Podzimní Slovinsko sólo a hromadnou dopravou
Pár dní volna neznamená nic jiného než pár dní cestování. Tentokrát jsem se vydala do Slovinska a Grazu, vše hromadnou dopravou a relativně malým budgetem
Cestopis z roku 2022 napsala Larach
Čtvrtek 27.10.
Nachystaná stojím se všemi věcmi na Florenci, když dostávám sms že je autobus zpoždění…paráda to to začíná.
Nakonec přijel naleštěný dvoupatrový flixbus s půlhodinovým zpožděním a já se mohla vydat do podzimního Slovinska.
Pátek 28.10.
V 7 45 vystupuji na autobusovém nádraží v Lublani a ihned se cítím echt podzimně, protože je všude mlha.
Nechávám si batoh na hostelu a vyrážím do města. Jednou z prvních zastávek je pořádná snídaně v kafe Rog. Normálně nejsem typ, co chodí na snídaně někam do kaváren nebo extra utrácí za jídlo, ale po dlouhé jízdě v buse jsem neodolala.
Dále si procházím centrum s velkým trhem (dopoledne s květinami a zeleninou či ovocem, odpoledne pak s různými výrobky a jídlem), park Tivoli a odpoledne potom Lublaňský hrad. Lublaň je opravdu nádherné město. Prostředkem města teče řeka Lublaňka přes kterou vede velké množství mostů a každý z nich je něčím jedinečný a zajímavý.
Lublaňský hrad se tyčí nad městem a jsou odsud krásné výhledy do okolí, ale v prostorách hradu toho příliš není - vyhlídková věž, malé muzeum slovinské historie a malá galerie. Nečekejte, ale žádné vybavené interiéry.
Večer už padnu unaveně do postele a spím jak zabitá i když je pod hostelem klub a je slyšet hudba až nahoru.
Sobota 29.10.
Ráno v 7 40 nasedám do autobusu směr Postojna.
Autobusy jsou označené a celé nádraží je přehledné. O víkendu jsou lístky vždy super levné, protože jsou na ně asi 75% slevy - tento do Postojne mě stál 2 EUR (zpátky při nákupu u řidiče jen 1,6 EUR). Lístek se dá koupit online, na autobusáku nebo u řidiče. Pozor na autobusáku i u řidiče berou jen hotovost. Pokud je u busu hodně lidí, vždy mají přednost ti s lístkem ať už jsou vepředu nebo vzadu fronty.
Okolo 8 30 dorazím do Postojny. Procházím si malé městečko, zastavuji se pro sváču v supermarketu a na 10 stojím u vchodu do jeskyně. Nejprve se rozdělujeme na skupiny jazyků a poté už nasedáme do "metro/vlaku" do jeskyně.
Jeskyně je neuvěřitelně obrovská a prohlídka je svižná – moc se nastaví, nic moc se neříká. Na prohlídce mě ovšem nejvíc zaujal obchod v jeskyni přes který musíte projít, abyste mohli pokračovat dál.
Po jeskyni se ještě zastavuji ve viváriu, které mám v rámci kombo lístku. Pak už jdu na pokladnu poprosit o zavolání taxi. Dalším mým cílem je totiž hrad Predjama vzdálený 10 km, mimo sezónu se tam dá dostat pouze autem nebo taxi (červenec- srpen jezdí shuttle bus). Cena tam a zpět pro 1 je 20 EUR, pro víc lidí 30 EUR.
Navečer se jdu ještě projít po Lublani, naposledy si užít otevřené obchody (nakoupit si jídlo a jídlo dárky) a na večeři. Na hostelu se pak začnu bavit s dalšími cestovateli a celá naše konverzace trvá celý večer. Tentokrát jsme se na pokoji fakt dobře sešli a společně sdílíme naše zážitky z cest a života. Přesně tyto momenty jsou ty, které na přespávání v hostelech miluji.
Neděle 30.10.
Ráno v 8 20 jsem opět na autobusáku a tentokrát mířím do Bledu. Tam si opět na hostelu nechavam batoh a vyrážím k soutesce Vintgar.
Soutěska se nachází necelé 4 kilometry od Bledu a dá se tam v klidu dostat pěšky. Lístky se kupují online a stojí 10 EUR (pro studenty 7). Soutěska je dlouhá asi jen 1,5 km a je jednosměrná. Je to ale nádherný kus přírody. Zpět do Bledu se vracím přes kopce a tak se mi otvírají nádherné výhledy do okolí.
Po krátké pauze na hostelu vyrážím k jezeru Bled. To obcházím a lezu na skoro každý kopec, který je okolo kvůli výhledům. A nezapomínám ani na Bledský hrad. Odsud jen pozoruji západ slunce, ale dovnitř už nechodím. Před večeří a návratem na hostel si ještě kupuju bledský dort - zastavuji se v cukrárně Slaščičarna, která je kousíček od hostelu, kde za dort platím 4 EUR (kousek dál u jezera ho mají i za 5,2 EUR).
Pondělí 31.10.
Původní plán byl rozdělit si včerejší program do 2 dnů, ale nakonec jsem včera stihla vše. Přemýšlím, co tedy dělat dnes. Nakonec jsem se rozhodla, že vyrazím k moři.
V 6 25 tedy nasedám do busu do Lublani, kde nechávám za 5 EUR batoh v úschovně a spěchám na bus do Pirani. Málem jsem se do něj nedostala – jel totiž přes Postojnu a já jsem si nekoupila lístek dopředu. Většina lidí lístek měla a tak jsme s pár místními (kteří mají nějakou speciální kartičku) čekali, zda se do autobusu vejdeme. Při dnešním výletu jsem si opravdu potvrdila, že slovinština je češtině super podobná, protože jsem bezproblému rozuměla všemu, co řešil řidič a ostatní lidi. Naštěstí jsme se nakonec do autobusu všichni vešli - i když jeden pán musel sedět na "místě spolujezdce" . Tento autobus mimochodem stavěl až na parkovišti u jeskyně, nejen v centru Postojne jako ten můj v sobotu.
Užívám si scenérie za okýnkem a po necelých 2 hodinách už vidím moře. Piran je malinké městečko kousek od hranic s Itálií a Chorvatskem. Je odsud dokonce vidět do Terstu.
Procházím si město, hradby, dávám si italský oběd a zmrzlinu a taky rychlou koupačku. Pláže nečekejte- pobřeží je chorvatské.
Večer se vracím zpět a tentokrát se ubytovávám v hostelu na nádraží. Úplnou náhodou je hostel pod nástupištěm odkud mi zítra jede vlak, takže nemusím nikam daleko chodit.
Úterý 1.11.
V 5 05 už nasedám na vlak do Grazu. Tam nechávám batoh ve skříňce za 2 eura a vydávám se na prohlídku města.
Ráno v 9 je město ještě spící, ale postupně jak se zvedá mlha, město ožívá. Postupně si procházím památky a obzvlášť se mi líbí množství parků, dvojité schodiště (Doppelwendeltreppe) a věž (Uhrturm) na kopci ve městě (Schlossberg).
Celý den hrozně rychle uteče a já se pomalu vracím zpět na nádraží. Tam ještě v jediném otevřeném obchodě (aneb miluju státní svátky a zavřené obchody) Almdudler, na který si musím vystát 10 minutovou frontu u pokladen. V 16 26 pak už vyrážím vlakem zpět do Prahy.
Tenhle krátký výlet do Slovinska a Grazu, který jsem už tolikrát musela odložit nebo zrušit kvůli covidu či jiným věcem se mi líbil a opravdu jsem si ho užila. Slovinsko je nádherná země, která fakt stojí za to a mrzí mě, že jsem neměla víc času, abych viděla i další místa. Tady ještě přidávám rozepsaný rozpočet jen tak pro přehled.
Mimochodem Slovinsko byla první moje letošní sólo dovolená kde se vůbec nic nepokazilo a nenarazila jsem na žádný problém.... :-)
Rozpočet
Doprava cca 2 200,- :
Flixbus Praha-Ljubljana 599,-
Vlak Ljubljana-Graz 10 EUR
Vlak Graz-Praha 547,-
Autobusy po Slovinsku 13 EUR
Taxi Postojna-Predjama 20 EUR
Ubytování:
4x noc v hostelu á cca 500,- plus městské taxy 8 EUR – tedy cca 2 300,-
Vstupy 1 260,- :
Lublaň hrad 7,5 EUR
Postojna 35 EUR
Vintgar 7 EUR
Piran hradby 2 EUR
Jídlo: 56 EUR
Ostatní:
Úschovny zavazadel: 7 EUR
Suvenýry a další: 24 EUR
Celkem: 7 900,- s tím, že nejdražší položkou byla návštěva Postojné - vstupné a taxi vyšlo celkem skoro na 1 500.
Jak se ti cestopis líbil?
Larach procestovala 63 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 2 lety a napsala pro tebe 7 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Přečetl jsem si s chutí tvůj cestopis. Slovinsko je moje srdcová záležitost a rád se tam vracím.
Přečetl jsem si s chutí tvůj cestopis. Slovinsko je moje srdcová záležitost a rád se tam vracím.