Prosincový Island v autě
Island mě nikdy nelákal, už vůbec ne v zimě. Ale moji ženu ano, tak jsme to nakonec dali. A abychom ušetřili, spali jsme v autě a vařili si těstoviny z pytlíku. Po nich se mi nestýská, po zbytku ano!
Cestopis z roku 2021 napsal Jan Pirič
Nikdy se mi moc nechtělo lítat na sever. Asi to tak zůstane i nadále, ale moje sympatie k severským zemím přece jen trochu narostly. Zima, draho, tma. Kdo by to chtěl. Ale přece jenom to za to stálo.
Ale nejdřív pojďme na takové ty technikálie. Na Island se zatím vyplatí letět odjinud, než z Prahy. My jsme měli velké štěstí a obousměrná letenka na osobu stála 10 euro z Vídně s Wizzair. Od léta 2022 bude létat z Prahy aerolinka Play, ale ceny zatím vypadají nesrovnatelně. Covidové povinnosti netřeba zmiňovat, to se mění každou chvíli. Létá se na letiště Keflavík, které je od hlavního města, Reykjavíku, vzdáleno asi 30-45 minut jízdy autem. Mimochodem, o návštěvě Islandu bez půjčení auta ani neuvažujte! Veřejné dopravy je pomálu a museli byste si na to vyhradit o dost víc času.
O tom, že na Islandu je draho, není třeba příliš psát. Jen stěží najdete něco, co stojí alespoň srovnatelně, jako u nás doma. Nejlevnější supermarket se jmenuje Bónus, ale po opuštění Rekjavíku je poměrně náročné na nějaký narazit, proto doporučuji si po příletu udělat štědrou zásobu. K cenám se ještě vyjádřím ve speciální kapitole.
Harpa Concert Hall and Conference Centre
Harpa Concert Hall and Conference Centre
Plánování.
Nebylo to jednoduché. Bylo to vlastně nejnáročnější plánování ze všech dovolených, které si pamatuji. Ale to ne kvůli náročnosti komunikace, rezervací, a podobně, ale hlavně kvůli shodě mezi mnou a ženou, jak dovolenou vlastně pojmout. Měli jsme trochu jiné názory na to, jak to celé naplánovat a co vlastně s sebou zabalit a především co nebalit. Vzhledem k aktuální situaci jsme směřovali k co nejvíce lowcost variantě, ale ta s sebou nese jistá rizika a nejistoty, které jsme si postupně uvědomovali. Normálně předem stravování na dovolené neřešíme, ale v případě Islandu se to fakt vyplatí, to se dočtete i jinde. Vzali jsme si s sebou pytlíkové polévky a těstoviny. Zapomeňte na to, že se vám v prosinci bude chtít v podmínkách vaření v autě připravovat jakákoliv složitější jídla. Nám se tedy nechtělo, nakonec jsem byl za výběr polotovarů rád a jejich množství bylo akorát. Za náš pobyt na Islandu jsme si do restaurace na jídlo došli asi tak 5 krát, z toho většinou na oběd. Ještě dodám, že náš pobyt trval 12 dní. K jídlu detailněji později.
Bydlení. To taky běžně nehrotíme. Ale tady jsme museli. Nejnižší cena za noc cca 1500 Kč, to nechcem. Spaní v autě? V prosinci docela výzva, ale moje lowcost nátura mě nenechala spát. Budeme potřebovat auto s topením, to nebude nejlevnější. Po poměrně dlouhém hledání a porovnávání nabídek jednotlivých půjčoven se podařilo vybrat tu nejlevnější. Na 12 dní nás to vyšlo na necelých 15 tisíc Kč. Firma? Campervaniceland: jsou to pouze zprostředkovatelé, kteří nám zařidili výpůjčku u firmy rent.is. Při rezervaci přímo přes rent.is bychom zaplatili o dost víc. Vybrali jsme nejmenší "campervan" v nabídce, prostě jsme cílili na co nejnižší náklady. I přesto, že půjčení obyčejného auta (dokonce stejného campervanu bez topení) by vyšlo na polovinu, i tak se to vyplatilo, oproti variantě s bydlením v různých ubytováních. Výše zmíněných 1500 Kč za noc je jen v některých oblastech, rozhodně ne všude. V případě, že byste si půjčovali auto v teplejší sezóně a nepotřebovali byste topení, doporučil bych čeknout webovku northbound.is.
Itinerář? My jsme hvězdičkovací typy. Označíme si na mapách místa, která nás zajímají. Ale tím to víceméně končí. V případě Islandu o to víc nemá cenu připravovat přesný itinerář, protože vám do plánů může zasáhnout plno nečekaných událostí. Bude špatné počasí? Přesuny vám trvají déle, než jste čekali? Bude polární záře, ale jinde, než jste měli původně být? Všechny kempy v oblasti jsou zavřené? Tyhle, ale i jiné události, vám z itineráře udělají bezcenný kus papíru.
Co nabízí Island?
Na to asi nedokážu správně odpovědět. Měl bych ještě jednou upozornit, že opravdu nejsem fanoušek severských zemí a i přes všude deklarovanou oblíbenost Islandu jsem stále moc nechápal, proč tam vlastně letíme. Dostalo se ke mně klišé, že Island se musí líbit každému, a to i v létě i v zimě. Při psaní tohoto cestopisu uběhl týden od našeho návratu domů a musím uznat, že jsou moje vzpomínky na Island mnohem zajímavější a pozitivnější, než při jakýchkoliv jiných dovolených. Možná je to tím, že to byla opravdu naše první severská dovolená a čuchnutí si ke zcela jinému světu, ale určitě v tom hraje roli i ten tolik nepopsatelný islandský šarm.
Ale oukej, pokusím se opravdu nějak rozumně popsat, co ten Island vlastně nabízí. Je toho nečekaně hodně. Dovedu si představit, že v létě může Island trochu napodobovat moji tolik oblíbenou Madeiru svou zeleností (a zelení), vodou, treky, přírodou, čistotou či pestrostí. Island je opravdu plný vody; vodopády, jezera, moře. Vodopády jsou asi nejpočetnější atrakcí, kterou na Islandu uvidíte. Na začátku po zhlédnutí prvních vodopádů jsme se báli, že už nás brzo přestanou bavit; nepřestaly. Každý je jiný a každý dokáže oslovit něčím jiným.
Gullfoss
Seljalandsfoss
Seljalandsfoss
Skografoss
Skografoss
Termály. Na ně jsem se fakt těšil. Představoval jsem si, jak sedím v přírodním termálu uprostřed ničeho a pozoruji polární záři. To se nepovedlo, ale my jsme tomu moc naproti nešli. Celé to haló okolo termálů je plné kontrastů. Jasně, představa, že si užíváte teplíčko v termálu uprostřed ničeho s výhledem na polární záři zní fakt super a když se to občas někomu povede, určitě to bude ten první zážitek, se kterým se pochlubí na sociálních sítích. Ale to musí být tedy opravdový lucker. V prosinci se teploty malókdy dostanou nad bod mrazu a když, tak jen trochu. To znamená, že normální člověk potřebuje mít maximálně 5 metrů mezi termálním bazénkem a teplým místem, kde se ohřeje, osuší a oblékne. A tento požadavek se neslučuje s přirodním koupáním uprostřed ničeho. Za další... normální člověk nevydrží v termálu déle než půl hodiny. A vzhledem k tomu, že osušení se a ohřátí je tak otravný proces, že ho nechcete podnikat víckrát za sebou, není to s tou idylkou tak růžové, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přes to všechno jsou koupele v termálních pramenech důležitou aktivitou, kterou si můžete zpříjemnit leckterý večer na Islandu. Nicméně jsme za celou dobu nepodnikli žádný přírodní termál, ale všechny byly umělé: v kempech v ceně "pobytu", ale především v rámci nějakých bazénů, které jsou na Islandu v každém městečku. Vstupné je většinou okolo 1000 ISK a jedná se asi o nejlepší a nejpohodlnější (a zároveň poměrně levný) způsob, jak si koupání v teplé vodě a relax užít. Speciální kapitolou je poté Blue Lagoon u Rekjavíku. My jsme zvolili nově otevřený Sky Lagoon, který pravděpodobně cílí na konkurování Blue Lagoonu, a byla to příjemná aktivita na poslední den před odletem.
Toto termální jezírko jsme měli v kempu Heydalur na Westfjordech
Vnitřní bazén v kempu Heydalur
Kostely jsou na Islandu početné, zajímavé, netradiční, dyzajnové, a prostě všude. Poslouží jako příjemné zpestření vašeho poznávání jiné kultury, je fajn se občas u nějakého zastavit a pokochat se zajímavou severskou architekturou. Do podobné kategorie bych zařadil i majáky. Po pravdě, ani kvůli jednomu kostelu či majáku se mi z auta do té zimy vystupovat nechtělo, ale jak píšu, fajn zpestření. Na druhou stranu, žena vystoupila vždy. Já zas vždycky vystupoval u benzínek.
Óshólar Lighthouse na Westfjordech
Hallgrímskirkja uvnitř
Hallgrímskirkja v Reykjavíku
Úthlíðarkirkja
Þingvallakirkja
Ólafsvíkurkirkja
Krátery, sopky a geologická aktivita. Těžko bych další kategorii zajímavostí dokázal pojmenovat lépe. Kráterů a sopek je na Islandu dost a bavily mě hodně. My jsme měli štěstí na sopku Fagradalsfjall, která chrlila lávu pár týdnů před naší návštěvou, takže jsme viděli ještě "kouřící" lávu. Dále mě velice zaujalo místo zvané Krýsuvík, to je místo s poměrně silnou geologickou aktivitou, všude se kouří ze země, je cítit síra a pobublávají jezírka. Sopek a kráterů, jak aktivních či vyhaslých, je na Islandu dostatek, a je jen na vás, které si pro svoji návštěvu vyberete.
I taková opuštěná jezírka s teplou vodou můžete na Islandu najít, ale nám se dovnitř nechtělo, protože bylo poměrně mělké a bahnité
Kerid Crater
Saxhóll Crater
Fagradalsfjall a ještě kouřící láva
Saxhóll Crater
Poslední aktivitu, kterou bych tady rád zmínil, je výlet do ledové jeskyně. Takové expedice lze pravděpodobně provozovat pouze v zimě. Poutací videa a fotky nabízely krásné modré ledové jeskyně. Úspěšně jsme ulovili nejnižší možnou cenu, cca 3000 Kč za osobu za čtyřhodinový výlet. Hodinu strávíte v autě, další hodinu na pěší cestě k jeskyni, zbytek si užijete v ledové jeskyni. Tam však po celou dobu bojujete s davy turistů, kteří vám překážejí ve vaší snaze udělat super modrou fotku jeskyně, která vůbec není modrá, protože je celá zasněžená a tudíž dovnitř neproniká žádné světlo. Při troše štěstí a dostatečném umu s foťákem se vám povede udělat pár rozmazaných či přepálených fotek, projdete si jeskyni a pohádáte se s jinými skupinami turistů, aby vypadli a umožnili vám se vyfotit. Já bych osobně doporučil investovat peníze do jakékoliv jiné aktivity. Hike po ledovci? Půjčení sněžných skútrů? Plavba za velrybami? Cokoliv! Ale tohle byly nejhůře investované peníze z celé naší dovolené, přestože náš průvodce byl naprosto super!
Diamond beach
Jökulsárlón
Ledovcová jeskyně a mraky turistů
Ledovcová jeskyně
Diamond beach
Fjallsárlón
Polární záře
Nejsem profík, abych vás tady krmil o tom, co je to polární záře, jak a proč vzniká a jak ji máte nejlépe vyhledat. Nicméně bych vám chtěl laicky vysvětlit, jak jsme si stáli my při jejím lovení. Myslel jsem, že v zimě to máme jasný... ale neměli jsme. Viděli jsme ji za těch 12 dní jednou pořádně a jednou velmi omezeně. K tomu, abyste ji viděli, musí být splněny dva základní předpoklady. Musí být jasná obloha (alespoň částečně) a sluneční aktivita (vyjádřena KP indexem) musí být dostatečně silná. Pro spatření polární záře na Islandu to chce KP index na hodnotě alespoň 3. Více je lépe. Přestože můžete pro sledování těchto dvou základních předpokladů použít aplikaci jménem Aurora, realita nakonec může být jiná, než jste čekali. Oblačnost vám aplikace předpoví víceméně spolehlivě, nicméně KP index se nám na poslední chvíli dosti měnil, tudíž jsme polární záři viděli v den, kdy jsme to dle aplikace čekali nejméně, naopak ve dny, kdy jsme si byli téměř jistí, že ji uvidíme, jsme měli smůlu.
Mírná odbočka: Přestože jsem dle průvodců a strašení různých lidí očekával, že budeme mít světlo maximálně 4 hodiny denně, realita (na přelomu listopadu a prosince) byla taková, že jsme měli světlo (které umožňovalo fungovat venku a užívat si Island) cca od 10:00 do 16:30.
Ale teď zpět k té záři. Jedinou noc, kdy jsme si ji opravdu pořádně užili, jsme byli v kempu v místě, které mělo poměrně silné světelné znečištění (město a osvětlené domy poblíž), ale i přesto byla výrazně zřetelná přes celou oblohu. Občas se docela měnila, a přestože bylo jasné, že se jedná o polární záři, nebylo by úplně těžké ji zaměnit za mrak. Proč? No protože byla šedá! Představujete si polární záři jako blikající zeleno fialovo modrou šmouhu na obloze? Možná to tak někdy je, ale rozhodně ne pokaždé. My jsme měli velkou, ale šedou a velmi pomalu se měnící polární záři. Nicméně na fotkách, jak vidíte, vypadá krásně zeleně (v reálu taková fakt nebyla). Tak jen pozor, abyste nebyli zklamáni. A nebo jsme měli fakt smůlu? Náš místní průvodce nám říkal, že může být i zelená, či fialová.
Polární záře
Polární záře
Východ slunce takto krásně zabarvil oblohu
Východ slunce
Takhle vypadala polární záře na mapě v aplikaci Aurora, když jsme reálně viděli polární záři. Naše zkušenosti jsou takové, že pokud je PZ pouze zelená, není ve skutečnosti vidět
Auto
Cenu auta a půjčovnu jsem oslavoval už výše. Teď blíže k tomu autu, co jsme dostali. Byl to Fiat Doblo, diesel. Spotřeba se pohybovala okolo 6,6 l/100 km. Cena jednoho litru dieslu se pohybovala mezi 220 a 255 ISK, což je poměrně velký rozdíl. Na nejnižší cenu jsem narazil na některých benzínkách v Reykjavíku. Čím dál od hlavního města, tím dráž, ostatně jako s ostatními položkami. Auto od rent.is bylo v poměrně dobré kondici, doporučuji si včas zkontrolovat funkčnost stěračů, ostřikovačů a nezávislého topení. Autu k dokonalosti chyběl snad jen tempomat. Z pohledu řidiče si opravdu nebylo víc na co stěžovat, motor byl příjemně svižný, úsporný, ovládání příjemné, Fiat obecně překvapil. Zadní část auta byla celá zabraná postelí, což je dobře i špatně. Dobře je to z toho pohledu, že se nám na posteli o rozměrech 140*200 spalo opravdu pohodlně každou noc, i přesto, že měřím 190 cm. Nevýhoda je taková, že nemáte žádné místo si v autě sednout, uvařit, či nějak rozumně pohybovat. Pod postelí se nacházel úložný prostor na zavazadla, nezávislé topení, kuchyňská výbava, vařič, stůl a židle, barel na vodu a lednička. V případě, že jsme potřebovali něco vařit, vařili jsme na posteli s podložkou, kvůli tomu, aby plamen nebyl ovlivněn větrem. Plynové bombičky doporučuji ponechávat v teple, jinak nám moc nesloužily. Nezávislé topení bylo první noc naplno a chvílema nám byla zima, ale rozhodně nic, co by se nedalo přežít. Od další noci jsme se však naučili správně izolovat. Zadní část jsme od přední oddělili ručníkem, kterým jsme auto rozdělili na dvě "místnosti". Ručník by měl mít rozměry minimálně 120*80 cm, měl by být co nejtenčí. Důležité je, aby byla přední a zadní část oddělena tak, aby tam vůbec neunikal teplý vzduch. Okolí oken a dveří jsme zateplili svým oblečením. Po druhém dni jsme si zateplování natrénovali tak dokonale, že bylo topení po celou noc na minimum a ještě jsme si museli občas vyvětrat, jaké nám bylo vedro. Takže i v prosinci to jde. A myslím, že tady byla opravdu velká výhoda, jak to auto bylo malé a ten prostor, který byl potřeba vyhřát, byl opravdu malý. Ještě jednou bych rád zdůraznil, že oddělení zadní postelové části od přední části nám opravdu výrazně pomohlo k tomu, aby nám bylo teplo. Navíc jsme díky tomu dost ušetřili za palivo k vytápění. Vyúčtování, kolik nám topení sežralo nafty, ještě nemám hotové, ale pak určitě doplním.
Poslední rada na závěr: Auto jsme přebrali s poměrně velkou dírou v čelním skle. Na Islandu je na silnicích (i asfaltových) dost kamínků, které rády odlétávají do čelních skel. Po pár prvních minutách jízdy nám nalítnul kamínek od vozidla před námi a udělal do skla další díru. Držte si odstup, doufejte, že od protijedoucích vozidel na vás nic nenalétne a zjistěte si, jak je na tom auto s pojištěním čelního skla. Kromě vyvrácených dveří při neopatrném otevírání v případě silného větru (čemuž se dá opatrností zabránit) je poškození čelních skel nejčastějším poškozením aut na Islandu.
Na odpočívadle na Westfjordech
Naše auto zachycené při našem skromném obědě
Kempy
V našem období nebyly všechny kempy otevřené. Člověk by si řekl, že to není nic moc, ale paradoxně jsme občas hledali naschvál zavřený kemp. Proč? Protože byly dny, kdy jsme sprchu a hygienu zvládli obstarat v bazénu či na benzínce. V zavřených kempech je cca v polovině případů možné přečkat noc zdarma. Nezapomeňte na to, že spaní v autě není na Islandu možné kdekoliv, je to možné pouze se souhlasem majitele pozemku. My jsme za naši dvanáctidenní dovolenou spali v zavřeném kempu (tudíž zdarma) asi třikrát, ale to nám vůbec nevadilo. V případě, že jste v kempu otevřeném, očekávejte cenu 3000 ISK za dvě osoby za noc. Nikdy bych nevěděl, že každý kemp není dobrý kemp. Co pro nás bylo důležité? V prosinci je nejdůležitější, aby kemp měl vytápěnou místnost, kde si můžete sednout, a to není zdaleka samozřejmost. Jakmile to kemp měl, měli jsme vyhráno. V tomto ohledu jednoznačně vyhrál Camping Ground Ferðaþjónustan Úthlíð. Vytápěné sociální zařízení s teplou vodou by měla být samozřejmost. Hot tub (vířivka s teplou vodou) je další benefit, který vám kemp může nabídnout. Z toho pohledu bych naopak doporučil kemp Heydalur, který se ale nachází na Westfjordech, kam ne každý vyrazí. Kromě toho nenabízí vytápěnou místnost na relax, takže není vhodný na zimní měsíce.
Ceny a jídlo
O cenách jsem už něco napsal, nicméně... Island je drahý. Co není extrémně drahé, jsou vstupy do běžných bazénů (okolo 1000 ISK). Nákup v Bonusu je určitě dražší než v našem supermarketu, a to 1,5× až 2×. Jsou tam však položky, které mají stejnou cenu, jako u nás. Pokud vám nevadí sladké snídaně, tak jste v pohodě. My jsme si užívali různé sladké balené pečivo, kterého je v Bonusu dostatečný výběr. Snídaně byly jediné jídlo dne, u kterého jsem se osobně nemusel omezovat, ale to především z toho důvodu, že preferuji sladké snídaně. Dopřávali jsme si dostatek různých sladkostí a slaností, kterými jsme doháněli to, že Maggi označuje těstoviny pro jednoho za tři porce. Doporučuji si dopřávat dostatek různých svačinek, kterými si zpříjemníte poměrně dlouhý čas strávený v autě při přesunech.
Restaurace jsou kapitola sama pro sebe. Ceny nejlevnějích jídel jsou běžně okolo 2000 ISK, výjimku tvoří podle mě IKEA v Reykjavíku, kterou doporučuji navštívit. Tam byla jídla od 1400 ISK, ale švédské masové kuličky byly, tuším, pod 1000 ISK. KFC a další fastfoody patří k těm levnějším možnostem stravování. Přestože jsme si jídla v restauracích dopřávali výjimečně, nedáme dopoustit na All You Can Eat restauraci v Grindavíku jménem Sjómannastofan Vör. Za 2400 ISK (což rozhodně není málo) jsme si to vždycky náramně užili.
Samostatnou kapitolou je Pylsur. Párek v rohlíku s čerstvou a smaženou cibulkou a třemi omáčkami. Samozřejmě nemusíte chtít všechny vyjmenované ingredience, ale nám to tak chutnalo nejvíce. Cena jednoho takového hot dogu (pylsuru) je většinou okolo 650 ISK a my jsme si nejvíce oblíbili ten v Reykjavíku od firmy bbp.is. Přestože jeden k obědu obvykle nestačí, dva už ano.
Pylsur
Obalovaná ryba v naší oblíbené restauraci Sjómannastofan Vör
Už jste měli někdy kakaovou polévku? Byla super!
Jehněčí v IKEA
Atrakce a ceny: Při návštěvách různých atrakcí, jako jsou vodopády, vulkány, apod., vás občas potká platba za vstup nebo hlavně za parkování. Nelze říct, že by oblíbenější atrakce byly častěji zpoplatněné, je to víceméně náhoda, kde se platit musí a kde ne. Čtěte recenze na google maps a nebudete překvapeni. Ceny za parkování a vstupy jsou dražší než v ČR, ale ne výrazně a také Vám to může vykompenzovat fakt, že minimálně polovina z navštívených atrakcí je zdarma.
Co s sebou za oblečení a vybavení aneb co jsme si brali zbytečně
Tohle bylo fakt ožehavé téma. Vzhledem k tomu, že jediná informace, kterou jsem si před dovolenou na Islandu zjistil, bylo to, že teploty jsou okolo nuly, nechtěl jsem o nákupu termotrik a balení ultra teplých zimních oblečení ani slyšet. A moje pravda se mi z mého pohledu potvrdila. Ani jednou jsem nepotřeboval oteplováky (byl jsem donucen si je obléknout při návštěvě ledové jeskyně, ale naprosto zbytečně), nepotřeboval jsem termotrika ani termokalhoty, ani termoponožky. Po celou dobu Islandu jsem se oblékal podobně, jako se oblékám v zimě v domovině. Klasika džíny, klasika tričko, teplejší mikina, zimní bunda, rukavice (občas) a zimní nepromokavé boty, kterým nevadí pohyb ve sněhu. Ale žádná břečka, pěkně bílý zmrzlý sníh, který se impregnovaných bot bojí. Měl jsem tedy s sebou zbytečně rolák, oteplováky, termotriko, lyžařské brýle (prý kdyby foukalo a sněžilo). Možná jsme na počasí měli fakt štěstí, ale opravdu nám nikdy nepřekazilo plány. Občas foukalo a sněžilo, ale to většinou na širých pláních při nějakých vzdálenějších přesunech. V místě nějakých atrakcí a měst bylo počasí vždycky umírněné a normální, takové, které nás neomezovalo. Víceméně jsem se celou dobu cítil ohledně počasí tak, jak to znám z lednového Česka. Zdá se mi, že Islanďané věděli, kde svá města staví. Většinou v nich totiž bylo výrazně přívětivější počasí, než mimo ně.
Moje výše popsané pocity možná mnoho z vás trochu uklidní po čtení jiných informací, protože většina lidí klade poměrně silný důraz na teplé a kvalitní oblečení. Moje žena všechno to teplé vybavení nosila každý den.
Další odstavec bych ještě rád věnoval věcem, které nám v zavazadlech zbytečně překážely. Kromě výše zmíněného oblečení to ještě byl dron. Zas takové teplo nebylo, abych ho měl chuť vytahovat. Ti z vás, kteří mají v tomto pevnější vůli, pro by však pro něj místo v zavazadlu najít měli. Dále jsme měli náhradní boty a bundy, ale ty také nebylo potřeba měnit, protože se nám ty hlavní ani jednou nenamočily nějak významně. Dále nám bylo doporučeno si vzít opalovací krém, ale ten jsme také nevyužili; slunečných dní bylo opravdu pomálu a neměli jsme potřebu ho při nich použít.
Co jsme naopak využili a byli jsme rádi, že jsme to měli? Pláštěnky jsme vlastně nepotřebovali. Nezažili jsme totiž natolik prudký déšť, abychom je potřebovali. Nicméně možná jsme měli fakt štěstí a je asi lepší si je pro jistotu vzít. Když jsme jednou trochu více promokli v našich bundách, nebyl však problém je během auto přejezdů (které zabraly prostě docela dost času) v autě pověsit a vysušit. Dále jsme využili čelovky, a to pro prozkoumávání různých jeskyní, například doporučuji Arnarker.
Žena říká, že termoprádlo a vlněný svetr byly fakt fajn. Znáte to, ženy mívají s termoregulací větší problémy, než muži. To, že mi stačilo běžné české oblečení platilo jen pro mě. Ti, kterým je častěji zima, by se určitě měli vybavit o trochu lépe. Ale stále platí, že to není Antarktida a nejnižší teplota, kterou jsme na teploměru viděli, byla -6. Zlí jazykové tvrdí, že pocitová teplota je ale o mnoho vyšší, a byl jsem tímto tvrzením před odletem několikrát strašen, ale... já takový pocit neměl. Jak jsem psal, každý musí svoji termoregulaci správně zhodnotit a odhadnout.
Dále se fakt hodila termoska, do které jsme si pravidelně dělali čaje, také přivezené z ČR. O vodu si starosti nedělejte. Veškerá studená voda na Islandu je pitná. Jídlo v pytlíku splnilo svůj účel a jeho množství jsme odhadli správně. Přestože jsme chtěli být co nejvíce lowcost, párkrát jsme to nedali a dopřáli si nějakou restauraci. Zhodnoťte, jak pevnou máte vůli a dle toho se vybavte. Nezapomeňte, že na pytlíkových jídlech se obvykle 2 porce rovnají 1 porce. Nebo jsme tak rozežraní?
Kdo si nerad namočí vlasy, hodí se koupací čepice. Při koupání v termálech je někdy fajn mít na hlavě kulicha.
Co s sebou do mobilu? Určitě aplikace Aurora na veškeré informace o polární záři. Je toho v ní dost a je fajn většině ukazatelů a informací správně rozumět. Kromě toho taky můžeme doporučit třeba kempovou appku iOverlander, ale ta může být ve většině případů celkem hravě nahrazena Google Maps.
Pro ty, co budou stejně jako my bydlet v autě, jsou tu ještě další fajn věci, které nám to zpříjemnily: Nabíječka do zapalovače, powerbanka, sáčky a tašky (třeba na odpadky nebo zabalení pečiva), držák na mobil.
Jaké oblasti jsme viděli?
Většina cestovatelů asi zvolí cestu okolo Ring Road. A my jsme to tak původně taky zamýšleli, ale věci se nakonec udály trochu jinak. Je třeba zdůraznit, že naše auto rozhodně nebylo 4x4 a myslím, že pro první poznání a oťuknutí si Islandu ani není takové auto potřeba, a to ani v zimním období (nicméně toho je poměrně odvážné tvrzení a určitě se najde dost lidí s opačným názorem). Proto nemůžete počítat s tím, že se podíváte hlouběji do vnitrozemí, přesněji nemůžete jezdit po takzvaných F roads. A co to vlastně F roads jsou? Je to jednoduché, na google maps mají před svým číselným označením písmenko F.
Osobně bych Island a oblasti k jeho poznávání bez 4x4 auta rozdělil na 4 oblasti či okruhy. Ring road, Golden Ring, Westfjordy a Západní výběžek Islandu (pod Westfojrdy). Pravděpodobně je to jen moje členění Isladnu a je tam určitě více možností, jak to pojmout. Na Westfjordy jsme jeli hlavně kvůli polární záři, a to proto, že je to nejsevernější islandská oblast s největší pravděpodobností spatření polární záře. Tu jsme tam nakonec neviděli a celkově jsem tam z toho byl trochu naštvaný, protože je to odlehlá oblast, která kvůli fjordům zabere z pohledu přemisťování se dost času, není tam moc zajímavostí. Každopádně je to také zajímavé a nějaké zajímavosti jsme tam viděli. V létě je to určitě super na treky a taky proto, že to není tolik turisticky atraktivní. Západní výběžek bych však v zimě doporučil výrazně více. Je dobře dopravně dostupný a plný zajímavostí, stačí však na 1-2 dny. Podobně je na tom i Golden Ring, který je téměř nutnost a doporučil bych s ním začít. Díky němu si Island oťukáte v blízkosti Reykjavíku. A Ring Road na závěr? My jsme stihli jen jeho jižní část, protože jsme se předtím až moc zdržovali výše zmíněmými lokalitami. A to je něco, k čemu bychom potřebovali ještě minimálně dalších 5 dní, abychom zvládli celý Island objet dokola.
Závěrem
Neočkával jsem, že bych to řekl, ale v létě bych ten Island ještě určitě rád viděl. A že je léto výrazně dražší? Asi ano, ale s trochou šikovnosti to nemusí být zas takový problém. Letenky se dají sehnat rozumně, a pokud budete spát v autě, nemusíte řešit vyšší ceny ubytování. Kempy ani jídlo dražší nebudou, atrakce a parkování povětšinou také ne. Když jsem se teď v prosinci díval, kolik by stálo stejné auto na stejnou dobu v červnu, bylo asi jen o 20 % dražší. Je třeba tedy letní dovolenou, včetně vozidla (pokud v něm tedy chcete spát), rezervovat včas, a můžete tím pádem i v létě mít komfort vytápěného auta. Musím ještě jednou zdůraznit, že se nám v autě spalo opravdu pohodlně, a při představě spaní v něm v létě by bylo opravdu složité najít na této variantě více negativ, než pozitiv.
Island nás zaujal svoji mentalitou, a téměř všudypřítomnou dokonalostí, čistotou a vymakaností. Možná, že někteří, kteří tam bydlí déle, dokážou referovat o problémech života tam lépe, než my, jako například nedokonalé fungování islandských úřadů, neukázněnost turistů, problémy s počasím, vysokými cenami, a určitě i o dalších. Z pohledu Čecha musím vyzdvihnout vysokou kvalitu potravin i jídla v restauracích; i ta nejlevnější značka (Euroshoper v Bonusu) je kvalitní, v každé restauraci nám velmi chutnalo (možná náhoda, ale spíše ne). Pro fajnšmekry: Olivy Euroshopper z Bonusu jsou levné a výborné.
Vydejte se na Island i vy, zbořte veškeré předsudky, zamilujte se do severského, téměř dokonalého a nasyceného způsobu života, dělejte však zahraničním turistům dobré jméno.
Původně jsme se báli, že to v tom autě fakt nedáme. Tedy báli, já vlastně ani tolik ne. Ale znáte to. Byli jsme kousek od toho, abychom zrušili rezervaci auta na spaní s topením a přeplánovali to na spaní v ubytováních. A jsem rád, že jsme to neudělali. Vystupte z komfortní zóny a nebudete litovat. V noci vám zima nebude a zbytek zvládnete. Den uteče jako voda a ani nebudete mít čas na přemýšlení o tom, že vás večer nečeká kdovíjaký komfort.
Nicméně bych všem doporučil: Pokud vám to vaše situace alespoň trochu dovoluje, jeďte na Island bez toho, aniž byste se snažili mermomocí ušetřit co nejvíc peněz. Zbytečně tím budete přicházet o komfort, ale především také o zážitky. A kolik to vlastně stálo nás? Cca 45 tisíc sakumprásk. Spaní pouze v autě, letenky za 500 Kč, nejlevnější auto, do restaurace jen párkrát, v tom je za 6 tisíc za modrou jeskyni a 2 tisíce za vstup do Sky Lagoon.
Bárðar Saga Snæfellsáss Statue
Ósvör Maritime Museum
Arnarker
Barevné domky Súðavíku
Podívejte, na co jsme narazili při cestě po Westfjordech!
Máte otázky? Doplňující informace? Jiné zkušenosti? Budeme velmi rádi za vaše komentáře a případné sdílení! :)
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Pirič procestoval 35 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Máme v plánu Island v září. Musím napsat, že mi to hodně ulehčilo situaci doma, manžel totiž na Island zásadně nechtěl. Po přečtení cestopisu změnil názor. Asi nebudeme spát v autě, ale určitě to jsou postřehy a rady k nezaplacení. Už se těšíme.... A děkujeme za cenné pokyny...
Byl jsem na Islandu v létě, letos jsem to zkusil na podzim (a super), a tak díky tomuto cestopisu je možné, že se příště odvážím i v zimě. :-) V zimě byla na Islandu dcera, 3 měsíce na severu, říkala, že kolikrát se nemohli dostat z domu, a když se dostali, tak vánice, mlha, nebylo vidět na 5 metrů... Ale ono taky asi jak kde, že jo. I teď na podzim byl ve vnitrozemí a v okolí Olafsviku (dá se to už považovat za západní fjordy?) asi desetistupňový rozdíl v teplotě proti jižnímu pobřeží... Golfský proud dělá hodně.
A jinak, stejně jako Miguelas, palec nahoru za odvahu spát v autě, zejména manželce. :-)
Jo a v kapitole Co s sebou za vybavení asi zapomněls zmínit vařič...?
Nezapomněl. Už u nejlevnějšího auta mají psáno ve výbavě mj.:
Cooler / refrigerator.
Chairs & camping table.
Camping Gas & Griddle.
Pots, Pans, dishes and cutlery.
Odvaha je hlavně jet v zimě na sever, pokud by nebylo předpovídané dobré počasí a do západních fjordů teprve. Tam to není úplně snadné ani v létě, co jsem slyšel. Prý s běžným autem jsou mnohé silnice špatně sjízdné.
Když je kluzko a člověk si nedává pozor, může vyjet ze silnice a nemusí se pak na vyproštění a odtah vztahovat ani plná pojistka, jak jsem četl recenzi u jedné větší místní půjčovny. Bylo to myslím začátkem zimy na JV Islandu. Čekali, že to kryté je, ale půjčovna jim řekla, že pokud nezaplatí tučnou částku, naúčtuje jim poškození podvozku, které není pojištěné téměř nikdy.
Super cestopis s vela praktickymi informaciami. Budu sa nam hodit
Super cestopis, informativní a zábavný. A neotřelé zimní fotky. Jen malá poznámka k doplnění kalorií v zimě - funguje špek, případně 'tučný' sýr. Pro spoustu lidí prasárna, uznávám, a se sladkými snídaněmi to tedy není úplně kompatibilní🙂
Paráda, děkuji.
Parádní cestopis s praktickými informacemi. Budou se hodit. Díky.
Výborný a praktický cestopis. K těm otázkám. Smůlu jste neměli. Polární záře vypadá na fotkách barevnější oproti pozorování bílé nebo světle zelené (aspoň tyto barvy jsem 2 různé večery viděl). Je možné, že delší pobyt mimo nasvetlenou oblast vnímání barvy zlepší, ale i z velmi nasvetleneho kempu jsem zelenou viděl. Vyšší kp index může přinést i jinou barvu, ale zrovna při hodně vysokém s geomagnetickou bouří a málo světla byla vidět jen bílá, i když fotky byly super a barevné (vliv má asi delší expozice). Na rozdíl od fotek je při pozorování zase vidět pohyb.
Rozežrani nejste. Já bych v zimě asi potřeboval 3 porce a normálně min. ty 2.
Plusko za odvahu spát v autě v prosinci, i když s nezávislým topením. V jednom člověku bych si na to troufl teď v zimě i v obyčejném autě, za noc bych si tak dvakrát zatopil. Já tam kdysi měl Fiestu a dalo se v pohodě, i když v mém případě to bylo až v květnu.
Doma to mám stejně, manžel o Islandu nechce ani slyšet, prej je tam akorát zima, tma a draho :-D , ani tenhle krásnej cestopis ho nepřesvědčí. Já,ač su hodně zhýčkaná, tak bych klidně to spaní v autě, dala :-). A termo prádlo bych určitě brala, my ženský to máme asi fakt jinak.