Cestopis

Po stopách prvního letu Českých aerolinií

České aerolinie 11.1.2019 ukončili provoz své historicky nejstarší linky mezi Prahou a Bratislavou. Vydal jsem se s ní rozloučit.
Cestopis z roku 2019 napsal David Eiselt

Trocha historie z letectví

Po konci První světové války je Evropa doslova zaplavena vycvičenými piloty a stroji, jež neměli praktického využití a i díky zničeným železnicím a silnicím přichází ke slovu idea letecké dopravy.

Pouhý rok po ukončení války vzniká první letecká společnost na světě, a to nizozemské královské aerolinie KLM. Krátce na to 6. října 1923 se i v té naší hrdé československé kotlině začínají psát dějiny civilního letectví. Po kolumbijské Aviance, australském Qantasu a ruském Aeroflotu jsou jako pátou nejstarší leteckou společností založeny Československé státní aerolinie.

Historicky první let Československých aerolinií se uskutečnil 29. října 1923 na 321 kilometrů dlouhé trase z Prahy do Bratislavy letounem Aero A–14 (Brandenburg), který pilotoval šéfpilot Karel Brabenec.

Karel Brabenec před letounem Aero A–14
Karel Brabenec před letounem Aero A–14

Dlouhých 95 let propojovala letadla dnes už Českých aerolinií Prahu a Bratislavu. Letecká linka přečkala i Druhou světovou válku i okupaci Sovětskými vojsky, aby mohl být provoz obnoven. Co však nepřežila, byl prodej státních aerolinií do rukou Smart Wings a čínských investorů. Soudný den 11.1.2019 byl určen k zániku této jedné z nejstarších dopravních linek na světě.

Zpráva o ukončení provozu pro mne byla povelem k nákupu letenky a zapsání si tak do leteckého deníčku poslední let první linky ČSA.

Vzhledem k víkendové cestě do norského Osla se nemohu účastnit toho úplně posledního letu pod označením OK 0965, ale poletím předposledním spojem ve středu 9. ledna s označením OK 0967 na prodloužené lince z Košic. Cena letenky pár dní před odletem byla 1 727 Kč, což při porovnání s cenou 1. třídy ve vlaku Českých drah za 1 180 Kč zní jako směšná suma, ale klientela co by linku držela při životě tu holt chybí.

Vyjíždím do Bratislavy

Do poslední chvíle jsem neměl stanoven itinerář. Věděl jsem, že v Bratislavě přespávat nebudu, ale zároveň jsem nevěděl, jak moc dlouho tu chci pobýt. Nakonec jsem i kvůli panujícímu počasí zvolil zlatou střední variantu a zakoupil jízdenku na vlak s odjezdem z Pražského hlavního nádraží v 11:20 s plánovaným příjezdem na Bratislava Hlavná stanica v 15:12.

S nákupem jízdenek jsem si připravil i plánovaný itinerář toho, co bych chtěl vidět a měl snad i stihnout. Vypadal nějak takto: z nádraží zajít do Muzea dopravy, následně přes Slavín a Bratislavský hrad k vyhlídce zvané UFO a poté se skrze staré centrum pomalu přesunout k zastávce autobusu 61 jedoucího na letiště. Samozřejmě vše přizpůsobím aktuálním povětrnostním a především sněhovým podmínkám na místě.

Na nástupiště 3 pražského Hlavního nádraží dorazím akorát zavčasu. Přijíždí žlutý vlak Regiojet a já se mohu rovnou usadit. Pro cestu si vybírám třídu Relax se samostatným sedadlem.

Nástupiště na Hlavním nádraží v Praze
Nástupiště na Hlavním nádraží v Praze

U výběru sedaček na plánku při koupi jízdenky jsem chvíli důmal, co bude po směru jízdy, až jsem si nakonec vybral. A vybral jsem samozřejmě špatně. Naštěstí je vlak téměř prázdný a po domluvě se stevardkou se přesazuji na čtyřsedadlo, které disponuje o mnoho komfortnějším stolkem. Otevírám počítač a začínám se věnovat práci.

Nejraději pomáhám cestovat na cestách :)
Nejraději pomáhám cestovat na cestách :)

Kýžený relax se bohužel na českých kolejích nekoná. Vlak drncá a celou dobu je trochu nervózní. V duchu jsem ale rád, že vůbec jedeme. Po D1 bych měl nahnáno, aby náhodou nenapadlo 10 cm sněhu.

Po čtyřech hodinách dojíždím do Bratislavy a rovnou z nádraží peláším ulicí dolů do Muzea dopravy. To je umístěné ve dvou starých nádražních budovách, proto mi přesun zabere zhruba 3 minutky, během kterých si i stíhám koupit jízdenku na MHD, kterou využiji později večer při cestě na letiště.

Děkuji za přivítání
Děkuji za přivítání

Z venku muzea už se vyskytuje pár exponátů, které se pro svou velikost do budov nevešly. Vstupné platím 4 €, ale babča chce další 2 € za foťák. No dobrá, neodmlouvám a tasím kartu. Prý neberou karty. Chvíli na sebe nevěřícně koukáme, ale pár drobných po kapsách mám a měním je za vstupenku.

Muzeum je malé a exponáty také nijak nevyniká. Sekce s nádražním vybavením plynule přechází na venku stojící lokomotivy, podél nichž se dostanete do druhé budovy s automobily a částí věnované nestálé expozici. Aktuálně je tu výstava modelů lodí ku stoletému výročí československého rejdařství.

Výpravčí
Železnice
Vlaky
Auta
Další auta
Technická kresba

Co mě ale absolutně zarazilo, tak tím byl pravý americký chopper od Orange County Chopper vedené Paulem Teutulem seniorem a jeho synem Pauliem. Znáte je z dokumentu „Americký chopper“ od Discovery Channel vysílaného i na českých televizích. Má Česko taky svůj vlastní chopper?

Orange County Chopper for Slovak
Orange County Chopper for Slovak

Opouštím muzeum a je mi hned jasné, že dnes toho už moc neuvidím. Padá déšť se sněhem, a to já nerad.

Mířím proto rovnou do restaurace Slovak Pub na kterou jsem dostal doporučení a teď ji mohou doporučit i já. Příjemné posezení s autentickou dekoraci a jídlo taktéž ušlo. Ochutnávám domácí zelňačku a jehněčí s haluškami.

Zelňačka
Zelňačka

Po vydatném jídle vycházím ven, kde tou dobou už sice neprší ani nesněží, ale za to je úplná tma. Projdu si alespoň kousek z centra a uvidím, jak dál.

Zaráží mě, že tu nikdo není. Ulice i náměstí jsou prázdné, a to je teprve 17 hodin odpoledne. Jak to tady vypadá po večerníčku?

Primaciální palác
Hlavní náměstí
Bratislavská radnice

Samozřejmě musím udělat fotku té nejdivnější, ale nejfotografovanější sochy na celém Slovensku – bronzového Čumila lezoucího z kanálu od Viktora Hulíka.

Čumil
Čumil

Nějak mě to procházení za tmy nebaví, proto zapadám do dalšího doporučovaného podniku Urban House. Celkem fajn moderní hypsterská kavárna s barem. Usedám k dřevěné lavici, otevírám počítač a věnuji se aktivitám společných s cestováním ve světě internetu.

Urban House
Zpět ve školní lavici

Přesouvám se na letiště

Čas rychle utíká a při pohledu na hodinky lehce zpanikařím. Měl bych už vyrazit. Platím a tramvají se přemístím k nejbližší zastávce autobusu číslo 61 jedoucího na letiště Bratislava M.R. Stefanika.

Letisko Bratislava M.R. Stefanika
Letisko Bratislava M.R. Stefanika

Nakonec dorazím s předstihem v 20:05. Jdu rovnou k odbavení pro fyzickou památku z cesty, kterou není nic jiného než papírový palubní lístek. U odbavení překvapivě žádná fronta.

Odbavení na let OK 0967 z Bratislavy do Prahy
Odbavení na let OK 0967 z Bratislavy do Prahy

Během jízdy v autobuse jsem na letovém radaru kontroloval stav našeho letu. Aktuálně máme hodinu zpoždění a vzhledem k délce pobytu na letišti to nevypadá, že by posádka se sekyrou plánovala cokoliv dělat. Na letištní tabuli o zpoždění ani vidu, ani slechu.

Odletová tabule
Odletová tabule

Procházím security a mířím za ukazateli do nového letištního salónku Mastercard Caproni Lounge.

Letištní salónek Mastercard Caproni Lounge v Bratislavě
Letištní salónek Mastercard Caproni Lounge v Bratislavě

Vstup zdarma sem mají všichni držitelé platebních karet Mastercard World a World Elite vydaných jak na Slovensku, tak i v Česku.

Salónek odpovídá provozu i velikosti samotného letiště. Na délku má sotva 15 metrů a v součtu necelých 50 míst k sezení.

Hlavní a jediná místnost
Hlavní a jediná místnost

Při příchodu tu jsem jediným hostem. Do deseti minut ale přichází další dva cestující, čímž byla návštěvnost pro dnešní večer navršena. Celkem mě to překvapuje. Před vstupem k bezpečnostní kontrole na salónek upozorňuje obrovská cedule a zdůrazňuje bezplatný vstup i k zcela běžně vydávané kartě MC World.

Na druhou stranu jakmile se sem lidi naučí chodit, tento benefit z kapacitních důvodů omezí, stejně jako tomu bylo v Praze.

Samotná poloha salónku není ničím úchvatná, nachází se směrem k veřejné části, takže místo na letištní plochu zíráte na check–in a model letadla visícího v terminálu.

K občerstvení tu je pár sladkých croisantů i plněných se sýrem či šunkou. Alkoholické nápoje, slazené nápoje z postmixu, kávovar a klasicky pár pramenitých vod. Přes den prý bývá občerstvení bohatší, snad i s teplým jídlem a polévkou, ale takové štěstí jsem už neměl.

Pult s drobným občerstvením
a naproti s nápoji

Upřímně se mi salónek líbí. Na lowcostové letiště nadmíru splňuje požadavky a v Praze by se mohli učit...

Salónek zavírá v 21:30, což měl být i původně plánovaný odlet letu OK 967, ale stále máme letadlo v Košicích. Přesouvám se tedy k odletové bráně a čekám na pokyn k nástupu, který přichází přesně jednu hodinu po předpokládaném odletu, tedy v 22:30.

Boarding do Prahy zahájen
Boarding do Prahy zahájen

S nástupem do letadla si není třeba lámat hlavu. Provoz večer je už nulový a tak naší skupinku 14 lidí vypouští bez asistence přes letištní plochu přímo k letadlu typu ATR–72 s registrační značkou OK–GFR. Tento letoun bohužel není v barvách Českých aerolinií, ale povinně v barvách aliance Sky Team. Cítím se proto trochu ošizen.

Příchod po letištní ploše k ATR–72 v barvách Sky Teamu
Příchod po letištní ploše k ATR–72 v barvách Sky Teamu

Usedám na sedadlo 7A a za ruchu rotující vrtule se loučím s Bratislavou. Vrtule postupně nabírá na otáčkách až se odlepíme od mokré vzletové dráhy a postupně mizíme někde vysoko v oblacích.

Sbohem Bratislavo
Sbohem Bratislavo

Let utíká pomalu. Sice se letí jen jednu hodinu, přesněji 51 minut, ale venku je tma a oblačnost, proto není vůbec nic vidět.

Trasa našeho letu
Trasa našeho letu

Blížíme se na přistání a problikávající navigační stroboskopy osvětlují vločky sněhu, které při naší rychlosti vypadají jako sněhová vánice, ačkoliv po přistání se změní v jemné chumelení. Jak by pravil Dan, byla to totální sněhová kalamita...

Vítej Praho
Vítej Praho

Je načase se rozloučit. Ne se samotnou linkou, která nás doprovázela od počátku československé civilní letecké dopravy, ale především s Českými aeroliniemi...

Parte

Zážitky pro tebe sepsal David Eiselt

12. 01. 2019, poslední aktualizace 2019-01-12T18:14:31+01:00

David Eiselt žije v České republice a procestoval 46 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 6 let, napsal pro tebe 6 cestopisů a pomohl sepsat 16 průvodců . Má své stránky https://www.cestujlevne.com/.

12 komentářů

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Pěknej článek..

Odpovědět
před 2 měs

Tenhle druh cest, to už je diagnóza.

před 2 měs
Jan Šrámek

😅

Přidat odpověď
před 2 měs
Avatar uživatele Peršan
Peršan

Vstup s MC World od ČS je za 18 euro , vyzkoušeno 9.1.

Odpovědět
před 2 měs
Avatar uživatele Gigo15
Gigo15

Děkuji za cestopis. Nyní vím, že do Bratislavy nemá smysl jet.

Odpovědět
před 2 měs

Csa pry konci v dubnu sem slysel z letistnich zdroju - vsechny linky pry prebiraji smartwings.. Nicmene nevim jestli je to 100% pravda..

před 2 měs
David Eiselt

Nevidím za tím žádný ekonomický důvod. Pochopil a kvitoval bych opačný přístup, kdy zničíš shit brand SW a přesuneš všechny lety pod ČSA.

před 2 měs

Ja myslim ze to tak je Dave - ze organizacne rozpusti zbytek CSA a SmartShit bude operovat veskere linky.. takze OK logo zustane ale ceka nas (teda spis Vas, ja s nima nelitam) servis ala Biman Banglades :))) jinak ja byl covece tenhle tyden vlakem v Blave utery/streda, akorat sem misto Regiojetu jel SK drahama ;)

Přidat odpověď
před 2 měs

Davide, pisete, ze se loucite nejen s linkou, ale i CSA. Uz Vam s nema dosla trpelivost? :)

před 2 měs
David Eiselt

Nikoliv, ČSA už prostě neexistuje. Jsou pod vládou mistrů z Travel Service a po mnohaleté zkušenosti s nimi vím, že je ámen s jakýmikoliv morálními hodnotami, které u firmy ještě přežívaly :)

Přidat odpověď
před 2 měs
Avatar uživatele Marek Sourak
Marek Sourak
  • Přidal se před 7 měs
  • Napsal 317 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-01-12T10:59:26+01:00)

Ja to proletel vcera :-) Udelal jsem to uplne stejne jako ty :D Akorat letelo OK-GFQ, takze v barvach CSA, i s logem Smartwings bohuzel nad dvermi :/

Odpovědět
před 2 měs
Lukáš Horák

Jak už jsem psal ve fóru, na MC World (Style) od Raiffky se do salónku v BTS dostaneš jedině za 15 euro. Toto mají opravdu velmi nešťastně ošetřené.

Odpovědět
před 2 měs
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy, které napsal David Eiselt

❤️ Oblíbené
Čtení na 9 minut
Víkend v mrazivě bílém Oslu
David Eiselt 2019-01-22T17:07:58+01:00 2 komentáře
Norsko 2019

V první polovině ledna jsme se rozhodli vydat na krátký eurovíkend do zimní norské metropole Osla. Zde je, jak naše cesta probíhala.

❤️ Oblíbené
Čtení na 12 minut
Nejlepší byznys třídou z Prahy do katarského Dauhá
David Eiselt 2019-01-02T20:42:16+01:00 18 komentářů
Katar 2018

Nahlédnutí do byznys kabiny Qatar Airways letounu Boeing 787–800 Dreamliner, která je hodnocena jako nejlepším prémiovým produktem na světě.

❤️ Oblíbené
Čtení na 11 minut
Nečekaná cesta kolem světa v byznys třídě za 18 dní
David Eiselt 2018-10-23T11:08:25+02:00 11 komentářů
Napříč světem 2018

Jak jsem omylem složil cestu kolem světa přes Dubaj, Bahrajn, zlatý indický trojúhelník, Bali, Kuala Lumpur, Tokio, Boston a Londýn.

Čtení na 9 minut
Letěl jsem v byznys třídě Emirates. Jaké to bylo?
David Eiselt 2018-09-24T11:32:58+02:00 1 komentář
Asie 2017

Rozhodl jsem se využít nejlevněji dostupné byznys třídy v barvách Emirates na letu z Bangkoku do Hongkongu. Zde jsou mé dojmy a fotky z letu.

Další cestopisy