Poslední prázdninový týden ve Slovinsku
adrenalinová brána na Balkán s dětmi
Cestopis z roku 2018 napsala Lucie Bernhartová
Poslední prázdninový týden jsem chtěla s dětmi vyrazit ještě na jednu kratší dovolenou. Podmínkou bylo, abych to zvládla sama odřídit, možnost akčnějšího vyžití pro mě i děti (tč. 8 a 10 let) a aby nás to úplně finančně nezruinovalo. Bosna je daleko, Rakousko drahé, v Polsku jsme byli několikrát,... takže volba je jasná - SLOVINSKO. Dle průvodců nabízí tato země možnost raftingu na smaragdové řece Soča, túry do hor nebo k soutěskám, ale i odpočinek u některého z jezer. K tomu mix balkánské a středozemní kuchyně, takže naše děti, milující ze všeho nejvíc pizzu a čevabčiči, tu hlady rozhodně neumřou. 😆
Vyrážíme z Mostu 26.8.2019 o půlnoci, před čtvrtou hodinou ranní překračujeme česko-rakouskou hranici, kde kupuji rakouskou 10-denní dálničku (9,40 €) a pokračujeme dál směr Salzburg. V devět ráno se děti probouzí v městečku Bovec. Dobrodošli v Sloveniji!
Flachau, Rakousko, pauza na kafe, 4°C
Vítejte ve Slovinsku.
Bovec
Cesta byla pohodová, z 80% po dálnici. Ve Slovinsku již dálniční známku nekupuji, máme v plánu pohybovat se pouze v okolí Bovce a Bledu (sedmidenní tu vyjde na 15€, měsíční na 30€). Už při plánování itineráře mě zarazily ceny ubytování v kempech, které jsou tu poměrně vysoké a srovnatelné s pronajmutím bytu přes Airbnb, tedy kolem 1000,- za noc pro nás tři. Nicméně bývají na velmi dobré úrovni, čisté, udržované a často se již nepřiplácí za auto a stan. Volíme český kemp Alpi Center - zaprvé z důvodu o něco nižší ceny (kolem 800,- za noc), zadruhé kvůli snazší domluvě, protože chceme vyzkoušet rafting a chci, aby instrukcím rozuměly i děti.
- http://www.alpicenter.cz/index.php - česká outdoorové centrum v Bovci - ubytování, organizace outdoorových aktivit
Bovec je městem adrenalinu a úžasných panoramat v údolí Julských Alp. Jezdí se sem hlavně za sportem, na každém rohu najdeme outdoorovou agenturu. Po postavení stanu vyrážíme na první prohlídku centra, výbornou zmrzlinu a menší nákup v místním marketu Mercator. Ceny jsou v obchodech srovnatelné s českými.
Bovec
slovinština je pro Čechy v písemné formě srozumitelná, leč někdy humorná :-D
Na webu Alpicentra je několik tipů na kratší procházky po okolí, volíme tříhodinovou trasu Lávky přes Soču - http://www.alpicenter.cz/index.p...lavky-soca . Jde o pohodovou cestu pro celou rodinu s nádhernými výhledy na hory a řeku. Sluníčko pěkně paří a tak ledové osvěžení v Soče přijde vhod. Markétka sbírá odvahu a do řeky skočí ze skály. Brrrr, mně stačí smočit nohy po kolena. :-)
cestou k Soče - točíme Svijany :-)
průzračně čistá Soča
co chvíli kolem vás propluje kajakář :-D
Zpět se vracíme pořádně hladoví, zkoušíme první restauraci po cestě - Gostilna Liza v kempu Liza http://www.camp-liza.com/cs/restaurace-liza/, nabízející místní kuchyni s příjemným posezením venku. Zkouším nabídku dne - dušené jehněčí a polentu (úplně mě to neoslnilo 😀), děcka neriskovaly a sázely na jistotu - čevabčiči, hranolky, kečup. 😆 K večeru jsme ještě omrkli centrum, zrovna se zde pořádal nějaký koncert. Na mě už však značně doléhala únava z probdělé noci za volantem, navíc nás čekalo brzké vstávání, takže jsme krátce po osmé zalezli do stanu. Trochu jsme podcenili noční teploty, přeci jen, jsou to Alpy a tak počítejte s vrstvou navíc, bylo jen něco málo nad nulou.
Ráno po snídani jsme vyrazili na smluvené místo na okraji kempu, odkud nás dodávka dovezla k řece Soča. Juhuuu, budeme poprvé v životě raftit! Ceník, fotky a veškeré info naleznete opět na webu Alpi Centra. Pro rodinu to není zrovna levná sranda, nicméně je to opravdu adrenalinový zážitek, na který budeme dlouho vzpomínat! V ceně je veškeré vybavení, instruktáž v češtině a transfery. GoPRO kamery byly bohužel vypůjčené, tak jsme se cvakli jen mobilem před výjezdem.
vstříc novým zážitkům
poslední foto před smrtí :-D
Po raftech jsme si dali pizzu a pljeskavici (placka z mletého masa - vlastně takové placaté čevabčiči 😀) s ajvarem (čalamáda z pečených paprik, rajčat a lilku - vlastně takový balkánský kečup 😀) přímo vedle našeho kempu, trochu si odpočali, sbalili fidlátka a pokračovali dál. Zbytek týdne jsme měli booklé ubytování v Bledu. Po cestě jsme ještě stihli navštívit vodopád Kozjak. Nenáročná procházka, ale o hlavní sezónu tu zřejmě bude pěkně narváno.
pljeskavica a ajvar
moje nejoblíbenější fotka z celého týdne, neskutečná barva řeky Soča
cesta k vodopádu
V podvečerních hodinách přijíždíme do města Bled, známého především díky jezeru Bled. Uprostřed léta to tu prý praská ve švech a je lepší zvolit klidnější Bohinské jezero nedaleko odtud, na konci srpna tu už ale byl klídek. Ubytování jsem zvolila přes AirBnb a dodnes na něj s láskou vzpomínám. Jde o třípatrový rodinný dům se sedmi pokoji, obývací pokoj a kuchyně jsou sdílené pro všechny hosty, WC se sprchou vždy pro jedno patro. Majiteli jsou sympatičtí manželé Vesna a Mitja. Pomohli s plánováním výletů, byli nápomocni ve všech směrech, opravdu doporučuji, zamilovali si nás, už jen díky lázeňským oplatkám, které jsme jim dovezli. ☺️ Cena navíc byla též víc než sympatická - 3000,- za pět nocí. K dispozici je i stinná terasa. Každý večer se v obýváku sešli lidé doslova z celého světa - grafička z Francie, studentky z UK, táta se synem z Německa, slečna z Filipín,...každý večer nové příběhy.
Dům Vesny a Mitji
sdílený obývák, kde to ožívalo večer
kuchyň s jídelnou
terasa
Přípitek s Vesnou.
Ráno jsme se rozhodli využít posledních slunných letních dní a vyrazili na procházku okolo jezera Bled, najít vhodné místo ke koupání. Zjišťujeme, že moc možností zde není, buď na západním pobřeží v blízkosti kempu Bled (Velika Zaka) nebo na severním, v hradním přírodním koupališti. My pro dnešek zvolili první možnost. Dá se tu za poplatek nechat dovézt loďkou na známý, fotogenický ostrůvek uprostřed jezera a zpět, my zvolili místo loďky paddleboardy ( 10 EUR za hodinu). Také se tu pyšní nejlepší zmrzlinou na světě (Blejska sladoglednia). Kopeček stál něco kolem 3 EUR, ale zasytil nás namísto oběda. 😀
jezero Bled, neskutečně průzračné
jedna z místních specialit - kremšnita
u jednoho z nejfotografovanějších míst Evropy
Další den sliboval zlom v počasí, k večeru se mělo zatáhnout a po zbytek pobytu pršet. Cíl byl tedy jasný - hradní koupaliště Bled na severním břehu. Markétka si znovu půjčila paddleboard, vyřádili jsme se na tobogánu a dalších vodních atrakcích a uživali poslední paprsky sluníčka, obklopeni horami a výhledem na jedno z nejfotografovanějších míst Evropy. Po koupání jsme ještě vyšlápli nahoru na hrad, tam už nás ale chytil slejvák a utíkali jsme zpět domů.
Hradní koupaliště Bled
- https://www.kopalisce-bled.si - webovky koupaliště
Další den bylo dost pod mrakem, ale poměrně teplo a bez deště, vyrážíme tedy na celodenní pěší výlet k soutěskám Vintgar. Vzhledem k nejistému počasí tu bylo minimum lidí, byl to moc pěkný výlet. Cestou zpět jsme zastavili v restauraci Jurček, vedle krásného kostelíku sv. Katariny, ochutnat místní specialitu - sladkou kremšnitu a burger z pljeskavice.
Vyrážíme pěšky k soutěskám. Úly jsou pro Slovinsko typické.
Soutěska Vintgar. Průzračnost místních řek mě nepřestává fascinovat.
Poslední den jsme si vyhradili na poslední okruh okolo jezera a nenáročný výšlap na místní nejznámější vyhlídku na jezero s ostrůvkem - Mala Osojnica.
Zabalit, vyspat se a hurá domů, tentokrát přes den, s jednou zastávkou na budějické pumpě, další den nás čeká první školní den! :-)
vaříme z místních surovin
Mala Osojnica
https://www.youtube.com/watch?v=dX4mPABbMBY - naše minidovolená ve 4 minutách
Slovinsko má rozhodně co nabídnout a je velká škoda brát ho jen za tranzitní zemi při cestě na jih. Pro mě to byla asi nejkrásnější země, co jsem kdy viděla a to jsme se pohybovali jen na velmi malé části Slovinska. Sem se určitě zase někdy vrátíme, za návštěvu prý stojí i hlavní město Lublaň, jeskyně Postojna nebo třeba oblast Velka Planina. O tom snad zase někdy přístě..... :-)
Jak se ti cestopis líbil?
Lucie Bernhartová procestovala 11 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Pěkný cestopis. A máte pravdu, ve Slovinsku je toho hodně k vidění. Z Ljubljany jste za hodinu v horách, za hodinu u moře. Historické centrum Ljubljany stojí za vidění, stejně tak některá městečka v okolí (Škofja Loka třeba), samozřejmě spousta krasových útvarů směrem na jih.
Jen s návštěvou jeskyně Postojná bych byl opatrný: velké davy turistů kdykoliv, ať byl duben nebo září. Vysoké vstupné, podle sezóny 26-28 €. Takže Postojná pěkná, jízda vláčkem v jeskyni k začátku pěší trasy docela dobrý zážitek, obrovské množství krápníků, velmi rozsáhlé prostory. Ale: pořád vám někdo dýchá na záda, průvodce pospíchá, protože pár minut za vámi je další skupina; zkrátka masový turismus v té pro mě nejhorší formě. Po zkušenostech bych doporučil raději Škocjanske jeskyně. Ideálně na jaře, když taje sníh a prší. Základem totiž je, aby bylo v podzemní řece hodně vody, pak je návštěva super.