Pobaltí je jako G bod
Litva s Estonskem a ještě na skok do Finska.
Cestopis z roku 2022 napsal Kafíno
Neobjevené Pobaltí
Pobaltí je jako G bod! Většina z nás o něm někdy něco málo či více slyšela a tak nějak přibližně ví, kde ho hledat. Ale jen hrstka vyvolených ho opravdu najde! A já protože objevování miluju a v tom druhém bodě ( G ) jsem již zaznamenal jisté úspěchy, rozhodl jsem se tentokrát po loňské návštěvě Lotyšska, prozkoumat ještě Litvu s Estonskem.
Baltic air
Poskládal jsem letenku s Baltic air za osm a čtyřicet stovek z Prahy do Vilniusu s přestupem v Rize. Po třech dnech směr Tallinn s jednodenní návštěvou Helsinek a za další tři s návratem do matičky Prahy. Milým překvapením bylo po zkušenostech s mými evropskými přelety s Ryanair, Wizzair a EasyJet pohodlí v letadle. Nové stroje, kožené sedačky, čisto a nízká obsazenost a tak se můžu pořádně rozvalit.
Litva
Kde to bydlím?
Původně jsem to nechtěl ani zmiňovat, ubytování nijak zvlášť na svých tripech neřeším. Stačí mi jen postel a snídaně. Nicméně při objednávce přes booking mě ani ve snu nenapadlo, že budu bydlet ve čtvrtém patře Vilniuské, zatuchlé, oprýskané bytovky marně čekající na zateplení s Jevgenijem. Maníkem co mi přišel otevřít jen v trenkách čímsi potřísněnými a s „ vanou” takovou, že já se svojí „ vaničkou” už jsem se okolo něj skrz otevřené dveře nedokázal protáhnout. Přivítal mě slovy „Zout!” a uvedl do mého pokoje, tak malého, že jsem skoro od dveří mohl skočit do postele šipku. Ale abych mu nekřivdil, renomé si napravil zajímavými litevsko - gruzínskými snídaněmi.
Pýcha předchází pád - DODATEK!
O tři dny později……
Po příletu do Tallinnu zvedám telefon z Litvy. „Haló Jiří, tady Jevgenij, nechal si u mě peněženku s doklady!!” Kdyby mi řekl„ Blbče nebo idiote” bylo by to pravdivější!! Naštěstí Estonsko a Finsko jsou tak vyspělé země, že si všude vystačím s kreditkou nahranou v mobilu ( tedy kromě busu do Národního parku Lahemaa ) a Jevgenij mi poslal doklady ( občanku, řidičák, kreditky i kartičku pojišťovny) domů do Čech…..
Jdeme na to!
Slovy klasika:„ Chčije, chčije a chčije!!” Tak tohle přesně nechceš, když přijedeš poznávat nové země, místa a lidi. Nicméně okolo poledního se slejvák ustálil do podoby deště a tak vyrážím ven. Je zcela zásadní rozdíl jestli objevování probíhá v nevlídném počasí nebo za krásného slunečného dne. Vše vypadá jinak a i na náladě je to znát. Ne tak u objevování tajů ženského těla. Tam bych řekl, že počasí opravdu nehraje žádnou roli…
Vilnius
Vilnius je moderní, půlmilionové město u řeky Neris a je metropolí Litvy. Jeho historické centrum plné krásných barokních domů je obehnáno hradbami, ale ještě než k němu dojdu, zarazí mě něco jiného. Semafory! Jejich kruhový průměr je o pár centimetrů větší než je běžné u nás a ve světě. Tak tady snad červenou nepřehlídne vůbec nikdo. Procházím okolo několika kostelů a katedrál. Za zmínku stojí hlavně oranžovo - bílý katolický kostel Svatého Kazimíra , tak i gotický, cihlový kostel Svaté Anny nebo čistě bílá Vilniuská katedrála na náměstí pod Gediminasovým hradem . Uvnitř už tak ohromující nejsou, drtivá většina zdí je normálně omítnutá a natřena na bílo. Z hradu na kopci, co je v dnešní době už jen věž, je hezký výhled na celé město. Dokonce sem ti línější nebo jinak fyzicky indisponovaní jedinci mohou za 1 euro vyjet lanovkou. Já však pětiminutový výšlap hravě zvládám. Novou část města dokonale reprezentuje mrakodrap Europa Tower, se svými 129 metry je nejvyšší budovou Pobaltí.
Na Gediminasově třídě se nachází muzeum KGB, což je samo o sobě dost depresivní místo. O pár desítek metrů dále je památník věnovaný Romanovi Kalantovi, klukovi, co se v Kaunasu v roce 1972 upálil na protest proti okupaci sovětských vojsk. Tak to mě úplně rozsekalo! Tou první živou pochodní byl náš Jan Palach, student ze Všetat, kde jsem u babičky trávil půlku svého dětství a nedávno jsem se byl podívat v jeho muzeum, které je vybudováno z původního domku, kde žil…
Zpátky k něčemu příjemnějšímu. Vilnius mě zaujal i svou čistotou a minimem turistů. Nefrčí tu proto ani stánky či obchody s upomínkovými předměty a jinými cetkami. A tak ani já si odtud neodvážím domu plechovou ceduli Vilniusu. Na okraji města jsou i velice stylové, barevné dřevěné domky a podtrhují tak jeho půvab.
Užupis
Užupis je miniaturní, recesistická, autonomní republika uvnitř Vilniusu. To je podobné jako v Kodani, kde je takto Christiania. Ve skutečnosti je to malá, příjemná čtvrť plná kavárniček a kamenných uliček.
Fotbal v Litvě
I když tamní fotbal patří k evropskému podprůměru ( náš zatím k průměru), nedalo mi to, abych nenavštívil Litevský národní stadion nacházející se nedaleko vlakového nádraží. Slovo národní je hodně nadnesené, je tak pro 4000 diváků a povrchem je umělá tráva. Zrovna trénoval místní ligový tým, ale já sotva se posadím s tím, že si odpočinku a na chvíli se kouknu, jsem bez milosti vyhozen horlivým asistentem trenéra, který nechtěl rozumět mým slovům „I am not špion, I am only tourist from Prague.”
Trakai
Čtyřicet minut jízdy autobusem z Vilniusu se nachází atraktivní, pětitisícové městečko Trakai. Jeho dominantou je ostrovní hrad z červených cihel. Kolem je několika hektarový rybník a celé to působí velice příjemně. Prohlídka hradu mě neláká, zkouknu nádvoří a obejdu ho dokola. Ochutnám i místní specialitu Kibinai ( plněné pirohy) za 2 eura kus.
Estonsko
Tallinn
Tak jestli se mi Vilnius líbil, tak z Tallinnu jsem úplně unešenej!! Tak pestré a barevné historické centrum se jen tak nevidí. Už vstup do spodní části je překrásný. Brána tvořená dvěmi věžemi a za ní staré město plné měšťanských domů s novými fasádami. Kamenné uličky, obchůdky, hospody a bary. Středobodem je Radniční náměstí, které si v ničem nezadá s naším Staromákem. Stejně jako v Rize i Tallinn má své Černohlavce, tři malebné, pospolité domy. Jsou tu také čtyři impozantní kostely z nichž největší dojem na mě udělal ten pravoslavný, Svatého Alexandra Něvského z 19. století. Nedaleko od něj je budova Parlamentu a z hradeb je pěkný výhled na město a Finský záliv.
Lennusadam - námořní muzeum
Kde jinde než u Baltského moře se nachází rozsáhlá expozice Lennusadam - Námořní muzeum. Ta venkovní čítá asi deset lodí, některé jsou na pevnině a zbytek kotví na moři. Dále různé bojky, kotvy, náboje a další lodní komponenty. Než jsem to všechno prolezl, utekla hodina a půl a tak už placenou část v obrovském hangáru vynechávám a přesouvám se do tržnice.
Tržnice Balti Jaama
Jestli jste stejně jako já milovníci veteše a bleších trhů, tak tržnice Balti Jaama je to pravé pro Vás. Leží na půl cesty ( pěšky) mezi námořním muzeem a historickým centrem. V přízemí jsou věci typu “ Vietnam”, ale v patře lze najít prakticky cokoliv i 80 let staré, kupodivu hodně s ruskou tematikou.
Nové město
Je zřejmé, že Estonsko se řadí spíše k zemím skandinávským než k těm z bývalého sovětského bloku. Čtvrtě u přístavu a směrem od centra jsou velice moderní, je vidět vysoká životní úroveň. Takové ty postsovětské ušmudlané paneláky jako ve Vilniusu tu nejsou, naopak bytovky finského typu jaké jsou k vidění i v Praze u Vltavy. Myslím, že spousta Čechů stejně jako já by byla překvapená a posléze nadšená z Tallinnu.
Kunda sem, Kunda tam
Ne! Tak vulgární slovník jako Miloš Zeman běžně určitě nepoužívám. Ale při plánování co všechno bych chtěl v Estonsku vidět byla návštěva města s názvem pro Estonce naprosto běžným a pro nás naopak hóóódně pikantním jedním z možných cílů. Avšak při důkladnějším šetření se ukázalo, že tohle městečko ležící na severu země nemá kromě svého jména co nabídnout. A tak místo seznámení s estonskou Kundou jsem se rozhodl raději navštívit Národní park Lahemaa rozprostírající se cca 80 kilometrů od Tallinnu.
Chci jet do Lahemaa
Je divný, že lístek na autobus mi nejde koupit přes internet a ani to nejede z nádraží, ale jen z nějaké běžné stanice a tak raději vyrážím se čtyřicetiminutovým předstihem. A dobře dělám! Zastávku s krkolomným názvem Vesivärava nemůžu najít a ani nikdo s kolemjdoucích o ni nemá tušení. Doběhnu tedy asi kilák a půl na hlavní nádraží, kde mi na informacích po chvíli hledání potvrdí, že přesně tam, kde už jsem hledal musí být….Beru si zpět taxi, protože čas se krátí a hledáme společně s řidičem. O tři sta metrů dále na kovové tyči konečně objevím samolepku s číslem autobusu 277 a zdá se, že mám vyhráno! “„Only cash” povídá řidič, kterému se snažím anglicko - rusky vysvětlit, že “ U menja nět money“ a ukazuju nahranou kartu v mobilu. Tak přece jen i v Estonsku, kde se už od roku 2005 volí elektronicky je potřeba hotovost a já nemám ani floka. Nakonec se na mě spolucestující složí ( i na zpáteční cestu!) a vyrážíme.
Konečně v Lahemaa
Jsem v oblasti u městečka Käsmu. Tak stylového, že naprosto všechny domy od těch nejmenších až po honosné vily jsou barevné s dřevěným podélným obkladem. Je tu několik tras jejichž značení se skládá z omotané pásky požadované barvy okolo kmene stromu. Treky jsou to pohodové, převýšení žádné a rovina jak u Kolína. A tak největším zážitkem pro mě je koupání v Baltu. Krásných 27 stupňů. Co víc si přát! Teda na slunci, o vodě se to ani náhodou říct nedá o čemž výmluvně vypovídá moje dolní polovina těla.
Finsko
Na skok do Finska
Deseti patrovou zaoceánskou lodí trvá cesta z Tallinnu do Helsinek dvě hodiny. Ráno tam a večer zpět. Upřímně řečeno hlavní město Finska toho nemá moc co nabídnout. Jeho centrum tvoří Senátní náměstí s bílou Luterskou katedrálou a přilehlým Prezidentským palácem. Za zmínku ještě stojí nedaleký pravoslavný chrám Zesnutí bohorodičky a to je asi tak vše. Ve všech upoutávkách zmiňovaná Suomenlinna ( Finský hrad) jsou na šesti spojených ostrovech postavené hradby a za nimi pár muzeí a domů. Úplně mě to neoslovilo. A tak mě nejvíce pobaví sedmimetrový čůrající chlapeček, idol dívek a dam.
Saaremaa
O cestě na ostrov Saaremaa ( město Kuressaare) si můžu už nechat jen zdát. Během včerejšího večera a noci na mě skočil nějaký bacil a tak s teplotou už jen „ přežiju” poslední den putování Pobaltím na hotelovém pokoji a zítra ráno odlétám domů….
Pocity
Na tenhle trip Pobaltím jsem se vydal po loňské velice dobré zkušenosti s lotyšskou Rigou. A stálo to za to! Největší dojem na mě udělalo jednoznačně Estonsko. Jak malebný Tallinn, tak venkov. Osobitá architektura, nádherná příroda, podmínky pro život a příjemní lidé. Podobné je to i v Litvě, i když tam už je více patrný vliv bývalého Sovětského Svazu. No a budu se opakovat, ale od Helsinek jsem čekal více. Zkusím to napravit někdy příště výpravou za finskou přírodou. Ne nadarmo je to země Tisíců jezer.
Tipy, rady, vychytávky
- Litva
- Bus z letiště stojí 1 euro
-Bus z Vilniusu do Trakai stojí 3,21 euro a cesta z nádraží k hradu je cca 3 km
- Národní jídlo Kibinai, pirohy plněné masem nebo špenátem stojí 1,5-2 eura
- Lanovka na Gediminasův hrad za 1 euro
- Estonsko
- Bus nebo tramvaj z letiště stojí 1,5 euro
- Lístek z Tallinnu do Saaremaa a zpět 780,- Kč (propadl) a jde koupit přes internet
- Na tržnici - blešáku jsou ceny dost nadsazené, ale jde to usmlouvat
- Kafe běžně stojí 2-4 eura, někde si dokonce lze přidat zdarma slazenou příchuť
- Pivo mezi 4 - 6 eury
- Bus z Vesivärava do Käsmu a zpět stál moje estonské spolucestující 14 euro…..
- Finsko
-Trajektem z Tallinnu do Helsinek a zpět za 1 080,-Kč, lze koupit přes internet, ale v odbavovací hale je nutný check-in
-Trajekt z přístavu na Finský hrad a zpět je za 6 euro, lze koupit v automatu, ale ty jsou zahlcený a občas stávkují
- A na závěr bych ještě chtěl poděkovat Sabině H a Baťůžkáři za jejich inspirativní cestopisy a třeba zase někomu pomůže ten můj
- Facebook Krásné cestování
Jak se ti cestopis líbil?
Kafíno procestoval 59 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 11 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil3 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Děkuji za poděkování, jsem rád, že Ti ta cesta vyšla. Když jsem viděl Tvoje fotky z námořního muzea, nebo Helsinek oživilo to i moje vzpomínky na Pobaltí. Zároveň vidím, že jsem tehdy i dost zajímavých míst vynechal, tak snad bude brzo příležitost to napravit.
Děkuji za poděkování, jsem rád, že Ti ta cesta vyšla. Když jsem viděl Tvoje fotky z námořního muzea, nebo Helsinek oživilo to i moje vzpomínky na Pobaltí. Zároveň vidím, že jsem tehdy i dost zajímavých míst vynechal, tak snad bude brzo příležitost to napravit.
Ráda čtu tvé reportáže, neb v porovnání s tebou jsem zhýčkaná turistická panička:). Fotky jsou skvělé, zpracování....není, co dodat. Opět kvitujeme fotbalový stadion👍😊
Ráda čtu tvé reportáže, neb v porovnání s tebou jsem zhýčkaná turistická panička:). Fotky jsou skvělé, zpracování....není, co dodat. Opět kvitujeme fotbalový stadion👍😊
Děkuju, snažím se cestování spojit se sportem, pokud to jde 😁⚽️
Děkuju, snažím se cestování spojit se sportem, pokud to jde 😁⚽️