Severní Španělsko - Asturie a Kantábrie
Divoké pobřeží, nádherné pláže, vysoké hory, spousta zeleně, krásná městečka. To vše najdete na severu Španělska.
Cestopis z roku 2023 napsal divan
První prázdninový týden jsme strávili objevováním krás Asturie a Kantábrie. Pokud vám stačí teplota moře lehce nad 20 °C, užijete si i výborné koupání v Atlantiku.
Za návštěvu stojí pláže, hory, krásná městečka, malebné vesničky, památky.
Den 1
První prázdninovou neděli nastupujeme ve Vídní do letadla směr Santander. O 2,5 hodiny později stojím ve frontě na auto. Ta se pohybuje velmi pozvolna, žádný spěch. Zkrátka mañana.
Jedeme 220 km na západ. Do Asturie, odkud se budeme postupně přesouvat zpět na východ až za Santander. Cestou poprchává, je 22 °C, všechno je neuvěřitelně zelené, všechno kvete, okolní lesy místy připomínají prales. Atlantik a pohoří Picos de Europa jen pár desítek km od pobřeží dělají své, suchem tu zdá se netrpí. Kvůli všudypřítomné zeleni si připadáme trochu jako v Irsku, jen lesů je tu nesrovnatelně víc. Náš dnešní cíl je městečko Soto del Barco, kde budeme bydlet první dvě noci.
Den 2
Jedeme na vyhlídku Mirador del Silencio a na Playa del Silencio. Na příjezdu stojí nahaněč na placené parkoviště, ale mineme ho a po pár stech metrech parkujeme u cesty zdarma. Po procházce k pláži a koupačce ve vlnách Atlantiku odjíždíme směr Cabo Vidio s majákem Faro de Vidio. Je možné dojet buď až k majáku nebo zaparkovat dřív a dojít k majáku turistickou cestou vedoucí nad útesy. Přejíždíme do krásného rybářského městečka Cudillero, které prochodíme a vyškrábeme se na nedalekou vyhlídku.
Den 3
Balíme a vyrážíme směr Oviedo, které je hlavním městem Asturie. První zastávka jsou dva předrománské kostely (UNESCO) v kopcích nad Oviedem: Santa María del Naranjo a San Miguel de Lillo. Oba pocházejí z 9 století a jsou velmi zachovalé. Přesunujeme se do Ovieda. Historické centrum je krásné, narazíte tam i na dvě památky UNESCO. Za návštěvu stojí i pečlivě udržovaný rozlehlý park Campo de San Francisco jen pár kroků od centra. Loučíme se s Oviedem a míříme na jihozápad do Covadonga, které se nachází v srdci národního parku Picos de Europa. Prohlídneme si zde krásný kostel Basilica de Santa Maria la Real de Covadonga a Svatou jeskyni Santa Cueva. Pak zamíříme do městečka Cangas de Onís, kde se ubytujeme. Menší procházku po městečku a okolí zakončíme u Římského mostu, který je asi nejznámější a nejfotografovanější dominantou Cangas de Onís.
Den 4
Jedeme do horské vesničky Vis. Končí tam silnice a končí tam svět. Je tam jen pár domků, zaparkovat prakticky není kde, po dohodě s domorodcem si můžeme nechat auto před jeho kůlnou. Vyrážíme na trasu https://www.alltrails.com/trail/...-arcediano . Cestou jsme nepotkali jediného turistu. Z Visu a hor míříme k moři k Bufones de Pría: účinkem eroze na vápencové skály vznikly trhliny a komíny, které spojují moře s pevninou. Nárazy vln o útesy způsobují vytlačování vzduchu, při silném vlnobití směs vody a vzduchu tryská do velkých výšek. Velké vlny nejsou, ale přesto je to zajímavé na pohled i poslech. Pak se koupeme v blízkém fjordu na Playa de Guadamía. Vzhledem k velkému rozdílu hladiny při přílivu a odlivu plážička rychle mizí a někteří mají co dělat, aby zachránili oblečení a batohy. Jedeme se ubytovat do hotelu poblíž městečka Nueva de Llanes.
Den 5
Dnes máme částečně odpočinkový den. Jedeme k pláži Playa de Cuevas del Mar. Za mě to bylo nejlepší koupání. Pak přejíždíme k asi kilometr dlouhé písečné Playa de Torimbia. Parkování je poměrně vysoko nad ní a strmá cesta dolů je docela náročná i kvůli pražícímu slunci (i když auto ukazuje jen 24 °C). Trio pláží ukončuje malá a příjemná Playa de Troenzo. V její bezprostřední blízkosti je řada dalších pláží, takže si každý vybere. Pokračujeme do městečka Llanes, které má částečně zachovalé hradby, pěkné centrum a vyhlídkovou promenádu nad vysokými útesy. Ubytovaní jsme v městečku San Vicente de la Barquera. Ještě večer si ho prohlédneme; z vyhlídky vedle kostela Santa María de los Ángeles jsou úžasné rozhledy.
Den 6
Jedeme se vykoupat na Playa de Oyambre. 2 km dlouhá pláž je zjevně rájem surfařů; desítky jich čekají na tu správnou vlnu. Pokračujeme do městečka Comillas, známému díky vile El Capricho navržené Gaudím (vstupné stálo 7 €). I samotné městečko stojí za prohlídku. Přes vyhlídku nad mohutnými útesy Mirador del Acantilado El Bolao pokračujeme do městečka Santillana del Mar, které je cílem turistů kvůli velmi zachovalému historickému jádru. Náš cíl je městečko Ampuero, které bude naším domovem na poslední dvě noci. To už leží východně od Santanderu. Ampuero je známé během s býky, který se tam koná každé září už po desítky let.
Den 7
Jedeme do města Santoña, kde se osvěžíme v moři před půldenní turistikou: na východní straně Santoñi je zalesněný poloostrov, protkaný řadou oblíbených turistických tras. Volíme tu, která nás zavede k majáku Faro del Caballo. K němu je nutné sejít a pak zase vystoupat 763 strmých a úzkých schodů. Pro ty co trpí závratěmi nebo mají problémy s koleny silně nedoporučuji. Jako odměna za dosažení majáku se kromě krásných výhledů nabízí koupel v moři.
Den 8
Poslední den jedeme do města Laredo, kde procházíme známý Tunel La Atalaya. Byl postaven v roce 1863, je dlouhý 221 metrů a na jeho konci je vyhlídka Abra, odkud je vidět pobřeží Lareda. Jako poslední bod programu jedeme k osamocené Playa de San Julián, kde jsme se chtěli vykoupat. Jenže mrholí a je chladno, tak se pokocháme výhledy a jedeme směr letiště.
Praktické informace
- Pokud byly na pláži sprchy, byly zdarma.
- Kromě podzemního parkoviště v centru Ovieda jsme všude zaparkovali zdarma.
- V Asturii a Kantábrii jsme za dálnice Autovía nic neplatili. Obecně se ale ve Španělsku některé úseky dálnic platí.
- Několikrát jsme se stavili na denní menu (menú del día). V pracovní dny ho nabízí snad každá restaurace zhruba mezi 13-16 hodinou. Cena byla obvykle 12-15 €. Vesměs by stačila 3 menu pro nás čtyři, porce byly veliké. Menu zahrnuje 2 chody (1. chod není zdaleka vždycky polévka), nápoj, dezert a/nebo kávu.
- Snad nejtypičtějším jídlem, které nechybí na žádném jídelním lístku, je cachopo. Je to velká a poměrně tenká smažená telecí (hovězí) kapsa, plněná většinou šunkou a sýrem. Neuděláte chybu, když se při objednání zeptáte, jak je cachopo velké. Jedna porce totiž může být dostatečná i pro 2-4 lidi. Dále je snad na každém jídelním lístku fabada asturiana - hustá fazolová polévka s klobásou a masem.
- Z nápojů je typický cider (sidra). Není sladký a není perlivý, chutná úplně jinak než třeba v Irsku. Podává se v sidrerías. Nalévá se tradičně (ne všude) tak, že číšník drží ruku s lahví co nejvýš nad hlavou a ruku se sklenicí co nejníž dole. A většinou se trefí 😊. Láhev stojí v sidreríi obvykle 3-4 €.
- Všechno bylo úžasně zelené, všechno kvetlo, žádná vyprahlá pustina, byl to balzám pro oči.
- Pláže, památky, městečka, hory, hospody atd. nebyly přecpány turisty.
- Moře mělo 20-21 °C, vzduch 21-24 °C, jen výjimečně bylo přes 25 °C. Přílet do Vídně, kde po 18 hod. bylo 33 °C, byl teplotní šok.
- Pokud jste to dočetli až sem, těší mě to 😊.
Jak se ti cestopis líbil?
divan procestoval 22 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 4 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Paráda info. Příští týden vyrazíme také do Santanderu. Můžeš mi dát ňáký tip na půjčovnu na letišti? A přibližnou cenu? Děkuji moc. Petr
Měl jsem u Enterprise rezervovaný automat Opel Astra or similar, dostal jsem nějaký Jeep (typ jsem zapomněl, byl větší než Astra). Se základním CDW to stálo 215 €, pojištění jsem měl od http://www.worldwideinsure.com.
Děkuji.