Cestopis

Roadtrip po západě USA 2018

o pobytu v americké domácnosti, setkání s medvědem, přízni osudu a krásných kaňonech
Avatar uživatele spickova.lucy
Cestopis z roku 2018 napsal(a) spickova.lucy

Tento cestopis jsem pro vás sepsala já - Lucie, 26 let. Vyrazila jsem s přítelem Honzou (31).

Vše odstartovaly akční letenky za 7.800,-Kč s příručními zavazadly z Vídně do San Francisca se stopoverem v Amsterdamu (děkujeme cestujlevně!!). Letenky byly k dispozici na září, což je ideální období, protože není takové horko a americké rodiny už jsou zpátky ve škole a v práci.

Do Amsterdamu jsme odlétali konkrétně 11. září, čímž jsme mé matce zajistili několik bezesných nocí. Přikoupili jsme za 50 éček jedno společné odbavené zavazadlo a vydali se vlakem do Vídně (z hlavního nádraží jezdí vlak na letiště každých pár minut).

Stopover v Amsterdamu

V Amsterdamu jsme měli k dispozici jedno odpoledne, další den ráno už jsme odlétali do SF. Tento čas jsme využili k prohlídce Zaanse Schans, což je vesnička historických mlýnů, která je volně dostupná bez nutnosti cokoliv platit a dostanete se sem krásně vlakem. Poblíž je i továrna na čokoládu, jejíž všudypřítomná vůně Honzu přiváděla do transu. Strategicky jsme také zvolili ubytování u vlakové zastávky (Zaandam, Easy hotel Amsterdam), ze které jsme se ráno pohodlně přepravili na letiště (vždy blahořečím letištím, která jsou s centrem spojena vlakem nebo metrem a člověk se tak nemusí obávat dopravních kolapsů). 

Překvapilo mě, jak je Amsterdam malebný, známé roztomilé domečky najdete na každém kroku. Lidé se pěkně oblékají a i přes větrné deštivé počasí jezdí všude na kole.

Přílet, půjčujeme si auto, sháníme výbavu

Přílet do SF byl načas - v poledne, vystáli jsme menší frontu na imigračním a následně jsme se přesunuli letištním vláčkem do sekce "Car rental", abychom vyzvedli objednané auto (od společnosti Thrifty, objednáno přes Rentalcars asi 2 měsíce předem). 

Jaké bylo naše překvapení, když slečna žádnou rezervaci nenašla, protože jsme si auto objednali k vyzvednutí na den před příletem (high five jací jsme blbci co neumí spočítat časový posun). Takže auto bylo v tahu a vypadalo to, že jiné zrovna není k dispozici. Nakonec se nám podařilo dohodnout deal, kdy jsme dostali lepší auto (Chevrolet cruze) za příplatek cca 5 dolarů denně. Ještě jsme objednali pojištění standard (achjo, i tak je to pálka - na místně jsme dopláceli celkově kolem 400 dolarů) a už jsme objevovali kouzlo automatické převodovky. Auto mělo najeto dost málo a za celou dobu s ním nebyl jediný problém. 

Přesun z letiště přes město byl totální masakr; jednak byla odpolední dopravní špička a jednak se chudák Honza musel po 10h letu naučit řídit na 6 proudých silnicích, což spočívalo zejména v soustavném přejíždění všech aut z pruhu do pruhu (pokud se zrovna nestálo v koloně). Než jsem pochopila systém exitů z dálnic a s tím spojené zrádnosti, byli jsme oba úplně zpocení a rádi, že jsme se nikde nenabourali. Po třech hodinách jsme se konečně vymotali ze SF a zamířili do Oaklandu ke známé zapůjčit kempovací vybavení (v průběhu jsme taky zjistili, že je v autě asi 200 rádiových stanic, rozdělených podle žánru - samostatným žánrem je tu očividně i Elvis, Beatles a Tom Petty).

Od známé jsme si půjčili stan, plachtu pod něj, nafukovač matrací a nějaké další drobnosti. V blízkém Walmartu jsme dokoupili deky, polštáře, svítidla a nějaké jídlo. Nechtěli jsme ztrácet čas, a tak jsme ještě ten den vyrazili vstříc první zastávce - Yosemite.

Ještě bych ráda podotkla, že žádné ubytování jsme neměli rezervované předem. Nechtěli jsme se stresovat časovým plánem, ani se zdržovat případným rušením rezervací. 

Yosemite

Cesta do Yosemite se klikatila jako blázen, proto i zabrala dost času (navíc těsně před cílem byly dopravní zácpy). Ráno jsme vyrazili z města Modesto, kde jsme nocovali v náhodném motelu u cesty a před polednem jsme už stáli uprostřed Yosemite Valley, centra všeho dění.

Největší obavu jsme měli o ubytování, protože u vjezdu do parku nám bylo řečeno, že kempy přímo  v Yosemite Valley jsou plné a že volné jsou jen nějaké jiné docela mimo. Vzhledem k všudypřítomným serpentinám se nám nechtělo odněkud "dojíždět", a tak jsme se vydali přímo do Yosemite Valley s tím, že prostě uvidíme.

Zastavili jsme u Camp 4, kde byla cedule "full" a u recepce fronta asi 10 lidí. Zařadili jsme se na konec a opájeli se marnou nadějí. Překvapivě nám bylo nabídnuto několik kempovacích míst, zaplatili jsme úžasných 6 dolarů za osobu, vyslechli poučení týkající se medvědů a za chvíli už jsme stavěli stan. Museli jsme mít docela štěstí, protože ze zkušeností jiných známých víme, že místo jen tak nesehnali, přestože se jedná o walk-in camp bez možnosti rezervace. Osobně si myslím, že jsme přišli v dobrý čas a spousta lidí se zrovna "check-outovala". Nutno podotknout, že tento kemp byl opravdu dost "basic". Žádné sprchy, jen docela ošklivé umyvadlo se záchodem, pitná voda a skříňka na jídlo proti medvědům. Auto muselo být na parkovišti a ne přímo u stanu, jak bývá zvykem. Nicméně jsme byli rádi, že jsme rádi, a vyrazili jsme objevovat.

Celým údolím projíždí každou chvíli bezplatné autobusy, takže si stačí jen vybrat některý trail a vyrazit k příslušné zastávce. Mapu parku dostanete zdarma hned na příjezdu (platí ve všech parcích) a místní personál vám dá aktuální tipy kam vyrazit (občas se stává, že je některá část parku uzavřena, vodopádům chybí voda apod.).

Protože hned u kempu začíná Upper Yosemite Fall Trail, alespoň kousek jsme si vylezli (téměř všechny treky jsou do kopce, což je logické, vzhledem k tomu, že se nacházíte v údolí). Odměnou byl pěkný výhled na údolí. Následně jsme absolvovali Mist Trail, což byla moc pěkná procházka k vodopádu. Bohužel v září mají vodopády minimum vody, přesto se nám tu líbilo. Kdybychom se nebáli o Honzovo koleno (které jsme nechtěli odrovnat hned první den), zkusili bychom 4-Mile Trail, a to zřejmě s odvozem na Glacier Point a dolů pěšky. Byla zde možnost nechat se zavést na Glacier Point i zpět, nicméně bylo to pro nás dost drahé a nakonec jsme do toho nešli. Největší divočinou, kterou park nabízí, je trek na Half-dome, avšak k tomu potřebujete speciální povolení, které není úplně snadné získat. Znám lidi, kteří se tam dostali i bez tohoto povolení, ale spoléhat se na to nedá.

Další den ráno jsme stihli ještě procházku Mirror Lake (výjimečně po rovince), ale žádná voda v jezeře nebyla. Navíc zde ráno nebyli ani žádní lidé a já jsem tak s hrůzou očekávala v přítmí velkých kamenů medvědy. Potkali jsme však jen nějaké příbuzné jelenů, kteří se v parku volně promenádují a lidí se vůbec nebojí.

I ze dna Yosemite Valley jsou moc hezké výhledy na monumentální skály, takže také veškeré courání tam a zpět mezi zastávkami je doplněno krásnými kulisami. V turistické jídelně seženete burgr za 6 dolarů (samozřejmě i lepší a dražší jídla), je tu supermarket (ceny s přirážkou) a gift shop.

Počasí nám vyšlo skvěle, přes den svítilo slunce a pohybovali jsme se v kraťasích. Zato v noci jsme se třepali zimou jak ratlíci (hlavně tedy já, a to přestože jsem měla i bundu, deku navíc a ne-úplně-shit-spacák). Každé zašustění mi navíc připadalo jako medvěd pátrající po svačince, takže ráno jsem byla k.o.

„Pořád jsme na tom ale byli lépe než moje kamarádka, která v říjnu přijela z Floridy do národního parku Glacier a zjistila, že zde sněží.“

Často jsem četla, že Yosemite není nic, z čeho by si Evropan sedl na zadek a že v Alpách uvidíte to stejné, ne-li hezčí. Já Alpy v létě neznám vůbec, byla jsem týden v Tatrách a Yosemite se mi moc líbil. Nevím, možná to bylo způsobeno nadšením z prvního parku, ale ta atmosféra celého údolí, výška skal, typické panorama s Half-dome, to vše mi přišlo monumentální a krásné. Navíc bylo super bydlet přímo v Yosemite Valley, člověk tak měl spoooustu času na kochání. 

Na odjezdu z parku jsme se ještě zastavili u nádherného Tunnel view a udělali pár fotek.

Camp 4
Mist Trail
Panorama z Yosemite Valley
Tunnel View

Sequoia

Cesta do Sequoie byla dlouhá a plná kopců a zatáček. Vyrazili jsme kolem 9 a cca po 4 hodinách jsme byli na místě i s přestávkou na oběd v mexické restauraci; toužila jsem totiž po opravdovém jídle, po noci v Yosemite hrozilo, že se sekvojí nedožiju. Bonusem nám byla výzdoba pravého amerického "dineru", sezení v typických boxech, Elvis v rohu a velmi ochotná obsluha.

Dorazili jsme do oblasti u General Sherman Tree, kde bylo možné vidět spoustu obřích sekvojí a opravdu to stálo za to.

Giant Forest Museum ale už bylo bohužel zavřené, šli jsme se tedy projít ještě na Big Trees Trail.

Zde nás čekal dle našich měřítek solidní adrenalinový zážitek, a to setkání s medvědem. Pomalu se blížil západ slunce, na cestičce kromě nás nikdo nebyl. Najednou mě Honza prudce zastavil a upozornil, že před námi vedle cestičky sedí v trávě medvěd a kouká na nás (nějakých 15m? Kdoví, já bych si ho pravděpodobně ani nevšimla a došla až k němu).

„Je třeba podotknout, že s podobnými zážitky zkušenost nemám, adrenalin nevyhledávám a zcela respektuji i krávy.“

Pochopitelně jsem tedy začala uvažovat nad tím, že jsem nikdy nečekala, že zrovna takto skončí můj mladý život. Honza měl mezitím největší obavu z toho, aby se mu podařilo medvěda kvalitně natočit na mobil. Velmi tiše jsme zahájili ústup (dřevěný chodníček trochu vrzal pod mým třasem). Asi po dvou krocích mě čekal již druhý infarkt, neboť k medvědovi přes cestičku přeběhlo medvídě. Je úžasné, jak si mozek hned detailně vybaví všechny výhrůžné reportáže informující o tom, že medvědi vás asi nesežerou, pokud se zrovna nebojí o dětičky. Bohudík jsme asi nepůsobili ohrožujícím dojmem, a tak jsme se úspěšně (s častým ohlížením) vrátili na začátek stezky. 

U General Sherman
Big trees trail
Šišky se domů neberou

Původní plán cesty zahrnoval přejezd do Vegas, odpočinek v hotelu a chvilku pohody, protože na nás doléhala ještě únava z letu, únava z přejezdů mezi parky a z noci v Yosemite. Návštěvu národního parku Death Valley jsme v plánu neměli, protože - jak pravili známí - nic kromě smrtelného horka nás tu nečeká.

Bohužel však byl zrovna pátek, což znamená, že ceny hotelů ve Vegas se asi tak 20x zvýší (platí i pro sobotu). Je tu sice možnost sehnat nějaké levné airbnb mimo centrum, ale když už tu jste, není vůbec na škodu zažít si pobyt v mega hotelu s casinem.

Vyrazili jsme tedy ve směru L. A. a přespali v motelu po cestě (Bakersfield). Tato varianta přespání po cestě není vůbec špatná, neboť takto v pohodě seženete pěkný motel za cenu okolo 40 dolarů za pokoj a nemusíte se bát, že bude plno.

Los Angeles

O L. A. se moc rozepisovat nebudu. Ubytování zde bylo drahé, zácpy nekonečné, přesuny trvaly strašně dlouho (a to i metrem), všude spousta žebráků a pokud netrváte na návštěvě filmových studií (stejně jako my), můžete si L. A. odpustit. 

Na chodníku slávy si sice člověk připadá velmi světově a je docela zábavné číst jména všech možných celebrit, ale to je asi tak všechno. Je zde velký cirkus kolem, různé ujetosti k vidění a samozřejmě nepřeberné množství suvenýrů. 

V Santa Monice bylo hezky, je to takové typické americké zábavní molo, ale my už jsme něco podobného zažili dříve v Jižní Karolíně, takže to pro nás nebylo nic nevídaného.

Santa Monica
Hollywood Walk of Fame

Nepovažovali jsme za nutné trávit zde více času, ceny ve Vegas spadly v neděli na minimum, a tak jsme vyrazili na sever. 

Las Vegas

Ve Vegas byla orientace a přesuny snadné - vše důležité se děje na tzv. Stripu, tedy středu města, kde jsou ty největší hotely s casiny. 

Konečně se nám dostalo zaslouženého odpočinku. Ubytovali jsme se v hotelu Circus circus za naprosto luxusní cenu (k rezervacím využíváme Booking nebo Agodu) a protože bylo vedro na padnutí, využili jsme hotelového bazénu vč. 3 tobogánů. Mimochodem nikdo u vstupu k bazénu nekontroluje, zda jste hotelový host - to stejné platí i u garáží. Hotel má i vlastní zábavní park (tam už ale samozřejmě platíte zvlášť) a malá cirkusová vystoupení co půl hodiny. Při bookování ubytování ale berte v úvahu také docela vysokou městskou daň. 

 K večeru jsme vyrazili na prohlídku města - za pár dolarů doporučuji koupit časové lístky na dvoupatrový autobus, který každou chvíli projíždí celým Stripem a zastavuje co 200 metrů.

Na Stripu najdete spoustu stylových budov a hotelů s různými motivy - je tu restaurace v Eiffelově věži (hotel Paris), panorama New Yorku v hotelu New York New York, obří prosklená Coca Cola, hotel Venetian s umělou oblohou a gondolami na vodě, večerní show fontány u hotelu Bellagio, čokoládový ráj + suvenýry Hershey's a další. Ten pravý efekt má město v noci, kdy navíc přestane neskutečné vedro.

Naše další aktivity ve Vegas zahrnovaly návštěvu typického amerického strip baru (vstup i americké pivo zdarma!!) a návštěvu Premium Outlets North (pro mě nic extra, oblečení mi přišlo docela béčkové a po kabelce Michael Kors netoužím). 

Další možností je navštívit nějaký sportovní zápas (zrovna se jeden hrál a Honza velmi litoval, že si žádné lístky předem nekoupil), večerní show v některém hotelu nebo se jít podívat do některé z typických svatebních "chapels" (nakonec jsme se k tomu nedostali). Samozřejmě je potřeba naházet nějaké peníze do automatů. Pokud ale chcete hrát ruletu nebo black jack, často počítejte s nutností vsadit min. 15 dolarů.

Na cestě z Vegas ještě proběhlo focení u známé vítací cedule, kde po ránu ani nebylo příliš rušno.

Myslím, že vidět Vegas určitě stojí za to, je to ten pravý americký kýč a pokud jste četli Kmotra, budete si představovat, jak město vybudovala propojená mafiánská síť. Vaší dovolené to určitě přidá na pestrosti.

Welcome sign
Umělá obloha nad kanály v hotelu Venetian
New York New York

Grand Canyon

Původně bylo v plánu pokračovat do Zionu, ale protože jsme zjistili, že je zrovna zavřená stezka Angel's Landing, na kterou jsem velmi toužila se podívat, otočili jsme trasu naopak s tím, že třeba budeme mít štěstí a později ji otevřou (byť to moc nevypadalo, protože byla zavřená již 2 měsíce).

Vydali jsme se tedy do věhlasného Grand Canyonu, konkrétně na South rim. V tomto nejprofláknutějším parku jsme očekávali davy a davy turistů, které nám budou kazit výhled a fotky. Byli jsme proto velmi překvapení, že lidí bylo na vyhlídkách poskrovnu, často jsme někde byli téměř sami.

Grand Canyon je neskutečně obrovský, vyhlídek desítky, panorama nádherné. Mezi vyhlídkami jezdí bezplatné autobusy, takže záleží jen na vás, kterou část si vyberete, protože celková trasa autobusu je dost dlouhá. Samozřejmě lze přejíždět i autem, ale na některých místech není tolik parkovacích míst, takže autobus je určitě pohodovější varianta. Mezi vyhlídkami se dá jít také pěšky (a zřejmě i na kole), ale cesta nevede vždy přímo po okraji, takže často nemáte cestou výhled na kaňon. 

Další možností je sestoupit na dno kaňonu a zpátky, ovšem toto se nedoporučuje absolvovat v jednom dni. Pokud však chcete přenocovat dole, je třeba si místo zarezervovat a také sem dotáhnout stan apod. Pokud nevíte co s penězi, je možno obdivovat kaňon z vrtulníku.

Klima bylo příjemné, sice horko, ale díky větříku jste si jej ani neuvědomovali.

Problém nám však vyvstal s ubytováním. Zdrželi jsme se déle, než jsme očekávali (zapadající slunce nad kaňonem nám nedovolilo odejít), jediný hlavní kemp byl plný a nám už se nechtělo nikam jezdit (nějaké vedlejší kempy byly vcelku daleko a nikdo nevěděl, jestli mají místo). 

V hlavním kempu již nikdo na recepci nebyl, ale protože jde o opravdu velký kemp - navíc volně přístupný - jeli jsme to očíhnout. Při prohlídce jsme zjistili, že kempovací místa jsou obrovská a daleko od sebe, takže by se vedle sebe vešlo klidně několik aut na jedno místo (ostatně tu parkovaly i obytňáky). Byla tu i úplně volná místa, jenže člověk nikdy neví, jestli zrovna někdo nepřijede. Nakonec Honza vyhodnotil, že bychom mohli někoho poprosit, aby nás přibral k sobě. Já jsem jeho ďábelský nápad doplnila geniálně trapnou výmluvou, že jsme si spletli datum a zarezervovali jiný den.

„Kdyby se tento plán nějak ošklivě zvrhnul, byli jsme připraveni tvrdit, že jsme Poláci.“

Hned na první pokus nás ale přijal nizozemský pár středního věku s pronajatým RV, díky kterému jsme úspěšně stanovali přímo u Grand Canyonu, bez předchozí rezervace a co je nejlepší - zcela zdarma (a v noci bylo teplo - yes!!). Pověst praví, že někde v areálu kempu by se měly nacházet i sprchy (za poplatek), nicméně nakonec jsme to nestihli ověřit.

Další den jsme se zastavili ještě na několik vyhlídek v části, kterou jsme předchozí den nestihli, a pak už hurá na Horseshoe bend.

První vyhlídka
Setkání se zvěří

Horseshoe bend

Horseshoe bend je velmi populární vyhlídka na zákrut řeky Colorado. K samotné vyhlídce se jde asi 20 minut vyprahlou pouští přes kopec (pouštní dojem je zde opravdu silný). Na konci se vám naskytne onen známý výhled, o který se však budete dělit s mnoha dalšími návštěvníky. Celkově ale vyhlídka za návštěvu určitě stojí, zákrut řeky vypadá téměř magicky.

Poušť
Horseshoe bend

Po cestě dál ve směru k Monument Valley jsme se zastavili v Antelope Canyonu (lower), kde jsme zjistili, že je nutné mít rezervaci předem a pokud rezervaci nemáme, můžeme si koupit lístky a zařadit do fronty lidí čekajících na propadlé rezervace bez toho, aniž by nám někdo garantoval, že se do kaňonu skutečně dostaneme. 

Protože samotný kaňon má jen několik set metrů, nejsme fotografové posedlí zachycením slunečních paprsků na zdech a lístek stál 50 dolarů na osobu, rozhodli jsme se pokračovat v cestě. Nemůžu říct, že bych zpětně litovala, že jsme Antelope vynechali.

Monument Valley

K Monument Valley jsme dorazili kolem 17 hod., pomalu se blížil západ slunce. Věděli jsme, že zde neplatí karta America the Beautiful, přesto po nás při vjezdu do parku nikdo nic nechtěl (vypadalo to, že už je po zavíračce). 

Hned za vjezdem se nacházel kemp (The View campground), kam jsme zamířili poptat se na volná místa. Kupodivu bylo místa dost a za chvíli už jsme měli postavený stan s naprosto bombastickým výhledem (cena cca 20/25 dolarů za stan. Nabízí i chatky, které jsou však výrazně dražší a na místě již obsazené). Přestože kempovací plochou byl písek, nenadávala jsem, neboť v kempu se nacházely sprchy a dokonce i wifi!! Kemp se postupně zaplnil, bylo zde dovoleno spát také v autě. Je nutno si dovézt nějaké jídlo, protože na místě nic moc neseženete - je zde pouze luxusní hotelová restaurace.

Zbytek dne jsme strávili sledováním skvělého panorama včetně západu slunce.

V noci nás opět čekala kosa jako prase a mokré stěny stanu (ano, na poušti je v noci zima). Ráno jsme si přivstali na východ slunce (stejně by nás vzbudili ostatní s tímto záměrem) a pak už jsme vyrazili autem na okruh údolím. Cesty jsou nezpevněné a auto si užije spoustu kvalitního hrabání, ale tím je vyjížďka alespoň autentická. Okruh nám zabral cca 3 hodiny s tím, že jsme se nijak nehnali.

Na základě cestopisů jsem od Monument Valley mnoho neočekávala, ale můj dojem naprosto předčil očekávání. Celá krajina je jak z jiného světa, všude jen rudý písek, zvláštní skalní útvary, indiáni a pouštní slunce. Ráno jsme zde byli téměř sami.

Je tu i možnost projížďky na koních, ta ale byla trochu mimo naše finanční možnosti. Tak jsem se alespoň na koni vyfotila (místní indián má k tomuto účelu vyhlídnuté perfektní místo s výhledem). 

V údolí dodnes žijí původní indiánští obyvatelé.

Cestou z Monument Valley jsme se zastavili na tzv. Forrest Gump vyhlídce, která je také pěkným místem pro fotky. Ostatně celé údolí mi přišlo děsně fotogenické a fotky z něj patří mezi mé nejoblíbenější.

Kemp
Indiánské děti na písečku
Picture on the horse
Forrest Gump vyhlídka

Arches

Další zastávkou byly národní parky Arches a Canyonlands, které jsou velmi blízko u sebe. I proto jsou častým cílem amerických turistů, což znamená drahé a obsazené ubytování v jediném větším městě poblíž - Moabu. I kempy v okolí jsou dost plné a drahé.

My jsme bydleli v městečku Monticello v motelu, i tak ale nebylo ubytování z nejlevnějších. Oba národní parky jsme navštívili tak nějak na přeskáčku, pro přehlednost to ale rozdělím.

NP Arches byl pro mě naprostá nádhera, kamenné oblouky mi připadaly úplně neskutečné a nechtělo se mi věřit, že je vytvořila příroda. Park nebyl nijak přeplněný (pouze u Delicate arch bylo více návštěvníků).

Po parku jsme se pohybovali autem a dle mapy zastavovali dle zvolených zastávek. Vydali jsme se na delší procházku k Delicate arch (cca 2,5 hodiny tam i zpět), na krátkou vycházku k výhledu na delicate arch z dálky, při západu slunce jsme byli sami u Balanced rock a také jsme se vydali k úžasnému Landscape arch. (cca 1,5 hodiny tam i zpět).

Delicate Arch
Landscape Arch
Balanced rock at sunset

Canyonlands

U tohoto parku je třeba mít na mysli, že je rozdělen na 3 části - The Needles, The Maze a Island in the Sky. Celkově je park opravdu rozsáhlý, jak v Needles, tak v Island in the Sky trvá dlouho než vůbec dojedete k začátku nějakého treku nebo k vyhlídce. Mezi Needles a Island in the Sky se navíc nedá přejet přímo parkem (jsou od sebe odděleny řekou), musíte po silnici přes Moab.

O tomto parku jsme neměli téměř nic zjištěno dopředu. Až na místě se ukázalo, že "Maze" je netknutá divočina určená skutečným dobrodruhům a už jen dostat se k němu je zřejmě výzva. Protože jsme bydleli  v Monticellu, vyrazili jsme naslepo do nejbližší části parku - Needles.

Po cestě jsme míjeli několik velmi primitivních kempů přímo v parku (kdoví jestli vůbec byly v provozu). Poté co jsme zastavili u několika zastávek s vysvětlivkami pouštního života a ukázkou místní flóry, jsme se vydali na blízkou Slickrock trail, neboť podle mapy to vypadalo, že samotné útvary Needles, podle nichž nese park název, jsou ještě velmi daleko a nebylo nám ani jasné, jak se k nim dostat (zřejmě se nachází v oblasti Chesler park, kde byla doporučována jízda pouze terénními vozidly). 

Slickrock trail byla velmi příjemná procházka na cca 2,5 hodiny tam i zpět i se zdržením na vyhlídkách.  Cesta byla značena jen prostřednictvím nenápadných kamenů naskládaných na sobě a absentovaly zde jakékoliv známky civilizace (žádné naučné cedule apod.).

„Byť mi kaňon neučaroval tak jako např. Grand Canyon, byla zde jedna nesporná výhoda, a to ta, že za celou dobu jsme potkali pouze dvojici amerických důchodců.“

Díky tomu si člověk opravdu mohl užít netknutou přírodu v naprostém soukromí a představovat si, že žádná civilizace neexistuje. Needles jsme viděli v dálce i odsud a celkově byly výhledy na kaňon moc hezké. Honza např. považuje tento trail za jeden z nejlepších zážitků dovolené, neboť si opravdu užíval, že jsme tu byli sami.

Přestože slunce docela peklo, s dostatkem vody se to dalo zvládnout v pohodě.

K večeru jsme dorazili i do oblasti Island in the Sky, kam míří asi většina návštěvníků, zde jsme ale trochu bojovali s časem. Byť bychom teoreticky stíhali i Grand View Point, zradila nás nádrž auta, neboť po velkém množství zatáček hlásila nedostatek paliva, byť, jak jsme později zjistili, bylo to způsobeno právě jen rozhoupáním benzínu v serpentinách. Spokojili jsme se tedy alespoň s vyhlídkou Green River Overlook, která byla blíž a velmi působivá.

Green River Overlook
Green River Overlook

Kemp na sever od Island in the Sky byl nekřesťansky drahý a plný, proto jsme zvolili variantu nočního přejezdu do městečka Green River. Naneštěstí zde byly téměř všechny motely obsazeny. Protože nás ale čekal dlouhý přejezd do Zionu a Honza se na to cítil, nakonec jsme v noci dojeli až do města Richfield, kde jsme v pohodě ještě tu noc zabookovali levný motel.

Zion

Díky tomu, že jsme se v noci hecli na dlouhý přejezd, ráno jsme si mohli přispat a do Zionu už to nebylo tak daleko. 

Brzy jsme zjistili, že jsme dorazili zrovna v nějaký national-něco-day, kdy byl vstup zdarma, takže park byl totálně napráskaný lidmi. Nebylo skoro možné najít parkovací místo, a to ani na placených parkovištích. 

Dobrou zprávu nám ovšem sdělil ranger hned u vchodu, neboť jak se ukázalo, Angel's Landing, aneb touha mého srdce, zrovna ten den ráno po několika měsících znovu otevřela!!! Někdy je prostě osud na vaší straně. Tento vrchol výletu jsme ale strategicky odložili na další den s tím, že si přivstaneme.

Následně jsme absolvovali Lower Emerald Pool trail, což je poklidná procházka dnem kaňonu, kterou zvládnete i s kočárkem (Upper pools byly uzavřené).

„Protože to tady ale vypadalo jako na prvního máje, usoudili jsme, že musíme jít na nějakou obtížnější trasu, kam se lenoši nehrnou. “

K tomuto účelu jsme si vybrali trek na Observation point, který mapa označovala za značně náročný v rozpětí cca 6 hodin. Plán byl, že zkusíme dosáhnout alespoň nějakého výhledu a pak se vrátíme zpátky, protože tolik času jsme neměli.

Po cca deseti minutách stoupání jsme zjistili, že jsme špatně odbočili a dosáhli jsme vrcholu Weeping rock trail s malým vodopádem. Napodruhé už jsme to trefili a začalo zdlouhavé stoupání tam a zpět napříč svahem. Hnalo nás však nadšení z nového parku a úbytek turistů. 

Jakmile jsme překonali prvotní fázi stoupání, cesta začala být mnohem zajímavější a zahrnovala průchody skalami  a celkově moc pěkné skalní útvary. Časem se přidal i výhled a po cca 1,5 hodině jsme zjistili, že se pomalu ale jistě blížíme vrcholu. Problém byl v tom, že jsme slepě uvěřili oficiálním informacím o délce trailu, takže jsme si mysleli, že nemáme šanci jej celý stihnout, bohužel jsme si tedy nevzali dostatek vody. Nakonec jsme to z tohoto důvodu vzdali docela blízko od cíle, nicméně pěkné výhledy jsme si užili i tak. Budiž nám útěchou, že dle sdělení našich známých se na konci žádný "wau efekt" nedostavil a navíc jsme si obdobný výhled užili další den na Angel's Landing. Dolů už se šlo o poznání jednodušeji, celkově trail určitě zvládnete mnohem rychleji než uvádí průvodce.

Ubytovaní jsme byli trochu bokem, myslím, že v motelu v městečku St. George. Další den přišel pro mě zlatý hřeb celé cesty, trail na Angel's Landing.

Ráno jsme vstávali ještě za tmy, přesto už jsme v parku potkali spoustu turistů. Naštěstí mířili i na jiné traily, takže počet lidí na naší trase nebyl velký.

Podobně jako u Observation point jsme nejdříve absolvovali cik-cak stoupání svahem, následně průchod skalami na druhou stranu, další kvalitní stoupání a pak začala ta pravá zábava.

Nevím, jestli jste o Angel's Landing někdy slyšeli (já sama jsem se o něm dozvěděla jen asi rok před tímto výletem), ale jedná se o vysokou úzkou skálu uprostřed kaňonu, na kterou se doslova šplhá s propastí pod vámi zprava i zleva.

„Doposud se zde zabilo cca 8 lidí a opravdu jej nemůžu doporučit lidem se strachem z výšek.“

Ostatní se ale nemusí bát, pokud budete dávat pozor a držet se přikovaných lan, zvládnete to v pohodě. Více napoví fotky.

Na vrcholu se vám naskytne krásný 360° výhled na kaňon. Honza měl navíc tento den narozeniny, takže to měl i s gratulací (nutno podotknout, že chudák předem vůbec nevěděl, co ho na tomto trailu čeká). Svačinu vám nahoře možná uzmou veverky. Celkově je to úžasný zážitek.

Cestou zpět už lidí rapidně přibylo a vzhledem k tomu, že jsou zde dlouhé úseky, kde projde jen jeden člověk, vznikaly logistické problémy a zdržení. Proto se brzký ranní start ukázal jako velmi dobrý nápad (zpátky už lidé tak nevadí). Dokonce jsme cestou narazili na pěknou přednášku rangera o snaze zvýšit místní populaci dravých ptáků.

Dobré reference od známých mám také na dlouhý trek The Narrows, zde je ale potřeba počítat s tím, že značná část trasy vede vodou.

V Zionu jsme viděli také velkého domorodého pavouka (asi tarantule??).

Cestou k Lower Emerald Pools
Observation point - první stoupání
Observation point - průchod skalami
Angel's Landing
Angel's Landing
Angel's Landing - výhled shora

Přejezd do San Francisca, Pacific Highway, Monterey

Původně bylo v plánu projet se po tzv. Pacific Highway (nebo také Highway one) od LA až do SF, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme to vzali až od půlky, protože je to samá zatáčka, nikoho nepředjedete a od oceánu bývá často mlha.

Když jsme zase jednou nestihli trefit ten správný exit z dálnice a Honza strhl volant na poslední chvíli přes všechny čáry, zastavil nás kolem jedoucí policajt (s houkačkami a se vším, pěkně jak to znáte z filmů). Když se s velmi americkým výrazem naklonil k nám do okýnka, shodně jsme nasadili obličeje totálních blbců a dávali si záležet na správné české výslovnosti. Nejdřív nám vysvětlil, že to, co jsme udělali, se nesmí a je to nebezpečné (očekávala jsem ještě nějaký výrok typu "Safety isn't a joke, son") a když jsme mu zdrceně vysvětlili, že u nás mají cesty jen jeden pruh tam a jeden zpátky, chápavě nás nechal jet pouze s varováním. V této chvíli člověk ocení civilizovanou zemi, kde se korupce automaticky nedožaduje sám úředník. 

Cestou je možné udělat různé zastávky, např. na molech pozorovat pobřežní faunu vč. delfínů, je tu Hearst castle (na prohlídku jsme nešli), skvělá je vyhlídka na tuleně, Bixby bridge apod. 

Zastavili jsme se i na tzv. Mystery spotu, místě optických klamů, což je ale celkově docela blbost. Kdybych tu musela pracovat, zastřelím se asi tak třetí den (ano, až takové blázny ze sebe průvodci dělají).

Před SF nás čekala ještě jedna noc v Monterey, kde jsme si prošli místní pobřeží (byla to nějaká přírodní rezervace u města). Se zalezlým sluncem a mlhou od oceánu to bylo optimistické asi jako z Jane Eyre. Pak už jsme jen otestovali místní prádelnu a vyrazili do SF.

Bixby Bridge
Pacific Highway

San Francisco

V San Franciscu jsme měli stěžejní výhodu, neboť jsme bydleli u známých Honzovy rodiny; ubytování v SF je totiž jinak dooost drahé. Byl to příjemný pár amerických důchodců.

Zajímavá nám přišla jejich velká politická uvědomělost - zrovna probíhala aféra se soudcem Kavanoughem a opravdu upřímně to prožívali. V Kalifornii samozřejmě Trumpa nenávidí a nebojí se to říct. Překvapilo mě, jak se tu pořád řeší rasové otázky, např. jeden z titulních článků v novinách byl o tom, jak si revizoři vybírají ke kontrole moc černochů. Úplně nejdivnější ale bylo, že jedí slaninu ke sladkým lívancům (a ono to fakt není špatné!!).

Co můžu v SF doporučit, tak je určitě jízda historickou tramvají - jeli jsme z Powell Street až k pobřeží a v 9 ráno tu nebyla nijak velká fronta. U pobřeží si můžete prohlédnout 3 velké historické lodě (platí tu America the Beautiful) a o kousek dál navštívit pier 39 a podívat se na sea lions (bylo jich tam asi 30). U mola je velká spousta suvenýrů a po cestě i několik obchodů, kde si vyberete barvu oblečení a natisknou vám na něj motiv SF na počkání.

Další nutností je samozřejmě Lombard street a celkově roztomilé domečky poblíž. Na Golden Gate se dobře oblečte - fučí tu jako prase. Na nádhernou vyhlídku se dostanete, když hned za mostem ve směru pryč z centra odbočíte doleva do kopce. Hodně se mi líbilo i Haight - Ashbury (myslím, že to byla konkrétně Haight street), kam sahá prapůvod hippies a najdete tu všemožné psychedelické obchůdky a zvláštní lidi. Odsud navazuje Golden gate park, kde ale vcelku nic není, pokud nechcete za draho navštívit přítomná muzea apod.

Našim milým hostitelům musíme poděkovat za krásný výlet do Napa Valley spojený s ochutnávkou a prohlídkou sklepa (vinařství zde mají nádherné budovy, na důchod by to byla opravdu idylka) spojený s návštěvou gejzíru Old Faithful a také parku Petrified Forest plného zkamenělého dřeva/stromů. Protože jsme bydleli v Richmondu, vzali nás i na blízkou univerzitu v Berkley, kde potkáte 3x víc Asiatů než čehokoliv jiného. Oběd na molu plný mořských plodů jsme si dali ve čtvrti Marina, plné luxusních obchůdků (dlouho mě bavilo probírat se množstvím nabízených historických fotografií). Moderní umění jsme okoukli v SFMoMA. Jeden den jsme chtěli vyrazit do zábavního parku Six Flags, jenže dočetli jsme se docela špatné aktuální recenze, takže jsme to vzdali.

Po městě jsme se pohybovali vlakem BART, metrem, autobusy (mapu linek seženete na místě) i tramvají.

Lombard street
Cable Car
Golden Gate - třetího dne opadla mlha
Nutně potřebuji toto auto
Pier 39
Haight - Ashbury

Na závěr proběhly ještě nějaké nákupy (poblíž zastávky Powell Street je velké centrum), setkali jsme se s dalšími známými a pak už hurá domů. Na zpáteční cestě nás ještě čekala krátká prohlídka centra Amsterdamu poblíž hlavního nádraží (měli jsme asi 6h stopover) a z Vídně jsme akorát stihli poslední Student Agency do Brna. 

Celkové shrnutí, co se líbilo nejvíc

Hlavní výhoda tohoto tripu byla neuvěřitelná pestrost. Jeden večer rvete prachy do casina ve Vegas a další den tajíte dech nad velikostí Grand Canyonu. Na druhou stranu to ale znamená strávit hodně času v autě - přejezdy byly fakt náročné a i když při ježdění prstem po mapě je člověk velkorysý, je to prostě masakr. Už tak druhý den jsme si říkali, že do Yellowstonu dalších x hodin bychom opravdu jet nechtěli. 

Samozřejmě každého vždycky zajímá, co bylo nejlepší. Předně určitě nemůžu říct, že by mě něco opravdu zklamalo (snad možná L.A.). Každopádně mezi mé nejhezčí zážitky patřilo Angel's Landing v Zionu, Grand Canyon, Arches a Monument Valley. Všechno jsou to v podstatě pouštní parky, takže asi hraje roli velká odlišnost od toho, co můžeme vidět u nás. Obří sekvoje na mě taky dost zapůsobily. Celkově určitě preferuji parky před městy. 

Pro zajímavost uvedu i Honzův TOP výběr: Zion a Grand Canyon.

Praktické rady a tipy

1) Rezervovat ubytko předem? Osobně říkám NE, pokud nejedete v létě. Myslím si, že ideálně to prostě nenaplánujete nikdy. Délka cesty se těžko odhaduje, nejezdí se tam 130 jako u nás, můžou nastat dopravní problémy (nás například na parkovišti u Arches nabourala couvající dodávka). Taky se vám někde třeba zalíbí a najednou se vám nebude chtít odjíždět. Pokud už je to nutné, využívejte rezervace s možností zrušení. Někdo mi říkal, že u kempů se dokonce nic nestane, pokud rezervaci nezrušíte a nepřijedete (což kemp v Grand Canyonu celkem potvrdil). Kdybyste se i přesto rozhodli vše naplánovat předem, doporučuji stáhnout si z oficiálních webů parků mapy a seznamy trailů a podle toho se rozhodnout, jak dlouho kde zůstat - když např. do parku dorazíte po obědě, samozřejmě už pak nestihnete celodenní trek.

2) Na co si dát pozor u auta? Doporučuji za tímto účelem zřídit kreditní kartu, s debitkou bývá někdy problém. Určitě se nesnažte za každou cenu ušetřit na pojištění, to se opravdu nemusí vyplatit (nám nabídli 3 úrovně pojištění, vzali jsme zlatý střed). I přes naši malou nehodu neměla půjčovna s mírně pošramoceným předkem problém, předali jsme jí vyplněný záznam o nehodě sepsaný s řidičem dodávky a bylo to ok. Nijak neřešili ani svinčík v autě. Možná nemusí být od věci vybrat půjčovnu podle počtu poboček na trase - pokud se něco stane, můžete to tam aspoň hned řešit. 

3) Kolik času kde strávit? Opět strašně individuální. Většina z nás bohužel nemá tolik času, kolik by si přála, takže je to vždy Sofiina volba mezi tím vidět všechno a něco prozkoumat pořádně. Osobně jsem byla docela spokojená s tím, jak nám to vyšlo; určitě bych ráda absolvovala navíc některý z těch delších treků - sestup do Grand Canyonu, The Narrows, apod. Kdybychom vynechali L. A. a místo toho podnikli právě toto, bylo by to ideální. Zdrželi jsme se dlouho v SF, ale tady to pro nás bylo trochu o něčem jiném díky tomu, že jsme zde byli s Američany. Určitě průběžně sledujte aktuální informace na stránkách parků, hlavně kvůli uzavírkám!

4) Jak je to s jídlem? Nejlepší volbou v poměru cena/výkon pro nás byl Subway. Po cestě samozřejmě najdete nespočet levných fast foodů nebo i dražších restaurací. Snídaně jsme většinou řešili nějakým bagelem ze supermarketu a vzhledem k tomu, že jsme neměli žádnou přenosnou ledničku, hodně se nám osvědčily přesnídávky. Občas v supermarketu narazíte i na levná teplá jídla - třeba kuře, saláty, těstoviny, apod. Některé motely navíc mají snídaně zdarma, i když to nikde v rezervaci není napsané. Pizzu taky určitě otestujte, ale rozhodně si nedávejte velkou, nebo ji nedojíte ani za dva dny.

5) Co ubytování? Všechny motely byly naprosto v pohodě, určitě se nemusíte bát špatných hygienických podmínek. Doporučujeme např. Motel 6. U kempů ale nečekejte komfort jako v Česku - sprchy nejsou vůbec standard, nebývá tu stánek s jídlem, je to typicky jen kousek země, ke kterému někdy náleží ohniště, lavičky se stolem a společné záchody.

6) Jak je to s wifi a navigací? Wifi najdete v každém fast foodu, často stačí jen přijet na parkoviště. Je ale potřeba nastavit telefon tak, aby vám dovolil připojit se na veřejnou síť. Jako navigaci jsme používali aplikaci maps.me, kde se ukazovaly i ikony ubytování, restaurací apod. Stačí mít funkční GPS na telefonu.

7) Jaké si vzít oblečení? Vezměte si oblečení do každého počasí! V SF jsme často zažili studený vítr a mlhu, po západu slunce je i na poušti dost zima. Přes den už je to lepší a využijete letní oblečení. Počítejte i s tím, že ve vyšších nadmořských výškách je také větší zima.

8) Nějaké další tipy? Určitě průběžně kontrolujte aktuální situaci v parcích na oficiálním webu. Časté jsou různé uzavírky a omezení. Při příjezdu do parku vám rangeři dají užitečné tipy podle toho co vás zajímá, takže se nebojte zpetat.

Stále ještě máme pro zájemce na prodej kartu America the Beautiful platnou do konce září 2019!!

 

 

Avatar uživatele spickova.lucy

Zážitky pro tebe sepsal(a) spickova.lucy

10. 01. 2019, poslední aktualizace 2019-01-14T15:15:48+01:00

spickova.lucy a procestoval(a) 13 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 2 roky, napsal(a) pro tebe 1 cestopis .

24 komentářů

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

ahoj, můžu se zeptat, jak dlouho jste v USA byli? nevim, jestli jsem to přehlédla a nebo to není uvedený. Případně se omlouvám :). díky

před 15 dny
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy
  • Přidal se před 2 lety
  • Napsal 7 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-03-08T18:24:50+01:00)

Ahoj, odlet z Vídně byl 11.9. a odlet ze SF buď 30. nebo 31. 9.

Přidat odpověď
před 10 dny

Zdravím,

Cyhstáme se do US teď v dubnu / květnu, máte ještě prosím k prodeji Annual pass?

Díky moc za odpověď,

Lucie

před 30 dny
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy

dobrý den, zatím to vypadá, že se dohodnu s některým z předchozích zájemců

Přidat odpověď
před 28 dny
Avatar uživatele lemming46
lemming46
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 20 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-01-25T21:42:02+01:00)

Angel's Landing vypadá úchvatně, není tam nějaký nenáročnější okruh bez těch výšek? Mě bere závrať jenom z těch fotek. ;)

před měs
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

Okruhy v Zionu ani nejsou, ale stezek, kde se vrací zpět, je víc. Na rozdíl od Grand Canyonu se nepřijede autem na horní okraj, takže bez strmých stoupání jsou výhledy jen zdola kromě krátkého Canyon Overlook Trailu na Zion-Mount Carmel Highway, kde je výhled z výšky, ale ne úplně shora:

https://www.earthtrekkers.com/ca...hike-zion/

Šel jsem taky přes Weeping Rock na Hidden Canyon Trail, který je naproti Angels Langing, ale není tak náročný a má menší převýšení. V závěru za vyhlídkou do údolí byly i řetězy, ale kdo se bojí, může se vrátit dřív. Tehdy pozdě odpoledne jsem v horní části snad ani nikoho nepotkal.

https://www.nps.gov/zion/planyou..._21_16.pdf

Avatar uživatele Martin
Martin

Krásný cestopis, skvěle napsané. Mohla by jsi pro nás, co takovou cestu teprve plánujeme, říct, kolik Vás se všemi poplatky přišlo půjčení auta? Ceny na netu se mi zdají až moc nízké. Díky a těším se na další poutavý cestopis

před měs
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy

Ahoj, přesnou částku nevím, ale při rezervaci na rentalcars jsme platili kolem 10tis Kč a na místě jsme potom dopláceli za pojištění a za upgrade auta cca 400 dolarů. Takže tak. Jinak mi někdo říkal že půjčení auta ve Vegas je levnější.

před měs
Avatar uživatele Petr76
Petr76
  • Přidal se před 6 lety
  • Napsal 494 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-02-17T00:13:01+01:00)

Vy jste se především nechali vmanipulovat do upgrade. Na velkém letišti jako je SFO u velké půjčovny jako je Thrifty prostě neexistuje, že by neměli auta velikosti economy nebo compact. Stačilo říct, "ok tak mi počkáme, čtvrt hodinky, dvacet minut než něco přijede z myčky". A buď by vám dal upgrade zdarma nebo byste si těch 15 minut počkali.

To samé pojištění, sazby rentalcars už v sobě pojistku mají, tak proč kupovat na místě podruhé totéž?

před 30 dny

Pro auto jsme si přijeli o den později. Necítili jsme se v pozici, že bychom mohli vyjednávat a bylo nám to tak naznačeno.

Jestli nás natáhli s pojištěním, tak to je možné. Na internetu jsme ale nenašli žádný důvěryhodný článek, který by nám pravidla pojištění osvětlil. Raději jsme šli castou raději víc, než míň.

před 17 dny
Kačenka Konečníková
  • Přidal se před rokem
  • Napsal 52 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-03-01T13:21:46+01:00)

Tam natáhnou skoro každého, je to nerovný boj - jsou to profíci, kteří vědí, že máš za sebou dlouhý let, jetlag a nejsi v nejlepší kondici jim čelit a nemáš chuť na nic čekat. Navíc z prodeje mají provizi. Pomůže vytisknout si potvrzenou rezervaci a trvat na to co tam uvedeno. Já proletářsky objednávám to nejmenší auto a s upgrade už automaticky dopředu počítám (vyjde to cca v 80% případů).

před 17 dny
cali

Tak pokud to jde, je ideální třeba Alamo, které má na mnoha letištích self-service kiosk a choice line na výběr. Pak ti stačí jen voucher a karta...

před 17 dny
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy

já jejich systém pojištění neznám, takže nebudu dělat chytrou, ale přestože jsem si podmínky na rentalcars přečetla opravdu pečlivě, kompletní rozsah pojištění (resp. zda je vůbec zahrnuto) jsem z toho prostě nepochopila. Ze zkušeností ostatních ale vím, že platili podobné sumy jako my a že není pojištění jako pojištění (např. v některých případech je třeba jej vymáhat od třetí strany, někdy nezahrnuje hodně podstatné věci, apod.). Mít pojištění přímo od Thrifty mi přišlo hodně na jistotu a v žádném případě toho nelituju. Ostatně mám bohaté zkušenosti z práce s problémy s pojištěním, s kterými k nám chodí čeští řidiči.

Upgrade auta mě už vůbec nebolí, 5 dolarů denně nás fakt nezruinuje, aspoň jsme dostali pěkný, v podstatě nový auto.

Přidat odpověď
před 10 dny

no my sme to dali Styria - taky maly okruh [2 dospely/2 deti -11 a 10r] . leteli sme do SF 12Sep :).]

a to bol horror, pretoze z viedne nas nechceli pustit, meskanie rano 1h, nastastie skolabolal Schiphol odlety a tiez vsetko meskalo 1h. tak sa dalo, ale nervy na zaciatku hrozne ze let do SF nestihneme.

kedze sme sa nechceli s deckami tolko presuvat urobily sme taky maly okruh. SF-SANTA CRUZ-PISMOBEACH-LA-LV-SEQUOA-SF [a kopec zastavok na presunoch] . za 10 dni sme to krasne uzili . ano plan bol aj Grand Canyon, ale mozno tie parky nabuduce z Phoenixu alebo LV .

decka nam ledva pustili zo skoly, tak dlhsie sa nedalo .

Odpovědět
před měs
Avatar uživatele JSLIWKA
JSLIWKA

Hezky napsané, čtivé, velmi ocenuji tu vyjádřenou radost z povedené cesty. Jen si neodpustím - jako milovník a znalec této oblasti /byli jsme tam 10x/ pár připomínek. V Las Vegas není ubytování o víkendu 20x dražší /vím, přehánět se musí/, ale jen nepatrně proti všednímu dni. Z textu jsem pochopil, že jste asi neměli kartu do NP -občas píšeš o poplatku za vstup. O tom jste neslyšeli? Za 80 dol. vstup do všech NP a ještě se po návratu za půlku prodává. Výtka - proč jste nebyli v Bryce Canyon ? Je to vedle Zionu , pro mě Top 1 z celého Západu. A ještě perlička - ta fotka se šiškou. Máme jich doma několik, ale při poslední cestě viděl Ranger jak ji dcera nese a sebral nám ji /následně hodil do koše/, že se nesmí brát. Také stravování omezit většinou na Subway není zrovna ideální a levná možnost. Jestli pojedete někdy příště , tak zkuste večer třeba grilované kuře ve Walnartu, bývá i za 4-5 dol. A určitě navštivte Bryce NP !

před 2 měs
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy
  • Přidal se před 2 lety
  • Napsal 7 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-01-13T14:38:48+01:00)

Ahoj, v tom ubytování byl rozdíl min. 50 dolarů, což pro mě není nepatrný rozdíl, takže za mě je ta nadsázka v pořádku. O kartě America the beautiful se zmiňuji mnohokrát, na konci ji navíc nabízím k prodeji, takže úplně nechápu (??). Jinak neplatí úplně ve všech parcích (např. v Antelope ne), ale ve většině ano. V případě Monument Valley jsem si tím nebyla jistá. U fotky se šiškou mám přímo komentář o tom, že se šišky nemají brát domů, ostatně to píšou i na cedulích v parku. Pokud máš tedy několik doma, zrovna bych se tím nechlubila. Jinak Bryce jsme vynechali z časových důvodů, byť zpětně vím, že bychom to stihli, takže to mě trochu mrzí.

Co se jídla týče, opět v závěru upozorňuji na možnost jídla v supermarketu. To, že ale chválím subway, samozřejmě neznamená, že jsme nic jiného nejedli.

před 2 měs
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S

V Monument Valley, Antelope a někde jinde ta karta opravdu neplatí:

https://www.tripadvisor.co.za/Sh...-Utah.html

Propastné rozdíly v Las Vegas mezi pátkem a sobotou a ostatními dny v diskuzích zmiňovalo mnoho lidí.

před 2 měs
Avatar uživatele ips
ips

America the Beautiful platí ve všech parcích, které jsou ve správě NPS (National Park Service, www.nps.gov), tj. v parcích spravovaných na federální úrovni. Neplatí v parcích ve správě jednotlivých států (až na individuální dohody, např. state parky v rámci Redwoodu) a v parcích soukromých, což je případ právě indiánských rezervací a tedy Monument Valley i Antelope Canyonu.

Vzhledem k tomu, že NPS zachovává jednotný styl grafiky, informačních prvků, a označování parků (National Park, National Monument a další), je většinou snadné poznat, zda budou America the Beautiful brát nebo ne, ale ověřit se to vždy dá na www.nps.gov.

Přidat odpověď
před 2 měs

No to je typické, mladí lidé, kteří místo toho aby objevovali spřátelené země, krásy Ruska, nekonečné sibiřské lesy a Bajkal, nebo Čínskou lidovou republiku s jejími hospodářskými úspěchy jezdí raději do USA, kde svými penězi podporují imperialisty.

Odpovědět
před 2 měs
Avatar uživatele Libor_S
Libor_S
  • Přidal se před 3 lety
  • Napsal 177 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-01-11T16:12:05+01:00)

Pěkně napsané. V lese je tam opravdu třeba se pořádně rozhlížet kvůli medvědům, protože přijít mezi medvědici a medvídě, jak by se ti bez přítele možná stalo, by asi neskončilo dobře. Chybí jejich fotka, ale chápu, že asi nebyla ostrá. Taky jsem kupodivu při pozorování medvěda v nedalekém Kings Canyonu sám ze 7 metrů (ale bez medvíďat, ty jsem viděl jindy v bezpečnějších situacích) nevyfotil žádnou ostrou.

K poznámce "Často jsem četla, že Yosemite není nic, z čeho by si Evropan sedl na zadek a že v Alpách uvidíte to stejné, ne-li hezčí." bych řekl, že já jsem takový názor nezaznamenal a s celkem důkladnou znalostí Alp ve všech zemích bych řekl, že je chybný. Něco trochu podobného tj. vysoké kolmé žulové stěny (ale ne Half Dome) se dá najít v Norsku a scenérie hlavního údolí je podobná trochu té v Milford Sound na NZ (tam ovšem s mořem).

Vynechat Death Valley je škoda i při nedostatku času. Samotný průjezd stojí za tu zajížďku a snad nejhezčí vyhlídka Zabriskie Point je kousek od hlavní silnice. I písečné duny jsou z ní vidět. Další důležitá místa Badwater a Artist Drive jsou nedaleko. Na spaní může být v noci v údolí dost horko, ale pozdě odpoledne jsem si těch 47°C (neobvykle už po půlce května) užil a patřilo to k zajímavým zážitkům.

před 2 měs
mirjur

Yosemite je Yosemite, ale třeba takový Lauterbrunnen je docela podobný... tím to nechci nijak shazovat.

před 2 měs
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy
  • Přidal se před 2 lety
  • Napsal 7 komentářů
  • Poslat zprávu
  • (upraveno 2019-01-11T18:25:17+01:00)

Díky za komentáře. O těch Yosemitech mi to říkalo několik známých a myslím, že i na netu se to vyskytlo. Ale byla by fakt škoda to vynechat.

Co se týče medvěda, máme jen rozmazané video (zato tam jdou slyšet sprostá slova z mé strany). Já špatně vidím na dálku, možná jsem v ten moment ani neměla brýle, takže proto jsem si ho nevšimla. V bezpečí domova to samozřejmě mám tendenci zlehčovat, ale v ten moment jsem se bála snad jako nikdy v životě.

Já jsem to napsala nepřesně, Death Valley právě bylo v plánu jen projet cestou do Vegas (ale nijak moc se tam nezastavovat), jenže tím, že jsme místo toho zamířili na jih, už jsme se nevraceli.

Přidat odpověď
před 2 měs
Proky

Taky jsme nechtěli řešit rezervace ubytování předem, protože jsme chtěli mít volnost v tom, kam který den dojedeme. A tak jsme si na tři týdny půjčili hotel na kolech :) https://www.facebook.com/prokyav...=3&theater

Což by i splňovalo tvou poznámku u podobného auta v SF - „Nutně potřebuji toto auto“ ;)

před 2 měs
Avatar uživatele spickova.lucy
spickova.lucy

je super :D

Přidat odpověď
před 2 měs
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 17 minut
Hello from the other side - Jižní Afrika
Petr Čtrnáct 2019-03-17T20:51:21+01:00 0 komentářů
Jihoafrická republika 2019

Kapské Město, Stolová hora, tučňáci, Garden Route, vinice, safari a mnohem víc za 10 dní

Čtení na 5 minut
MALAJSIE 2016 LANGKAWI a KUALA LUMPUR
Lukajda 2019-03-14T19:34:01+01:00 3 komentáře
Malajsie 2016

POPRVÉ V JIHOVÝCHODNÍ ASII

🙏 Praktické
Čtení na 6 minut
Nákup auta v USA
Martin Tulka 2019-03-14T11:51:33+01:00 4 komentáře
Spojené státy americké 2018

Odjíždíš na delší dobu do USA (na Work and Travel) a přemýšlíš o koupi auta? Přečti si, co tě čeká a jak na to.

Čtení na 20 minut
Maroko
Zdeněk Mráz 2019-03-13T13:21:27+01:00 0 komentářů
Maroko 2019

Země plná kontrastů. Buď jí miluješ nebo nenávidíš.

Další cestopisy