Prodloužený víkend v Amsterdamu

Den 1 - 09.09.

Celý tento den byl věnován přesunu z Pardubic do Amsterdamu. Konkrétně jsme jeli Regiojetem do Vídně, zde jsem odlétali do Eindhovenu a odtamtud jsme vyrazili vlakem do Amsteru. Tam jsme se jako první věc ubytovali v pěkném hostelu AaO zuidoost. Kvalitou pokojů opravdu překvapil, v čem ovšem už zklamal bylo využití kuchyně, za kterou se musela platit záloha za každou tam strávenou hodinu.

Ve zbývajícím dni jsme jeli do centra a dali si večerní procházku zakončenou posezením v hospodě Grolsc, kde jsme si za nemalý peníz vypily objednané vína a piva. Samozřejmě nechybí ani pikantnost. Tou byla návštěva gay baru, kde jsme hledali kamarádova strýce, který je zároveň i majitelem. Ten nás ovšem minul o pár vteřin, a tak se z toho stalo malinkaté faux pas.

Den 2 - 10.09.

Druhý den jsme se věnovali procházení po městě a jeho poznávání. Vzbudili jsme se kolem 9. hodiny ranní a po vzájemné konverzaci o tom, co podnikneme, jsme se rozhodli pro navštívení musea Van Gogha. Před museem jsme viděli mimo jiné Oude Kerk, Rembrandův dům, náměstí Dom a Red light district.

Museum samotné bylo velice naučné a množství popisků k obrazům mě až překvapilo. V museu jsme strávili něco kolem dvou hodin. Trochu nás to unavilo, a tak jsme se občerstvili v nedalekém bufetu, kde jsme ochutnali nizozemské hranolky. Cena 200 kč mě přiměla k tomu, abych řekl, že to byly nejlepší hranolky, jaké jsem kdy měl.

To, co nám ještě scházelo, byly suvenýry, a tak jsme při zpáteční cestě zastavili v obchůdku a někteří z nás si tam nakoupili hrníčky, přívěsky na klíče, magnety, či dokonce ponožky. Opakovaná návštěva kamarádova strýce se tentokráte vydařila na jedničku, a my jsme si tak mohli užívat chlazené pití zdarma. A tak jsme den skončili v gay baru, s pivem v ruce a u toho sledovali mix pohádek s pornem. Není nad lepšího večera.

Den 3 - 11.09.

Byl pátek, třetí den našeho výletu a my jsme vstali kolem 9. hodiny jako obvykle. Náš plán byl jasný. Koupit Amsterdam and region lístek a vyrazit mimo centrum města. Metrem jsme tedy dojeli na stanici Noord a tam přesedli na autobus, který nás dovezl na ostrůvek, na kterém se nachází město Marken. Ostrůvek jsem našel čirou náhodou, o to větší byl zážitek ze samotného místa.

Procházeli jsme se po pobřeží, poslouchali zvuky vody a užívali si moment teď a tady. Na cípu na nás čekalo ještě překvapení v podobě majáku a maličké pláže. Já jsem neodolal a odpočívajícím důchodcům jsem obstaral trochu zábavy.

Po tomto nádherné místě, které mě konečně přimělo přemýšlet o tom, že se do Nizozemí podívám znovu, jsme se vydali za už trochu ikoničtějším místem. Tím byly větrné mlýny. Abychom se k místu dostali, museli jsme se dostat zpět na centrální stanici v Amsterdamu. Zde se většina naší skupiny občerstvila lahodným caesar salátem. Po této pauze už jsme opět seděli v autobuse a jeli směr mlýny, neboli Zaandam, Zaanse Schans.

Možná právě v tuto chvíli je dobré zmínit, jak je to vlastně s cyklisty v Nizozemí. Každý určitě ví, že tu jezdí na kole každý druhý. Ovšem situace je daleko horší. Byly jsme doslova překvapeni, jaká je jejich bezohlednost a chladnokrevnost. Jeden můj kamarád mi kdysi řekl: V Nizozemí mají přednost nejdříve cyklisté, poté auta, a až poté lidé. Po vlastní zkušenosti naprosto rozumím, co tím myslel. Jaká je moje rada? Raději vstupujte bezhlavě do silnice plné aut, než před telefonujícího cyklistu řítící se převratnou rychlostí a navíc s nulovou ochotou zastavit. Z lidí se tu s bicyklem v ruce stávají prázdné duše.

Po vystoupení ze stanice Zaanse Schans jsem jako jediný navštívil museum a prodejnu čerstvých, domácích sýrů. Neodešel jsem s prázdnou a koupený sýr mi udělal neskromný úsměv na rtech. V celém okolí je cítit vůně kakaa, protože oblast na severozápadě (také známá jako Old Holland) je protkána množstvím továren na čokoládu. Mlýny byly opravdu ikonické, a tak jsme společně s hrátkami s kachnou udělali i pár fotek.

Celý výlet tímto pro dnešek skončil a my jsme se už jenom odebrali na hostel.

Den 4 - 12.09.

Sobota byla z našeho pohledu opravdu líná. Po včerejší noci jsme ztratili veškerou motivaci vstávat brzo, a tak jsme z postelí vylezli až něco málo po 11. Po rozkoukání se jsme se rozhodli dohnat poslední resty. Na seznamu byl Vondelpark a také výhled z Nemo science centra. První zmíněné jsme zvolili jako prvotní návštěvu. Aby jsme si udělali idylickou chvilku, koupili jsme si všichni saláty a uspořádali piknik s posezením na zemi. Poté jsme si udělali okružní procházku skrz celý areál. Zábavu nám při tom zajišťovali běžci, jejichž styly běhání, byly někdy až přespříliš absurdní. (např. nosič tašek, či běžec tanečník)

Cestou na vyhlídku Nemo, jsme si nechali objasnit historii Vondel kostela a také čtvrti kolem celého parku.

K science centru jsme dorazili někdy kolem půl páté. Objednali jsme si čaj, kávu a polemizovali jsme o situaci ve světě, a o tom jak se netěšíme zpět do ČR. Tímto náš trip oficiálně skončil, a tak jsme si nakoupili pití, hromadu salátů a odebrali jsme se na pokoj, kde začaly bujaré oslavy.