Sicílie - Velikonoční jízda kolem ostrova
TOP 15 věcí co vidět a ochutnat na Sicílii
Cestopis z roku 2024 napsal Honza Fotograf
Cestopis – TOP 15 věcí co vidět a ochutnat na Sicílii
Sicílie – ostrov slunce, ohně a tajemství. Když se řekne Sicílie, mnohým se vybaví kouř z Etny, vůně čerstvě utržených citrónů nebo upečených cannoli, barvy tržišť v Palermu nebo dramatické příběhy z filmů o mafii. Ale za těmito obrazy se skrývá mnohem víc – krajina plná kontrastů, kde se střetává drsná příroda s jemností místních lidí, starověké ruiny s moderním chaosem a kuchyně tak bohatá, že se do ní zamilujete už po prvním soustu.
Pro naši první okružní cestu Sicílií jsme si vybrali velikonoční prázdniny – a byla to skvělá volba. Letěli jsme z německého Norimberku do Palerma se společností Ryanair za necelých 100 eur. Jarní období mohu vřele doporučit: příjemné teploty kolem 20 °C, minimum turistů, rozkvetlá příroda a příznivé ceny za ubytování. Naše cesta byla vyvážená – lákala nás jak divoká příroda, tak malebná města, a tak mé tipy z pohledu fotografa rozdělím zhruba napůl. Čekají vás vyhlídky, kde se zatají dech, i uličky, kde je radost se ztratit s foťákem v ruce.
Město Palermo
Po večerním příletu na menší letiště a vyzvednutí Fiata Pandy jsme se vypravili do víru nočního Palerma. První šok pro nás byla dopravní situace. Řízení je tu opravdu oříšek a vyžaduje velkou dávku pozornosti i odvahy. Byli jsme hladoví, a tak jsme hned po nalezení hotelu zamířili do historického centra, které bylo jen pár kroků od nás. Bylo už po setmění a Palermo působilo strašidelně, syrově, ale zároveň nádherně. Z každého koutu voněla jiná delikatesa a v uličkách to žilo – hluk, smích, motorky, volání prodavačů. Obsadili jsme první volná místa v nenápadné restauraci a objednali si několik specialit. Na doporučení jsme ochutnali také Limoncello Spritz, které se nám stalo osudným – bylo tak dobré, že jsme si ho dávali každý den. A i dnes, doma na zahradě, je to moje letní klasika.
Příjemně opití a v dobré náladě jsme se toulali městem, kochali se barokními stavbami a objevovali tajemná zákoutí. Nejvíce nás zaujalo náměstí Piazza Giuseppe Verdi s nádherně nasvíceným divadlem Teatro Massimo, dále pak legendární Quattro Canti – známé také jako náměstí Čtyř písní, i když by se stejně tak hodilo říkat mu náměstí Čtyř králů nebo Čtyř ročních období, podle soch, které každé rohové výklenky zdobí. A samozřejmě nesmíme zapomenout na monumentální Fontánu Pretoria, která svou krásou a rozměry bere dech i v nočním osvětlení. Ale upřímně – atmosféra nočního Palerma byla okouzlující téměř na každém kroku.
Ráno nás v Palermu přivítal déšť, a tak jsme vydali jsme se na západ – směrem k malebnému Scopellu a nedaleké přírodní rezervaci Zingaro. Po městském ruchu nás lákala příroda, moře a klidné tempo sicilského venkova.
Pokud se v Palermu budete chtít osvěžit v moři, městská pláž vás pravděpodobně příliš neoslní. Mnohem lepší volbou je nedaleká pláž Mondello, která nabízí nádherně azurové moře a jemný bílý písek – jako z Karibiku. Voda je zde mělká a klidná, ideální na pohodové koupání. Mondello je ale také jednou z nejvyhledávanějších pláží na severním pobřeží Sicílie, takže v letní sezóně bývá často přeplněná lehátky a slunečníky. Přesto, pokud vyrazíte brzy ráno nebo mimo hlavní víkendový nápor, za tu krásu rozhodně stojí.
Vyhlídka Belvedere Castellammare del Golfo
Vyhlídka Belvedere Castellammare del GolfoCestu na západ jsme si si zpříjemnili zastávkou v přístavním městečku Castellammare del Golfo. Čekali na nás tu malebné uličky, živý přístav, kavárny s výhledem na moře a také krásná písečná pláž Spiaggia Plaja, ideální na krátký odpočinek. Pokud pokračujete směrem na Scopello, rozhodně se zastavte na vyhlídce Belvedere Castellammare del Golfo, která se tyčí na skále nad městem. Nabízí dechberoucí výhled na celý záliv a pohodlně u ní zaparkujete autem – ideální místo na krátkou pauzu a pár nezapomenutelných fotek.
Vesnička Scopello
Scopello je malá sicilská vesnička, která svou velikostí možná nevyniká, ale atmosférou si vás okamžitě získá. Leží na okraji přírodní rezervace Zingaro a je známá svým starobylým tonnarem – bývalou tuňákovou továrnou u pobřeží s ikonickými skalními útesy faraglioni tyčícími se z moře. Tato scenérie je tak fotogenická, že byla použita i v několika filmech a patří k nejfotografovanějším místům na ostrově.
Auto můžete zaparkovat na některém z parkovišť okolo vesničky a parkovné stálo 3 eura na den. Počet uliček v městečku byste napočítali na jedné ruce – je opravdu malé, ale najdete tu útulné kavárny, restaurace, pekárnu a spoustu ubytování v okolí. Místo je obklopené rozkvetlými loukami a horami, takže si tu budete připadat jako v pohádce. Pokud nemáte auto, jezdí sem i autobus z Castelammare.
Přírodní rezervace – Zingaro
Přírodní rezervace Zingaro (Riserva Naturale dello Zingaro) je jedním z nejkrásnějších koutů Sicílie, kde se člověk doslova ztratí mezi mořem a horami. Leží mezi městečky Scopello a San Vito Lo Capo a je vůbec první přírodní rezervací založenou na ostrově. Zingaro je rájem pro pěší turisty a milovníky přírody, kteří si chtějí užít divokou krajinu, která se rozkládá podél dramatického pobřeží, kde se střídají skalní útesy, jeskyně a malebné oblázkové pláže s křišťálově čistou vodou.
Asi 2 km od Scopella najdete vstup, kde zaplatíte 5 eur. Odtud vás čeká přibližně 7 km dlouhá stezka malebným pobřežím, kde se můžete osvěžit na jedné ze zátok: Cala dell’Uzzo, Cala Marinella, Cala Berretta nebo Cala Capreria – s jemnými oblázky a vodou tak průzračnou, že vidíte až na dno. Cílem vaší cesty může být plážové středisko San Vito Lo Capo, nebo se můžete kdykoliv vrátit zpět. Po cestě nejsou žádné zdroje pitné vody, bary ani restaurace, takže nezapomeňte na svačinu a dostatek tekutin.
Mimo sezónu zaparkujete přímo u pokladen, ale v létě, pokud si nepřivstanete, budete muset využít vzdálenější parkoviště, dojet autobusem nebo jít pěšky.
Plážové město San Vito Lo Capo
Celý výběžek, na kterém se rozkládá přírodní rezervace Zingaro, nás natolik okouzlil, že jsme se rozhodli zůstat přes noc a strávit v oblasti i další den. Ubytování jsme si našli v krásném přímořském letovisku San Vito Lo Capo, které se pyšní jednou z nejhezčích pláží v celé Itálii – s jemným bílým pískem a azurově modrou vodou, která vypadá jako vystřižená z pohlednice.
Už cesta do města byla zážitkem sama o sobě – míjeli jsme malebné vyhlídky a zátoky, jako je například Belvedere Macari Bue Marino. Během Velikonoc bylo město téměř liduprázdné, a tak jsme si mohli vychutnat klid a mít celou pláž jen pro sebe. K večeři jsme ochutnali sicilskou specialitu – pizzu s pistáciemi a mortadelou. Na první pohled možná nevypadala nijak výjimečně, ale chuť byla naprosto geniální. Nechyběl samozřejmě ani Limoncello Spritz a sladká tečka tiramisu.
Ráno jsme si prošli skalnaté vyhlídky v okolí města a poté se vydali do nedaleké vesničky Erice.
Vesnička Erice
Malebná středověká vesnička Erice se rozkládá na vrcholu hory v nadmořské výšce přibližně 750 metrů a nabízí dechberoucí výhledy do všech stran. Vstoupíte-li do jejího kamenného srdce, čeká vás labyrint úzkých uliček, které se klikatí mezi tichými náměstíčky s jedinečnou, až mystickou atmosférou. Žádná auta, žádné davy – jen klid, historie a vůně dobrot linoucí se z místních kuchyní.
Dominantou Erice je hrad Castello di Venere, postavený na místě dávného chrámu zasvěceného bohyni Venuši. Během toulek městečkem narazíte na cukrárny a pekárny, kde si můžete dopřát typické sicilské dobroty – třeba arancini, smažené rýžové koule plněné ragú nebo mozzarellou, a samozřejmě slavné cannoli – křupavé trubičky plněné sladkým ricottovým krémem. Do Erice se dostanete buď autem po klikaté horské silnici, nebo romanticky lanovkou z Trapani. Ať už zvolíte jakoukoli cestu, čeká vás místo, kde se zastavil čas a kde si člověk připadá jako v pohádce.
Pokračování naší cesty najdete na mém blogu:
Jak se ti cestopis líbil?
Honza Fotograf procestoval 20 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 10 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil1 komentář
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Jako fotky mas kompozicne super, ale ten postproces je dost hruza, nevim, jestli z duvodu pouziti polarizaku, nebo nasledne upravy saturace, ale barvy jsou strasne kycovite, stejne tak ta Madeira, kompozicne nemam co vytknout, ale postproces fakt bida...
Jako fotky mas kompozicne super, ale ten postproces je dost hruza, nevim, jestli z duvodu pouziti polarizaku, nebo nasledne upravy saturace, ale barvy jsou strasne kycovite, stejne tak ta Madeira, kompozicne nemam co vytknout, ale postproces fakt bida...