Cestopis

Roadtrip po balkánských hot springs

Zapomeňte na Island, přírodní horké prameny najdete i na trase Srbsko - Řecko - Albánie (a zadarmo!)
Avatar uživatele Klaruz
Cestopis z roku 2018 napsala Klaruz

Na Balkán se jezdí většinou k moři, my se ale rozhodli, že si uděláme říjnový roadtrip za termály. Ale ne do placených lázní, dali jsme si tu práci a vyhledali si přírodní hot springs v Srbsku, Řecku a Albánii (aneb jsme poslední lidi, co nebyli na Islandu, tak si to chceme kompenzovat aspoň na chudém jihu).
Trip trval od 8. do 17.10., ale doporučuju si vyhradit alespoň dva plné týdny.

DEN PRVNÍ

Přejezd Valašsko - Bělehrad, cca 7 hodin cesty autem v kuse po dálnicích.
V Bělehradě seženete (alespoň mimo sezónu) fajn ubytování mimo centrum bez problémů kolem 10 euro / os / noc.  My spali v Rooms Green Set za 15,5 eura za dvě osoby na pokoji. A to tam byla vířivá vana, rychlá wifi a rakija na uvítanou. Před prohlídkou města jsme ale dali přednost odpočinku. 

DEN DRUHÝ

Přejezd Bělehrad - Lukovska Banja, cca 3,5-4 hodiny jízdy (tedy za normálních podmínek bez hromadné nehody na dálnici se sedmi mrtvými, pro nás vlastně celodenní výlet včetně hodně mizerné zajížďky přes nezpevněnou cestu v horách - ještě jednou dík GPS!).
Lukovska Banja je vesnička, která nemá moc co nabídnout krom velkého hotelu s lázněmi. Nečekejte kolonády ani moderní stavby.  Na konci vesnice ale vyvěrají horké prameny do vybudovaných malých bazénků, které jsou přístupné zadarmo všem. A jsou boží! V nejteplejším bazénku bylo cca 39-40 stupňů a scházeli se tam v podstatě jen místní důchodci. A díky za ně - stačilo se zeptat a měli jsme ubytování u místních hned naproti těchto bazénků (10 eur/os). A to s ranní donáškou kafe až k bazénku. S místními jsme si taky povykládali, přeci jen turistů ze zahraničí tu moc nejezdí. 

Pán, kterému jsem měla poslat fotku poštou. Až na to, že na občance neměl adresu...Pokud tam pojedete, tak ho pozdravujte!
Donáška ranního kafe v džezvě k bazénku.
Ráno liduprázdno.
O tohoto Ťunťu bylo postaráno podle vrstvy tuku dobře, což na Balkáně bohužel vůbec není samozřejmost... (řeč je o psovi, ne o mém muži, tomu zásadně moc nevařím, aby si nezvykal).
Výhledy po cestě do Lukovské Banji.

DEN TŘETÍ

Ráno jsme se ještě máchali v horké vodě, mazlili se s místními psy a stavěli si z kamenů přehrady na vedle protékající říčce (která měla u některých břehů přes 40 stupňů, zatímco o pár centimetrů dál už byla skoro ledová).

V poledne jsme se rozloučili s našimi milými ubytovateli a vydali se na další přejezd, tentokrát přes celou Makedonii (přes jih Srbska, Kosovo se vyplatí raději vynechat, už jen kvůli neplatné zelené kartě, když pomineme ostatní) do městečka Gevgelija, kde jsme měli ubytování. Tentokrát krásný apartmán, který najdete na bookingu jako Vila Magdalena. Připlatili jsme si na celých 10 euro / osoba, abychom měli kuchyň. Tohle ubytko bylo fakt super, snadný check in, krásně uklizeno, supr vybavení, moc doporučujem!  Ve městě bylo živo, najdete tam restaurace, kavárny, obchody...Vše co člověk potřebuje. Ceny jsou nižší než v ČR, ale ne natolik, aby se člověk choval jako ožralý milionář a zapíjel v restauracích kaviár šampaňským. 
Cesta přes Makedonii byla  v pohodě, dálnice se na jihu dodělává, občas potkáte nějakou díru, ale pokud pojedete dle jejich rychlostních limitů, tak to auto i vy přežijete bez problémů. Z Lukovské Banji nám přejezd zabral něco okolo 4 hodin. 

DEN ČTVRTÝ

Po snídani v pekárně (a nakrmení několika toulavých psů...takže spíš po rozdání naší snídaně psům okolo) nás čekala cesta do řeckých termálů Loutra Pozar (na mapy.cz najdete taky jako Loutraki). Po přejezdu hranic jsme byli docela zaskočení, čekali jsme, že poznáme rozdíl mezi Makedonií a Řeckem na první pohled, ale nějak se tomu nestalo. Silnic tam mají spoustu, nejspíš byly ještě před krizí asi fakt krásné, ale teď je nechávají chátrat a zarůstat trávou. Taky vesnice v horách vypadaly v hodně zlém stavu, vysídlené domy, nedostavěné budovy, opuštěné firmy,... No Řecko mimo turistické oblasti asi krizí trpí pořád a ne málo. 

Nicméně po cestě přes hory jsme uviděli odbočku k vodopádům.  Díky mapy.cz, které tohle místo měli vyznačené taky, jsme se rozhodli, že si uděláme malinkou zajížďku. Stálo to za to, potkali jsme jen jednu rodinku na výletě a ta otužilejší polovina z nás vyzkoušela i průzračné jezírko. Pak jsem té otužilejší polovině musela vzít všechny věci, protože se běžela převléct do auta rychlostí blesku, aby neumrzla. Koupačka zůstane ale asi v anonymitě, jelikož jsem zpětně její název nedohledala. Ale kdo tudy pojede, najde! Kecám, je to Skra waterfall. 

Výhledy na řecko-makedonské hory a sváča.
Ukrytá koupačka.
Vodopád byl docela hezký, ale to bych si nemohla omylem vzít s sebou jen 50mm objektiv...

Příjezd do Loutry byl ale plné parádě. Horní parkoviště nad velkým plaveckým bazénem bylo úplně opuštěné, tudíž jsme měli kempovací místo (v kufru Octavie combi, stan by byl asi trošku složitější) kousíček od vody. 
Loutra Pozar je asi docela oblíbené místo, na googlu to najdete hned a místní tu chodí z vesničky rovnou v županech, ale  co se jen tak nedozvíte je, že krom 2 placených bazénků s vodopádem, tu vyvěrá horká voda sem-tam i po stranách potoka. A to byla naše příležitost. První večer naložení v cca 38 stupňové vodě (btw, byla teplejší než v placených bazénech), zdarmo, úplně sami a v soukromí, obklopeni českým pivem...Kdyby nebylo v plechovce, ale čepované, tak to beru jako ráj na zemi.  Jen kdyby člověk nemusel vylézt. Počasí ale přálo, večer bylo pořád okolo 14-15 stupňů, takže i spaní v autě bylo hodně komfortní. 

Přehrada z kamenů tu už byla, ale my si postavili ještě větší! Boží!
Čirá pohoda.
Kempování v plné polní.
Horní parkoviště.

DEN PÁTÝ

Koupačka, nicnedělání, vaření na vařiči, vyzkoušení placených bazénků (2 eura na den - férová cena, ale co si budem, za 20 minut to člověka omrzí, navíc důchodci vždycky zaberu místo pod vodopádem) a nakonec večerní návrat na osvědčené místo. Opět ráj na zemi. Až na jednoho pejska, který se k nám přidal a nám trochu zkomplikoval život....
Rada do života: pokud máte fakt moc rádi psy, radši na Balkán vůbec nejezděte. Pokud přesto pojedete, tak se zařekněte, že na žádného toulavého psa nebudete volat nebo je, nedej Bože, krmit. Pokud to nevydržíte a budete psy hladit a krmit, vemte si rovnou s sebou přepravku na psa a peníze na veterináře. Tahle toulavá fenka nám totiž spala u auta (ano, zavolala jsem ahoj pejsku, ano, poslala jsem muže pro všechno naše jídlo a ano, hladili jsme ji) a když jsme ji tam ráno museli nechat (s 400g krůtí šunky), zlomilo nám to srdce.

 

Placený bazén v vodopádem (věčně zabraným důchodci).
Skály u vesnice Loutraki.
Placený bazén
Vedle bazénů byl splav - bohužel už s klasickou horskou teplotou.

DEN ŠESTÝ

Den šestý byl ve znamení přesunu do Albánie, konkrétněji do termálů Benja (u města Permet). Jak máme mapy.cz na navigaci fakt moc rádi, tak to s "oranžovou" silnicí vedoucí z Korce do Leskovniku fakt nevychytali. Postupně se totiž cesta zhoršovala a posledních 10 kilometrů jsme jeli snad hodinu (to už byl regulerní offroad). Taky tudy téměř nejezdí auta (na posledním zmiňovaném úseku jsme potkali jen jedno - slovenskou Octavii :)). Pokud byste se tudy chtěli vydat, vemte to raději na jih přes Řecko. 
Nicméně se nám do Permetu podařilo dojet ještě za světla, uvelebit své kepovací místo vedle laviček a dvou VW transportérů. Nevím, čím si to tento termál zasloužil, ale těšil se velké návštěvnosti i v říjnu. Potkali jsme spoustu Němců v obytňácích, Švýcary, partu Čechů, kteří Albánii brázdili na čtyřkolkách... 

Večerní výhledy na hory u termálů
Kempovací místečko
Kamenný most
Hlavní bazén s výhledem

DEN SEDMÝ

Ráno a dopoledne jsme strávili zkoumáním řeky a hledáním odlehlejších bazénků, než byl ten hlavní přímo u mostu. Ač to rozhodně mělo své kouzlo, řeka byla zatraceně ledová a občasné teplé proudy vytékající ze břehů "voněly" jako zkažená vajíčka.  Ani teplota nebyla už tolik komfortní. Venku bylo ráno teplota možná něco okolo 16 stupňů, teplota vody nepřesahovala 30. Na léto asi paráda, v půlce října bych si uměla představit i vyhřátější termál. Ne každý si ale vodu +38 užívá, takže jsem si jistá, že i Benja najde své příznivce. 
Při vaření obědu se nám taky naskytl zážitek v podobě ohromného stáda koz, které přebíhalo z hor na jiné pastviny. Byl to docela rachot. 

Pak už jsme se ale vydali konečně k moři a to trasou Permet - Gjirokaster - Sarande - Himare (3,5 hodiny, množství zatáček odpovídalo pocitově posezení v pračce).
Po cestě jsme se ještě stavili podívat na pramen vyvěrající řeky nazvaný The Blue eye (nebo taky Syri i Kaltër). Řeka totiž vyvěrá ve velkém z ohromné díry a ta barva je nádherná (viz. velmi abstraktní fotka).
V Himare jsme měli opět nádherný apartmánek za 10 euro / os. Se super silnou kávou, božím výhledem z balkonu a panem domácím albánským Řekem, který kdysi chodil s Češkou a dokonce u nás trávil jedny Vánoce. 

 

 

Tenhle pes měl naštěstí svého pána - v pozadí jedno z mnoha obytných aut.
Testování menších bazénků.
Na cachtání dobré, na vyhřívání by to chtělo pár stupńů přidat.
Stádo koz vířící prach.
Pohled na hory přes kamenný most.
Vyvěrající řeka - Blue eye

DEN OSMÝ AŽ DESÁTÝ

Kolonáda Himare se nám moc líbila, levné restaurace, čisté pláže, průzračná voda a 0 turistů... Jen večer bylo už chladno (přes den se teploty držely okolo 25 stupňů) a brzy se stmívalo. Dokážu si ale představit, že konec září tady může být pro klidnou dovolenku naprosto geniální. Navštívili jsme Gjipe beach, kterou považuju za jednu z nejkrásnějších, které jsem kdy viděla. A hlavně opět tam bylo dohromady 6 lidí i s námi, posuďte sami z fotek. Výhodou je, že se k ní musí asi 15 minut pěškobusem, takže davy z autobusů se sem jen tak snadno nedostanou.

Plán se nám tu ale docela změnil. Z pohodičky u moře a pomalé cesty domů přes Makedonii se stal trip s názvem "zpátky do Řecka zachránit psa, kterého jsme tam nechali, protože jinak umřeme na výčitky, které se už nedají vydržet." Cesta zpátky byla náročná a pes už tam nebyl. Koupání v soukromém termálu (strávili jsme tam 2 noci) tak mělo posmutnělou příchuť. Nicméně budu pevně věřit, že si ho nějací bohatí Němci vzali domů a teď se má krásně ♥.

Gjipe beach - výhledy z kopce
Gjipe beach
Takhle si představuju ideální počet lidí na pláži.
Gjipe beach - kaňon
Gjipe beach

Víc fotek možná časem uvidíte na mém Instagramu www.instagram.com/klaruncze . Pokud máte nějaké dotazy, určitě se mi ozvěte! A pokud se cestopis líbil, dejte vědět, ať mám pocit, že sdílení má nějaký smysl. 
Díky. 

Klára.

Avatar uživatele Klaruz

Zážitky pro tebe sepsala Klaruz

22. 11. 2018, poslední aktualizace 2018-11-24T01:19:17+01:00

Klaruz žije v České republice a procestovala 27 zemí světa, nejvíce Evropu a Severní Ameriku. Na Cestujlevne je už 4 roky, napsala pro tebe 1 cestopis . Má své stránky https://klarafoti.cz.

Další cestopisy

Čtení na 22 minut
Desetidenní cestování po Panamě
David Panama

Hory, džungle, karibské pláže, velkoměsto - prostě Panama

Čtení na 6 minut
Není čas ztrácet čas aneb Na skok do Kodaně

Jak poznat za co nejkratší dobu a nejnižší náklady hlavní město Dánska? Asi nějak takhle...

📷 Krásné fotky
Čtení na 38 minut
Gruzínský Kavkaz - pěšky z Tušetie až pod Kazbek

Téměř nedotčená příroda, minimum turistů, spousta strastí, zážitků a mnohá ponaučení. To byly naše 2 týdny v Gruzii.

Čtení na 10 minut
Marakéš a výlet do Casablancy

Týden v Marakéši, výlet do Casablancy

Další cestopisy

10 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

mirjur

Paráda. Dobrá inspirace na posezónní výlet! Jaro by vlastně taky nemuselo být špatné...

před 17 dny
Avatar uživatele Klaruz
Klaruz

Rozkvetlý květen by mohl být parádní. Jen moře je vždycky příjemněji vyhřátější po létě než na jaro :) .

Přidat odpověď
před 15 dny
Avatar uživatele vlasta
vlasta

Fajn cestopis. V Permetu a u termálů jsem byl před třemi lety.Podle tvých fotek to tam vypadá pořád stejně.Jeli jsme tam taxíkem z Permetu za cca 7 eur.U starého mostu byla tehdy hospoda a měli tam skvělé červené víno.Majitelé uměli i pár slovíček česky.Spali jsme tam v květnu pod širákem a bylo to super.

před 20 dny
Avatar uživatele Klaruz
Klaruz

Jee, červené víno by tam bodlo, ale žádná hospůdka už (v půlce října) nefungovala. Škoda :)

Přidat odpověď
před 15 dny

Lepší označení i pojmenování té pláže v Albánii je Gjipe beach, nikoliv Dhermi beach (ta je severněji a je poooodstatně delší), jinak super! :-)

před 23 dny
Avatar uživatele Klaruz
Klaruz

Opraveno! Se mi to nějak pomíchalo, díky za upozornění :) .

Přidat odpověď
před 22 dny
David Eiselt

Skvěle sepsané, super fotky a hlavně inspirace na nová místa o kterých jsem nevěděl! To je asi to nejcennější :)

Doplnil bych mapku s místy u jednotlivých kapitol, popisuješ třeba 5 městeček a já nemám vůbec ponětí kde se nachází a musím k tomu googlit vedle. Plus někde máš spojené odstavce (pomocí shift+enter), což nevím jestli bylo schválně (?), ale mě to dráždí do očí :D

před 24 dny
Avatar uživatele Klaruz
Klaruz
  • Přidal se před 4 lety
  • Napsal 13 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2018-11-24T01:21:24+01:00)

Díky, ta mapka se mi upřimně nějak sekala (ale věřím, že je to problém mého ultra pomalého notebooku), tak jsem to vzdala. Vyzkouším později :) .

Spojené odstavce naschvál nejsou, to je jenom asi moje neschopnost :D . Ale jsem ráda, že jsem mohla inspirovat i super zkušené cestovatele!

EDIT: ta mapa mi fakt drásá nervy, zkuste s tím prosím něco provést, protože hledat vesničku v azbuce, abych ji mohla zapíchnout do mapy, mi trvá zhruba stejně jako to celé sepsat :) .

Přidat odpověď
před 24 dny
Ondra Machart

Díky za super cestopis, je bezvadný, že tam je plno tipů na ceny. A perfektní fotky! Jdu sdílet :)

před 24 dny
Avatar uživatele Klaruz
Klaruz

Jee, moc díky :)!

Přidat odpověď
před 24 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)