Rychlotočka v Gruzii
jak jsme strávili prodloužený víkend v Gruzii
Cestopis z roku 2019 napsal tka222
Je pátek 26. listopadu a já vyrážím z Brna do Hodonína, kde mám sraz s bývalým spolůžákem ze základky - Romanem a následně nás čeká cesta do Vídně. Ve Vídni máme zabookovaný Mazur Parking (42 e na 4dny) , cena docela vysoká, ale nezbývalo nám nic jiného. Zamykáme auto a vydáváme se na 2 km pochod na letiště, je kolem 5:00 ráno, boarding začíná v 5:35, dojídáme musli tyčinky a sledujeme stojící dav gruzijců, do letadla nastupujeme jako vždy jedni z posledních. Jelikož letíme s Wizz( A321), tak jsme samozřejmě rozhozeni, já chytám místo 24 A vedle dvou postarších babušek, cca 50 vteřin po startu už obě spí a dost nahlas chrápou. Nezbývá mi nic jiného než zašpuntovat uši a zkusit na chvíli usnout. Probouzím se cca 30 min před přistáním v Kutaisi.
Wizz Air A321
Mezinárodní letiště Davida Budovatele
Přistání, kontrola i security check proběhl v pořádku, utíkáme k bankomatům a každý vybíráme 200 lari ( cca 1600 Kč), po cestě z letiště míjíme mnoho nahaněčů. 200 metrů od letiště je jeden z hlavních tahů do Kutaisi - stopujeme první Marshutku co vidíme, Kutaisi Kutaisi ? řidič kývne a my nasedáme. Po takřka 20 minutách strávených s místňákama v marshutce dorazíme na hlavní autobusové nádraží v Kutaisi ( poznávací znak Mcdonald ), okamžitě znásilňnujeme první supermarket a kupujeme pivo na schlazení.
a jsme doma
Pivson vol. 1
Pivson vol. 2
Autobusové nádraží
Poznávací znak autobusového nádraží- mcdonald
Po vyextnutí pivsona vyrážíme zjistit co a jak, respektive odkud a v oklik nám jede marshutka do naší destinace na první noc a to bývalého hornického města Chiatury. Gruzijci nám ochotně pomáhají najít tu správnou marshutku, za chvíli jsme v "cestovní kanceláři" a kupujeme lístky s časem 12:45 směr Chiatura. Máme ještě 20 minut kupujeme nějaké pečivo, vodu a pivsona na cestu. Po bezmála hodinové jízdě se ocitáme v městě Zestaponi, okud nás čeká další hodina do Chiatury. Vysedáme a jdeme se ubytovat do ubytka, které jsem booknul přes Booking.com a to Chiatura your home - https://www.booking.com/hotel/ge...me.cs.html na fotkách to vypadalo docela OK, realita byla trošku jiná. Hned po přííjezdu do města mě zaujal velký kříž, který se tyčí nad městem.
Chiatura
Chiatura
Chiatura - cestou k ubytku
další ochutnávka
Výhled z ubytování
V supermarketu kupujeme pivo, v nějakém noname obchodě bereme podpultovou Chachu a bereme taxík za 10 Lari k dříve zmiňovanému kříži. Pan taxikář je docela sympaťák, ihned po nasednutí pouští gruzínské vypalovačky. Do našeho cíle jsme dorazili v pořádku. Zastavujeme u starých panelových domů, ze spodu to vypadalo, že nejsou obydlené, ovšem realita byla jiná. Dáváme si chill na vyhlídce, popíjíme chachu, prozkoumáváme stanici lanovek a opuštěné bytovky. Z ničeho nic se před jedním z domů objevil borec se starým Mercedesem, tak se ptáme kdy jede dolů, odpověděl, že za chvíli tak čekáme a vyrážíme. Hodil nás na místo, kde jsme si brali taxika. Naše mírně přiopilá dvojka tam kdesi v zádu zahládla nějakou akci, místnáci na nás začali okamžitě mávat takže vyrážíme. Po chvíli rusko-anglické-češtiny jsme pozvnání na oslavu, jsme usazeni, plné talíře jídla a plné sklednice vína před námi. Kolem 21:00 jsme dorazili taxikem na ubytování, docela unavení a jdeme spat.
Chiatura cross
A to jsme si mysleli, že tam nikdo nebydlí
Budíme se na druhý den v 09:00 a zjišťujeme ztráty. Roman - peněženka včetně dokladů a mě bolí zub. Au Au Au, opouštíme ubytování s nadějí, že peněženka zůstala někde na oslavě nebo v taxiků. Před místním "kulturákem" stojí banda klasických gruzíjských týpků - břicho a pleš. Ptáme se na peněženku, nikdo nic neviděl a neví. V čím dál prohlubující se depresi a kocovině si sedáme na břeh řeky a přemýšlíme co dál. Naštěstí romanův pas mám u sebe, to je alespoň jedna polehčující okolnost. Po pár minutách se vracíme ještě jednou k místní bandě, ale tentokrát je tam jeden chlápek navíc a začíná zjištovat co se stalo, obchází taxikáře a někomu volá. Po 10 minutách došel vysmátej týpek a vytahuje Romanovu peněženku - nic nechybí. Peněženka byla v taxiku a ten chlápek byl náš taxikář. Prohazujeme pár slov, nabízíme cigarety a necháváme se odvést k Soviet Monumentu, kde popíjíme pivko a stále tomu nevěříme.
Nalezení peněženky :)
Společná fotka
Náš další cíl je Katski - to je z Chiatury asi 10 km autem po 5 minutách stopování zastavujeme staršího pána, celou cestu si s námi povídá ( my odpovídáme něco mezi češtinou a ruštinou). Od hlavní cesty k Katskhi pillar je to 20 min pěšky, po cestě využíváme samoty a jdeme do kraťasů. Samotný Katskhi pillar je krásné místo, procházíme se kolem, uděláme pár fotek a vracíme se zpět k hlavní cestě, kde máme v plánu stopnout někoho kdo jede do Zestaponi. Ze začátku se nám moc nedaří, reakce na naše stopování je spíše taková, že řidič zamává nebo zatroubí, ale naděje usíná jako poslední a nám po 15 minutách zastavuje mladý chlápek, který jede z Chiatury do Zestaponi od rodičů, trošku mluví anglicky (nebo spíše rusko-anglicky), po 30 minutách nám zastavuje v Zestaponi, kde každý pokračujeme ve své cestě dál. Už jsme docela hladní, dáme rychlý oběd a podle maps.me jdeme po hlavní cestě k "autobusovému nádraží". Na dotaz, kdy a odkud jede Marshutka do Gori jsme posláni na hlavní cestu, že prý máme nějakou zastavit. To se nám taky podařilo, před námi bezmála 2 hodiny jízdy v narvané maršutce. Vzhledem k tomu, že jsme nevěděli, kde budeme trávit naši druhou noc v Gruzii (už to víme bude to GORI) tak bookuji ubytování. Cílová stanice naší Marshutky je Tbilisi - pokud chceš vysednout vysednání se děje přímo na dálnici, žádné zajíždění do města. Osleněni západem slunce vysedáme a vydáváme se po dálničním sjezdu na 5km cestu do centra Gori.
Katski
Cesta do Gori
Krátce po ubytování vyrážíme na krátkou večerní prohlídku města a večeři. Jako první je na řadě obchůdek Georian Beer and Wine, kde dostávám kelímek vína for free, obcházíme pevnost, který se tyčí nad městěm a hladní usedáme do restaurace Mzareulebi, po jídle si dáme ještě krátkou procházku po městě, kupujeme pivka a jdeme na pokoj, kde po pár pivech usínáme.
Ráno nás čeká snídaně, která byla v ceně ubytování, dáváme sprchu, balíme se a vyrážíme ke kostelu, který se tyčí nad Gori (hned pod ním probíhá vojenské cvičení) takže to máme i s přehlídkou gruzíjské bojové techniky, dále jdeme do města, kde nemůžeme minout Stalinovo muzeum, platíme vstup 15 lari. Poté nás čeká prohlídka pevnosti a cesta na autobusové nádraží. Na nádraží zjišťujeme, že máme jít cca 6km na dálnici a tam si nějakou Marshutku do Kutaisi zastavit, dáváme Kebab, kupujeme vodu a vyrážíme na dálnici, kde k našemu štěstí stojí Marshutka směr Kutaisi, každý platíme řidiči 10 lari (80 kč) a vyrážíme na 3 hodinovou cestu do Kutaisi.
Ráno v Gori
Gruzíjská technika
Stalin
Stalinův dům
Vysedáme u našeho oblíbeného Mcdonaldu, k hotelu (Marco Pollo), který jsem bookoval asi měsíc předem je to podle maps.me 6 km, procházíme palmovou promenádou, je azuro 24 stupnů. Po pár minutách přicházíme k našemu ubytování a ihned (kupujeme pivsona) vyrážíme ke Katedrále Bagrati. Naposled jsme měli kebab v Gori a tomu už bude dobrých 6 hodin, je čas na nějakou večeři. Zaujala nás restaurace "Praga", dáváme jídlo, pivo, potom se přemisťujeme do nedalekého baru B12 a následně vinotéky Palaty. Mírně přiopilí se vydáváme zpět na ubytování a jdeme spát.
White Bridge - Kutaisi
Restaurace - Prague
Ráno dáváme sprchu, vyrážíme na místní trh, který je hned za ubytováním nakoupit něco dobrého na snídani. Dnes máme v plánu navštívit lázeňské město Tskaltubo, které je od Kutaisi asi 15km. Do Tskaltuba jezdí marshutky číslo 30, řidič po nás nechce ani Lari. Tskaltubo je lázeňské město, teda teď už moc není. Dříve do něj jezdili i přímé vlaky z Moskvy, Stalin zde měl i svoji chatu. Nyní jsou po celém městě opuštěné lázeňské komplexy, hotely apod. Při průzkumu Tskaltuba se k nám přidala smečka 4 psů, těch jsme se "zbavili" až nástupem do marshutky ve směru do Kutaisi. V Kutaisi jsme dali poslení pivo a večeři, následovala cesta na autobusové nádraží, kde kupujeme lístky do marshutky ve směru Batumi (5 GEL per Pax) a vyrážíme na letiště.
Letíme s Wizz air, který na letišti Davida Budovatele v Kutaisi nedovoluje check-in pomocí mobilního boarding passu, sama mobilní aplikace píše, že musíme mít vytisklé .pfd - jo to ovšem nemáme, ptám se na informacích a prý je to OK. Vydáváme se tedy na security check-in, kde je nám sděleno, že musíme mít boarding pass, takže nás strážník Roman posílá na přepážku, kde nám na základě .pdf a pasu vystavují klasický boarding pass a my se vracíme zpět na security controll, kde jako vždy mám problém, ale dopadlo to dobře a po pár minutách dosedá náš A321 letící z vídně. Odlet byl přesně v 22:00 a do Vídně dosedáme v 22:15 (-3h časový posun). Sice jsme měli jen 3 a půl dne a 3 noci, ale myslím si, že jsme si náš výlet užili na 100%. Gruzie je krásná a ještě nezkažená přátelská země s nádhernou přírodou, určitě se tam ještě jednou vrátíme .
Jak se ti cestopis líbil?
tka222 procestoval 33 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 7 lety a napsal pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil3 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Díky Tome za připomenutí Gruzie :))) Jak jste byli v Čiatuře u toho kříže a rozpadlého paneláku, tak lanovka sem už nejezdí? Furt se píše jak končí, pak zase že jezdí... tak nevím, jestli jste o ní nevěděli nebo je fakt zavřená a museli jste jet taxíkem.
Ahoj Davide, nevěděli jsme o ní, ale po bližším průzkumu to vypadalo, že je uzavřená. Taxíkem nahoodu a marshutkou dolů.
Jinak cca v centru Chiatury dokončují stavbu zcela nové lanovky, ale to už nebude mít takové kouzlo.
Tom
Oni ji "dokončují" už několik let, jsem zvědavý, kdy se podaří.
Náhodou jsi u letiště neviděl, že by už konečně začali stavět tu odbočku vlaku? Měli kdysi na webu odpočítávání startu, ale i to už zrušili. 🤣