Velikonoční Zaragoza 2025
Cestopis z roku 2025 napsala Marichen81
Do Zaragozy jsme se vydali rychlovlakem z Barcelony. Spoj, který nám nejlépe vyhovoval, jsme si vybrali na stránkách thetrainline.com a jízdenky jsme zakoupili přímo u dopravce – společnosti OUIGO. Jednosměrné jízdenky nás stály 44 eur (2 dospělí a 2 děti). Vlak odjížděl ve 20:40 ze stanice Barcelona-Sants. Vyjeli jsme na čas a do Zaragozy, na stanici Delicias, jsme dorazili okolo 22:10.
Obvykle se snažíme chodit co nejvíce pěšky, a ani tady tomu nebylo jinak. Google Mapy ukazovaly cestu dlouhou asi 3 km, která měla zabrat přibližně 45 minut. S ledovým větrem v zádech a dvěma unavenými dětmi cesta nakonec uběhla celkem rychle. Vidina postele v hotelu nás zřejmě táhla kupředu.
Náš hotel se nacházel v srdci starého města, nedaleko náměstí Plaza de Justicia, na kterém stojí kostel Santa Isabel de Portugal. Právě tam zrovna probíhalo jedno z mnoha velikonočních procesí v rámci tzv. Semana Santa. Na internetu se dalo snadno zjistit, kde a kdy které procesí začíná, kudy povede a kde bude končit. V tomto případě průvod skončil až kolem 2:30 ráno, kdy utichly i poslední bubny.
Ráno nás čekala prohlídka města. I když bylo krásné slunečné počasí, foukal studený vítr a já jsem si zapomněla vzít bundu. Naštěstí jsme narazili na místní Decathlon (díky bohu za něj), kde jsem si rychle jednu pořídila.
Po nezbytném nákupu jsme začali objevování města u řeky, v areálu Expo 2008. Místo už působí trochu opuštěně a zanedbaně, ale je zde spousta stánků se street foodem (během naší návštěvy byly zavřené), které naznačují, že se zde konají kulturní akce nebo je lokalita oblíbeným výletním cílem.
Nedaleko stojí mostní pavilon navržený slavnou architektkou Zahou Hadid, který jsme chtěli využít k přechodu na druhý břeh řeky Ebro. Bohužel byl zrovna uzavřen, takže jsme si procházku museli lehce prodloužit. Na druhé straně se nachází památník Alberta Einsteina.
Cestou zpět do centra jsme nemohli minout palác Aljafería. Už v noci po příjezdu jsme jej zahlédli zvenčí, teď byl čas si jej prohlédnout za denního světla – alespoň zvenku.
Děti už byly unavené a hladové, takže jsme si nakoupili něco k jídlu v supermarketu a šli si odpočinout na hotel.
Následovala návštěva náměstí Panny Marie na Sloupu (Plaza del Pilar), kde se nachází stejnojmenná bazilika – největší barokní stavba ve Španělsku a zároveň významný symbol města. Vstup byl zdarma, pouze vstup do muzea a na jednu z věží byl zpoplatněn. My jsme si vystačili s prohlídkou vnitřních prostor.
Na jednom konci náměstí se nachází pozdně gotická pětilodní katedrála sv. Spasitele (Catedral de la Seo), na druhém netradiční fontána Hispanidad. V blízkosti lze také vidět staré římské hradby, sochu Julia Césara nebo centrální tržnici.
Čekání na večerní procesí jsme si krátili procházkou po starém městě, kde je možné vidět například pozůstatky římského amfiteátru. Ve 21:15 začínalo procesí u kostela svatého Filipa a Jakuba, další pak ve 21:30 u kostela svaté Isabely de Portugal. To druhé se konalo přímo u našeho hotelu, a tak jsme zůstali a sledovali celý průvod. Zážitek to byl neuvěřitelný pro všechny – a pro naše děti obzvlášť. Syn si stěžoval, že nechápe, proč se něco takového u nás zrušilo, a prohlásil, že od teď budeme na Velikonoce jezdit jedině do Španělska.
Na poslední noc jsme se přesouvali do jiného ubytování, protože ceny hotelů o velikonočním víkendu prudce vzrostly.
Na Zelený čtvrtek začínají některá procesí už od rána – první startovala kolem 11. hodiny. Ten den jich bylo po městě plánováno sedmnáct! My jsme si počkali na průvod, který vycházel z katedrály svatého Spasitele, a další, který začínal po poledni u kostela svatého Filipa a Jakuba.
Ve volném čase jsme se prošli po starém kamenném mostě (Puenta de Piedra), jednom z nejstarších ve Španělsku. Z jeho druhé strany se nabízí nádherný výhled na baziliku, řeku Ebro a samotný most.
Při návratu do města jsme opět narazili na procesí z kostela svatého Filipa a Jakuba a mohli si tak ještě jednou užít jedinečnou velikonoční atmosféru. V jednu chvíli se dokonce dvě procesí setkala, a jedno z nich muselo ustoupit, aby to druhé mohlo projít.
Pak už jsme se vydali pěšky směrem k novému ubytování ve čtvrti Santa Isabel. Cesta nám zabrala něco přes hodinu. Na Velký pátek už nás čekala jen procházka zpět do centra a poté rychlovlak zpět do Barcelony.
V Zaragoze jezdí jedna tramvajová linka a jízdenky se dají zakoupit na zastávce. Informace zde https://www.tranviasdezaragoza.es/
Pro autobusy existuje aplikace, přes kterou lze jízdné zaplatit. Podařilo se mi najít webovou stránku společnosti provozující autobusy - https://zaragoza.avanzagrupo.com/, leč bohužel, z České Republiky je tato stránka nedostupná.
Jak se ti cestopis líbil?
Marichen81 procestovala 25 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Oceánii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 2 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil