Tanzánie a Zanzibar
Měsíc v Africe
Cestopis z roku 2019 napsala Zuzana _6
Dovolenou jsme měli naplánovanou na září. Když konečně nastal ten den, odletěli jsme z Vídně do Istanbulu, kde nás čekal celý den stop-over. Cíl by jasný: razítko do pasu a sednout na autobus, který jede přímo k Hagia Sofia. Platit se dá kartou přímo u řidiče, není potřeba zařizovat Istanbul card. Autobus jede z nástupiště 17, v prvním podzemním podlaží, když vylezete ven, tak je to úplně na konci vpravo. Hagia Sofia funguje jako muzeum, naproti je Mešita sultána Ahmeda, do které je vstup zdarma, mimo bohoslužby. Dlouhou sukni na zakrytí kolen i šátek na zakrytí vlasů vám půjčí. Poté jsme navštívili Grand bazzar, který stojí za návštěvu. Autobus odjíždí každou hodinu/půl hodinu zpět na letiště, cesta trvala hodinu i přes ty zácpy, asi jsme měli štěstí. Ale radši bych počítal s rezervou, zácpy jsou zde nevypočitatelný (Celý den nás stál 50 USD).
Ráno další den jsme přiletěli do Dar es Salam, sedli do autobusu dhala-dhala, který nás odvezl do centra (4 CZK /jízda). Jezdí jich zde opravdu hodně, tak nám naštěstí někdo poradil a posadil do toho správného, nic jako jízdní řády zde neexistuje. Co Vám budu, ty autobusy jsou asi nafukovací, tolik lidí kolik se tam vešlo. Dopoledne v hotelu jsme stihli aklimatizačního šlofíka (brutální hodinový posun) a vyrazili zkoumat krásy bývalého hlavního města. První seznámení s Afrikou. No, moc památek tu není. Byli jsme na rybím trhu, podívat se u kostela, je tu pár zajímavých domů z koloniální éry, clock tower (což je vlastně jenom kruhák s hodinami (a to je skoro ve všech městech)). Blízko ubytování jsme měli společnost Kilimanjaro Express, která zařizuje autobusovou linku mezi Dar – Moshi – Arusha. Lístky jsem si na cestu do Moshi koupili den předem (za cca 720 CZK/2 osoby).
Ráno v 6 jsme vyrazili, dle google maps 543 km, 10 hodin cesty, jedna pauza. I cesta může být cíl. Ale člověk alespoň vidí takový průřez celou zemí, od savan, lesů až k neprostupné džungli. Od relativně moderní metropole po vesničky.
Předem jsem zařídila výlet pod Kilimajaro, konkrétně k vodopádům Materuni, součástí výletu byla i Coffee tour, 100 USD/2 osoby včetně poplatků za vstup, cesta a oběd. Výlet jsme měli zařízený u společností Maryo Tours. Dojeli jsme k „záchytnému táboru“, kde se zaregistrujete (zapíšete do sešitu), zaplatí se vstup, přidá se k Vám profi průvodce a vyrazíte na cestu. Po cestě jsme poznávali místní faunu i flóru. U vodopádů byla voda děsně studená, teče přímo se sněhem z Kilimanjara, co se divíme. Ale Tom, druhým jménem otužilec, tam přece jen vlezl. Po cestě jsme ochutnali banánové pivo i víno v místní nálevně (tři lavičky před domem). Poté jsme se přemístili na kávovou farmu, kde jsme z utrhnutého zrnka kávy vytvořili životabudič. Díky zachování místních zvyků jsme viděli, jak se káva zpracovává tradiční cestou, zpěv ani tanec nechyběli. Arabika rostla všude.
Druhý den jsme chtěli ještě využít místních krás a tak jsme si přes ubytování objednali taxíka (1 000 CZK; nabízeli i organizovaný výlet, ale ten byl o dost dražší, a dle našeho zjištění i dost zbytečný), který nás odvezl do „Hot“ spring, cca 3 hodiny tam s námi počkal. Poté co jsme si užili oázy a rybiček okusujících odumřelou kůži, které zde žijí, odvezl nás zpět na hotel pro věci a rovnou zpět na zastávku Kilimanjaro express směr Arusha, kde jsme se ubytovali v hotelu zařízeným od cestovky přes safari. Suricata safari jsme vybrali především proto, že jsme na ně četli samé skvělé recenze, a to i od českých turistů, a také pak, že nabízeli jako jediní výlet do Tarangire parku (je zde spoustu slonů).
S A F A R I
Ráno nás vyzvedlo auto, a vyrazili jsme. Plán: první den Lake Manyara, druhý den Tarangire park, obě noci jsme spali ve stejném campu v chatkách. Třetí den ráno přejezd přes Ngorongoro area až do Serengeti park, kde jsme si postavili stan v naprosté divočině. Čtvrtý den brzo ráno game drive po Serengeti parku, odpoledne přesun k Ngorongoro kráteru, kdy jsme po cestě navštívili Masajskou vesnici, opět nocování ve stanu. Pátý den ráno game drive v kráteru, poté si dojet do campsite pro věci a zpět do Arushi. Noc po safari byla v ceně. Ráno jsme si prošli město Arusha a odpoledne stále v ceně safari jsme měli domluvený transfer na letiště Kilimanjaro, odkud jsme letěli na Zanzibar.
Měli jsme 5denní výlet, v autě pro šest lidí jsme byli čtyři. Přidal se k nám pár z Německa. Cena na osobu byla 950 USD. Je naprosto normální, že chtějí zaplatit zálohu ve výši 10 % převodem na účet. Zbytek jsme platili hotově, kartou lze taky, ale je tu velký poplatek za zprostředkování platby (asi 8%). Jel s námi celou dobu řidič/průvodce a kuchařka, která měla celou kuchyň naloženou na autě, včetně našich stanů a spacáků, jejich půjčení je v ceně. Byli jsme připravení na to, že dostaneme po každé jiný spacák, a tak jsme si vezli i vložky do spacáku. Kuchařka se nás hnedka ptala i na nějaké alergie, co jíme a nejíme. Snídaně byly sladké i slané, oběd většinou studený s sebou v krabičce, abychom se mohli naobědvat někde uprostřed safari v místě určený pro pikniky. Jednalo se většinou o smažené věci, samozřejmě kuře, občas vejce, nějaké ovoce, sladkost, džusík. Večeře byly teplé, polévka a hlavní chod, zeleninový salát. Jídla byla pestrá, hlavně večeře se vůbec neopakovaly. Pořiďte si místní repelent, jsou zde jak komáři, tak občas i mouchy Cece, moc obchodů nepotkáte a v Arushe je v lékárnách ani neměly, tak ať jste připravení. Celé safari není na vybavení nijak náročné, my jsme ho jeli v žabkách a kraťasech. Jen u kráteru Ngorongoro se spí v nadmořské výšce 2 200 m. n. m., takže v noci a po ránu je docela zima (7-9°C/odpoledne 30°C). Safari byl asi nejlepší zážitek z celé dovolené, viděli jsme skoro všechny hlavní zvířata tzv. „Big five“ (buvol, lev, slon, leopard, nosorožec) a mnoho dalších zvířat. Například hyeny asi 10 metrů od našeho stanu. Je velký vzrůšo spát mezi divokou zvěří, nikde žádný ploty, ochraňuje Vás jenom stan, každý zvuk je divný. Cena za safari se sice na první pohled zdá dost vysoká, ale jenom samotné vstupy do parků jsou dost drahé, plat dvou lidí, benzín, atd., rozhodně to stojí za to!
Z A N Z I B A R
První den ve Stone town nás přivítal deštěm. Prší zde ale naštěstí jen dopoledne a tak můžeme v čase oběda vyrazit na procházku po městě. Jen je potřeba se trochu obrnit před všudy přítomnými naháněči na tour po městě nebo do přilehlého okolí. Je možné zde prakticky všude platit jak dolary, tak šilinky.
Druhý den dopoledne odcházíme na autobusové nádraží a vyrážíme místním autobusem (názvy cílových stanic mají na autobusu napsané) na sever do Nungwi (150 CZK/2osoby; hotel nám nabízel soukromého řidiče za 30 usd nebo taxi za 50 usd). Cesta dlouhá (2h), silnice místy špatná, ale Čína tam staví nové silnice, tak se máme na co těšit. Odpoledne jsme hnedka vyrazili k moři, a ano, jsou zde krásné čisté bílé pláže a tyrkysové moře.
Ráno jsme měli v plánu procházku až na severní pláž Nungwi, navštívili jsme záchranářské středisko pro želvy, které každý rok 20. 2. vypouští do moře. Po důkladném zkoumání trhu jsme si objednali šnorchlování na Mnemba Island za 25 usd/osoba i s obědem, je dobré obejít pár stánku, porovnat ceny a ne vzít výlet od prvního beachboye. Další den ráno jsme vyrazili na cestu, celé dopoledne šnorchlovali, poobědvali na lodi a poté zase vyrazili zpět. Odpoledne bylo stejné jako předchozí, zasloužený relax na pláži. A snad nemusím připomínat, je důležité se mazat opalovacím krémem, 50 faktor byl dostačující, přeci je to jenom kousek od rovníku. A jestli můžu doporučit výbornou restauraci na pláži, tak je to Baraka Beach Restaurant - čerstvé ryby i mořské plody, gril, silné koktejly, placení kartou, co víc si přát.
Další den byl věnovaný přesunu do Paje, v jižní části ostrova, na východní straně. Autobusem jsme se přesunuli zpět do Stone Town, pak tuk-tukem na jiné autobusové nádraží, protože autobusy na jih jezdí prostě z jiné strany města, a vyrazili. Tyto dhala-dhala zastavují na mávnutí, takže když po cestě budete chtít vystoupit někde blíž k vašemu ubytování, je to možné, to samé i s nástupem, stoupnete si k silnici a počkáte, mávnete, jedete. Po cestě do Paje (40 CZK/2osoby) jsme opět pár hodin před zapadnutím slunce leželi na pláži a blbli v opravdu velkých vlnách.
Druhý den v Paji jsme se šli podívat na obří odliv, kterým je toto východní pobřeží vyhlášené. Ušli jsme zhruba kilometr po dnu moře, max po kotníky ve vodě, a stále jsme nebyli ani v půlce odlivu. Je zde sice spousta ježků, ale boty do vody jsme neměli, voda je průzračná a jsou pěkně vidět, a tak když nejste opravdu nešikovní, nešlápnete na něj. Po obědě byla voda zpátky a tak jsme se se šli koupat. K večeru jsme měli půjčený skútr, který nám patřil 24 hod, a vyrazili jsme na večeři do vyhlášené restaurace The rock. Při přílivu nás tam dovezla loďka, při odlivu tam lze dojít pěšky. Rezervace je zde asi nutná. Najedli jsme se výborně, ale za mě nejdražší návštěva restaurace vůbec.
Během dalšího dne jsme se skútrem navštívili Jozani forest, kde žijí opičky Kolobus monkey, potom mangrovoví les, navštívili jsme i záchranou stanici se želvami, hady, ještěry, i centrum na záchranu motýle (všude 10 USD vstup). Všechna tyto místa jsou dobrovolnické organizace, které chrání místní faunu a flóru, učí lidi jak se chovat k přírodě. Placením vstupu tedy přispíváte na plat dobrovolných průvodců a na další fungování organizace. Na závěr jsme navštívili jeskyni Kuza Cave (10USD/os), v které se dá koupat. Po vrácení skútru jsme se ještě odpoledne znova vydali k moři.
Další den jsme opět nasedli na autobus směrem do Stone Town, kde jsme si byli vyzvednout lístky na trajekt (35 USD/os), které jsme měli zamluvené přes internet a kde se nedá platit kartou! Proto nás čekal i výběr z bankomatu. Všude jsem četla, jak na nás bude někdo čekat a hned nás okrade. My jsme žádný problém neměli, našli si banku s bankomatem a nejnižším poplatkem za výběr a světe div se, nikdo nás neokradl. Naše kroky dále směřovaly na Prison Island, stačí se projít okolo moře po promenádě, a nabídky se jenom posypou. My kývli na výlet i se šnorchlováním za 22 usd /2 osoby. Ihned jsme nasedli na loď, měli jsme hodinu čas na prozkoumání ostrova, kde žijí obří želvy, mezi kterými můžete chodit, nakrmit je a hladit. Po šnorchlování jsme si došli na poslední večeři na ostrově.
Poslední den jsme věnovali Spice Tour, to by bylo, kdybyste na Ostrově koření nejeli na žádnou farmu s kořením. Už jsme tento výlet poptávali v Paje, ale stál 40 usd/os, a cesta je opravdu zbytečně dlouhá. Tyto farmy se nacházejí hlavně u Stone Town, tak doporučuji tento výlet řešit z tohoto města (cena byla pouze 10 usd/os). Po chvilce cesty jsme přijeli do farmy, kde jsme viděli, jak rostou ananasy, kurkuma, zázvor, vanilka, kardamom, skořice, káva, citronová tráva, muškátový oříšek, pepř, a spousta dalších věcí. Na konci cesty jsme ochutnali čerstvě připravené čaje, nakoupili koření za opravdu rozumnou cenu, přesunuli se na oběd, ve kterém se spousta tohoto koření nacházelo. Odpoledne jsme vyrazili na trajekt a po dvouhodinové cestě jsme se vylodili na pevninské části Tanzanie. V Dar es Salaam jsme chytli autobus do ubytování blízko letišti a ráno v 6 jsme vyrazili na letiště - tímto naše cesta skončila.
Jak se ti cestopis líbil?
Zuzana _6 procestovala 25 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 6 lety a napsala pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ahoj. Chystáme se v prosinci na selfdrive. Mohla bych se zeptat, kde jsou ty hot springs a jestli se tam dá dojít i bez průvodce? Díky.
Chci se zeptat jak jste tam byli dlouho a na kolik vás to vislo.
Tak jsem šel zkontrolovat, jestli někoho praští ta hrubka v nadpisu, ale vypadá to, že je to úplně jedno... Jinak z nadpisu vyplývá, že tam byli měsíc, a na kolik to vyšlo, to by mě taky zajímalo.
Mě tam zaujalo babišovské skloňování slova motýl "centrum na záchranu motýle", ale jinak kromě toho nadpisu tam moc hrubek nebo překlepů není (na rozdíl od některých jiných cestopisů). Je to pěkný stručný cestopis s mnoha informacemi o zajímavostech, cenách a časech jízdy, takže jistě dobře poslouží pro plánování vlastní cesty.
Ahoj,
za 14 dní vyrážíme do Tanzánie, chci se zeptat, jak je to na Zanzibaru s tim půjčením skůtru.
je potřeba mezinárodní řidičák a jaká je cena?
dík Simča
Nezávisle se mi povedla dost podobná osa. Jen v opačném pořadí. Až na tu jeskyni Kuza, o té jsem nevěděl a to jsem od ní byl jen 5 km :-) Jinak Tanzánie je zážitek na celý život, což?