Užhorod 2019
Město blízké a zároveň vzdálené
Cestopis z roku 2019 napsala Sabina H
Nebylo tomu tak dávno, konkrétně v období Valentýna, kdy přišel Leoexpress s opravdu zajímavou nabídkou. Tou byla akce 1+1 jízdenka zdarma kamkoliv, kde jejich společnost jezdí. Přesto, že jsem neměla moc času, tuhle nabídku prostě nešlo nevyužít. A tak jsem začala přemýšlet kam tedy vyrazíme. Po důkladné prohlídce destinací padla volba na něco jemně netradičního - Užhorod. Přece jen v sousedních zemích i v Maďarsku jsem už byla, tak proč tentokrát nevyzkoušet Ukrajinu?
Cesta
Cestovní parťačka mi Ukrajinu odsouhlasila. Zakoupila jsem tedy zpáteční jízdenku za zhruba 350 korun na osobu a jelo se. Na Ukrajině jsem zatím nebyla, a tak jsem moc nevěděla, co od ní čekat. Na cestu jsme se vydaly v pátek z Ostravy ve 23:27 vlakem do Košic, kde jsme ráno přestupovaly na autobus do Užhorodu. Na hranicích jsme stáli necelé 2 hodiny a ráno v 9:20 jsme byli na místě. Teoreticky už 8:20, protože Ukrajinu máme v časovém pásmu GMT +2.
Den 1
Ubytování jsme měly zařízené až od 12 hodin, a tak jsme se vydaly na první rychlou obchůzku města (opravdu rychlou, protože tahat kufry po ukrajinských chodnících je opravdu za trest). Vydaly jsme se pěšky od autobusového nádraží směrem k jedné z hlavních dominant města - Chrámu Krista Spasitele. Ten je opravdu krásný. Modré střechy s bohatým zlatým zdobením jsou opravdu efektní. Tady si opravdu uvědomujete, že jste v trochu jiném světě. I když to si už uvědomujete na nádraží, kde se kolem vás prohánějí mašrutky a na parkovišti stojí staré Lady, Volhy a jiná auta, která bychom v Česku s klidem označili za veterány. Ještě jsme si stihly zajít na menší oběd do pizzerie Delicia, ze které je moc pěkný výhled na už zmíněný chrám. Daly jsme si co jiného než ukrajinský boršč a zakuski - talířek dobrot, který se výborně hodil k pivu. Ve 12 jsme se šly ubytovat. Ubytování jsme si zařídily přes AirBNB. Byt byl opravdu velký, moderní a čistý. Obě jsme měly vlastní ložnici, což se stalo snad poprvé za dobu co cestujeme. Většinou se snažíme co nejvíc ušetřit, a tak vybíráme malinké bytečky. Ten náš ukrajinský byl opravdu veliký a zároveň velmi levný. Zde jsme si po celonoční cestě dobily baterky hodinovým spánkem a pak jsme vyrazily do centra. Vzhledem k tomu, že nikam není daleko, vyrazily pěšky. Přešly jsme most přes řeku v centru a první zastávkou byla Synagoga, ve které je dnes koncertní síň a sídlí zde Užhorodská filharmonie. Naše další kroky směřovaly k Užhorodskému hradu a přilehlého skanzenu lidové architektury a života. Do areálu hradu jsme se šly podívat. Vstupné stálo pár hřiven a dokonce mi prošla i studentská sleva. Skanzen jsme nakonec vynechaly, protože nás trochu tlačil čas, ale něco málo šlo vidět i z hradu. Poté jsme zamířily ke Katedrále Povýšení svatého Kříže. Ta také stojí za vidění. Krásná řeckokatolická katedrála, která nese znaky barokního stylu, opravdu zaujme. A hned pod ní jsme našly místo, které se stalo tím nejlepším, co nás v Užhorodu potkalo. Ale nebyla to žádná památka, ale cukrárna Shtefanyo. Tak dobré zákusky jsem opravdu v životě neměla. Na zdejší poměry sice dražší, ale já bych za ně klidně zaplatila i 2x tolik. Na druhou stranu káva byla levná, takže jsme neutratily víc, než v jakékoliv obyčejné České cukrárně. Pokud jste v Užhorodu, tak ji opravdu nesmíte minout. Nakonec jsme udělaly malý nákup. Vlastně hlavně proto, abychom si koupily nějakou tu vodku. Protože, co si budem povídat, ta se tady prostě ochutnat musí. Půl litru Nemiroffa jsme koupily cca za 90 korun a večer v poklidu strávily při sledování ukrajinské televize a popíjení vodky s džusem.
Příjezd do Užhorodu - Zábavní centrum Džin
Chrám Krista Spasitele
Oběd s výhledem na chrám
Zakuski
Most přes řeku v centru
Synagoga
Den 2
Druhý den ráno jsme šly na závěrečný nákup. Vodka byla dobrá, tak se musí vzít i domů, no ne? Taky jsem přibrala víno (Villa Krim muškát) a bylo opravdu výborné. A to jsem upřímně moc nečekala od vína, které se pěstuje na Ukrajině. A taky nějaké ty sladkosti na rozdání. Pro ty, kteří mají rádi suvenýry co vydrží déle než jídlo, doporučuji oblast kolem hradu. Zde můžete koupit různé upomínkové předměty jako jsou magnetky a další drobnosti. Po nákupu jsme se šly sbalit a vyklidit byt. Nevím, proč nás nenapadlo nechat kufry v úschově na nádraží. Vzaly jsme je do města sebou, což nejdřív bylo trochu otravné, ale po tom, co se počasí v průběhu pár minut změnilo ze skoro letního na typicky zimní, jsem byla ráda, že ho mám a že si můžu vytáhnout bundu. Pro oběd jsme vybraly Vertep. Příjemná a tradiční ukrajinská restaurace. Já si dala pelmeně zapečené s houbovou omáčkou a sýrem a byly opravdu výborné. Výběr jídel dostačující a ceny nízké. Po obědě jsme ještě zavítaly k muzeu Ivana Olbrachta, kde můžeme na stěně starého obchůdku najít pár českých slovíček. Odtud už to byl jen kousek do naší oblíbené cukrárny, kde jsme poseděly, než byl čas vyrazit na nádraží. Ještě dobrá rada na závěr. Pokud sedíte na vlakovém nádraží, máte v peněžence poslední 4 hřivny a potřebujete si dojít na toaletu, opravdu si na ní zajděte. Když si řeknete, že si zajdete až na autobusáku, že to přece bude stát stejně, tak děláte chybu. Na autobusovém nádraží stojí toaleta 5 hřiven. Tak ať se nemusíte vracet jako my.
Těžké si vybrat
Ukrajinský vozový park - Volha
Ukrajinský vozový park - Moskvič
Výzdoba Vertepu
Pelmeně s houbovou omáčkou
Starý obchod s Českými nápisy
Cesta domů
Na cestu zpátky jsme se vydaly v 6 hodin. Ovšem zhruba po 10 minutách jsme zase stály na hranicích. Tentokrát všechno nešlo tak snadno jako při cestě na Ukrajinu. Teprve po šesti hodinách a důkladných kontrolách jsme se dostaly zpátky na území EU. Trochu nás děsil čas, protože do Košic jsme měly dojet zhruba 20 minut po odjezdu vlaku do ČR. Naštěstí na nás vlak čekal a my tak nezůstaly trčet v Košicích. Zůstaly jsme jako už tradičně trčet až v Ostravě na Svinově. Člověk se dokáže bez problému dostat přes kus Evropy, ale zakletý Svinov mu cestu kousek před cílem vždycky rád zkomplikuje.
Na závěr
Celkově však tohle cestování stálo za to. Není to místo, ze kterého by byl člověk na první pohled ohromen, ale ukáže vám naprosto něco jiného, než typická turistická města. Jen bych podotkla, že město je poznamenáno různými vlivy (ať už maďarskými, ruskými, ale především Československými z doby, kdy celé Zakarpatí bylo součástí Československa). Tradiční zážitky zde vyměníte za netradiční zkušenosti. Ať už ty méně příjemné, jakými je v Evropě již pomalu zapomenuté mnoha hodinové čekání na hranicích, kde pečlivá kontrola kufrů je běžnou rutinou. Kvalita infrastruktury, která důkladně prověří odolnost vašich podrážek, a na proti které je D1 dokonalým a bezchybným dílem. Na druhé straně zde však převažuji příjemné zážitky. Nízké ceny kvalitní vodky, za které v Česku nepořídíme ani tu nejobyčejnější. Málo turistů a klid, což je přesně to co na svých cestách hledám a celkově odlišná atmosféra města, která se opravdu liší od toho co známe z ČR. A nejlepší cukrárna, ve které jsem kdy byla, je třešničkou na dortu.
Jak se ti cestopis líbil?
Sabina H procestovala 19 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 5 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Paráda :-). Letos vyráží ve stejné akci, stejným směrem i já, takže díky za průvodce :-) . Jen odjíždím už v 1. v noci, tak snad bude autobusové nádraží funkční.
Ta Ostrava Svinov mě "pobavila". Ten pocit, že člověk musí čekat zbytečně skoro hodinu, protože šourák do Opavy odjíždí přesně 10 minut před příjezdem IC z Vídně (Bratislavy, Budapešti), je prostě k nezaplacení...
Já akci letos opět neododolala, akorát tento rok směr Mukačevo. Tak doufám, že se Užhorod bude líbit. :)
To jsou přesně ty prokleté vlaky na Opavu. S tím rozdílem, že v mém případě bylo zpoždění způsobeno pestrou škálou důvodů. Jednou popadané stromy, podruhé porucha na vlaku, který si vesele blokuje jednokolejku. Na to, že mi vlaky ujiždějí o pár minut, si už pomalu zvykám. :D
:-) Tak třeba pojedeme stejným busem... Na Užhorod jsem zvědavý , jsem vybaven průvodcem ze 30.let a hromadou fotek, tak to chci porovnat se současným stavem. Jen doufám, že těch 6 hodin na výstupu nás nečeká, to bychom ten vlak nestihli :-(
Přejet hranice by bylo nejlepší vlakem, jen kdyby nejezdil pouze 2x denně... https://www.zssk.sk/fileadmin/do...acevo2.pdf
Snad jednou Slováky napadne pár spojů přidat.
Snad už to nebude tak trvat. Při návratu ze Lvova přes Polsko bylo všechno vyřízeno za 2 hoďky. Ale jak všichni víme, Vyšné Nemecké, to je takový speciální případ. Tam to trvá vždycky. Ale vlaky a autobusy by na sebe měly navazovat. Rezerva je celkem dost, a pokud není zpoždění nijak šílené vlak čeká. (To bylo asi poprvé, co jsem nebyla naštvaná, že má vlak zpoždění).
Jet vlakem z Košic mě taky napadlo. Ten jízdní řád je pro mě ale celkem nepoužitelný. Naštěstí dostat se na Ukrajinu netrvá tak dlouho, a zpátky už mi to plán výletu nijak nezkazí.
Ten Lviv mě vlakem taky napadl. Zajet autem do Przemyšlu, tam ho nechat a pokračovat dál vlakem, abych se vyhl tomu čekání. Stačilo mi čekání v létě autem z Kaliningradu. :-(. O tom Vyšném Německém jsem právě taky slyšel zkazky, tak jsem to autem vzdal...
Jo, na tuhle akci jsme taky jeli, do Mukačeva i Užhorodu. Teď už je to horší, protože ynteligenti z Leo Expressu "vylepšili" jízdní řád tak, že z jejich autobusu už nejde v Bohumíně přestoupit na vlak, protože se míjí snad o 10 minut. 😥
To je blbý, ale do OV bys dojet mohl jinak .-) ... Jen tam je ten vopruz s čekáním. Viz OV-Op...
Já vím, ale zase kdyby se něco podělalo na straně 1. dopravce a LE bych nestihl, tak si můžu trhnout nohou - tohle mě zatím odrazovalo. Jo kdyby to čekání nebylo v OV, ale v Opavě, to bych se zabavil docela dobře. 😀
To je fakt, po zkušenostech s ČD si dávám rezervu 1 spoj i na cestu z Opavy do OV, když potom pokračuji někam dál. Je to naprd, al už se to jednou vyplatilo.