USA TRIP se třemi dětmi a miminem :-)
I s miminem se dá vyrazit na roadtrip :-) Cestopis k naší výpravě od mojí drahé manželky
Cestopis z roku 2022 napsal Jožka
✈️Přesun✈️ do USA 2 dospělí + 4 děti
...budíček v 3,30...uff... snídaně v Mastercard salonku a v 7h odlet z Prahy do Londýna. Následuje 4h čekačka na letišti v Londýně, který jsme si zpříjemnili v salonku a děti tu pekly palačinky.
Let do Dallasu zhruba 10h okořeněn mým 4 násobným poblitím a útrpnými pohledy Sofinky nad matkou.
Jinak ❌️ne nečekáme dalšího člena gangu
✅️ pravděpodobně mi neudělala dobře anglická strava, nedostatek spánku, deci vína po vzletu, menší turbulence a nebo to byl taky mix všeho dohromady.
Pomohla až po cca 5h letu Coca Cola, kterou Jožka poctivě na záchodcích vyštěrchal, za což mu patří můj velký dík ❤
V Dallasu vybíháme z letadla s 3kufry, 3 batohy, 1 taškou plnou jídla pro Josefa, kočárkem, Josefem v nosičce a 1 rezervním pytlíkem na případné další nevolnosti. Letadlo má zpoždění a my máme 1,5h na imigrační kontrolu, vyzvednutí odbaveného kufru, nové odbavení kufru, kontrolu zase všech příručáků a přesun na opačnou stranu letiště. Tedy celé to sprintujem, v půlce křičí Štěpán "to je jak v Sám doma, jen hlavně neztraťme Kevina teda Sofinku" ...a jak řekl "pan vedoucí" v letadle, "na mazáka", jsme tu ještě s rezervou.
Let do Los Angeles zhruba 3h prospíme.
Kufr a autosedačku vyzvedáváme v pořádku až na místo určení. ...a Josef? ano tak ten letěl s námi a ve smyčce nakrmte mě a já budu zase spinkat tak mě moc nerušte se zúčastnil. Zbylé děti jsou již samoobslužné až tedy na jedno polití tatínka colou za což nebyl rád a jedna holčička z toho byla na chvilku smutná.
Po 24h na cestě vyzvedáváme auto a jedeme koupit postýlku. 15min před zavíračkou nabíháme s 4 dětmi do Targetu, kde kromě postýlky, bereme podsedák, bednu plínek, toasty, šunku, sýr, pytlík jablek pro děti k večeři neb by před půlnocí jedly a ráno se budou hodit k snídani... a teď ještě 1,5h cesta do Palm Springs. Nejslabším článkem cesty vyhlášena matka.
Palm Springs
Je ráno 6,30, vše sluncem zalité a my si spokojeně vypravíme zážitky z cesty a jak jsme rádi, že jsme ten let v Dallasu stihli. Teď přichází onen moment, kdy nastává chyba v "Matrixu" nebo taky slovníkem našich dětí "fail". Tento okamžik si pamatujte ještě se k němu v našem cestovním deníku vrátíme. Byly 2 varianty řešení. Po vzájemné dohodě volíme variantu č.2.
Děti chvátají na koupačku v bazénu, Jožka jede do T-Mobile pro novou simku/ mobilní data. Po přebalení kufříků opět nakládáme auto tak abychom velký kufr vykládali až zase za několik dní.
Palm Springs Air Museum
Běžné vstupné:22,00 $, rodinné vstupné (dva dospělí a až tři děti):55,00 $
Pak jedeme navštívit Palm Springs Air museum. Jožka si dal ještě dostaveníčko s recepčním, který byl teplejší než dnešní den, aby rozchodili alespoň usa telefon. My se s dětmi učíme Farenheitovu stupnici k ovládání místních klimatizací. Muzeum nás nadchlo, 3h jsou pryč ani nevíme jak.
Cesta ke Grand Canyonu
Travelodge by Wyndham Lake Havasu
Děti vchází do našeho nového pokoje se slovy, to neznají příčky? Vynášíme z auta 4 příruční zavazadla, 4batohy, 2 Josífkovi tašky s jídlem, 1 postýlku, 1 kočárek. V noci nás budí Štěpán slovy: Hele kámo, to není vůbec vtipný joke. Načež se s Jožkou chechtáme do tmy na celé kolo. Naše děti mluví dost často ze spaní. Tak si asi užijeme, když dnes spíme všichni v jedné místnosti.
Josífek vstává po 4hodině ranní na mlíčko. Štěpán nám stihne už říci jen: Nice. V 5h vstáváme už všichni a za horentního Josífkova smíchu se válíme v obřích amerických postelích. Sbalíme zavazadla, uvaříme vodu do termosky, vysterilujem flašky, naložíme auto a jedeme na americkou snídani k Peggys Sunrise Cafe.
Adolescenti ještě zahlásí: To je tak zdrcující opouštět wifinu.
Route 66
Dnešní přesun má trvat 2,5h. Dobře, to byl plán ráno. Mé nadšení nad krajinou zvítězilo nad sledováním trasy takže jsme sice z dálnice sjeli správně, ale na opačnou stranu. Ano, budu navigátor v zácviku asi nadosmrti.
Route 66 byla mezistátní dálnicí původního Amerického dálničního systému od 11.11.1926. vedla z Chicaga (Illinois), přes Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko, Arizonu a Kalifornii, kde v Los Angeles končila. U.S. Route 66 měřila celkem 3 940 km (2 448 mil).
Historic Route 66 je po startu dobrej bizár od polorozpadlých boudiček, které evidentně někdo obývá po oplocené karavano příbytky a cedule s obdařenými osly. Krajina rozmanitá a jedna hezčí scenérie než druhá. Cesta sice čím dál dobrodružnější, ale jedem.
Oatman
Oatman je skutečná dobová turistická zážitkovka. Mimo volně probíhajících oslů, možnosti koupit hromadu upomínkových předmětů k Route 66, jsme zde navštívili podnik vyzdobený podepsanými bankovkami od návštěvníků, a tak tam mají i jednu na schodišti od nás. Zajížďka 2x 50 min, ale stálo to za to.
Projíždíme Kingman nazývané srdce Route 66 a již po správné cestě jedeme do dnešní destinace Williams. Od dětí se po cestě dozvídám, že krávy tu mají pěkný paroží a z okna díky mně, vidí hezký šutry. Štěstí, že Josef ještě nemluví.
Na hotelu děti míří jako první do bazénu a večeři dnes obstarává pizza hut.
Večer abychom se nenudili, zvládáme další poblití tentokrát Josífek....tak snad už nikdo další🙏 Vlasy si dnes meju podruhý, teda už jen půlku a triko s overalem jdou rovnou do koše. To prát prostě v ruce nechceš. Vyčistit zuby a do postýlek, zítra nás čeká další dobrodružství.
Grand Canyon
Dnešní noc za mě nic moc. Sousedi nad námi mají dítě, které prakticky celou noc řve, což není kompatibilní s matkou, která řeší jestli to náhodou neřve její dítě. Samozřejmě zbytek mých spolucestujících spí. Máme první ubytování se snídaní. Dobře, ráno fasujeme pytlíky s vodou, džusíčkem, müsli tyčkou, kompotem, příbory, mufinem, který je překvapivě sladší než ten manažer na recepci v Palm Springs. Děti tedy snídají pizzu od večeře. Josef vdechne svoji müsli kapsičku a frčíme směr Grand Canyon. Dneska naviguje pan Google. Přeci jen není třeba rodinu zatěžovat dva dny za sebou.
Grand Canyon Visitor Center
Cena za auto za týdenní vstup do parku:35,00 $
Ve visitor centru kupujeme lístek do parku pro auto za pěkných 35,-$, který platí i na zítra. Nastupujeme do busu (ten je již v ceně zaplaceného vstupu) a jedeme do Village. Odtud busy fungují jako hop on hop off u jednotlivých vyhlídek. Část cesty jdeme pěšky, Josífka mám v manduce. Ten po chvilce usíná. Grand Canyon je jedno velké wow. Vlastně celou dobu přemýšlíte jestli se vám ta scenérie zdá nebo je opravdu skutečná. Je to nepopsatelné a musí se to zažít. Sofie byla v počátku výpravy určena průzkumnicí, což možná nebylo zcela uvažené neb její nadšení pro výlet je opravdu velké, a tak ji už sledujeme z protějších skal. Její tempo je vražedné a naše touha fotit a točit videa nás značně brzdí. Naštěstí občas zatouží také po fotce tak na nás počká. Konečná stanice Hermits Rest zde je stánek s občerstvením a další úchvatná vyhlídka. Josífka bolí zoubky a celý výlet kromě pauzy na jídlo prospí.
Zpět nás veze bus již bez zastávek, protože přišla v některých částech bouřka, a tak dle amerického hesla "safety first", odvaží lidi na hlavní parkoviště a park uzavírají. Jestli mě při cestování uchvátil na Aljašce park Denali, v Norsku fjordy, v Brazílii vodopády Foz do Iguazú, v Rio de Janeiru socha Krista, na Novém Zélandu příroda, tak Grand Canyon je samozřejmě zařazen do top ten.
Vracíme se do hotelu ve Williamsu, bližší ubytka jsou drahá jak ohnivá voda ☹
Vstávám ve 4h k Josífkovi a už se bohužel nezadaří pokračovat ve spánku. Ne že bych nechtěla, ale je stále co dělat. Přebalit, uvařit mlíčko, přebalit, zuby pořád bolí tak jedem nurofen na teplotu. Připravit ovoce a zeleninu na cestu, toasty se šunkou a sýrem. Po včerejší zkušenosti děti rovnou k snídani fasují oreo jogurty, co jsem jim včera vybrala v obchodě. Což mě vede k myšlence.
Jestli něco v Americe miluju, je to nakupování v samoobsluhách. Ten jejich přístup k zákazníkovi. Jasně mají to naučené, ale proč to není i u nás? Pokladní není ve stresu, že musí namarkovat určitý počet položek za minutu, nekrčí mi jídlo, nehází ho na sebe na hromadu, nemračí se na mě ani se netváří, že ji bytostně otravuji. Případně, že je ve smrti a asi brzo zkolabuje za kasou. Pokecá s vámi, nákup vám roztřídí do tašek/bedýnek a ještě se zeptá jestli jste všechno našli a jste spokojení. Za mě značka ideál.
Papillon Grand Canyon Helicopter Tours
Dneska čeká Štěpku a Jáchyma překvapení. Jožka jim při plánování trasy objednal let vrtulníkem nad Grand Canyonem. Míříme tedy na místní letiště, kde kluci absolvují krátké instruktážní video a nastupuje se do vrtulníku. Let trvá zhruba 25min. My s Josífkem a Sofinkou zatím sledujeme přistávající a odlétající vrtulníky.
Kluci se vrací nadšení a jede se zpět do Grand Canyonu.
Tentokrát jedeme autem na druhou stranu neb máme nové ubytování asi 2,5h odsud. Zastavujeme na jednotlivých vyhlídkách. Člověku opět přechází zrak. Děti dychtivě pózují pro další a další fotky neb tady je to prý ještě hezčí než na té minulé vyhlídce, slyším stále dokola. S Jožkou si už děláme legraci, že z USA budeme mít jen jedno album Grand Canyon 🤣. Počasí je tu opravdu proměnlivé, a tak lehce zmokneme než se vrátíme od věže zpět na parkoviště. Sofinka má cestou v běhu před deštěm asociaci s válkou na Ukrajině neb jsem prý vypadala jako když běžím se schovat a ochraňuji dítě. Následuje opět hovor o Putinovi a ruských obyvatelích, kteří žijí v ČR a proč utíkají před režimem. Někdy jsou ty jejich myšlenky, co se jim honí v hlavičce překvapivé. Nasedáme do auta, Josífek se láduje jen co může a za deště jedeme do Page.
Cestou zkoušíme k večeři Taco Bell. Za mě slabota, děti jedou testovací kola. Jožka tedy platí už potřetí a Jáchym nás vyhlašuje pravidelnými zákazníky neb jsme tu zcela sami. Přes ulici je Walmart, kde konečně seženu masozeleninové příkrmy pro Josífka (zásoby z ČR se již vzhledem k jeho apetitu značně ztenčily) a teď již přesun na hotel.
Děti po vyložení kufrů, bleskurychle oblékají plavky a míří na recepci zjistit, kde je bazén. My si teda nejsme jisti jestli tu vůbec nějaký je. Když stojí v hotelové hale oděni do koupacího a Sofi s maskou a ploutvema, zahlásí, že by to bylo fakt trapný zjistit, že tu žádný bazén nemají. Naštěstí to dobře dopadne a recepční je směřuje, kam mají jít. Přebaluji tašky a chystám potravu a oblečení na dalších 24 pro Josífka, který úspěšně atakuje toaletu. Máme to dnes intimnější než včera, ale stále má každý, kde spát a zítra ráno opět jedeme dál.
Horseshoe Bend a Zion NP
Budíček 4h ráno dodržuje Josífek poctivě.
V kombinaci se zubama je z toho pěkná hodinka. Kdy se vzbudí jen Jáchym a Jožka asi na 5minut. V 5h upadám do bezvědomí. Počet šustění v pokoji se znásobuje a zjišťuji, že jsem poslední, kdo spal. Je 7,10? 8,10? nebo 9,10? Asi máme v pokoji několik časových pásem. Každý máme na mobilu jiný čas a i místní budík a mikrovlnka mají 2h rozdíl. Jdeme na snídani, která je v americkém stylu celá na plastu (nadobí, příbory, kelímky zabalené v dalším plastovém pytlíku). Peklíčko a Jáchym to hned srovnává s poctivým tříděním odpadu při našem pobytu v Itálii. Vylepšujeme techniku balení k dokonalosti, tedy všechny věci stále do stejných zavazadel, pytlíků (přihrádek). Chodbička v našem pokoji je užší než šířka našeho kočárku, tedy ten přesouváme s Jáchymem nad hlavami a jak mravenečkové chodíme za sebou od okna do koupelny, ke vstupním dveřím a v protisměru po 4 Josef junior, kterého všichni poctivě překračujeme neb tu není kam uhnout. Děti už mají každý svoji metodu, kam co uklidit, odvést věci k autu a pod tatínkovým vedením ukládají zavazadla do kufru, ala tetris tak, aby to skládali každý den stejně.
Horseshoe Bend
Cena za auto:10,00 $
Horseshoe Bend výhled na řeku Colorado obklopující kus skály, připomínající koňskou podkovu. Tento přírodní úkaz si vyhlédl Štěpka a přál si ho při cestě po USA vidět. Jdeme poměrně brzy již v 9h vycházíme z parkoviště. Tedy náš čas ráno před snídaní byl 7,10. Procházkou dojdeme až k samotnému okraji skal. Než se stihneme rozkoukat, točím první krátké video a po pohledu na ceduli Danger (není tu na skalách žádné zabradlí) již jen v dálce sleduji Štěpku se Sofi, jak jdou po skále v dáli se porozhlédnout po okolí. Následuje asi hodinové focení, protože děti vymýšlí další a další kompozice jak někam vylézt a vyfotit se. Skupinka čínských turistů zablokuje nejlepší místo k focení, a tak poctivě čekáme až se každý z nich asi 50x vyfotí. Problém je, že při pohledu na jejich přeskupování zcela ztrácíte pojem o tom, kdo z nich se už fotil či ne. Jáchym nabádá Josífka, ať začne plakat, aby je to trošku rozrušilo, ale ten v nosičce na pána opět spí.
Dnes obědváme oreo mcflury zmrzlinu. Venku už při cestě zpět k parkovišti bylo pěkné vedro a v autě zatím taky. Josífek chladí zuby a usíná.
Zion National Park
Cena za auto za týdenní vstup do parku:35,00 $
Další vybraná lokace je Zion national park. V návštěvnickém centru přesedáme na autobus a jedeme do Temple of Sinawava, což je poslední zastávka na trase parkem. Pokračujeme pěšky Riversede walk. Sofi chladí nohy v říčce a Jáchym mě střídá v nošení Josífka, který zase spokojeně usne. V parku to vypadá jako v pohádce. Příroda je velmi rozmanitá. Dnešní čas strávený na cestě autem při přesunech je zhruba 3,5 hodiny.
U večeře ve Wendys' je za top dne jednohlasně vyhlášena 🐎 koňská podkova.
Na hotel se dostáváme až o půl osmé, což ale nezabrání dětem po vyložení auta popadnout tašku s plavkami a běžet hledat bazén.
Na cestě do Las Vegas
Jestli je na cestování s dětmi něco potřeba, tak nechat je občas vydechnout a dobít jim baterky. Dnes je "Day off" tedy den pro děti. Naše cestovatelské tužby jdou do pozadí. Bazén, Josífek dopolední 3h chrupánek, oběd u Wendy's, kde zkoušíme Martinovo oblíbené menu (k dalším typům se jistě ještě dostaneme). Kluci testují příchutě nápojů a hlava jim nebere, co vše je tu k pití v nabídce.
Fiesta Fun Family Fun Center
Místní herna, laser game a motokáry. Jako best of rodiče to zakončíme oreo shakem v Burger kingu, nákupem potravin, dobrůtek na další dny a večerní koupačkou se všemi dětmi v bazénu.
Dnes měl premiéru i Josífek, který si bude odvážet z USA nejedno prvenství - let letadlem, sám se posadil, řekl táta, vylezl mu první zub. Bydlíme v pokoji o velikosti přibližně 2 garsonek ovšem v koupelně při otevření dveří škrtáte o záchodovou mísu tedy buď stojíte ve "vaně" nebo na toaletě, abyste zavřeli dveře. Systém spouštění vody je už od doby cestování po Kanadě mojí vášní - co ubytování to jiné kohoutky/baterie/páčky/kliky/čudlíky takže každému dítěti stojícímu ve vaně znovu a znovu opakuji postup, co bude vytahovat/mačkat a otáčet, aby tu vodu konečně na sebe pustil. Jistě pro frustrované rodiče a jejich pocit soukromí tu do toho open space(u) vystřihli v koutě pidi komoru se zrcadlem a komodou. O její využitelnosti, ať se každý čtenář zamýšlí po svém. Ten kdo to tu navrhoval byl asi pod drogama a nebo mu při kreslení výkresu ujelo pravítko. Josef junior tu průběžně rabuje volně stojící odpadkové koše, spodní polstrování křesel, kabely a nejvíc by bylo dostat se do koupelny. Zítra ráno nás čeká odjezd.
V noci 2x vstávačka vařit mlíčko. Naštěstí jsou to max 20min pauzy pro mě a Josífka, zbytek je v blaženém spánku. I když Štěpka ráno vypráví o celé probdělé noci pod utlačováním své drahé sestry. K snídani jdeme po včerejší zkušenosti lehce otráveni neb už někteří z nás ví, že to bude jen o jogurtu, a to ještě ne příliš valné chuti, protože v USA jsou převážně jogurty nízkotučné a spíš umělé. Josífek si dá americkou krůtu se zeleninou, krabičku jablečné přesnídávky a sušenky na zoubky. Mít plné bříško je základ k jeho spokojenosti, a tak sotva co vyjedeme směr Las Vegas usíná. Pozorujeme krajinu z okýnka a blankytně modrá obloha působí až kýčovitě. V autě je hrobové ticho.
V dáli zlatá Trump budova, César Palace a po pravé straně vidí Sofinka "hrad" s barevnými věžičkami. Škoda, že tam nemůžeme bydlet, říká. Sofi my tam právě jedem, to je náš hotel. Nadšení malé princezny se znásobuje po checkinu, kde dostane na hlavu zlatou korunu.
Las Vegas
Excalibur Hotel & Casino
Skvěle to tatínek vybral. V 10 patře máme dva propojené pokoje, což je moc fajn, jediná vada na kráse, že tu není lednice. Operativně řešíme boxy na led, co jsou v pokoji. Sice si říkám jestli to dítě ještě uvidím, ale zásobník na led našel a vrátil se i s ledem. Hotel je opravdu monstrózní a samozřejmě je ve vstupní hale kasino. K ruletě, kostkám, kartám nebo automatům usedne prý většina z více než 42 milionů turistů, kteří město hazardu ročně navštíví. Není divu, že jenom kasina tu mají obrat asi čtyři a půl miliardy dolarů za rok! Sází všichni a na všechno. V roce 1980 například suspenduje místní nemocnice několik zaměstnanců, sázejících na to, jestli pacient přežije.
Pokoj nám předají hned dopoledne. Vybalujeme a jdeme na prohlídku města.
The Las Vegas Strip
I když jsem si říkala, že to ve dne bez neonů nebude nic moc, jsme mile překvapeni a děti nadšeně poskakují kam se ještě půjdeme podívat. Jáchym má dnes svátek. Na oslavu jedou se Štěpánem 2x na horské dráze the big apple coaster. Je mi špatně jen si pomyslím, že bych si tam měla sednout a uklidňuji jednu holčičku, co tam kvůli výšce nemůže. Není sama, kdo to nese těžce, a tak německá turistka táhne kolem nás svoji holčičku po zemi za nohu pryč od vstupu, kde ji opustil otec pravděpodobně s bratrem a ona spustila hysterický řev spojený s bušením pěstí o zem a odhozením svého plyšového pejska. Venku je skutečně vedro. Po několika hodinové prohlídce jdeme na vláček a velkým kasinem opět zpět do hotelu. Nechat mě bez dozoru tak už zpět netrefím. Je to jeden velký labyrint hracích automatů.
Děti se těší na bazén a já do postele neb mě trápí pro mě smrtelná nemoc zvaná "rýmička" doplněna bolením v krku.
Proberu se o půl deváté sice ne zcela fresh, ale je mi lépe a touha vidět Las Vegas v noci je velká, tak burcuji zbytek posádky již ležící v pyžámkách v postelích. Jen co vyjdeme ven, oslepuje nás neonová záře. Vše zde hraje barvami, stavíme se na pozdní večeři a o půlnoci jsme zpět v pokoji.
Balíš, balím, balíme ...dneska jdu spinkat až v jednu ráno, abych ve tři mohla zase vstát k Josífkovi a za ranního kuropění, jak se u nás na Moravě říká, budíme s Jožkou děti. Čas na výlet.
Grand Canyon West
Vstupné + vyhlídka Skywalk:64,00 $
Samostatné vstupné:49,00 $
Před 10h již vystupujeme na parkovišti v Grand Canyon West. Přesun z Las Vegas bez zastávek 2h 20min. Kupujeme lístky, nasedáme na bus a jedeme na vyhlídku Eagel point. Následuje prosklený oblouk nad kaňonem zvaný Skywalk. Nachází se v indiánské rezervaci na západním konci kaňonu v oblasti, kterou obývá kmen Hualapajů. Je ovšem jasné, že stavbu Skywalku by kmen samotný financovat nemohl. Projektu se proto ujal lasvegaský podnikatel původem z Číny – David Jin, s nímž se kmen bude po příštích 25 let dělit o výnosy. Mezi další příjmy bude patřit provozování návštěvnického centra, restaurací, hotelu či pořádání vyhlídkových jízd v terénních automobilech. Celá vyhlídka připomíná obrovskou podkovu a je vyrobena z devadesáti tun speciálně tvrzeného skla z Německa. Plošina snese podle konstruktérů zatížení odpovídající hmotnosti nejméně sedmdesáti letadel Boeing 747. Pro absolutní bezpečnost je vyhlídka uchycena na 94 kovových tyčích zavrtaných čtrnáct metrů hluboko do vápencového masivu. Při procházce si můžete vychutnat slastný pohled skrz skleněnou podlahu, celý chodník vyčnívá 21 metrů přes okraj strmého útesu a pod sebou máte 1200 metrů prázdna, přičemž od propasti vás dělí pouze osm centimetrů skla. Celé by to bylo úžasné, kdyby nám před vstupem nezabavili mobily k focení a nechtěli nás zkasírovat o dalších 25$ za 1 fotku (nebo 65$ za 15 fotek). Jako chápu, že polovina z 1400 příslušníků kmene Hualapajů je trvale bez práce, třetina žije pod hranicí chudoby, ale tohle je pěkná lumpárna. No nic, nenecháme si výlet pokazit a užasle hledíme do kaňonu. Navštěvujeme indiánské příbytky a na trase busu vystupujeme na dalších vyhlídkách. Je něco přes 40°C. Josífek po tom co za cesty v autě poctivě 1,5h snídal, si tu ve stínu slupne další kuřecí kapsičku a za hlasitého smíchu doráží na turisty a turistky, kteří neodolají miminku a začnou na něj dělat opičky. V tomhle je vážně pohodář, vždy se na někoho zahledí tak dlouho, dokud mu nepodlehne a začne si s námi povídat.
Hooverova přehrada
Po cestě zpět z kaňonu nás čeká ještě Hooverova přehrada. Je pojmenovaná po prezidentu Hooverovi a byla postavena ve 30. letech 20. století, jako ve své době největší přehrada a nejvýkonnější vodní elektrárna na světě.
Na hotelu už zaběhlá rutina - děti běží do bazénu, já s Josífkem do sprchy a na odpočinek do postele. Touha pustit si televizi resp. propojit ji s notebookem se Jožkovi nedaří, ani jedna nefunguje, a proto se Jožka dotazuje uklízečky na chodbě, ta se to snaží vyřešit novým ovladačem, což nepomáhá, tedy do 10 min máme v pokoji technika, který zjistil, že jim od 7 do 14 patra nefunguje elektřina.
Jestli jste si někdo myslel, že se tu ty 3dny po vybalení celého auta nebudeme stěhovat opak je pravdou. Z recepce nám posílají poslíčka a stěhují nás do 23 patra. Takže opět zabalit a vybalit. Sofinka při odchodu z pokoje zahlásí a co trezor? Ano, to byla velmi trefná poznámka v pravý čas. Bereme jeho obsah. Podotýkám, že jsem se během celého procesu nestihla ani převléct z noční košile, ale co už. Výhled z okna máme krásný, děti nadšeně komentují, že mají hezky ustláno a v koupelně není voda (nacákali si tam po příchodu z bazénu). A já se jen směju neb mi to celý přijde vtipný.
Ok, vracím se do procesu chvilku si odpočinout. S dětmi se díváme na Milionový závod. Oprava všichni se dívají až na mě a Josífka neb hned vytuhneme. Jsme probuzeni a se slovy jaká matka takový syn, se nás snaží hladový zbytek domácnosti dostat z postelí. Noční Vegas čeká ...
Las Vegas Strip
Vegas baby Vegas. Po ulici potkáváme dívky oděné do blištivých kostýmů s křídly a Sofinka hned vypočítává barvy jejich oblečení: Nejdřív byly stříbrný, modrý, růžový a teď zase černý bože a proč mají holý zadky? To já bych si to vzala na karneval jako ale ne ven🤣 Cestou od hotelu míjíme pohlednou spoře oděnou ženu v černé kůži s bičíkem, která nám zatarasí cestu a nabízí nám "more fun" lehce jí uniklo, že ty 4děti asi 4metry před námi patří k nám, a tak se smějeme od ucha k uchu, když nás děti zpovídají, co to po nás ta paní vlastně chtěla. Na rozloučenou jsme totiž dostali naplácáno.
Zatímco na povrchu se v záři neonů točí velké peníze, pod ním, v temném a vlhkém labyrintu tunelů městského odvodňovacího systému dřou stovky lidí bídu s nouzí. Žijí tu narkomani, alkoholici, bývalí vězni, oběti ekonomické krize i hráči, které opustilo štěstí. Ve spletitém bludišti, táhnoucím se v délce přibližně 320 kilometrů, už chtějí jen přežít. Kromě toho, že z boháčů dělá bezdomovce, funguje Vegas i jako obří továrna na novomanžele. Vzít se tu může kdokoliv, kdekoliv a jakkoliv. Fantazii se meze nekladou. Svatby vám ušijí doslova na míru, a tak míjíme průběžně ženy loučící se se svobodou, obézní nevěsty, které pod tíhou alkoholu už nemají šaty ani zapnuté či jim kus chybí. Alkohol je metla lidstva a asi silné afrodiziakum. To si tu někdy říkáte při pohledu na novomanželské páry.
Outlet Premium
A co jsme přes den dělali? Nakupovali, plnili přání sehnat jedny speciální boty a na závěr dne nám děti udělaly módní přehlídku.
Bar Coyote Ugly
Vstup:10,00 $
Drink silnej jako kráva:15,00 $
Dnes v noci odložíme děti a vyrazíme do kojotího baru (dle filmy Divoké kočky). Dáme zde pár drinků. Při pohledu na některé alkoholem opojené tanečnice amatérky (budoucí nevést na tahu) na baru si muž před námi zakrývá oči.
Excalibur Hotel & Casino
Nakonec zamíříme do hotelové haly, kde je kasino neb musíme vyzkoušet trochu místního hazardu. Měníme $75 na žetony a jdeme hrát ruletu. Štěstí začátečníka se plní, a tak na první hru vyhráváme barvu i číslo ve čtveřici. Skvělé! Odkládáme si, co jsme vložili a zbylou výhru jdeme úspěšně prohrát.
Sequoia national park
Těžká rána rodičova, ale my to dneska dáme. Studená sprcha na rozjezd. Balíme, děti si na kočovný způsob cestování velmi rychle zvykly. Sbalení a rozbalení nám trvá čím dál méně času. Podotýkám, že stále se jedná o přesuny všech hmot, co máme s sebou, proto když vystupujeme z hotelového výtahu lidé nechápavě zírají na množství vystupujicích dětí, ověšených taškami a kufry. Slyším jen "big family". Dáváme to totiž na jeden zátah, třeba dnes táhnu kromě 6ti tašek kočár s juniorem a příručákem. Z 23patra to na 2x podstupovat nechceš.
Dojezd 4h 40min a první odbočka po 150 mílích. Dnes nás čeká nejdelší přesun v rámci jednoho dne. I když na čistý čas strávený v autě se to vyrovná našemu výletu do Grand Canyonu. Milovník aut by nad námi zaplakal neb pro úsporu času veškeré krmení dravé zvěře probíhá za jízdy. Pit Stop na přebalení se zkracuje pod 5min včetně zbavení se kontaminovaného předmětu. V roli zásobovače se sprasím každý den, příště bych měla zvážit zda si nepřibalit igelitovou zástěru i když já bych se jistě zlila i tak. Naše testování amerických občerstvení pokračuje, i když tedy dnes ne příliš uspokojivě, jídlo pálí, pálí a ukrutně pálí. Kluci hlásí, že roní slzy a hoří jim žaludek. Arbys prý už navštěvovat nebudeme. Zatím vítězí Wendy's, Subway, Panda a MC Donald. Cestou zvládáme vyhlídku na zaparkovaná letadla a zastávku pro doplnění zásob ve Walmartu.
Co pan Josífek? Po řádné snídani, svačině to zalomil a probral se až na místě. Zuby už má prořízlé 2. Na hotelu proběhne zase za odměnu výklus k bazénu a Josífkovi se koupačka moc líbí.
Na cestách se občas něco přihodí, jako když zaplatíte za benzín, koupíte si kafe a po placení odjedete. Samozřejmě zvyk je zvyk, jako v ČR, bohužel v USA si s českou paltební kartou natankujete až po placení, tedy když na to nezapomenete. Naštěstí nám po dvou dnech peníze vrátili zpět na kartu.
Narozeninové ráno začínáme skvělou hotelovou snídaní s čerstvým ovocem, bílým jogurtem a čajem v porcelánovém hrníčku. Jev v USA velmi neobvyklý. Vše sluncem zalité se trošku pokazí, když se Sofi podaří při odchodu z pokoje rozbít v chodbě skleničku se sirupem na kašel. Tedy sbírám střepy a Sofi dostává poslední dávku sirupu ...snad kašlat už nebude neb jiný sirup nemáme. Na lepkavé podlaze stihnu ještě zlehka podklouznout při odchodu z pokoje.
Sequoia national park cíl dne. Zhruba 4h na cestě.
Sequoia national park
7denní vstup do parku za 1 auto:35,00 $
Na první vyhlídce se fotíme s obřím balvanem. Vše by bylo super, kdybych při pokusu o výskok nedopadla na nohu tak, že jsem si přišlápla prostředníček. Modří už vědí, že letošní rok mě naše letní cestovatelské putování stálo malíček na pravé noze a prostředníček a prsteníček na levé noze. Tedy celou dovolenou jedu v jedněch sandálech neb do jiných bot se nevejdu. Teď jsem tomu zaléčenému prostředníčku ještě naložila. Prima, zbytek parku posílena ibalginem na bolest propajdám. Jeden hezčí sekvoj než druhý.
Největším lákadlem General Sherman tree je zhruba 2300 - 2700 let starý, 83,8 m vysoký a průměr kmene má 7,7 m - má 3 nej - nejstarší, nejvyšší žijící a nejširší strom na světě. Vede k němu Sherman Tree Trail, která se klikatí lesem obřích sekvojí. Kromě nej lze najít v parku ještě další 4 stromy, které jsou, co se týče objemu dřeva, jedny z největších na světě. Sekvojovce obrovské jsou právem nazývány jako mamutí stromy. Při procházece Giant Forestem, jsme si připadali, jako skuteční trpaslíci.V parku je k vidění i nejvyšší hora Spojených států Mount Whitney (4421 m n.mořem) (bereme-li pouze kontinet bez Aljašky). Návštěvu tohoto parku můžu jen doporučit.
Na hotelu vysílám chlapečky ihned pro led, ne do pití, ale na nohu. Poslední článek prostředníčku hezky zčernal tedy z narozeninové večeře je rázem uložení maminky do postele. Sofinka mi připraví ze zásob salát, chlapci toast a manžel skleničku vína. Jsme spolu.
V pokoji je nevídané vedro. Při příchodu totiž Josífek bleskurychle zmáčkl čudlík na stěně u klimatizace, kterou tak vyřadil z provozu. Proto na recepci prosíme o pomoc. Paní rozebere půlku klimatizace a já už se v duchu přesvědčuji o tom, že tu klimatizaci nepotřebujeme. Potřebujeme, z kluků leje a venku je stále 41°. Tak co? budeme se znovu stěhovat? Né, nakopla tu starou herku, haleluja!
Yosemitský národní park
Před desátou jsme u brány do parku. Nevýhoda cestování na blind je, že třeba zjistíte, že vás tam nepustí, protože nemáte rezervaci na průjezd. Ok, hledáme WiFi neb tu nefungují ani americká data. V nejbližší lodge zjistíme, že rezervace je možná na úterý. Prima, dnes je neděle a do 16h abychom mohli projet, tu čekat nechceme neb v autě máme 4 děti a je 10h ráno. Jedeme ještě o kousek níže se zeptat do místního ubytování zda by třeba neměli možnost nějakého výletu a svezli nás. Jožka přichází s rezervací na nocleh v parku za 24$ díky které nás prý do parku pustí. Zachvíli projíždíme branou a Sofi se mě ptá zda tu jsou medvědi, proč šišky píchají, jestli tu jsou dravé ryby a další záludné dotazy, které malou cestovatelku zajímají. Při pohledu na Yosemity, které patří mezi světové dědictví UNESCO vám přechází zrak. Jedná se o třetí nejstarší park Ameriky. Žulové stěny, které ční jako pilíře smaragdově zeleného Yosemitského údolí s pruhy vodopádů, sekvoje v Mariposa Grove zase vykukují jako mrakodrapy. Lapete tu po dechu nad tou krásou. Mezi nejznámější vrcholky patří El Capitan, Half Dome a Sentinel Rock. Half Dome se chlubí vertikálním sklonem 93 %, což ho řadí do čela mezi nejstrmějši útesy v Severní Americe. Na jedné z vycházek objeví Sofi fakt pěkný klacek, který by potřebovala asi stejně jako ty kameny z Grand Canyonu. Jestli někdo z osazenstva našeho auta má dobrodružnou povahu je to Sofie. Na vycházce, kde si chladíme nohy po chvilce usoudí, že je třeba se v té ledové vodě vykoupat a přeplavat na druhý břeh. Na jiné vyhlídce stopuje tatínka ke kamenům. Touha po fotce z jednoho z nich ji žene přelést několik stromů, kládu, přehopsat po kamenech a už je uprostřed řeky na balvanu. Objevujeme malou písečnou beach s křišťálově průzračnou vodou a Josífek po prvotním otužení, caká radostně kolem sebe a bere to po čtyřech. Při lovení kamínků z pusy zjišťuji, že má venku 3 zub. Při výjezdu z parku máte stále pocit úžasu. Tento park jistě stojí za návštěvu na několik dní, my bohužel už více času na něj nemáme.
Směr LA
Kolik je? Tolik jako včera v tuto dobu. Dobře. 24min a je sbaleno k odchodu.
Přesun do dalšího ubytování 3h 15min. Pamatujete si chybu v Matrixu 1. den ráno v Palm Springs? Tak dnes ji jedeme napravit. Doufám 🙏v happy end na konci dne. O co jde? Cestuji bez pasu a řidičáku. Ty zůstaly v noci po příletu v autopůjčovně.
Wendy's...My jedeme do Wendy's? Mňam, slyším ze zadních řad v autě.🤣 Vypěstovali jsme si tu závislost.
"Wanted" hledá se záchodový duch jež uzamyká veřejné toalety. Jestli jste o něm slyšeli pohybuje se velmi tiše, nenápadně a jeho cíl je jasný - uzamknout a opustit toaletu. Vytváří tak na veřejných toaletách fronty. My už víme, kdo za to může, proč musí navštívit každou toaletu po cestě a je tam tak dlouho! Sofie přistižena při činu a usvědčena špinavým oblečením. Důvod nevysvětlen jakože "prenk". Škoda, že jsem na to nepřišla dřív 🤦♀️ těch zamknutých záchodků po cestě Los Angeles - Palm Springs, Grand Canyon, Zion national park, Las Vegas, Grand Canyon West, Delano, Sequoia national park, Yosemity national park. Omlouvám se všem ženám ve frontách. To nevymyslíš 😅🙈😅🤭
Odpoledne návštěva Hollywoodu a chodníku slávy. Doklady vyzvednuty (1,2h + 1,2h zpět) - zítra je budu potřebovat.
Los Angeles
Program dnešního dne jasný, sbalit, naložit a cca 35 min přesun do Universal studií, které jsou jednou z nejznámějších zábavních atrakcí v Los Angeles.
Universal Studios Hollywood
Vstupné do parku v akci 1+1 den zdarma:124,00 $
Vstupné do parku v akci 1+1 den zdarma pro dítě :118,00 $
Parkování v parkovacím domě:30,00 $
Nekonečný kelímek s pitím:17,00 $
Byly uvedeny do provozu 30. dubna 1912. Patří mezi nejstarší filmová studia na americké půdě. K natáčení filmů a seriálů se využívají dodnes, byť postupem let se tento obří areál nacházející se v části Los Angeles nazývané Universal City přetransformoval primárně do zábavního parku s desítkami atrakcí, restaurací a suvenýr shopů.
Velká paráda....wow jako velká. Za mě vítězí Transformeři, Sofi bere všechny horské dráhy asi nejvíc prý Mumie, Harry Poter hned v závěsu. Vidět tu, ale můžete i celý Simpsnovic Springfield, Jurský svět, Kung fu Pandu, Mimoně, Tajný život mazlíčků.....
Sofie: Bože proč mě bolí nohy?
Já: Sofinko, protože je 19h a ty od 10h ráno v kuse chodíš.
Sofie: A to už ten park skutečně zavírají?
Já: Ano.
Sofie: Škoda, i když to by mi ty nohy asi upadly.
Podotýkám poslední cca 3h to odchodila v komplet mokrých teniskách, protože vodní atrakce nemohla vynechat. A v autě nám ukázala komplet sloupnutý chodidla.
Další přesun na ubytování je zhruba hodinu.
Do našeho nového pokoje se dostáváme lehce po půl desáté večer. Vybalit, vyprat, vykoupat a hop do postýlek, ráno vstáváme v 6,45. A děti samozřejmě rychlá koupačka v bazénu, než ho stihnout ve 22h zavřít.
Spali jsme vůbec?🤣 Josífek 6,47 řve, jak kdyby ho na nože brali. Asi zuby. Vypadá už jako malý upírek s vyčnívajícími 2 horními minitesáčky. Tedy o budíček se starat nemusíme. Vzhůru jsme všichni. V 7,40 nám jede bus do Disneylandu tak přidáváme na tempu.
Disney California Adventure park
Jednodenní vstupné do jednoho parku Disney:119,00 $
Jednodenní vstupné do jednoho parku Disney pro dítě 3-9 let:113,00 $
Příplatek za Disney Genie+ (možnost rezervovat si vždy jednu atrakci na určitý čas přes apku + photopass):20,00 $
Je to skvělý den. Ráno se na přání Sofinky začíná na ruském kole. Josífek, pod kolem bojuje s americkými špagetami, které mu nejedou, takže špagety už seškrabuji nejen z kočárku, lýtek, ale i z čela. Trošku jich je i pod lavičkou neb mi tu skleničku jedním chvatem skopnul, když se sápal po tašce. Víc jich naštěstí koupených nemáme. Pokračujeme na Strážce galaxie (prý jde o atrakci typu "mami jako když se s tebou utrhne výtah") a projít si park. Děti nadšeni z horské dráhy Incredicoaster, kde si dají 4x repete, protože to jedete hlavou dolů! My s Josífkem odpočíváme ve stínu. Doporučit můžeme Adorable Snowman Frosted Treats, kde mají skvělou citronovou zmrzlinu. S Jožkou se střídáme, tedy zvládnu s dětmi malou mořskou vílu Ariel a parádní jízdu kaňonem v autíčkách z pohádky cars, která mě skutecně nadchla - chvílemi totiž přemýšlíte, jak to udělali, že se to auto hýbe, vypadá tak skutečně a závěrečný závod s nočním osvětlením, byl top. V parku jsme od 8h ráno do 21,30h krásných 13,5h, kdy se děti zastavily jen ve frontách a 20minut na oběd. Sofie na závěr tancuje při laser show, kterou sledujeme z mola.
Z autobusu po cestě na hotel vidíme ohňostroj z druhého Disney parku, který si dokoukáme z hotelového parkoviště, načež děti běží pro plavky a do vířivky, protože je do 22h otevřeno. Ano, taky nechápu, kde berou pořád tu energii 😅.
Ještě jednou Universal Studios Hollywood
Druhý den zdarma :-):0,00 $
Nekonečný kelímek na další den:11,00 $
Víčko na ten džus pořádně nedrží, ona to stejně vyleje.... než to dořeknu, vyleju ten džus já.
Dobré ráno.
Jedeme zpět do Universal studií. Koupili jsme totiž v úterý zvýhodněné lístky, kdy byl 1 den (mimo předem vypsaných dní) k lístku navíc zdarma. Plán je jasný, po otevření parku vyrazit na nejvzdálenější atrakce, kde je minimum lidí a čekací doba jen do 10 minut. 2x Transformeři, 4x horská dráha Mumie, 1x Jurský svět a přesun do míst, kam jsme se ještě nepodívali. Odpoledne si dáme hodinovou prohlídku filmových studií, kterou Josífek úspěšně celou prospí v nosičce, což nikdo z nás nechápe, protože nám po kabině skáče King kong, účastníme se přestřelky v Rychle a zběsile nebo jsme součástí devastace metra. Filmové triky v plné své parádě. Venku je skutečně parno, a tak zcela vypoceni odcházíme z parku 30min před zavírací dobou.
Na hotelu běží Sofinka rychle ještě do bazénu. V 21,30 startuje ohňostroj v Disneylandu, a tak ho děti sledují z bazénu, jako by byla tahle mega dlouhá světelná podívaná jen pro ně.
Balíš balím balíme ...tentokrát je třeba všechny zavazadla přebalit do původní úsporné formy, v 17h odevzdáváme auto v půjčovně a poletíme do New Yorku.
Čím jsme tu cestovali? Máme vypůjčený Chrysler Pacifica - auto pro 7 lidí a má i poměrně velký kufr. Vejde se tam 1x velký kufr, 4 x příruční zavazadla, 1x složený kočárek o velikosti příručáku, 1x cestovní postýlka, pack s 24x 0,5l vodou a taky spousta tašek a batůžků kolem sedadel. Autosedačka "vajíčko" Britax Römer přicestovala s námi, její odbavení bylo v ceně letenky. Podsedák pro Sofi jsme kupovali na místě.
Huntington Beach PierDnes jsme tedy odpoledne vyjeli na pláž jménem Huntington beach. Její délka je prý 13,5km. Jít na pláž před odletem je taková sebedestrukční záležitost. I po x hodinách na cestě ze sebe stále vyklepáváte písek. Sofi si tu hned našla kamarádku na stavění hradu. Kluci skákali do vln a Josífek potřeboval ochutnat trošku písku. Projdeme se po místním molu a Sofi nám naplánuje, že by bylo prima bydlet přes cestu v těch domech a strávit tu prázdniny s koupáním. Ochutnáme další místní občerstvení tentokrát Fat bugrer, kde dělají i saláty.
Na skok do New Yorku
Dnešní snídani nám obstará Jožka až do postele, krásné new yorské probuzení. Na ulici rušno už od rána. Děti komentují, jak to tu vypadá a proč ty lidi žijí na ulici. Přeci jen je jich tu více než v Praze. Dnes cestujeme výhradně autobusy, pro nás s Jožkou nová zkušenost neb v minulosti jsme v NY cestovali výhradně metrem. Patří mezi nejstarší a nejrozsáhlejší metra na světě. Jeho celková délka je 373 km, projíždí čtvrtmi Manhattan, Bronx, Brooklyn, Queens a Staten Island a najdete zde na 468 stanic. Příjemná změna po new yorském metru neb s kočárkem to není vůbec komfortní - samé úzké schody nahoru a dolů.
Intrepid Sea, Air & Space Museum
Vstupné do muzea:33,00 $
Vstupné do muzea pro děti 5-12 let:24,00 $
Příplatek za prohlídku Concorde (nutno rezervovat dopředu):7,00 $
Jedeme navštívit Intrepid Sea, Air &Space Museum - slavné vojenské, námořní a v menší míře i vesmírné muzeum, které ve své kategorii patří k nejlepším a největším na světě. Exponáty jsou úchvatné - najdete tu i Enterprise. Pod otevřeným nebem čeká legenda světového dopravního letectví – nadzvukový letoun Concorde v barvách British Airways. Po ukončení provozu těchto letadel, se mnoho z nich rozletělo na své poslední štace do různých muzeí po celém světě. V newyorském Intrepid Sea, Air & Space Museum zakotvil stroj registrace G-BOAD. Přístupná je zde i část interiéru, kam se bohužel nedostaneme neb mají pro nás zajímavé časy vyprodány. Ponorka Growler je jedinou svého druhu s řízenými střelami, která je v USA přístupná veřejnosti. Prohlédnout si můžete skoro celý stroj od místností pro posádku přes řídící centrum až po oblíbenou torpédovou komoru. 2. srpna 2022 slavili 40 let od otevření muzea.
Edge
Vstupné na vyhlídku:44,00 $
Vstupné na vyhlídku pro dítě:39,00 $
Příplatek za vstup na západ slunce:10,00 $
Odsud další přesun na novou vyhlídku, na které jsme ještě v minulosti nebyli, s názvem The Edge. Je zde skleněná podlaha, což nás (hlavně asi mě) láká. Otevřená byla v březnu 2020 a nachází se v 100 podlaží budovy 30 Hudson Yards. Vřele doporučuji navštívit, je to skutečně skvělý zážitek.
Ráno si přispíme. Nenařídili jsme budík. Po lehce chaotickém ránu je náš dnešní cíl jasný - navštívit One World Observatory - 102 pater za 47 vteřin.
One World Observatory
Vstupné do 100-102 patra:43,00 $
Vstupné do 100-102 patra pro dítě 6-12:37,00 $
One World Trade Center, dříve známý jako Freedom Tower, je mrakodrap postavený v bezprostřední blízkosti místa, kde stály původní budovy Světového obchodního centra, které byly zničeny teroristickými útoky z 11. září 2001. 386,5m vysoká observatoř se nachází v 102 až 100 patře. Jedeme metrem neb je to nejrychlejší. Tentokrát bereme s sebou všechny děti a výtah vzhůru zvládají bez problémů. Výhled na NY je jako vždy dechberoucí, ať jdete na jakoukoliv vyhlídku, kterou zde můžete navštívit. Mají i komentovanou část, a tak po jejím konci děti zkouším z toho, co si zapamatovaly či porozuměly správně a co si o New Yorku odnesou. Josífek jako vždy spí. Asi by mi nikdo nevěřil, ale 90% podobných situací při našem cestování prostě prospí v nosičce.
911 museum
Vstupné do podzemí památníku:26,00 $
Vstupné do podzemí památníku pro dospívajícího 13-17:20,00 Kč
Vstupné do podzemí památníku pro dítě 7-12:15,00 $
Venku jdou kluci ještě navštívit památník k WTC včetně podzemí,
Teď kousek textu od Jožky. Památník 9/11 je jedna z věcí, které by člověk neměl při návštěvě NY vynechat. Už impozantně vypadá horní, volně přístupná část, s vodopády, v místech kde stála původní dvojčata. Po okrajích jsou uvedena jména všech obětí.
Místo je opravdu "silné" a velmi působivé. V podzemí muzea se ještě pocity umocní. Můžete si zde téměř minutu po minutě projít události onoho tragického dne. Je zde spousta exponátů z původních dvojčat, vybavení hasičů, osobní věci obětí ...
My se Sofinkou a Josífkem chceme jít obkouknout nějaké oblečky do školy. Bohužel náš oblíbený obchoďák je do jara 2023 zavřený, a tak skončíme v Gapu, kde mají příjemné slevy a školní výbava je pořízena. Na hotel docestujeme zase po deváté večerní a skutečně nás bolí nožičky.
A frčíme domů
Poslední dovolenkové ráno, poslední balení kufrů. Přeskupujeme kufříky abychom zabalili vše, co si děti vezou s sebou. Tedy třeba luk s šípy, co jedna holčička potřebovala z Disney store neb ten kluků doma už nepřežil její vášeň pro střílení. Tentokrát vezeme fialový (lepší). Kluci řeší nové boty, aby se jim nepomačkaly a já zase jestli mi zbylo dost jídla pro Josífka na cestu zpět. Kufry schováváme v hotelu a vyrazíme s dětmi na malý shopping. Ve tři musíme být zpět a jedeme na letiště. V autě si povídáme o naší top 5 z dovolené, kdy u dětí jednoznačně vyhrávají Universal studia Hollywood v těsném závěsu s Disneylandem a The One Observatory v New Yorku my s Jožkou zase volíme Grand Canyon, Horseshoe a parky Jožka sekvoje a já Yosemitský.
Nakonec pár typů pro cestování s prckem ...
Kompletní cesta včetně mapy: https://www.worldee.com/trip/det...pId=415778
- dětská postýlka - ve spoustě hotelů mají postálek nedostatek, případně nejsou vůbec levné (nabízeli nám 10 - 30 USD za noc). Některé letecké společnosti nabízejí společně s kočárkem odbavení i postýlky, či sedačky do auta v ceně infantí letenky. My jsme letěli s American Airlines a ti umožňují dvě takováto zavazadla. Rozhodli jsme se vzít sebou sedačku a postýlku koupili v nejbližším Targetu (60-100 USD).
- v Targetu mívají často i lékárnu, včetně léků pro děti.
- do letadla můžete nastupovat s kojencem přednostně.
- kojenec nemá nárok na vlastní sedadlo v letadle. Ještě před startem požádejte letušky, ať Vám řeknou, jestli bude nějaké místo v letadle volné. Kdo cestuje s vámi si pak může přesednout a budete mít víc prostoru pro prcka. Vždy se nám personál snažil vyjít vstříc.
- do letadla se také hodí nosička. My používáme manduku a někdy je pro personál v letadle dostatečná a nebudou Vám dávat ani bezpečností pás.
- do letadla můžete mít pro mimino i vodu či různé kaše, jen počítejte s důkladnější kontrolou.
- v NY používejte autobusy, cestování s prckem je mnohem příjemnější než metrem. V létě je v tunelech strašné vedro a málokde jsou eskalátory. Výtahů zde také moc není.
- téměř ve všech hotelech měli na pokojích kávovar, ve které se dala připravit voda na mléko. A pokud tam není, tak pomůžou na recepci. Mikrovlnka pro ohřev až tak častá není.
Jak se ti cestopis líbil?
Jožka procestoval 101 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 5 lety a napsal pro tebe 4 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil15 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Moc pěkný cestopis, podobný itinerář mám projetý ve dvou, a bylo to náročné. Takže obdivuju, jak to s tolikačlenou rodinou dáváte - super inspirace :)
Máte můj obdiv. Takhle si představuji mé budoucí cestování s rodinou (zatím jsem bezdětný)...
Děti zvládnou hodně, ale musí si zvykat od mala. Sofie od mala když vidí kufr, tak se ptá jestli jedeme na letiště :-)
Po přečtení se nemohu ubránit pocitu, zda by ty děti neocenily spíše AI hotel s wifi a aquaparkem někde v Egyptě...
To je ale hloupej komentář.
"Pro hlupáka každý hloupý" - Forrest Gump
Znáš dotyčné? Neznáš. Máš děti? Tuším, že nemáš. Máš zkušenosti s cestováním a možnostmi na západě USA? Nevím, ale podle všeho ne. Přesto máš potřebu kritizovat/hodnotit. Ne cestopis, to by bylo v pořádku (slovo blištivé mi ničí oči). Ale styl dotyčných. Proč? Neškodila by trocha respektu. Můj mají. Kromě toho, že i tak utratili spoustu "ohnivé vody", nekoupili si annual pass... Cestovat s takto početnou rodinou je super. A když se podělí TADY o bohaté zážitky, opět palec nahoru.
A díky za citát, já sice nepsal nic o tvé hlouposti (jen o tvém komentáři), ale úplně v pohodě :)
Annual pass bych v tomto případě neřešil. Tohle bez letenek stalo minimálně 300k, takže asi nemá cenu se bavit o tom, kde se dalo ušetřit. Můj styl cestování to není, ale pokud to někomu takto vyhovuje, tak proč ne.
Pass do téhle části Grand Canyonu neplatí.
Nekupovali jsme ho hlavně kvůli tomu že jsme si nebyli jisti, co všechno zvládneme. Hlavně jak bude ten nejmenší reagovat na časté přesuny.
All inclusive dovolenou s aquaparkem v hotelu by určitě ocenili také. Možná i více (i když teď o zážitcích z cesty mluví často).
Nicméně my většinou dovolenou plánujeme primárně, aby se líbila nám :-) a přidáme navíc atrakce pro ně.
Někdo to dělá podle dětí a vymlouvá se, že něco nemůže dělat, protože má děti ... my jsme jiný případ :-)
Pěkný cestopis. Jenom budu zvědavá, cože s Vámi nejel i nejstarší syn Marek ?
ten byl na měsíčním pobytu v Anglii :-)
Pěkné. Jak dlouho jste tam byli?
Já teda koukl na odkaz s itinerářem a našel jsem, že to bylo na 23 dní.
Dobrý den, super článek. Chci se zeptat máme 13 letou dceru a trochu omezený čas. Váháme zda navštívit studia nebo disneyland? Co by jste nám doporučili? Děkuji M