Thajsko pohodlně a s dětmi
Dva parádní týdny s rodinkou po vlastní ose.
Cestopis z roku 2022 napsal Štěpán Frána
25.10.2022 Přijíždíme do zahradního bungalovu před vstupem do parku Khao Yai. Cesta byla dlouhá. Paní správcová nás již očekává a odškrtává si naše jména ze seznamu čtyř zahraničních hostů. „A nyní se musíte rozhodnout“, přichází zásadní otázka, která nás provází po celém Thajsku: „K snídani budete chtít smažená nebo míchaná vajíčka?“ Platbu také nějak vyřešíme, ale toto dilema se zdá být zásadní. Nějak si s tím poradíme a krátce poté sháníme účinný repelent proti místní havěti, abychom mohli chvíli posedět na zahradě kolem našich chatiček a studovat místní floru. Banánovník, papája, nevím, liána, neznám, toto také ne, orchidej (=plevel), kokos, bambus….
K večeři objednáváme thajské nudle v domnění, že tím nic nemůžeme pokazit. To byla naivní myšlenka. Nudle nasáklé ve výrazné omáčce byly obtížné i pro nás dospělé, natož pro děti. Naštěstí na křižovatce prodávají výborné špízy. Večer se stmívá v šest hodin. Lampiony na zahradě se rozsvěcují nakopnutím.
26.10. Národní park Khao Yai
Snídaně dopadla dobře. Paní správcová si oddechla, ale raději se hned ujišťuje, jak budeme chtít vajíčka další den. Průvodce do národního parku objednaný několik týdnů předem na nás čeká na parkovišti před recepcí. Dostáváme návleky proti pijavicím a odjíždíme hezky na korbě džípu. Kousek za vstupem vidíme první tlupu makaků vepřích. Zastavujeme a fotíme. Po chvíli obdivujeme důstojné Dvojzoborožce žlutozobé. Žijí v páru a přelétají z jednoho obřího stromu na jiný. „Samec má červenou oční duhovku a samice bílou“ nadšeně vysvětluje průvodce a nabízí dalekohled, abychom pochopili, o čem hovoří. Se svým fotoaparátem si připadám mezi ostatními jako chudý příbuzný. Naštěstí zjišťuji, že podobně na tom je většina návštěvníků turistů. To jenom průvodci mají o řád lepší vybavení a nadšeně fotí vše, co se hýbe.
Džungle deštného pralesa je pro nás premiéra a každý zvuk je překvapením. Melodické houkání gibbonů nadchlo i průvodce a rychle běžíme za zvukem asi 100metrů za informační centrum, kde ze stromu na strom skáče menší tlupa těchto krásných opic.
V restauraci dotírají makakové a na vedlejším stole kradou rýži z talířů. Pak se odehraje rychlá bitka a vítězný samec uteče s lupem. My jdeme na pěší výlet do džungle. Seznamujeme se s různou havětí a obdivujeme banyány obepínající jiné obrovské stromy. Zelený had leží na větvích ve výšce hlavy, ale najdeme ho až poté co kolem několikrát projdeme. Je nebezpečný a jedovatý. Průvodce se pokouší vyprovokovat štíra z díry, ale zřejmě není doma. Zato opice obsazují každé nehlídané auto. Jdeme k vodopádu a máme pocit, že vedrem padneme. Přitom teplota není vysoká, jsme v horách. Ale cestou do kopce se dlouhé kalhoty, návleky a plné boty poněkud potí.
Večerní safari je strašně příjemné. Jedeme ve speciálním džípu a s námi další průvodkyně se silnou lampou prohledává noční krajinu. Doplňujeme si zážitky o pozorování šakalů a čiperných dikobrazů. Také vidíme divné zvíře v korunách stromů. Prý to je Ratufa obrovská, příbuzná naší veverce ovšem asi metr velká.
27.10. znovu Národní park Khao Yai
...vylézají pijavice. Je jich spousta a lezou nám po kalhotách...
V noci pršelo. Podél silnice vidíme dva velké černé štíry. Průvodce je odhání zutým sandálem, aby je někdo nepřejel. Také vylézají pijavice. Je jich spousta a lezou nám po kalhotách. Snažíme se jich zbavit jak se dá. Jsou hodně rychlé a my jen doufáme, že my také a že večer nás nebude čekat nepříjemné překvapení. Repelent proti komárům dost pomáhá. Nacházíme dalšího zeleného hada a obrovský strom, vedle kterého vypadáme jako trpaslíci. Odpoledne jdeme k dalšímu vodopádu a na vyhlídku. „Pozor mami, vedle tebe je ještěrka“ povídá Zuzka Markétě, následuje šok a dlouhé rozdýchávání situace. Označení ještěrka asi úplně neodpovídá, ale varan to je mladý, krásně vybarvený dlouhý sotva 80cm. Oproti tomu včerejšímu, kterého jsme viděli v potoce, je to drobeček. Zkoušíme hledat slony, ale nacházíme pouze trus a stopy. Národní park se loučí krásným slunečným večerem.
"pozor mami, vedle tebe je ještěrka"
28.10. Přesouváme se více na jih. Nejdříve do Bankoku na nádraží jedeme taxíkem, kterého jsem domluvil s průvodcem parku. Dál máme jízdenku na vlak koupenou přes stránky národního dopravce. Nádraží je malé a má osobitou atmosféru. Několik výpravčích s mohutným pískotem avizuje příjezd každého vlaku a ohromným zvoncem odbíjí jeho odjezd. O jídlo nejrůznějšího druhu na nástupišti není nouze. Do města Phetchaburi přijíždíme s mírným zpožděním a na ubytování se rádi procházíme pěšky. Cestou dáváme uliční kokos a místní nás zásobují banány. Penzion nás překvapuje příjemným prostředím. Večer trávíme v restauraci nad řekou a už jako mazáci si objednáváme místní dobroty v podobě smažené rýže s kuřecím masem.
29.10. Phetchaburi
jeskyně Khao Luang
tradiční výroba loutek stínového divadla
Aplikace na taxíky funguje. Po snídani jedeme k jeskyni Khao Luang. Odvoz do kopce odmítáme a raději jdeme skrz tlupy opičáků pěšky. V jeskyni jsme mezi prvními. Pak pokračujeme na kopec Phra Nakhon Kiri. Tlupy opic jsou všude. Hlavní chrám Wat Mahathat Worawihan je v centru města hned za naším penzionem. U vstupu jsou prodavačky s rybami a žábami v igelitových sáčcích. V dalším navazujícím okrsku je malá výstava stínového divadla. Mistrovi píšeme do notýsku krátký pozdrav. Večer opouštíme toto ospalé město a přesouváme se na nádraží, kde čekáme na postel jedoucí na jih do Surat Thani.
prodej žab a jiné vodní havěti
30.10. Národní park Khao Sok
... a pak po molu utíká kuchař a křičí „slon, slon…“
jezero Chiao Lan
pozorování slona
Spací vlak se ukazuje jako velmi dobrá forma přesunu, příště pouze nesmíme šetřit repelentem proti komárům. Vystupujeme na nádraží v Surat Thani, které je ve skutečnosti ve městě Phunphin a domlouváme soukromý odvoz k jezeru Khao Sok. V kavárně u mola na nás čeká růžově oblečená a velmi zaneprázdněná Nancy, která nás důležitě směřuje na lodičku do resortu uprostřed jezera. Očekávání máme vysoké, ale i tak je brzy překonáno. Koupel mezi ohromnými rybami je nádherná, a pak po molu utíká kuchař a křičí „slon, slon…“ Nedůvěřivě běžíme za ním. Někdo odněkud vytahuje loď a my nasedáme. Hned za resortem nějak záhadně sestoupil ze skal slon s mládětem k vodě. Vidíme ho až když odchází, ale pak číháme na lodi jestli se ještě ukáže. Víme, kde je. Kácí si cestičku skrze džungli. Za pár minut vidíme zadek, pak hlavu a nakonec je vidět celý.
koupel před úsvitem
Odpoledne si půjčujeme kajaky a zkoušíme najít slona ještě jednou, ale už se přesouvá hlouběji do džungle. V podvečer projíždíme na lodičce skrz skalní útesy a pak už jen večeříme rybí speciality.
31.10. Národní park Ao Phang-nga
Vstáváme brzy a den začínáme koupelí a ranní plavbou na lodi. Kolem létá pár dvojzoborožců a na skalách podél břehu lezou opice. Po snídani odplouváme na pevninu a domlouváme taxi do další destinace. Tentokrát na ostrov Koh Panyi v mořském národním parku Ao Phang-nga. Na domluveném místě u mola na nás čeká maminka správce penzionu a směřuje nás lodí na to správné místo. Bydlíme ve zvláštní vesnici, která je celá postavená na kůlech kolem dlouhého betonového mola. Po příjezdu hned vyřešíme základní otázku vajíček k snídani a pak zkoumáme okolí. Místní restaurace se nárazově plní turisty přijíždějící na rychlou prohlídku ostrova. Stejně rychle ale všichni mizí a zbytek dne jsme tu jenom my, rybáři a zvuk muezzina z mešity, která je nalepená na skálu kousek za plovoucím fotbalovým hřištěm.
ostrov Ko Panyi
ostrov Jamese Bonda máme po ránu jenom pro sebe
1.11. Dnes prozkoumáváme tajemství krasových ostrovů. Vyhlášený ostrov Jamese Bonda s monumentální skalní věží uprostřed zátoky navštěvujeme prakticky sami. To protože bydlíme uprostřed národního parku a máme vše na dosah. Pak nasedáme na kajaky a prozkoumáváme pěkně z blízka krasové útvary a mangrovové porosty jednoho z dalších ostrůvků. Skály jsou prošpikované jeskyněmi se skrytými lagunami. Proplouváme všude kde se dá a na jedné skryté pláži dokonce nacházíme ostrorepa, žijícího příbuzného trilobitů.
... na jedné skryté pláži dokonce nacházíme ostrorepa, žijícího příbuzného trilobitů.
příprava na výlet
2.11. Railey
Pobyt zakončujeme dopoledním lodním výletem mezi mangrovovými porosty a skalními převisy. Pak se přesouváme zpět na silnici a domluveným taxíkem jedeme do města Ban Ao Nang. Taxi jsem domluvil v penzionu. Správce si mě vyfotil a fotku poslal řidiči, aby nás poznal. Ten pak zase poslal zpět foto, že jsme nastoupili do jeho vozu, aby správec měl jistotu, že nás opravdu vyzvedl. V Ban Ao Nang se nezdržujeme a první lodí míříme na pláž Ton Sai, kde se ubytováváme v poněkud opuštěném Chillout resortu. Restaurace s milou obsluhou rychle rozpouští chmury z pobořeného okolí zřejmě ještě po tsunami v roce 2004 a také z faktu, že elektřina zde funguje pouze večer od šesti hodin. Ondra na pláži honí varana. Je tu s námi pár horolezců a několik zakotvených lodí s dlouhou přídí. Zátoka je mělká a voda teplá. Brzy objevujeme průchod džunglí k vedlejší pláži – vyhlášené Railey.
Ondra na pláži provokuje varana
3.11. Dnes začínáme prakticky osamocení na pláži Railey. Koketujeme s krabí populací a koupeme se v azurovém moři. Odpoledne hledáme cestu ke třetí pláži poloostrova s jeskyní Phra Nang. Nejdříve bloudíme temnou džunglí a lekáme se všech probíhajících bazilišků a varanů. Cesta je slepá. Vracíme se a jdeme pohodlně skrze resorty k Phra Nang. Je zde další nádherná pláž s polojeskyní, kam rybáři přinášejí obětiny pro zajištění lepšího rybolovu. Jeskyni prozkoumáváme z moře. Uvnitř ve skále je Princeznina laguna. Cesta k ní je náročná jištěná provazy. Nahoru to jde snadno, dolů k laguně to je obtížné. Cesta je bahnitá a kluzká a vede skrze temnou džungli. Lagunu vidím v hlouby skalní štěrbinou, ale až dolů se nepouštím. Výhledy ze shora jsou úžasné, pouze si neustále připadám být sledován a obklíčen tlupou opic. Večer se vracíme pěšinou skrze džungli již úplně za tmy.
Ton Sai
Railey
4.11. Dnes nám Zuzka vybrala výlet na ostrov Ko Hong. Veselý lodník na nás čeká u pláže a my trávíme další den na vodě. Začínáme ranní koupelí v laguně. Uprostřed je vody po prsa a břehy lemují mangrovové porosty. Plavat mezi nimi je trochu bobřík odvahy. Pak se přesouváme na nedaleký ostrůvek s písečnou pláží ve tvaru měsíce. Následuje maličká korálová pláž, kde využíváme potápěčské brýle. Odpoledne končíme na sněhobílé pláži s koráli, barevnými rybičkami, hvězdicemi a podmořskými okurkami velikosti přerostlé dýně. Dokonale unavení a spálení od slunce se vracíme do našeho bungalovu. Markéta si dává thajskou masáž a děti trpělivě čekají na soumrak až dorazí elektřina s wifinou. Mezitím pozorujeme všudypřítomné opice Hulmany a posloucháme Gibbony kdesi ve skalách nad námi. Na stromě před naší chatkou pravidelně potkáváme maličkou agamu.
Reiley
... Zaskočil nás silný příliv. Nejdříve namočíme pouze boty, pak ale voda stoupá a za chvíli narážím na ostrý útes, pouštím Ondru a jsme oba ve vodě...
5.11. Dnes nás čeká dlouhý přesun na sever do města Hua Hin. Začínáme vydatnou snídaní z míchaných vajíček a amerických palačinek. Přesun jsem naplánoval lodí přímo do města Krabi. Se sbalenou bagáží jdeme naší oblíbenou zkratkou skrz džungli na pláž Railey. Zaskočil nás příliv. Nejdříve namočíme pouze boty, pak ale voda stoupá a za chvíli narážím na ostrý útes, pouštím Ondru a jsme oba ve vodě. Na pláži se trochu sušíme a kontrolujeme namočené baťohy a doklady. Další cesta už je jednoduchá. Lodí do města Krabi, taxíkem na autobusové nádraží, autobusem do Surat Thani a taxíkem na vlak do Phunphinu. Cestou se dovídáme o školách, kde se trénují opice pro sběr kokosů a navštěvujeme večerní trhy s jídlem. Postel přijíždí načas a my spíme celou cestu.
hulman
dr. Zoidberg
Ko Hong
poloostrov Reiley
6.11. Národní park Kui buri
Město Hua Hin je krátká zastávka mimo původní plán. Jedeme odtud do národního parku Kui buri, který byl do konce října zavřený. Pronajímáme průvodce s džípem a v pozdním odpoledni hledáme slony. Je zde řídký les s otevřenými loukami, kde jsou připraveny pozorovatelny pro divokou zvěř. Nikde se nic nehýbe a tak pokračujeme k jednomu z nejvzdálenějších stanovišť. V průvodci se píše, že sloni v podvečer vycházejí z porostů a je možné je sledovat. Tak snad to vědí. Dlouho se nic neděje a na obzoru jsou jenom stáda divokého turu. Kolem páté se konečně objevují v dálce sloni a spořádaně přechází mýtinu. Chvíli na to se ukazuje sloní zadek v bambusech a pak se kdoví odkud vynoří další rodinka hned vedle nás. Průvodci nám dovolují je pěšky následovat a dbají, abychom dodržovali bezpečnou vzdálenost. Asi osm slonů putuje kousek od nás a občas přechází lesní cestu. Nejmenší mládě se plaší a troubí na bílé ptáky. Pak nám ukazují zadky a jdou si po svých. Večer se vracíme do města. V Hua Hinu navštěvujeme noční trhy, kde se necháme zlákat a večeříme tygří krevety.
... Průvodci nám dovolují je pěšky následovat a dbají, abychom dodržovali bezpečnou vzdálenost...
7.11. Bangkok
Snídáme v německé pekárně vedle autobusového nádraží a pak se přesouváme do Bangkoku. Bydlíme v minimalistickém hotelu v rodinném pokoji, ve kterém je místo pouze na jednu několikapatrovou postel. Ze střešní terasy je ovšem milionový výhled na chrámové komplexy a na řeku. Již téměř dva dny jsme nebyli na žádné lodi a tak hned při první příležitosti nastupujeme na přívoz a obdivujeme říční šrumec.
pohled na Wat Pho z terasy hotelu
8.11. Poslední den trávíme prohlídkou chrámu Wat Pho s obřím ležícím Buddhou. Nakupujeme nějaké suvenýry a náhodou nacházíme květinové a zeleninové trhy, kde připravují obětiny pro večerní slavnosti. Loučíme se s horkými tropy a přesouváme se do klimatizovaného metra a na letiště.
Závěrem pár praktických informací:
- jeli jsme po vlastní ose, 2 dospělí, 2 děti
- let z Berlína přes Singapur byl dlouhý, ale jenom za 8000,-Kč na osobu včetně pojištění.
- ubytování jsem řešil vše přes Booking docela dlouho dopředu. plno nebylo.
- vlakové lístky jsem kupoval pár dní předem na stránkách Thailand Trains. Stačilo je mít v mobilu.
- průvodce do národních parků jsem bookoval přes stránky Thai National Parks.
- taxíky na větší vzdálenosti jsem domlouval na místě nebo v ubytku den předem
- přejezdy po městě dobře fungují přes aplikaci Grab
- vodu jsme pili balenou, ale zmrzliny nebo čištění zubů jsme neřešili
- vše fungovalo bezvadně
Jak se ti cestopis líbil?
Štěpán Frána procestoval 47 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 6 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil5 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Výborné fotky!
Kolik je dětem?
Díky.
Ondra 10, Zuzka 12.
Tak to už je v pohodě, už s nimi není tolik starostí a zároveň si tohle už budou pamatovat. A je skvělý, že jste si užili něco víc než jen válení na pláži👍
Parada. Velmi se hodi. V Thajsku jsme byli mnohokrat, ale s detmi pojedeme poprve. Mame deti 10 a 11, takze temer stejny vek. Diky za inspiraci!
Po delší době pro mě zajímavý cestopis! Já bral Thajsko vždy jako spíše "koupáckou destinaci" a z těch zhruba 28 dní co jsem tam dohromady strávil ,tak bylo 22 na pláži .. Zde z uvedeného jsem byl pouze v Bangkoku (a ten mě moc nenadchl) a jednodenní výlet na Railey.
Ty NP super (to jsem asi prokaučoval ..) paráda a excelentní fotky.
A pochvala ,že je to bez rodinných fotek !!