Vlakem po Evropě , jízdenka interrail 2. Část aneb 3 dny ve 3 zemích Beneluxu

Zpátky  v Německu :

Tak si v klidu ,,pospávám" v  busu a najednou zastavujeme.  Vidím blikající modré ostré světla, řidič otvírá dveře do busu proudí noční chládek z venku. A nastupují 3 tmavě oblečení muži s bílou led baterkou , kterou svítí do očí lidem. Police, get your passports ready, we don't have all day ozve se  (přesné znění si již nepamatuji) . Čekal jsem vše , ale takovouhle ostrou noční kontrolu ve 3 ráno v západní Evropě jsem nečekal.  Venku byl připravený dokonce i Německý ovčák. Naštěstí dále už vše probíhá v pohodě doklady mají u sebe všichni. Jen už při cestě do Hamburku oči nezamhouřím. Právě jsme přejeli hranici do města Flensburg. 

Ze zážitku nečekané ostré pásové kontroly jsem celkem stále zmatený, zastavujeme na autobusáku ve Flensburgu a řidič oznamuje přestávku. Tohle jdu rozdýchat na čerstvý noční vzduch a rozchodit prosezené tělo z předchozí asi z 5 hodinové jízdy.  V Hamburku vystupují po šesté ráno jdu se mrknout jen na známý Hafen city. Město jako takové s největším modelovým kolejištěm v Evropě navštěvuji pak až o 3 roky později o jiné dovolené, To si na něj dávám více času. 

Metro Hamburg-eskalátory

Hamburk Centrum města

Centrum města

Hafen city -Hamburské vodní kanály

Z Hamburku pokračuji do Osnabrücku. Kde mám přestoupit na vlak EC do Amsterdamu, bohužel dostává jakési zpoždění. Asi o 30 minut projíždí později.Tady poprvé se udivuje nad jízdenkou i průvodčí a se zájmem si jí prohlíží. V Amsterdamu musím na nádraží přes turnikety. Jak se dostat s mou jízdenkou mi nakonec musí ukázat až Security hlídač. Na kraji listu je QR kód podobný těm na palubních lístků leteckých společností.

Nádraží Amsterdam Central hlavní nádraží

Spoj IC Nizozemsko

Amsterdam -Nizozemsko:

V Amsterdamu vystupují původně na té opačné straně nádraží co nevede k centru. Kdo tam byl tak ví (cyklostezka, autobusy ) alespoň je tam výhled na jeden z větších Kanálů. Otáčím se a přes nádraží už pokračuji správným směrem. Centrum je relativně malé. Momentálně tam trvá Amsterdam Pride akce podporující LGBT komunitu a všude jsou růžové vlajky. V samotném centru pak i lidé patřící do komunity, někteří líbajíc se. 

Navečer se zastavují v jednom z takzvaných.Cofeeshopů. Profláknutým prodejem  marihuany, tu  jsem tu teda nepotřeboval , ale posedět na kávě proč ne. Pár kroků odsuť se také nachází známá ulice červených luceren .Rosse Buurt. Je to místo kde se legálně provozuje prostituce a každý o tom ví.  ,,Ani holku " si tady nekupuji a na můj Hostel jedu metrem . Stál 850 Kč na hostel dražší, ale holt Amsterdam.. Večer sprcha, klasická hygiena, a natáhnutí se do pohodlné postele. V noci je relativně klid hostel jeden z těch slušnějších.

Ráno centrum města a obdivuju  místní známé kanály , mezi , kterými proplouvají lodě. Dopoledne pak ještě Bloemenmarkt , primárně jde o Tulipánový trh , najdete zde toho však mnoho.  Pak na zastávku Hoogte Kadijk u níž zas najdeme nejvyšší větrný mlýn v Holandsku a v prvním patře najdeme útulnou restauraci.

Nádraží Amsterdamu Central a první Amsterdamské kanály

Amsterdam Centrum

Barevný Amsterdam romantické kanály

Na Lodičkách

Všude samá kola cyklistický ráj

Turistické atrakce v Amsterdamu

Na hranicích Belgie a Nizozemska :

V podvečer odjíždím vlakem do Bredy kde přestupuji na místní autobus . V plánu je vesnička Baarle Nassau a Baarle Hertog . Zajímavé jsou tím že se jedná o ekslávy i enklávy Belgie i Nizozemska. Baarle Nassau má 7 Belgických eksláv, jedna ekslava je pak v Belgické Ekslávě. 22 eksláv pak spadá pod Nizozemsko. Zajímavá je hlavně její hraniční čára. Několik let vede přímo přes domy, obývák leží v Belgii kuchyň v Nizozemsku. Kdysi při kontrolách docházelo ke komickým situacím proto nakonec kontroly byli prováděny tak aby nezasahovaly do soukromí lidi přímo na pozemcích. Dnes kontroly samozřejmě zmizely, hranice je z našeho turistického pohledu spíš čárou. Na jednom domě je belgická vlajka na druhém hned Nizozemská. Podle toho do jaké země dům spadá. Je tu i restaurace přímo na hranici takže můžete obědvat v Belgii , ale podšálek zvedat v Nizozemsku. Velice hezky udělané, opravené a zajímavé pro návštěvu doporučuji. Večer autobusem zpět do Bredy a v Bredě jsem vyzkoušel ubytování Airbnb. Měl jsem tu svoje podkroví rodinného domu kde bylo příjemně. 

Autobus v Bredě

Státní Hranice v restauraci Baarle Nassau

Hranice v Baarle Nassau

V Bredě

Ráno procházka na nádraží a nástup do další vlakové soupravy staršího spoje Intercity. Hezké modrožluté vagony Nizozemské soupravy zaujaly také. Ale interiér byl vyloženě stařičký . 

Modrožlutá souprava v Belgickém Bruselu

 Ráno před osmou vystupuji v Bruselu, byla by škoda nedojít na Centrální náměstí Grand Place jehož dominantou je 96 metrů vysoká radniční věž obklopená domy ze 14-15. Století. V některých anketách pak vyhrávalo jako jedno z nejkrásnějších na světě. Jen asi 250 metrů odsuť  na rohu ulic Rue de l’Etuve a Rue des Grands Carmes najdeme také jednu z největších Bruselských atrakcí čůrajícího chlapečka  (Manneken Pis) o kousek dál i čůrající holčičku.( Jaenneke Pis) málokdo ví, že trojici soch uzavírá také čůrající pes ( Zinneke pis).Kolem oběda navštěvuji Minieurope. Rozsáhlý park s několika typickými stavbami snad všech zemí v Evropě. Zástupci z České republiky (Karlštejn) nechybí.  Výhled odsuť je i na známé Automium. Což je stavba inženýra André Waterkeyna u příležitosti výstavy Expo 58. Znázorňuje model základní buňky krystalové buňky železa zvětšený 165miliardkrát. Tato ocelová stavba dosahující výšky 102 metrů je dominantou plošiny Heysel, leží v městské části Laken.  Stabilitu objektu pak  zajišťují tři masivní sloupy, kterými je stavba ukotvena k zemi.  Procházet pak pod ním je velice neobvyklé, původně nemělo stát déle než trvala výstava expo. Díky trvající veliké popularitě však stát zůstala,  samozřejmě, se dá dostat i nahoru do ,,výšin" . 

Drobné postavy a detaily v MiniEurope Brusel

Podzemní trať nádraží v Bruselu

Bruselské Wafle jsou vyhlášené

Bruselské centrum

Vstup mini Europe Brusel

,,Čůrající dívka" v Bruselu

Lucemburk, aneb země menší než Moravskoslezsko.

Země Lucembursko je pak menší než můj Moravskoslezský kraj ve kterém bydlím. Jedná se o velice malou zemi od nejjižnějšího po nejsevernější místo má zhruba 100 km. A projedete jí za chvíli o tom svědčí to , že velká část Lucemburčanů vydělává za Hranicemi, a skutečně to není otázka peněz, Lucemburská průměrná mzda, která činí zhruba 128000 kč v přepočtu, patří Mezi nejvyšší mzdy v Evropě. 

V Arlonu mě čeká přestup, absolutně netuším jakým vlakem pokračovat dál. Ptám se průvodčího,,Luxembourg" ,,sí,sí" pak ukazuje jakože i ten i ten a ten . Absolutně nechápu, ale podle tabule by to měl být on tak to prostě zkusím maximálně se odněkud budu vracet.  V pořádku vlak do Luxemburgu jede a po tom co zastavil v malé zastávce jsem si všiml podle aplikace , že z Arlonu po příjezdu odjížděly hned čtyři vlaky během dvaceti minut do Luxemburgu. Dva rychlé, jeden zastavující všade a jeden ve kterém sedím pak zastavuje v jedné stanici . Inu je to o deset minut pomalejší než IC se kterým jsem měl jet , ale nevadí. Nechápu jak se z jednoho IC v Arlonu mohly stát 4 vlaky když v Arlonu končí kromě větve Brusel-Lucembourg pouze trať z města Athus. Nevadí hlavní je , že k večeru přijíždím do hlavního města Lucemburska Luxembourgu.

V Luxembourgu vystupuji na nádraží a jdu si projít Lucemburk.   Nádraží má polohu asi 2 km od centra a denně je obsluhováno asi 90 000 cestujícími denně a je propojeno  i s  Francouzskou  rychlostní dráhou TGV (jezdí odsuť i spoje do Paříže).

Měst samotné o má pak  jen něco málo přes  100 000 obyvatel takže  není nijak veliké, ale členité povrchem.

Od první chvíle co vystoupím z vlaku a odcházím z nádraží mě překvapují mosty. Členitý terén města ležící na skalnatém masivu byl vyřešen asi 100 mosty . Před mostem Adolphe Bridge Míjím nenápadnou dominantu města bankovní Muzeum . Vypadá jako malebný zámeček. Jehož hodiny odbíjí vždy v celou uvnitř pak lze spatřit informace o novodobé historii financí Lucemburska a jelikož je Lucembursko jednou z nejbohatších zemí EU tak o tom asi něco vědět budou :)). 

Z Mostu Adolphe pak lze vidět katedrálu Notre-Dame postavenou v letech 1613-1621 jezuity. Dále jsem se lesní cestou a procházkou několika mosty a výhledy do údolí vydal k muzeu Grand Duke Jean Museum of Modern Art (muzeum moderního umění) . Vede sem hezká cesta až k hradbám města s nádhernými výhledy. Dále procházím kolem budovy soudního dvoru EU. Jelikož je spolu se štrasburkem a Bruselem třetí město kde jsou sídla EU. 

Jinak je město Lucembursko pěknou luxusní procházkou lemovanou jak bohatými obchodními budovami například s casinem. Tak mnohými výhledy na mosty, pevnost a město do údolí. 

Chvíli přemýšlím , že bych někde přenocoval už zde. Dostávám však lepší nápad a procházím městem zpět na nádraží. 

Lucemburk nádraží (příjezd mého vlaku)

Místní spoj do města Athus

Luxembourg - vysokorychlostní spoj do Paříže

Místní regionální spoj

Nádraží lucemburk

Kousek u nádraží

Kolem velikých mostů

S mnohými výhledy

Na katedrálu Notre-Dame

Kolem pevnůstky

Most

Cemtrum

Na konci dne odjíždím regionálním vlakem do Francouzského Metz. Zde nocuji u řeky La Moselle jentak ,,na divoko" bez stanu zakrytý letním spacákem. 

V příštím dílu se podíváme do Paříže a projedeme Francií až na samý jih ke Španělským hranicím.