Rakousko - Víkend ve Wachau

Tohle jsem původně neplánoval ani jako cestopis, ale považuji toto místo za prima víkendový tip. Místa, která máme kousek od domu, občas zanedbáváme, ale tohle myslím za to stojí.

Termín: Duben 2026

1. Den: ČR – Melk

Když už má být výlet levný a s minimem nocí, znamená to jediné – ráno vstávám  ještě dřív než do práce😊. 

Po zhruba třech hodinách příjemné jízdy přijíždím do dnešního cíle. Město Melk bude na následující dva dny mojí základnou. Auto nechávám na hotelovém parkovišti, i když do check-inu je ještě hodně daleko. Na recepci byli ochotní a s parkováním nebyl žádný problém. Čas ale utíká rychle, takže vyrážím rovnou k nábřeží. Po asi patnáctiminutové procházce už na mě čeká loď.

Předem jsem kupoval kombi balíček loď + vlak na zpáteční cestu. Vyšlo to levněji než kupovat vše zvlášť u jednotlivých společností. Rezervaci jsem dělal online přes stránky http://www.ddsg-blue-danube.at – sice pouze v němčině, ale nakonec jsem to zvládl . Trasa Melk – Krems lodí a návrat vlakem je navíc praktičtější, protože loď pluje po proudu a cesta tímto směrem je výrazně rychlejší. Pokud sem pojedete také, určitě to zvažte.

Plavba do Kremže trvá necelé dvě hodiny. Ze začátku ještě není příliš teplo, ale postupně se podpalubí vylidňuje a většina lidí se přesouvá ven. Výhledy z lodi jsou super. Postupně míjíme zříceninu hradu Aggstein, později i městečka Spitz a Dürnstein – obě rozhodně stojí za samostatnou návštěvu, což mám ostatně v plánu další den. Právě tato část Wachau je z celé plavby nejhezčí. V kombinaci s perfektním počasím je to opravdu paráda.

Konečnou zastávkou je Kremže (Krems an der Donau), kde mám zhruba tři hodiny na prohlídku města.

Loď připravena

Cesta lodí

Cesta lodí

Kremže je pátým největším městem Dolních Rakous, rodištěm slavné hořčice a zároveň centrem místního vinařského regionu.

Od nábřeží se toulám historickými uličkami, zastavuji se u dvojice farních kostelů i u památníku Jana Nepomuckého a pomalu se otáčím směrem do centra. Než ale přijde na další památky, je čas na oběd. Restaurace Hofbräu am Steinertor sice nabízí bavorské pivo místo rakouského, ale jinak tu mají všechny hlavní místní klasiky. Navíc zjišťuji, že část obsluhy je ze Slovenska, takže jazyková bariéra odpadá. Pšeničné pivo a pořádný řízek přišly vhod.

Hned vedle restaurace stojí brána Steintor, jedna z dominant města. Odtud pokračuji historickým centrem kolem radnice až ke kostelu sv. Víta. Pak už mířím do kopců. A musím říct, že je to větší fuška, než lžou Google Mapy. Nakonec docházím na vyhlídku na Wachtbergstrasse. Výšlap ale rozhodně stojí za to a místo určitě doporučuji. Dá se sem dojít dvěma směry – buď od centra, nebo od univerzity.

Čas rychle utíká, takže se vracím zpět do centra a na nádraží, kde už čeká vlak.

Kremže staré město

kostel sv. Víta

brána Steintor

vyhlídka na Wachtbergstrasse

Oběd

Wachaubahn provozuje místní společnost, ale kombinované jízdenky se dají koupit přes loďaře i přes rakouské dráhy. Cesta zpět trvá asi 45 minut. Na začátku je lepší sedět vpravo ve směru jízdy, přibližně od poloviny trasy se ale hezčí výhled přesouvá na levou stranu k řece. Po cestě jsou krásně vidět vesničky, vinice, Dunaj i protější břehy. Je to úplně jiný pohled než z lodi. Vlak má velká panoramatická okna, bohužel neotevíratelná, takže focení není úplně ideální – ale to už je dnes skoro všude.

Vlak končí v Emmersdorf an der Donau, odkud mě obslouží na poslední úsek autobus zpět do Melku. Ten je díky kombi ticketu v ceně.

Pojedeme vlakem😊

Výhled z vlaku

Výhled z vlaku

Odpoledne se konečně dostávám i na hotel. Po check-inu přichází krátký odpočinek a chvíle na to udělat ze sebe zas trochu člověka. Večer vyrážím na večeři. Tentokrát ale nemám úplně šťastnou ruku. Grilovaný špíz není špatný, jen jsem čekal trochu víc. Naštěstí to zachraňuje skvělé místní červené víno, takže nakonec převládá spokojenost 😊.

Protože ještě není moc pozdě, vyrážím hledat nějaký bar. A to je v Melku trochu problém – noční život tu zrovna nekvete a několik podniků nacházím zavřených. Zavíračka snad všude v 22h, to na žádnou velkou párty nevypadá. Nakonec ale přece jen objevím zajímavé místo. Madar Weinbar funguje bez stálé obsluhy – uvnitř je telefon, kterým si přivoláte personál z vedlejší restaurace. Výběr vín je skvělý a ceny slušné. Navíc si můžete koupit láhev i jako takeaway za fajn cenu, což se hodí hlavně o víkendech, kdy je prakticky všude zavřeno. Po několika ochutnávkách se doplazím zpět na hotel a jdu spát.

2. Den: Melk – Krems – ČR

Druhý den po snídani beru místní zajímavosti postupně autem.

Zřícenina Aggstein láká hlavně nádhernými výhledy do krajiny. Uvnitř je sice několik expozic, ale většina lidí sem míří právě kvůli panoramatům. Hrad z 12. století stojí vysoko nad Dunajem a z hradebních ochozů jsou opravdu krásné výhledy. Velkou výhodou je, že se dá autem vyjet téměř až ke vstupu, takže návštěva není nijak extrémně fyzicky náročná – pokud nepočítám schody v areálu. Ty dokáží trochu potrápit😀.

Aggstein uvnitř

Pohled na řeku

Pohled na řeku

Spitz je druhou zastávkou. Leží na druhém břehu, takže je potřeba vrátit se přes most v Melku, což cestu trochu prodlouží. Městečko, kdysi německá enkláva, nabízí například zříceninu hradu Hinterhaus. Tu jsem tentokrát vynechal, protože je dál od centra a už by mi to časově nevyšlo. Ale podle všeho odtud je krásný výhled.

Procházím kolem malebného farního kostela a pokračuji mezi prvními vinicemi. Cesta se postupně zvedá, ale skutečný výšlap začíná až na stezce Hartweg. Některé úseky jsou opravdu masakr a nahoře už toho mám chvílemi dost. Když se konečně vyškrábu až na vyhlídku, je vše zapomenuto a jsem odměněný parádním výhledem.

A to přitom ještě nejsem ani v polovině trasy. Naštěstí už cesta dál není tak náročná a po chvíli se začne konečně klesat 😊 To ovšem nevydrží dlouho, protože další zastávka je opět pěkně do kopce. Dneska je to teda pěkná makačka na nohy.

Rotes Tor neboli Červená brána patří k nejznámějším místům v okolí. Dá se sem dojít buď přes vinice, nebo kratší cestou přímo z centra (ale taky pěkně do kopce). U brány je každopádně naprosto fantastický výhled na Spitz, okolní vinice, Dunaj, prostě wow. Pokud bych měl doporučit jedno místo na tomto břehu Wachau, bylo by to právě tady.

Cestou zpět k nádraží se ještě zastavuji v místní vinotéce W.E.R.O. Mají otevřeno i o víkendu, což je v Rakousku skoro zázrak. Navíc tu mají skvělý výběr a milou slovenskou majitelku. Ideální místo na doplnění zásob domů, což jsem také udělal😀🍷 .

Spitz - vyhlídka z Hartweg

Spitz u Rotes Tor

Rotes Tor

Dürnstein už bohužel nestíhám. Podle mě jsou tu dvě nejlepší vyhlídky:

• pohled od řeky na klášter – bez námahy.
• výhled ze zříceniny hradu na vesnici a Dunaj.

Právě ten druhý mě mrzí nejvíc, protože podle všeho opravdu stojí za to. Pokud budete mít čas, určitě ho zkuste a dejte vědět, jestli jsem o něco přišel. Jen počítejte s tím, že parkování je tu problém – i v dubnu bylo opravdu těžké vidět cestou nějaké volné místo. Dobrou alternativou může být cestování vlakem po jednotlivých zastávkách. K tomu je tady možnost jít na prohlídku místního vyhlášeného kláštera.

Nakonec se vracím zpět do Kremže na hodně pozdní oběd. V neděli už tu není takový nával, takže znovu zamířím do stejné restaurace jako předchozí den. Tentokrát si dávám výborný guláš a bohužel už jen nealko pivko.

Poslední zastávkou je zmíněná vyhlídka na Dürnstein z druhého břehu Dunaje. Nejlepší místo jsem našel u kempu v Rossatzbachu. S parkováním je to opět trochu boj, ale nakonec ještě vejdu. V létě je to asi ještě drsnější. Tahle zastávka je rychlá, takže ideál když je málo času – navíc je dobře dostupná i při cestě z Vídně.

Pak už opravdu vyrážím domů. Domů se vracím až večer a hned další den mě čeká pracovní týden. Moc odpočinku tedy nebylo 😊

Dürnstein

Dürnstein - pohled z protějšího břehu

Dürnstein❤

Zhodnocení dovolené:

Wachau se ukázalo jako ideální kombinace krásné přírody, malebných městeček a dobrého vína. Největší dojem zanechaly výhledy na Dunaj, plavba lodí a městečka jako Spitz nebo Dürnstein. Na víkend jde o skvělý tip, zvlášť pro milovníky vína, přírodních scenérií a aktivního cestování. Taky cyklostezky jsou tu všude. Příště bych určitě přidal alespoň den navíc, aby bylo možné stihnout další místa. Ty výšlapy do kopců a přesuny mezi nimi stojí překvapivě docela dost času. Také je možné navštívit třeba klášter v Melku. Já jsem ale asi spíš na tu přírodu.

Info o cestě:

Doprava: vlastním autem, pohodová cesta.

Ubytování: Hotel Wachauerhof, parádní volba. Super cena, velké parkoviště a místo prakticky v centru. Mohu jen doporučit. Prý i restaurace je dobrá, ale neměl jsem možnost zkusit.

Tip kam za jídlem a pitím:

Kremže: Hofbräu am Steinertor, hospoda známého bavorského pivovaru. Dobrá jídla, pivo super, nebyl důvod ke stížnostem. Trochu nezvyk bylo, že většina jídel má přílohy placené extra (takový trochu český zvyk). Obě návštěvy každopádně spokojenost.

Ceny obecně: Draho😀 , jídlo pod 15€ prakticky neexistuje. Sklenička vína 5-6€, pivo podobně.

Počasí: Skoro jasno, přes 20°C, studenější vítr. Celkově super období.

Rozpočet na 1 osobu:

Doprava: 1200Kč

Ubytování:  2200Kč

Celkem na osobu: 3400Kč (pro dvě osoby 2750Kč/os)

Ostatní náklady:

Jídlo, pití, drobné výdaje: 2600Kč

Vstupy:  Aggstein 250Kč, jízdenka loď-vlak 1400Kč.