Podzimní Ázerbájdžán

Cestopis je z mé letošní, třetí cesty do Ázerbájdžánu, která se udála na přelomu září a října. Za cíl má hlavně doplnit některé informace z mých předchozích cest do této země (všechny minulé cestopisy jsou na Cestujlevně k dispozici) a představit nově navštívená místa. Zároveň by se asi mohlo jednat i o můj poslední AZE cestopis, možná s výjimkou čistě zimního, pokud vznikne. Jarní, letní i podzimní už tu jsou, ovšem ten podzimní se od letního nijak zásadně nelišil, pokud jde o počasí. I začátkem října teploty atakovaly 30°C. 

https://www.batuzkar.com/azerbajdzan/

Baku

O Baku je dostatek informací dostupných v mých předchozím cestopisech, nebudu se tedy opakovat a přidám jen několik nových fotografií a informaci o muzeu vojenské techniky, která byla zabavená Arménii po bitvách o Náhorní Karabach. Muzeum najdete pod názvem Military Trophies Park, je pod otevřeným nebem a nachází se mimo širší centrum, je tak vhodné vyrazit k němu autem nebo taxíkem. Vstupné je 10 AZN.

Heydar Aliyev Centre

Panorama of Baku

Baku - Iceri Seher

Flame Towers

Flame Towers

Baku - Iceri Seher

Ateshgah

Ateshgah je zoroastriánský chrám ohně ležící v periferii Baku. Za 10 AZN si můžete projít toto oblíbené místo, ale lepší je k němu vyrazit večer. Otevřeno má denně od 10 do 19 hod. Po 18 hodině ho ale budete mít velmi pravděpodobně už jen pro sebe, zájezdy turistů už budou pryč. Na podzim, kdy se dříve stmívá má toto místo za těchto podmínek i takovou tajemnější atmosféru. Věčný oheň, který v chrámu hoří je od roku 1969 živen uměle plynovým potrubím. Ten původní věčný oheň vyhasl z důvodu nadměrné sovětské těžby plynu v okolí.

Ateshgah

Ateshgah

Ateshgah

Ateshgah

Absheron

Shamakhi

Shamakhi je od Baku vzdáleno nějakých 120 km a leží na cestě směrem do Ganji, Mingaceviru, Gabaly, Sheki, Lahiche a dalších míst. Pokud tedy pojedete do nějakého z těchto míst, pojedete přes Shamakhi. Za krátkou zastávku toto město stojí, můžete navštívit mešitu Jummah, která je nejstarší mešitou na Kavkaze, nebo místí Alej mučedníků s vystavenou sovětskou stíhačkou SU-15, která už je ale více vrak, než stíhačka. Z nějakého důvodu je ale poměrně populární mezi českými cestovateli, viděl jsem už hodně fotografií českých dobrodruhů z tohoto místa. Ideální je do Shamakhi vyrazit autem, ale mezi Baku a Shamakhi jezdí i autobusy a je možné si najít i taxík, nebo nějakou jeho variaci, která vás do Shamakhi, nebo poté zpět zaveze. Férová cena za jednu cestu může být něco kolem 30 AZN. 

Shamakhi

Shamakhi - Jummah mosque

Shamakhi - Jummah mosque

Silent Lake

Shamakhi - SU-15

Lahich, Hanging Bridge

Lahich je horská vesnice, do které vede jen jedna cesta. Na ní navíc hrozí pád kamenů do vozovky. Sama vesnice má bohatou historii v obrábění mědi a dalších kovových výrobků. Typické pro Lahich jsou kamenné domy a ulice na nichž se nachází množství obchůdků a několik restaurací a kaváren. V době mé návštěvy v ní nebyli téměř žádní turisté, vesnička působila lehce ospale, ale čas v ní strávený určitě stál za to. Cestou do Lahiche navíc můžete zastavit u vysutého mostu, po kterém se za 2 AZN můžete projít tam i zpět.  Pokud budete za mostem pokračovat dál, můžete sejít k říčce, která teče pod mostem a dopřát si příjemnou koupel.

Cesta do Lahiche

Cestou do Lahiche

Cestou do Lahiche

Cestou do Lahiche

Hanging Bridge

Hanging Bridge

Qobustan a bahenní sopky

Gobustánské skalní památky jsou místem připomínající původní osídlení této oblasti. Ve skalách se nachází kresby zvěře, nebo lovců. V místě se nachází i muzeum. Zajímavé místo na výlet. O to více, že v okolí se nachází několik polí bahenních sopek. Před muzeem skalních památek bude určitě dost dost taxikářů, kteří vás budou chtít svojí Ladou vzít k bahenním sopkám a budou mít množství zaručených argumentů, proč to jiným způsobem nebude možné. Možné to ale je. Ne ke všem sopečným polím se dostanete běžným autem bez pohonu všech kol, ale jsou i takové, kterým to jde. Fotografie bahenních sopek níže jsou dosaženy i běžným osobním vozem, ale samozřejmě s jistou dávkou obezřetnosti, cesta k nim je nezpevněná, ale zdolatelná. Pokud budete chtít navštívit tyto sopky, jeďte ze směru od Baku do obce Qarakosa a za benzínkou Socar, která bude na pravé straně jeďte doprava, pak hned doleva a poté asi 2 km rovně směrem do pouště. Dorazíte k poměrně pěknému poli s velkým množstvím sopek. Za návštěvu bahenních sopek se neplatí žádné vstupné, ale pokud si najmete třeba u muzea skalních památek taxikáře, bude Vás pravděpodobně popohánět a nebude se na místě chtít dlouho zdržovat, aby stihl odvozit více návštěvníků. Lepší je tak vyrazit vlastním autem a mít klid.  

Mud volcanoes

Qobustan

Qobustan

Qobustan

Qobustan

Mud volcanoes

Candy Cane Mountains

Břidlicové hory Candy Cane jsem taky zmiňoval v předchozím cestopisu, ale podzimní fotografie jsou takové barevnější, proto je sem přidám i teď. Budete-li mít v Ázerbájdžánu více času, tak mohu doporučit trek v těchto horách. Mělo by stačit pár hodin. Zakončit ho můžete třeba u posvátné, pětiprsté hory Besh Barmag (foto zde nemám k dispozici).

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Candy Cane Mountains

Rady a tipy

Z letošního roku, který ještě ani neskončil jsem téměř dva měsíce strávil v Ázerbájdžánu. Tento čas jsem rozložil do třech návštěv země a kromě pozitivních dojmů mi dopřál i řadu negativních. Nutno dodat, že negativní dojmy má na svědomí hlavně úroveň služeb. Začíná to hned na letišti v Baku, kdy se dotěrní šoféři taxíků přetahují o klienty. Jakmile vás uvidí, hned jich několik máte kolem sebe a hustí do vás své neodolatelné nabídky. Ideálně mít staženou aplikaci Bolt a zavolat si odvoz tímto způsobem. Dle času se cena může pohybovat kolem 6 - 12 AZN, výjimečně třeba 15. Ceny taxikářů začínají někde kolem 30 AZN, ale nestydí se říct si třeba i o 50. S tím je rovnou odkažte někam a jděte od nich pryč, on některý z nich sleví. Ale pokud aspoň trošku budete moct, jeďte Boltem. Pokud si domluvíte nějakou cenu a v cíli si řekne vyšší, opět ho odkažte někam. Tohle se s Boltem nestane.

Hned na letišti si můžete koupit sim kartu s daty. 3 GB stojí 32 AZN, což je asi 500 CZK. Pokud ji potřebujete hned, tak jinou možnost mít na letišti nebudete (kromě WI-FI). Jinak ve městě jsou pak ceny zhruba poloviční. Ke koupi simkarty budete potřebovat pas. Data z české sim bych určitě nepoužil a vypnul bych je ještě před odletem. Cena za 1 MB je 360 CZK. 

Úroveň hotelů je různá, ale často ne skvělá. Slabé WI-FI, nepohodlné postele, zatuchlé pokoje, špinavé společné prostory, studená voda. To vše jsem zažil i v hotelech, které se samozvaně honosí označením pěti hvězdami. Nabízená a inzerovaná úroveň často neodpovídá realitě. Špatných hotelů lze najít hodně, určitě i dobrých, ale je třeba se hodně věnovat recenzím. Kupodivu bezproblémový pobyt v Baku jsem zažil v hostelu a apartmánu, pobyty v hotelích byly často zklamáním, někdy i vyloženě utrpením. To platí pro Baku, například v Ganje, Ismaiylli, nebo Lenkoranu byly ale hotely v pohodě. Pokud potřebujete někde přespat den až dva, tak asi není nic problém, ale při pobytu v délce měsíc až dva už si některých věcí všímáte víc.

Cestovní pojištění je asi nedílnou výbavou většiny cestovatelů. Já si sjednávám pojištění AXA, protože to umožňuje mimo jiné připojistit si spoluúčast při zapůjčení auta. Přestože se snažím na cestách řídit odpovědně a v různých zemích toho už mám naježděno celkem dost, tak ani mě se tentokrát nevyhnula nehoda. Ve tmě mi do silnice před auto vešla kráva, bohužel už nešlo srážce zabránit a odnesla to jak kráva, tak auto. V těchto případech je vždy potřeba zavolat policii a vzít si pak následně kopii protokolu, který pojišťovna kromě fotodokumentace a smlouvy s půjčovnou bude chtít.  

Jak se domluvit? V Baku mladí umí většinou anglicky a někteří rusky. Starší umí rusky téměř všichni a anglicky zase téměř nikdo. Obecně je ale znalost ruštiny mnohem více užitečnější, než angličtiny. I bez ruštiny se ale na základních věcech dá domluvit a cestovatel v Ázerbájdžánu bez ní může existovat.