Ragazza di Martinsicuro aneb zápisník jedné delegátky

,,Martinsicuro? To neznám." Přesně takhle vypadá reakce, když někomu řeknu, kam jezdím už několik let pracovat jako delegátka jedné české cestovní kanceláře. Ano, Martinsicuro. Malé přímořské městečko, které si Vás získá, pokud nehledáte velká letoviska s přeplněnými plážemi.

Abychom si nejdříve ujasnili, o čem že se to bavíme. Martinsicuro se nachází v regionu Abruzzo, v provincii Teramo. Co do počtu obyvatel, údaj 16 200 lze považovat jako velmi nepřesný, neboť kolísá stejně jako teplota vzduchu v závislosti na ročním obdobím. Jak říkají místní, městečko leží přesně na hranici regionů Abruzzo a Marche, hranici tvoří řeka Trento. Místní tuto řeku považují také symbolicky jako hranici jižní a severní Itálie, přičemž Martinsicuro, ačkoliv z pohledu našeho, řekli bychom, že se nachází ve střední Itálie, je již tedy Itálie jižní. Pro Italy nic jako střední Itálie neexistuje.

Martinsicuro, město na hranici dvou krásných regionů.

Oblast Martinsicura byla obydlená již v době v předrománské. Býval zde důležitý přístav, ze kterého vedla takzvaná Solná Cesta, vedoucí přes vnitrozemí do Říma. Bohužel, památek se zde nedochovalo mnoho. Naopak pro městečko je typická palmová promenáda, ta symbolizuje většinu měst v této oblasti a ne nadarmo se ji říká Palmová riviéra. Tato promenáda je ideálním místem i pro sportovce, v každou denní dobu tady totiž můžete potkat někoho na kole a nebo na kolečkových bruslích. Cyklisté a bruslaři tady mají totiž absolutní přednost :) Ale i přesto se zde najde něco pro kulturní nadšence. Prvním z míst, kde se vzdělat je Museo del mare e della pesca, které se nachází na konci promenády Lungomare. Na tomto malebném konci promenády stojí i malý maják, jsou zde zakotvené lodě a bývala zde i rybárna. Pokud Vás již procházky podél moře přestanou bavit, nabízí se možnost prozkoumat vnitřní část městečka. Městem prochází jako tepna ulice Via Roma. Je to takový hlavní tah spojující město s obcí Villa Rosa a na druhou stranu směrem k San Benedettu. Během procházky po této ulici nesoucí vznešené jméno, potkáte, budete-li všímaví, několik typicky italských vilek, které bohužel z větší části zejí prázdnotou. Odměnou za procházku v parném letním dni Vám bude malebné náměstíčko, kde se nachází místní kostel Chiesa Parrocchiale del Sacro Cuore di Gesù. Ten je možné navštívit pouze výjimečně, z pravidla v době bohoslužeb. Zajímavý je však i svojí architekturou, cihlová stavba má na věži zlatou špičku a nemá okna. Respektive okna má, ale zavírají se pouze na principu dřevěných okenic. Okolí kostela je velmi příjemným prostorem, doplněným o vodní prvky a nesmí chybět kavárničky a zmrzlina. Pokud byste se přece jen chtěli vydat na ještě delší procházku, vydejte se k Torre di Carlo V., nebo k věži Karla pátého. Věž z 16.století byla postavena na rozkaz císaře Karla V. a místokrále Dona Pedra de Toledo. Vystavěna byla jako součást rozsáhlého systému pobřežních pozorovacích věží, navzájem vizuálně propojených. Ty k potlačení útoků Saracenů v Neapolském království. Za zmínku jistě stojí fakt, že takovýchto věží, ne vždy architektonický podobných, jsou na pobřeží od Tronta po Garigliano stovky. Věž v Martinsicuru je ve skutečnosti nejsevernější z nich. Obnovena byla v 90.letech 20.století s přilehlým celním domem, který dnes slouží jako antikvariát, muzeum a středisko pro ekologickou výchovu v Scuola Blu. Dle informací se zde má nacházet i keška.

Ve městě, stejně jako v celé Itálii můžete ochutnat pizzu na každém rohu, zmrzlinu ob každý roh. Prakticky se nedá šlápnout vedle. Máte-li chuť na mořské plody, nejčastější je úprava Frittura di Mare a nebo Fritto Misto. Jak název vypovídá, jedná se o mořské plody smažené v těstíčku. Nicméně, pokud jste stejně jako já fanoušek lokálních surovin a pochutin, ptejte se po Olive di Ascolana - jedná se o obří olivy, které se plní mletým masem, obalí se ve strouhance a pak se osmaží. Může to znít dost divně, ale věřte, že je to nebe v hubě! Další typickou dobrotu jsou Arrosticini. Ovčí maso na špejli pečené na grilu pouze dochucené solí. Pokud Vám nevadí zápach ovce, věřte, že si z nich sednete na zadek.

Vydáte-li se do této oblasti Itálie, dám Vám ještě malý tip, co podniknout mimo koupaní v moři. Omrzí-li Vás teplé přímořské klima, udělejte si výlet do národního parku Gran Sasso, podívejte se, kde byl vězněný Mussolini, projděte se po kopcích a stavte se u místních farmářů pro maso, například pro již zmíněné Arrosticini a opečte si je s výhledem na tuto úžasnou krajinu.

3 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Kafíno

před rokem

Podivná propagace cestovky..prostě super😇

Sue Ellen Ewing

před rokem

No to je teda díra...

Tereza Klaudová

před rokem

Dekuji za tvuj prinosny komentar. Verim, ze nekdo, kdo ma rad klid Martinsicuro uvita a vzhledem k poptavce o region Abruzzo o to spis.