Řím, Neapol, Capri, Pompeje,Vesuv a pobřeží Amalfi

Letenky

Plánovali jsme vše zhruba 3 měsíce dopředu, zejména kvůli směšné ceně, za kterou jsme leťeli. Podařilo se mi sehnat letenky z Prahy do Říma za 600Kč/osoba a zpátky z Neapole do Prahy za 350Kč/osoba. Oba lety byli s WizzAir, a mezi nimi bylo 10 dní. Proto jsme si připlatili 1.500Kč za extra odbavené zavazadlo. To bylo na cestě zpátky dokonce dražší než obě letenky dohromady. Přesto jsme za 2 osoby dostali pod 4.500Kč.

Řím

Letiště v Římě není tak úplně v Římě, ale ve městečku Fiumicino, vzdáleném 35km od Říma. Do centra jezdí vlaky, ale my jsme vybrali levnější variantu autobusem. Dopravců je velké množství a nejsou potřeba objednávat dopředu. Prostě jsme vybrali toho, který vyrazí první a s tím jeli. Jenom pozor na rychlé objednávání. Téměř všechny provozují Indové a ti když viděli, že jsme ve spěchu, protože autobus brzo odjíždí, tak se nás pokusil o několik € natáhnout. 

Ubytování 

Hotely jsou v Římě o dost dražší než ve zbytku země. To byl důvod proč jsme tam nakonec strávili jen jednu noc. 

Nejlevnější jsou kolem Vatikánu a ve čtvrti Trastevere. Především druhou zmíněnou variantu bych doporučil, kvůli množství výborných restaurací v okolí. Já byl v Římě už podruhé a v obou případech se mi podařilo sehnat levné ubytování kousek od Kolosea. To je skvělá varianta díky blízkosti k hlavnímu nádraží, kde končí většina letištních transferů. Dá se to krásně dojít pěšky a v okolí je spousta míst, kde se dobře najíst. 

Pěšky po Římě

Toho co vidět je tu dostatek. Když jsem hledal co všechno budeme chtít během těch 2 dnů navštívit, tak jsem začínal mít obavy, že to nelze stihnout. Ať půjdete kamkoliv, všude je co vidět. Tady se opravdu bojíte, že když zakopnete, tak na Vás přiběhnou památkáři, protože s jednalo o historicky významný kus kamene. 

Naštěstí je vše celkem blízko u sebe. Stačí si jen poskládat, co je v jaké části města, abyste se vyhli zbytečnému ježdění cik cak. My za dva dny nachodili kolem 40km a stihli jsme vše co jsme chtěli. Ač to může vypadat jako hodně, tak při častých zastávkách na kávu, aperol a dobroty si to vlastně ani neuvědomíte.

Za celou dobu jsme využili dopravní prostředek jen jednou. Při cestě na vlakové nádraží jsme si chtěli urychlit a zjednodušit cestu metrem. Jelikož to bylo odpoledne během špičky, tak bylo metro plné lidí. Jen co jsme se zastavili na nástupišti nás místní pár upozornil, abychom si batohy pořádně hlídali. Nejdřív jsme nechápali co nám gestikulací ukazují, ale poté ukázali na místní sebranku kapsářů, ihned nám to cvaklo. Jelikož metro jelo jednou asi za 8 minut  v čase největššího vytížení, nepovedlo se nám do prvního vlaku, který přijel vůbec dostat. Tím nám to cestu moc neurychlilo a obava z kapsářů ani moc nezjednodušila.  

Pár tipů

-Pokud je Vám do 25let máte u spousty vstupů nárok na slevu. například do Kolosea je vstupenka za 2€ 

-Pozor na spoustu podvodníků prodávajících věci na ulici. (nejvlezlejší jsou prodejci růží)

-Zvažte zda je potřeba všude jít dovnitř. Například fronty do prostor Vatikánu jsou přes celé Svatopeterské náměstí. 

-Stánek hned Castel Sant'Angelo nabídí točenou plzeň za rozumnou cenu. (na Itálii)

- V roce 2024 až někdy do prvních měsíců 2025 probíhá v Římě velká renovace. Spousta památek je tedy pod lešením. Pokud můžete odložte výlet na později.

Koloseum

Di Trevi

Forum Romanum

Drink u Kostela Andělů

Pohled na Vatikán

Neapol

Z Říma do Neapole jsme se vypravili rychlovlakem. Určitě je dobré objednat lístky dopředu. Jsou tam obrocské slevy pokud je koupíte s velkým předstihem. Nás vyšli za 2 osoby 24€. Jeli jsme společností Italo a celá cesta kolem 250km trvala jen 1 hodinu a 15 minut. Vlak byl čistý, na čas a i při rychlosti 300km/h byl naprostý klid.

Neapol žije svůj vlastní život. Většina lidí si bude chvilku zvykat. Sám si pamatuju, když jsem tu před lety byl poprvé na eurovíkend a ze začátku si říkal, kam jsme se to dostali. Chaos, špína, davy lidí.... Neapol se nedá popsat, ta se musí zažít. 

Když člověk najde systém v chaosu, zjistí, že to je ta nejsurovější Itálie a nebude se vám chtít jinam. Aperol za 1€ s aklimatizací značně pomáhá. Ten najdete skoro na každém rohu. Jsou to z pravidla malé 2dc kelímky v poměru 1:1. 1dc aperolu a 1dc často točeného prosecca, vodu tady nehledejte. Pokud si sednete v restauraci, tak ten klasický bude stát kolem 5€ a poměry budou jak je známe i u nás.

Pozor na obžerství

S jídlem neuděláte chybu asi nikde v Itálii. Neapol je ale kapitola sama pro sebe. Restaurace, kavárna, bistro nebo cokoliv spojeného s jídlem najdete doslova všude. všechno voní a vypadá krásně. Největší dilema, kterému tady můžete čelit, je, že oči by jedli, ale žaludek nestíhá. 

Co musíte vyzkoušet:

Sfoglitella - Vrstvené listové těsto, plněné ricottou a kandovanými pomeranči. Od první chvíle můj nejoblíbenější desert v Itálii.

Baba - Buchta namočená v rumu... zvláště pokud vám nevadí tuzemáková chuť. 

Margharita - Typická pro Neapol, rodiště pizzy. V jednoduchosti je síla, v tomto případě to platí 2x.

Místa které doporučuji:

Cafe Vulevu - kousek od Castel Nuovo, ideální na snídani. Příjemná obsluha, skvělé zákusky a káva.

Kavárny v Galleria Umberto I. - vyzkoušel jsem 2 a obě byli dobré. člověk by čekal, že budou dražší, ale cen jsou stále nohama na zemi. Prostředí je neskutečný bonus.

L'Antica Pizzeria da Michele - Asi nejznámější pizzerie na světě. Hlavně kvůli filmu Jíst, meditovat milovat, kde si Julie Roberts pochutnává na jejich Margharitě. A taky protože všude na stěně visí ocenění včetně několika od Mischelinského průvodce. Nemají přímo hvězdu, ale blíž už být ani nemůžou. Pizzy tu mají 3 druhy a stojí 6€ za kus a k tomu lahev piva za 3€. Jsem docela jedlík, ale s touhle jsem měl velký problém... ani se vešla na talíř. Jen pozor stojí se tu fronty. Dlouhé fronty. My jsme měli štěstí, šli jsme na brzkou večeři, zkusit kdyby náhodou tam nebylo tolik lidí a měli štěstí. Čekali jsme jen 5 minut a to za to rozhodně stojí.

Nejlepší pizzerie

Mischelinská ocenění

Co vidět

Metro - může to znít divně, ale narozdíl od Říma je zdejší metro čisté, moderní, spolehlivé a hlavně některé nové zastávky jsou pastva pro oči

Castel Sant´Elmo - na téma veřejné dopravy, určitě využijte lanovku k hradu na kopci, nad Neapolí. Za pár korun jsou odtud nádherné výhledy na celé město s Vesuvem v pozadí.

Galeria Umbero I. - pasáž podobná té velmi známé z Milána. jak jseem již psal, skvělé místo na kafe nebo aperol.

Quarteri Spagnoli - španělská čtvrť je místo, před kterým spousta průvodců varuje. Především v noci a v odlehlých částech buďte opatrní, ale určitě ji nevynechte. Atmosféra se nedá srovna s ničím jiným, jídlo a pití tu je neuvěřitelné a za minimální ceny.

Neapol je ale i skvělá základna na vyhlášená místa v okolí.

Aperol v Galeria Umberto I

Quarteri Spagnoli

Castel Nuovo

Vesuv a Neapol z Castel Sant´Elmo

Capri

Z Neapole, každou chvíli vyjíždí trajekty na okolní ostrovy - Capri, Ischia a Procida. Procida je vyhlášená barevnými domky, Ischia hradem na moři, jako z fantasy filmu a díky svému sopečnému původu i termálními lázněmi. Ty sem lákají spoutu starších turistů a je proto celkově klidnější.

My se tentokrát vydali na Capri. Nejslavnější z nich, což poznáte už z hord turistů, které se valí z trajektů do malého přístavu. Jsou zde 2 města - Capri a Anacapri. Na trajektu se vám budou snažit prodat zájezdy autobusy, protože to je několik kilometrů od přístavu. Zatímco u Anacapri je to pravda a bez nějakého taxi nebo autobusu se tam budete špatně dostávat, Capri je z přístavu kousek. Sice je to do kopce, ale určtě rychlejší a lepší si to vyšlápnout, než platit šílené pálky za stání ve frontě na autobus. 

Davy turistů pokračují i ve městě a proto bych doporučil jím jenom projít a pokračovat dál na přírodní krásy, kam už moc lidí nechodí a budete si připadat jako na jiném ostrově. 

Pokud si budete chtít na cestu koupit něco dobrého, tak na hlavní ulici v Capri směrem na Anacapri je malý supermarket, kam chodí nakupovat místní.(malý jen na první pohled, ale má 2 patra).

Případně si kupte něco na zub v La Rosticceria Capri Pasta. Zde prodávají levné místní speciality, které si potom můžete v klidu sníst na krásném výhledu kousek odsud. I když nám to může připadat asi zvláštní věc, tak doporučuji vyzkoušet smažené těstoviny Carbonara. 

Odtud se vydejte na Arco Naturale. Davy se rozplynou a vy budete téměr sami s pusou dokořán obdivovat přírodní krásy, které tento ostrov proslavili. Odtud se dá udělat okruh po úpatích, který vás zavede zpět do centra. 

Capri je plné luxusních hotelů a zbohatlíků z celého světa, proto se připravte, že ceny jsou o několik řádů vyšší než  v Neapoli.

Pokud se chcete na Capri vykoupat, ideální místo je hned vedle přístavu. Odpoledne tu může být chladněji, jelikož slunce zde brzy zapadá za kopec. Většina ostatních pláží je soukromá a nemale zpoplatněná. Na konci stezky od Arco Naturale je cedule, která láká ke koupání, pokud sejdete 300 výškových metrů dolů po schodech. Co cedule neříká, že vstup do vody je za 40€/osoba. 

Město Capri

Arco Naturale

Výhledy ze stezky

Ischia (fotka ze staršího výletu)

Hrad na Ischii

Pompeje

Do Pompejí jezdí z Neapole zvláštní linka, která jí propojuje s městem Sorrento. Odjíždí ze spodního patra nádraží a tam se i prodávají vstupenky. Pokud je budete chtít koupit na hlavním patře, nepochodíte stejně jako spousta dalších. Doporučuji si rovnou koupit i na cestu zpět. V Pompejích se poté u přepážky stojí dlouhá fronta. (kdyby náhodou jste je kupovali až tam, nestůjte frontu k přepážce a hledejte automat v rohu u vstupu. Ten z nějakého důvodu většina přehlíží, přitom je jednoduchý na ovládání a vydává na chlup stejné lístky.

Do Sorrenta touto linkou míří velké množství lidí s velkými kufry, kteří odsud jedou na Amalfi, tak může být dosti nabito.

Vstupenky dovnitř lze koupit přímo na místě, většina lidí je má zakoupené společně s hromadným zájezdem, proto fronty nejsou nijak velké.

Podívejte se dopředu, co chcete v pompejích navštívit. My jsme plán neměli a poté jsme zbytečně bloudili. Možná jsme i některé věci přešli.  

Instagram

vs Realita

Vesuv

Od vlakové zastávky v Pompejích jezdí linkové autobusy na Vesuv. Lístky koupíte přímo u řidiče. Jízda je zážitek sama o sobě. Úzké serpentýny a typicky italští řidiči je kombinace hodná Kinedrylu. Pokud na žaludek trpíte, tak si ho rozhodně nezapomeňte. 

Lístky si kupte dopředu. Nahoře je nikdo neprodává. je tam pouze QR odkaz na stránku, kde je koupíte online. Ale jelikož tam není signál musíte se připojit na zdejší wifi. Rozhodně si ušetřete trápení a kupte v pohodlí hotelu den předem.  

Kolem Vesuvu je stezka, která nabízí výhled na celé pobřeží a dovnitř sopky. Je to hezká procházka už jen pro ten pocit, že jste na aktivní sopce.

Pohled do Vesuvu

Výhled na Pompeje

Pobřeží Amalfi

Zde budou moje informace omezené pouze na Vietri sul Mare a Salerno. Bohužel, jsme zde byli v době, kdy v Česku řádili povodně, a špatné počasí se promítlo do skoro celé Evropy. To nám zhatilo plány navštívit i další části pobřeží. 

Do Salerna jsme se dostali opět vlakem z hlavního nádraží v Neapoli. Odtud jezdí turistické autobusy až do města Amalfi a staví ve vesnicích po cestě. Lístky se kupují v trafice uvnitř nádraží. My jsme jeli hned do vedlejší vesnice, proto jsme využili městskou. Tam se lístsky dají koupit přímo v autobuse. Terminál na platbu kartou ale nešel a řidič nám oznámil, že fyzické lístky mu došli. tak jsme jeli zadarmo. 

Vietri sul Mare

Malebná vesnička zvaná "Brána do Amalfi" je klidná základna pro průzkum okolního pobřeží. Cenově je to tu mnohem přívěťivější než v dalších vesnicích. Ubytování u moře je zazlomek ceny, kterou by jste platili ve vyhlášených městech Amalfi nebo Positano. Přitom pokud si chcete užít relax u moře, je to skvělá volba. Dlouhá pláž, která má veřejné části bez nutnosti placení slunečníku, je jako oáza klidu. V době naší návštěvi by se dali turisté počítat na prtech ruky. Hlavní osazenstvo tvořili místní důchodci, kteří si sem chodí popovídat. I tak nás tam bylo jen pár. O víkendu byla pláž plnější, ale ani tak nebyla nouze o místo.

Restaurací a obchodů je ve vesnici celkem dosti. Vždy si dejte pozor, kam jdete a dívejte se na recenze restaurací. Spousta jich nabízí průměrné služby za vysoké ceny. V podstatě se tu neoficiálně provozuje turistická taxa. Ceny na Lístku platí pouze pro turisty. Pokud mluvíte italsky, dostávate automatickou slevu třeba i 50%. 

Obchodů je sice dost, ale většina prodává keramiku, pro kterou je celé městečko známé. Potravin je tu pomálu a jsou malinké. Za návštěvu určitě stojí Lambiase Imma, kde se dá koupit levné a dobré víno, něco na zub a hlavně exklusivní sandwiche. Pár, který obchod vlastní mluví trochu anglisky, ale několik italských slovíček pomůže. Kouzelné slovo "sandwich" znamená, že vám ukáží jak velikou housku si přejete a poté nabídka čím ji naplnit. Čerstvě krájené Prosciutto, salám, domácí denně vyráběná mozzarela. Lepší jsem v životě nejedl. A cena kolem 3€ za porci, kterou jsem k obědu nespořádal a zbylo ještě na večeři. 

Výlety

My jsme měli dopředu objednanou plavbu kolem pobřeží, s welcome drinkem, obědem a koupáním. Cena lehce přes 1000Kč/os. Výjezd z přáístavu v Salernu necelé 2km od Vietri. Bohužel, počasí bylo proti a výlet nám zrušili. Recenze byli jen pozitivní, o to více mě to mrzí.

 Místo toho jsme se rozhodli naskočit na turistický autobus od Amalfi. Bohužel, tento nápad mělo spousta lidí, a autobus (pokud už tedy přijel) byl plný už od první zastávky, takže na naší 2 ani nezastavil. Obecně autobusy si tu jezdí jak chtějí. Vlaky jsme všechny měli na čas. Autobus žádný.

Nakonec jsme to vzdali, sli na pláž, a bouřku krátce přečkali na hotelu. Večer jsme obdivovali krásy Vietri a to taky není k zahození. Keramika dekoruje téměř všechny ulice a výhledy jsou tu taky nádherné.

Pláž v největším obsazení