská dráha. Navštěvujeme dvě malé, neobydlené oázy. První, oáza Bir Wahed Cold Spring je s větší vodní plochou, mírně slanou, ale studenou vodou. Druhá, Bir Wahed Sulphuric Hot Spring, má teplý pramen s malým koupacím bazénkem. Dojem z druhého místa mi kazí pouze veliké množství turistů, které jinak nepotkáváme.
Cold Spring
Bir Wahed Sulphuric Hot Spring
Bir Wahed Sulphuric Hot Spring
Cold Spring
Sahara
I tady, téměř 300 kilometrů k nejbližšímu pobřeží jsou k vidění pozůstatky moře. Jsou zde obří bílé plotny, které jsou složené pouze z jemného pouštního písku a pravěkých zkamenělin. Každý kámen, který beru do ruky, je pozůstatkem tvora žijícího před mnoha lety.
Den se chýlí ke konci a nás ještě před západem slunce čeká sandboarding. Párkrát si sjedeme jednu dunu a pak odpočíváme při západu slunce s čajem, který byl pro nás uvařen na ohni v písku. Po západu slunce nás veze přímo na ubytování. Bylo to i fyzicky náročné, v písku s námi najezdil více jak 30 kilometrů.
Byl to opět dlouhý den, plný dalších jedinečných zážitků. Své dojmy rozebíráme v restauraci u Cleopatra spring (kam se prý jezdívala koupat samotná královna Kleopatra) a ještě později s pivkem u ohně v místě našeho ubytování.
Cleopatra Spring
Stylové ohniště
Den čtvrtý. Ze Siwy do Gízy
Původní plán další cesty byl zkusit domluvit průjezd ze Siwy na východ, do oázy Bahariya. Náš pan domácí ten nápad nevyvracel a snažil se nám pomoct. Podle všeho je způsob, jak si zařídit povolení k průjezdu. Asi to chce trochu víc štěstí, času a vůle. Neměli jsme ani jedno z toho. Záložní plán projet do Marsa Matruh přes oázu Qara taky nevyšel. Ze Siwy se tam prý může jezdit (včetně podmínky SUV 4x4, které jsme měli), nutný je ale poté návrat opět do Siwy. To se nám nechtělo a tak jsme se rozhodli pro návrat stejnou cestou zpět. Času je dost, tak si dáváme koupačku v Cleopatra spring. Voda je příjemná a hlavně není slaná, takže nebudeme cestovat prosoleni. Míříme zpět do Marsa Matruh. Konkrétně na krásnou pláž se skalní bránou. Nádherná barva moře nás opět uchvacuje. Dojem z tohoto místa nám kazí jen dvojice místních puberťáků, která chtěla peníze. Nás bylo 5 chlapů, z nás mají respekt. Ale nedaleko jsou 2 Číňanky, kterým se výrostci sápali po jejich batozích. Měly veliký strach a hledají u nás pomoc. Tu neodmítáme a vezeme je do bezpečí města. Tohle byl náš jediný nepříjemný zážitek během naší cesty. Jinak byli všichni milí a necítili jsme se nijak nebezpečně. Víc nebezpečně si připadám i v Praze. Teda samozřejmě s výjimkou situace na silnicích.
Nedaleko Marsa Matruh
Nedaleko Marsa Matruh
Nedaleko Marsa Matruh
Výhled z hotelu
Den pátý. Pyramidy a Káhira.
Cesta utíká rychle a nakonec dojíždíme až do Gízy. Ubytováváme se v hotelu s pěkným výhledem na pyramidy, který si užíváme hned po příletu a ráno u snídaně. Máme skvělé, strategické místo. Ráno jsme už o půl deváté u Sfingy. Jak skvěle strategické rozhodnutí byla hned ranní návštěva gízské nekropole se ukázalo především když jsme ji opouštěli a drali se pryč šíleným davem lidí. V plné sezoně to tu musí být strašné. V komplexu trávíme něco málo přes 2 hodinky. Vidíme vše podstatné včetně pohřební síně Chufuovy pyramidy. Dostat se dovnitř není snadné. Uvnitř pyramidy se podstatnou část leze úzkou, a strmou chodbou. Navíc tam je vedro a dost vydýchaný vzduch.
Porážka krávy vedle hotelu.
Fajn výhled při snídani
Sfinga zezadu, hlídající jeden vstup do komplexu
Uvnitř Chufuovy pyramidy
Uvnitř Chufuovy pyramidy
V káhirské periferii nás čeká ještě Sakkara komplex se slavnou Džoserovou pyramidou. Jedná se o nejstarší hrobu pyramidového tvaru. Z období cca 2600 př. n. l. Tady se cítíme příjemněji, protože zde nejsou žádné davy lidí. V Imhotepově muzeu už bylo doslova jen pár zvědavců.
Davy lidí mířících do Gízské nekropole
Džoserova pyramida v Sakkáře
Mumie v Imhotepově muzeu
A čeká nás pekelná cesta do samotného centra Káhiry, do garáží na Tahrirském náměstí. 32 kilometrů cesty jedeme hodinu a čtvrt. Část cesty jedeme kolem kanálu, kde na pár kilometrech pozorujeme tuny odpadků, rybáře, vylývání splašek z “hovnocucu” do vody a čerpadla napájející kanály systému zavlažování. Tak tady se rodí “faraon”. Po velice pozdním obědě se ubytováváme. Nic dalšího nevymýšlíme zbytek odpoledne a večer se jen couráme po ulicích v centru Káhiry a dojde i na pivo v nejzaplivanějším baru v Káhiře.
Kanál - směťák - zdroj vody
V baru
Den šestý. Káhira.
Čeká nás poslední den v Egyptě. Jeden z cílů našeho výletu je svézt se místním metrem. Jako nejvhodnější cíl volíme koptskou čtvrť s krásným kostelem z 5. století. Moc času zde netrávíme, jedeme zpět a to rovnou do Egyptského muzea. Na muzea moc nejsme, celkem mu věnujeme asi hodinu a půl času. Hlavním vrcholem je Tutanchamonova posmrtná maska. Nic zajímavějšího nás už stejně nemělo co čekat, tak radši volíme variantu brzkého oběda, už v 11 hodin.
Koptský kostel z 5. století
Klimatizace v metru po egyptsku - větrák, dřevěná roleta a otevřené okno
Egyptské muzeum
Socha Džosera v Egyptském muzeu
Uberem se necháváme odvézt na Citadelu Saladin. Kde se kocháme krásným výhledem na bohužel pod smogem přikrytou Káhiru. Dalším hřebem tohoto místa je mešita Mohameda Aliho a velice rozsáhlé vojenské muzeum. Vězení a policejní muzeum už jsou jen malé bonusy této pevnosti.
Výhled
Mešita Mohameda Aliho
Mešita Mohameda Aliho
Mešita Mohameda Aliho
Vězení
Venkovní expozice vojenského muzea
Seběhneme z kopce k mešitám Rafaei a Sultána Hassana. Druhá, starší z nich, je již ze 14. století.
Mešity Rafaei a Sultána Hassana
Mešita Rafaei
Mešita Sultána Hassana
Na doporučení jednoho místního architekta si procházíme ulicí Al Maghar až k Modré mešitě. Je to prý jedna z nejstarších ulici v Káhiře. A měl pravdu, ta ulička má zajímavou atmosféru. Hned na ní navazuje hřbitov Bab El-Wazir, kterým vede několik silnic a i jedna dálnice.
Ulice Al Maghar
Hřbitov Bab El-Wazir
Hřbitov Bab El-Wazir
Do parku Al-Azhar přicházíme ještě před západem slunce. Tento park je jedno z mála míst v Káhiře, kde je trochu zeleně. Je to vyhledávané místo s moc hezkým výhledem na Káhiru. Při západu slunce je zajímavé pozorovat chovatele holubů, kteří pískají a mávají vlajkami mávají na své hejno holubů. Na střechách domů mají postaveny zajímavé konstrukce holubníků. Každý večer je vypouští ven proletět se. A také se pořádají různé soutěže.
Po západu slunce nás už čekají pouze bazary Khan el-Khalili a Al Khyiamia. Bylo toho opět dost. Později večer se pomalu přesouváme na letiště. S velikým předstihem. Trochu přikakaně. Ona jízda Káhirou a obzvlášť po setmění je opravdu jen pro silné povahy. Jezdí se tu v podstatě bez pravidel. Jede ten, kdo má menší respekt k ostatním účastníkům silničního provozu a bojí se méně srážky. Je fajn, že tu alespoň většina aut svítí. Jezdí se ve více pruzích, než kolik jich tu je nalajnovaných. Pokud teda jsou nalajnované. Musí se počítat i s pěšáky přecházejícícmi i plné, šestiproudé dálnice. A perličkou je občas někdo jedoucí v protisměru. Na letišti jsme bez úhony. Poletí nám to v 04.40..
Nachozených 106 kilometrů. V autě najeto 1756 kilometrů se spotřebou 14,8l/km. 6 a půl minuty jízdy na kole. Ano, 6 a půl minuty na kole, tak mi vyhodnotily mé hodinky jednu jízdu autem v oáze Siwa :-D
Celkem jsme se pohodlně vešli do 20.000 Kč nákladů na osobu v pětičlenné skupině. Včetně vstupů, stravy a bakšiše.
- Letenky 5.643 Kč/os
- Pronájem auta (Pajero 4x4) 2.250 Kč/os
- Palivo 480 Kč/os. 11,5 EGP/ l. Spotřeba vozu 14,8l/100km
- Ubytování Marsa Matruh 3 pokoje se snídaní 455 Kč/os
- Ubytování 2 noci v Siwě 2 pokoje se snídaní 1.150 Kč/os
- Ubytování Gíza 2 pokoje se snídaní 220 Kč/os
- Ubytování Káhira 2 pokoje bez snídaně 650 Kč/os
- Víza 575 Kč/os
- El Tahrir Parking Garage zhruba 300 EGP (první hodina 15 EGP, každá další 10 EGP)
- Průjezd auta mýtnou branou na dálnici 10 EGP (celkem 4 průjezdy)
- Jeep Safari 700 Kč (15 USD + 14 USD permit)/os
- Vstup Rommelovo muzeum 50 EGP/os
- Vstup Oracle Tempe 120 EGP/os
- Vstup Hora mrtvých 120 EGP/os
- Shali zdarma
- Vojenské muzeum El Alamein (asi) 200 EGP/os
- Gízská nekropole 540 EGP/os
- Vstup do Chufuovy pyramidy 900 EGP/os
- Nekropole Sakkara 450 EGP/os
- Vstup Egyptské muzeum 450 EGP/os
- Vstup Citadella (včetně mešity a muzejí) 450 EGP/os
- Vstup park Al-Azhar 45 EGP (od neděle do čtvrtka jen 40 EGP)/os
- Vstup do mešit Rafaei a Sultána Hassana dohromady 180 EGP/os
- Tortila v Siwě 90 EGP
- Pivo v Siwě 150 EGP. Nabízel i lahev vodky (za 200 EGP?) a Whisky (za 500 EGP?)
- Pivo v Káhiře v obchodě 100 EGP
- Výběry z bankomatů bez poplatku
- 14 GB datová sim 373 EGP (11,5 GB za 301 EGP byla vyprodaná)
V době naší cesty jsme počítali s kurzem 0,8 Kč/ 1 EGP
Jak se ti cestopis líbil?
Standa 009 procestoval 41 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 6 lety a napsal pro tebe 7 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil16 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Úžasné! Byla jsem v Káhiře před 10 dny, je to nádherné místo a pyramidy jsou neuvěřitelné! Egypt má nespočet překrásných míst a nikdy mě nepřestane okouzlovat! Děkuji za krásný cestopis!
Tak dívám, že jste si tu Káhiru s Gízou a okolím nakonec rozhodili na dva dny. Jak vidíš zpětně ten plán stihnout to všechno za jeden den?
Den a půl by byl v pohodě. Po příjezdu odpoledne Sakkaru, další den ráno Gízu a zbytek odpoledne Káhiru. Vynechal bych pak úplně Koptskou čtvrť (kde jsme stejně byli jen chvíli), Egyptské muzeum a i pak Al-Azhar. Ten byl skvělý hlavně kvůli západu slunce. Ale ten by byl jezký i z Citadelly. Asi bych pak ani neměl pocit, že jsem o něco přišel.
Ja bych se teda nehonil,vse za 1 den,to bys byl celej uhonenej. Ja furt cekam na to otevreni muzea,ale bojim se,ze driv budu prdet do hliny,nez to otevrou... desnyyy
Proč jsem nejel taky?? :-D Jako za mě super cestopis, Siwu bych chtěl vidět, ale tak pokud bych tam mohl letadlem :-D Tam snad není ani tolik bakšišářů.... to je snad největší otrava Egypta.
Nic takového! :-) Nepříjemná byla jen Gíza a bazary v Káhiře. Siwa nic, El Alamein nic. Dokonce i recepční hotelu v Marsa Matruh (když jsme se ho ptali, kde se tam da koupit pivo) nám daroval svých 5 piv a nic za to nechtěl. Další den jsme mu museli prachy vyloženě nutit :-D
Jinak díky :-)
Tak to čumim :-D Oki, tak teď jen postavit to letiště a hurááá do pouště :) Hm, nebo se inspiruju u Leoše M., půjčim si vrtulník a je to! To víš, už mi není 20, by se mi cestou tím klepáním v nějaké dodávce rozpadly kosti... nebo mi vypadly zuby z huby...... to už není prča :( A jinak není zač !
Jestli mas na vrtulnik, tak to je jina 😄. Uz jsem chtel napsat, ze do Marsa Matruh lita v sezone Smartwings a pak to je uz "kousek" 😄
Mam,ale je mi lito dat ty prachy :-D jooo,to letiste je dobrej napad,nooo kousek je to na mape,takze v realu a v Egypte x3,takze zas ze me udelas invalidu :-D
Mimo město se není čeho bát. Minimální provoz a kvalitní silnice. Tam to všude krásně odsýpá. Žádný kostitřas :-)
Cesta do Egypta se ted vyplatí víc než kdy jindy. Egyptská národní banka nechává libru volně směnitelnou. Libra spadla na 50 egp/usd
Super cestopis, díky!
Díky za cestopis, moc se mi líbil! Oživil asi dvacet let staré vzpomínky.... ta slaná jezírka u Siwy nevíš, jak dlouho tam jsou? Nic podobného si nevybavuju. A dle videa už na ulicích jsou ženy, ty jsem tenkrát za tři dny viděla jen jednou, asi dvě, komplet zahalené, i přes obličej měly černý závoj, něco jako hustou černou síťku.
Díky :) Jak dlouho tam jsou ta jezera netuším. Ale těžba soli tam jede ve velkým. Je to na veliké ploše kilometrech a je to hezky vidět na satelitním snímku. Ve východní části oázy.
Žen jsme tam taky moc nepotkali. A co si tak vybavuji, tak byly taky všechny celé zahaleny.
Parádní cestopis. Díky!
Moc pěkně napsané, bez zbytečných příkras i bez zbytečného hanobení. Siwa opravdu stojí za to, má to tam úžasnou atmosféru, teda pokud už se tam dodrncáte... My tam byli asi 2 roky zpátky, jeli autem z Káhiry a cesta trvala 9 hodin. Škoda že jste nemohli projet do Bahariye (ale máte pravdu, je na to potřeba povolení, které se neshání úplně lehko), tam je taky co vidět a taková noc v bílé poušti je krásný zážitek (jednou nás tam chytla v noci i písečná bouře a to bylo opravdu dobrodružství). 😂 ...Odvážím se tvrdit, že v Marsa Matruh a okolí je nejhezčí moře v celém Egyptě, ta voda má prostě úžasnou barvu a je křišťálově čistá (i když potápění je lepší v Rudém moři)... No a Káhira je kapitola sama pro sebe... Pyramidy v Gíze prostě v Egyptě navštívit musíte, i když to pro mnohé může být zklamáním kvůli davům turistů a místním otravům. Sakkara je super, příště možná ještě zkuste Dahshur, který je hned vedle Sakkary. Tam se v těch pyramidách opravdu zapotite 😂 Super jsou i chrámy na jih od Káhiry podél Nilu (ale obnáší to taky dost řízení a uvidíte kus opravdového Egypta), případně několikadenní plavba na lodi mezi Luxorem a Asuánem s návštěvou všech těch chrámů a hrobek, které tam jsou a je jich opravdu hodně (to jenom jako námět pro příště). Good luck na dalších cestách 👍