Okruh Mallorcou za 4 dny (130 km stopem, 40 km vlakem a 30 km pěšky)
Nejhezčí katedrála, luxusní koupání, nejlepší spaní na pláži, skvělé jídlo a nejrychlejší stopování
Cestopis z roku 2020 napsala Petra Vašáková
24.7. 20:33 odjíždím z Chebu západním expresem do Prahy, mám batůžek do 5 kg, průvodce Mallorcou, balíček vloček, dvoje plavky, spacák a ostatní nezbytnosti. Poprvé nemám žádný itinerář, vůbec nevím, kde budu spát a kam vlastně jedu:).
25.7. Odlítám brzy ráno, pár hodin jsem musela zvládnout na letišti, ještě k tomu se mi rozbil můj cestovní nafukovací polštářek. Naštěstí objevím na letišti obchod s cestovními potřebami a kupuji si nový. V 6:20 se letadlo odlepí od země a já letím za novým dobrodružstvím.
V 8:30 přilétáme do Palmy, odbavení trvá déle díky vyplňování dokumentů ohledně Covidu. Místo pobytu a adresa - tak to nevím, někde na pláži na severu nejspíš:). Konečně se vymotám, ale musím si na záchodě ještě dobít mobil. Pak další hodinu zjišťuji autobus do centra. Ale bez španělštiny se se mnou nechtějí bavit ani řidiči autobusů. No zkusím se někam postavit a sednu do prvního busu. Naštěstí jsem to odhadla a co víc, slyším se bavit dvě Češky. Zeptám se na cestu a směr. Jsou to dvě zkušené cestovatelky, které tu jsou už po druhé. Paráda. Mám asi svého cestovatelského anděla:).
Vystupuji na zastávce, kde je i nádraží. Nakoupím pár věcí do zásoby, nevím, kde večer skončím:). A jdu se podívat na rozpis vlaků, co kam jede. Ochranka mě okřikne, že na nástupiště musím jen s rouškou. Co se dá dělat. Hlavně, že odsud konečně odjedu k pobřeží. První vlak jede směr Manacor, to je cca 80km rovně na západ. Rozhodnu se hned a koupím u přepážky jízdenku. Ve vlaku si pročítám v průvodci oblast, kam mířím.
Ve vlaku do Manacoru
Odbočka k Portocristu
Palmy v Manacoru
Před Porto Cristem
Ve 12:20 vystoupím z vlaku v Manacoru, najím se pod palmami, a snažím se vymotat z města na výpadovku směr Portocristo. Jdu chvíli a zastaví mi příjemná paní, která jede na odpolední do práce na benzinku. Vyprávíme si chvíli, zjišťujeme, že by nám vyhovovala si vyměnit bydlení, paní je spíš studenomilná a tohle vedro ji nevyhovuje. Hned si představím, jak tu bydlím a chodím do práce:). Ještě že v Porto Cristu jsme asi za 15 min, jinak se na té výměně snad dohodneme:). Teď už jen najít pobřeží a pořádně se osvěžit. Pěkné turistické městečko na mě příjemně zapůsobilo. Místní obchůdek se zeleninou a potraviny se mi také hodil, dokonce jsem sehnala za dobrou cenu i sluneční brýle, které se mi cestou rozbily. V 18:30 vycházím z městečka podél cyklostezky 5 km do zátoky Cala Morlanda, cestou míjím rohovníky, olivovníky a různou středomořskou květenu. V zátoce jsem se ubytovala na pěkném rovném skalisku. Večer byl úžasný, jen ti komáři tu byli hodně otravní.
Cala Morlanda
26. 7. neděle
Krásné modré ráno, koupání na plážičce poblíž, snídaně a 8 km chůze podél pořeží. Cestou se vždy najde krásné místo na koupání. Zmrzka cestou osvěžila, psaní deníku pod palmou a nabití mobilu u paní v obchůdku se suvenýry. Pak už hledám odbočku do města Arta, které chci vidět. Okolo 16 hod stopuji a v 16:18 už jsem ve městě:). Dva mladý kluci na to šlápli a byla jsem tam rychleji než soukromým tryskáčem. Podvečer už si užívám v malebném historickém městečku Arta. Celé si ho projdu, není velké. Vystoupím také po schodech ke katedrále Santuari de Sant Salvador, odkud se naskytne dechberoucí výhled na městečko a nedalekou krajinu.
Výhled na městečko Arta
A jede se dál
V 18:15 jsem už na výpadovce za městečkem a zkouším stopovat dál. Zase nečekám dlouho a zastaví mi mladý belgický pár, který sem jezdí na léto. Vlastně jsem nevěděla, kde skončím večer, a tak jsem jela s nimi do příměstského městečka Son Serra de Marina. Nemá cenu se hnát navečer daleko, tady si najdu místo na spaní a nejprve si užiji podvečerní koupání. Toto místo hodnotím zpětně jako nejdokonalejší místo k přespání, bez komárů, s výhledem na hory. Písková pláž je na přespání horší v tom, že písek je pak všude ve věcech. Ale to mi nijak nevadilo. Tohle místo snů snad ještě někdy navštívím:).
Pláž Son Serra de Marina
27.7. pondělí
Tak takové to pondělí by se mi líbilo častěji. Probudím se do krásného rána, nikdy nikdo, dám si ranní koupání a po snídani další. Voda je božská. Čeká mě vyjít z městečka nahoru k silnici a stopovat. Pokud budu mít štěstí dostanu se dnes do Alcudie, dál se uvidí.
Po pár minutách stopování opět cestuji dál. Je to neskutečné, jak to na Mallorce sviští. Zastaví mi sympatická studentka historie, která prý ještě nikdy nikoho nevzala. Učí se na Mallorce potápění se svými přáteli. Je ke mně moc milá, nabídne mi lahev vody, prý než objevím obchod. To mám tedy štěstí. Moc hezké setkání. Nedá mi to, abych se zeptala, jestli se společně můžeme vyfotit. Loučíme se a já pokračuji v poznávání dalšího historického města.
Kostel sv. Jakuba
Městské hradby
Oběd v historické uličce Alcudie
Alcudie mě uchvátila, i když v rychlosti ji prochodit, najít hospůdku, a vymotat se z města opět na stopa, bylo celkem náročné. Na silnici to škvaří dnes snad ještě víc, jsou tři hodiny odpoledne a zastavuje mi menší dodávka s pánem. Vypadá to, že jede právě z práce. Buď je automechanik, podle té špíny:) nebo zemědělec. Možná oboje. Vyklidí místo vedle sebe a řekne, že můžu nastoupit. Anglicky neumí, ale učí se německy. Je místní, na Mallorce se narodil, září štěstím. Ještě, aby ne. Vůbec se mu nedivím. Stačilo by mi, kdyby mě hodil do Port de Pollenca, ale když jsem se zmínila o vyhlídce, která by mohla být mým cílem, kdyby vše časově vyšlo, tak mě vzal až na vyhlídku Cap de Formentor. Nevěřila jsem, že jsem se za pár dní opravdu dostala až sem.
Navečer mířím k plážičce Cala Murta, kde přespím. Bohužel mám málo vody. Protože jsem nepočítala s tím, že se dostanu na jeden stop až k vyhlídce. Tam jsem si koupila aspoň malou lahvičku vody za vysokohorskou přirážku a ráno musím stejně brzy vyrazit do Palmy.
Noc příjemná, před usnutím pozoruji jachty pohupující se na moři. Komáři neřádí, a až na žízeň mi je fajn. Naštěstí jsem objevila v batohu velké rajče a to mě docela zachránilo:). Ráno se vykoupu na krásné plážičce úplně sama a vyrážím na stopa. Už za pár minut mi zastaví paní, která jede do Palmy do práce. Nemůžu tomu věřit. Tady z těch končin někdo jede ráno do práce? :) 80 km hladce přímo do Palmy. Stihnu ještě prohlídku katedrály a strávím pár hodin na pláži než vyrazím autobusem na letiště. Kdybych tuhle cestu takto plánovala, určitě by nevyšla tak úžasně jako bez plánu :).
Jak se ti cestopis líbil?
Petra Vašáková procestovala 20 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Petro, super cestopis :-)