Švýcarsko, pýcha Evropské Železnice: Evropou na interrail 12.část

Švýcarsko už patří mezi země , které v mém hledáčku na lístek interrail nebyli na začátku s pevným plánem. Naštěstí jsem však stihl dle plánu bez zpoždění a jakýchkoliv zádrhelů takže bude místo pro návštěvu pár míst. I tak to bude takový,,rychlocestování"  , které nemusí být pro každýho. Času málo a míst k návštěvě mraky. Držte si klobouky rozjíždíme se. 

Trať BerninaExpressu

Historická souprava vlaku právě začíná stoupat z nádraží ve městě Tirano po úzkorozchodné trati Rhétské dráhy. Pár slov jsem o tom už napsal v minulém díle. Tady se   sice nejedná o soupravu známého Bernina Expressu, ale je to ta samá trať, jiný je pouze vlak, výhledy jsou stejné atak se pojďte semnou pokochat v několika fotkách a videích.  Okna při jízdě vlaku jsou otevřená, atak je výhled možná skvostnější jak o dost dráždí jízda panaromatického avšak uzavřeného a klimatizovaného Bernina Expressu. Tímto běžným spojem pak platí lístek Interrail v plné výši a není třeba ani rezervace. To dělá jízdu ještě úžasnější než si připlácet tisícovky za jízdu Bernina Expressem proto jsem se rozhodl jet běžným spojem. 

Brzy jedeme po i pod kruhovém viaduktu Jeménem které získalo po stejnojmenné obci  Brusio trať zde dělá první uzel a podjíždí se. 

Dále vlak kopíruje  západní břeh jezera Lago Di Poschiavo. A výhledy z vlakového vozu už jsou vyloženě fantastické.

Dále vlak stoupá podél říčky Poschiavino. Přes stejnojmenné město. Strmě nahoru až ke Třítisícovkám. Do stanice Alp Grüm. Zde ve stanici po výstupu z vlaku potkávám známý vlak Bernina Express a dělám pár fotek. 

Následuje turistika k hotelu Belvedere . A po stezce k  jezeru Lago Bianco. Až na nejvýše položenou stanici na trati Ospizio Bernina. K Berninskému průsmyku v nadmořské výšce 2328 m.n.m. s okolními vrcholky hor přesahující 3000 m. 

 

Dále už vlak klesá na nádraží Pontresina kde já osobně přestupuji směr Samedan, vlak však ještě pokračuje necelých 10 km do Svatého Mořice.  Na nádraží mám přestupní dobu asi 5 minut a v 5 km vzdáleném Samedanu asi 3 minuty. Vzhledem k tomu, že Švýcarské dráhy jsou s jízdními řády nejpřesnější v Evropě vše probíhá naprosto na dále vlak díky tunelu  překonává vrcholy hor s výškou přes 3000 m.n.m. Tento tunel jménem Tunel Vereina (německy Vereinatunnel) je železniční tunel v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska pod Rhétskými Alpami, spojující údolí Prättigau a Engadin. Tunel je součástí takzvané trati Vereina, která byla za tímto účelem nově postavena v 90. letech 20. století, celkem měří 22,54 km a spojuje stanice Klosters (na trati Landquart – Davos) a Sagliains (na trati Pontresina – Scuol). Provozní délka tunelu činí 19,042 km a díky použití rozchodu kolejí 1 000 mm je tak nejdelším úzkorozchodným železničním tunelem na světě.

A vlak zastavuje ve stanici Klosters Platz a přes Davos pokračuje s Nádhernými výhledy do stanice Filisur . Zde vystupuji i já a jdu na vyhlídku k landwasserskému viaduktu. Což je železniční most v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska. Nachází se na slavné trati Albula, nedaleko stanice Filisur. Viadukt překonává údolí řeky Landwasser a od 7. července 2008 je (v rámci celé Albulské dráhy) zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.. 

2. Cesta do Svatého Mořice a ubytování 

Dále už cestuji z Filisur do Svatého Mořice. 

Na nádraží po příjezdu mého vlaku odjíždí ještě souprava dalšího slavného Švýcarského vlaku GlacierExpressu. Stíhám jen rychlou mobilní fotku. A omrknout reklamní tabule při nádraží ve svatém Mořici. Kde jsou mimo jiné loga Bernina Expressu a Glacier Expressu. 

Zde nocuji beru si jakýsi hostel. Kde mě posílají do nějakého sklepa či garáže, a spím na jednoduché palandě. Také poznávám Švýcarské ceny , jelikož si dávám svačinu z automatu. A zítra musím stihnout někde v Churu nakoupit jídlo v potravinách. 

Je to krátká noc, protože stávám velice brzo a opět do vlaku. Všechny vlaky ve Švýcarsku jedou krásně na čas a vozy jsou relativně luxusní.  Dále bych rád přidal pár videích ze Švýcarské železnice. https://photos.app.goo.gl/tidtkchXJtX5SvvZ6

• Z Churu do Lichtenštejnska

Ráno po příjezdu do Churu nakupuji za drahé Švýcarské ceny v místním Lidl. Jelikož to jsou potraviny ,,je cena dražší jen asi 2 až třikrát ve srovnání s Českou republikou". Vlakem pak po nákupu jedu dál až do stanice Buchs , ta je přestupní stanicí na autobusy do Lichtenštejnska.

V dalším čase už je na řadě další země a to maličké Lichtenštejnsko.  Zde jedu přímětským autobusem   . Tento spoj zajišťuje mezistátní dopravu mezi obcí Buchs ve Švýcarsku přes Lichtenštejnský Vaduz do Rakouské obce  Feldkirch. Ptám se tedy řidiče zda lze platit eurama. Kýve hlavou a já doufám, že mou anglickou otázku pochopil. Nakonec plátna probíhá v pořádku a já vystupují ve Vaduzu. Lichtenštejnsko plným názvem Lichtenštejnské knížectví je maličký Evropský stát jeden z nejmenších států Evropy. Největší město je Schaan. Jiné městečka a obce spíš svou velikostí připomínají vesnice. Včetně navštíveného Vaduzu. S turistickým centrem a hradem. Kromě Vaduzu je zde navštívení také například horské středisko Malbun, které však v létě 2019 při cestě na jízdenku Interraill vynechávám.

Na noc do Curychu

Na noc mám v plánu zamířit zpět do Švýcarska večer proto přejíždím autobusem zpět a přestupuji na vlak do Curychu.  Zde strávím noc u Zürichsee.  Odpoledne pak zde probíhá ještě jakýsi závod plavců ve štafetě.  

Curychem tímto dílem končíme. Jsem v cílové rovince. V dalším díle nebo dvou se můžete těšit na Švýcarská města Bern, večerní Basilej a také odjezd domů. V plánu bude i velké shrnutí této cesty na jízdenku Interraill.🙂 Je co číst 📚📖.